Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170938/bmid_obraz-doriana-graye-nVK-170938.jpg
4
6935
6935
Klasický psychologický román, fantastický příběh aristokrata, jemuž kouzelná moc umění propůjčila věčnou krásu a mládí. Dorian Gray zůstává stále dvacetiletý, jeho podoba na plátně stárne a ohyzdní podle toho, kolik dívčích srdcí zlomil a kolik mladíků uvedl do zkázy.
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , OmegaOriginální název:
The Picture of Dorian Gray, 1891
více info...
Přidat komentář
Nejspíše nejčtenější kniha, která v sobě snoubí takové množství moudrosti až autora podezírám, kde k tomu všemu v tak mladém věku přišel. Navíc ve společnosti, která té moudrosti a Wildovi procítěnosti moc neměla. V mých očích není kniha daleko od dokonalosti. Popisuje typ člověka, o kterém Aronofsky dělá filmy. Proměnu člověka, z relativně nevinného a slibného, v nabubřelého, marnivého, klamného a destruktivního. Kniha učí, že člověk před sebou a svou minulostí neuteče, že vzdorovat daným zákonitostem se nevyplácí a život je krásný a smysluplný právě díky své pomíjivosti. Mládí je kouzelná věc a jsem šťasten, že si touto fází procházím nyní, ale neposunout se dále by bylo devastující mind prison. Je to zkrátka Wildova exhibice a paráda, která nechává ostatní daleko za sebou (asi jako teď Messi na MS). Wilde byl spisovatel jak hrom a ke komu nepromlouvají jeho texty i dnes je ignorant. Já svým perem podtrhával a kroužkoval úryvky, jak Bohdalka v Penny letáku, navíc se mi stalo, že jsem byl schopen číst aniž by mě okolní ruch rozptyloval. I proto říkám, že je to kniha, kterou bych si vzal na opuštěný ostrov, kniha pro jejíž kopie stojí za to kácet stromy, kniha, jenž bych chtěl namísto Bible misonářsky vnucovat v zapadlejších koutek světa. Nejoblíbenější postavou mám kupodivu chuděru Sibyl.
Prokousat se začátkem je poněkud náročnější. Ne že by byl začátek méněcenný než zbytek, jen je poněkud "hutný". Celé dílo je protkáno tolika úvahami, které jsou mnohdy opravdu k zamyšlení, že vám celá kniha, na konci, bude připadat jako filozofické dílo.
Popravdě jsem se čtení trochu bála, ale text mě donutil přemýšlet o věcech, o kterých bych normálně nepřemýšlela. Velmi pěkné dílo.
Super.
Plno symbolů a zajímavých myšlenek - jeden symbol je přímo v názvu knihy. Nádherné zpracování proměny charakteru hlavního hrdiny.
Moje první zkušenost s nečeskou klasikou - a zkušenost je to dobrá.
Musím přiznat, že téhle klasice jsem se roky vyhýbala a vlastně ani nevím proč. Příběh jsem tak nějak rámcově znala, ale vlastně doteď jsem ho neviděla ani jako divadelní hru ani film, tak jsem byla zvědavá, co přesně od knížky čekat. No byla jsem nadšená. Na tu dobu je knížka velmi čtivá, bez nějakých výrazných archaismů nebo složitého jazyka. Čte se krásně. Příběh je známý, ale poutavý a musím ocenit, že knížce nechybí humor. Ten byl dost cynický a moc se mi líbil. Knížku jsem si užila a určitě se do nějaké Wildeovy další knížky pustím. :-)
Další dnes už kultovní klasika, která mě doteď míjela. No, aspoň k něčemu je ta maturita fakt dobrá.
Příběh začíná dost poklidně, ale poté bez jediného varování přejde do velmi temného prostředí. Tento přechod mě překvapil jak svou rychlostí, tak podrobností, ale autor ho zpracoval naprosto perfektně. Bylo přesně vidět jednotlivé okamžiky, ve kterým se Dorianům nevinný charakter začal pomalu měnit.
S ohledem na žánr je jasné, že tu bude hodně mouder a filosofický monologů. Sami víte, jak moc to mám v knihách rád. Tady jsem s tím mnohdy ale problém neměl, protože to vše do příběhu zapadalo. I tak to ale ne vždy bylo žádoucí, protože to příběh krapet zpomalovalo. To stejné platí o jedné posvátné kapitole, ve které nás Dorian seznamuje se vším svým majetkem. To krapet bolelo.
Jakmile se však přes tuto kapitolu dostanete, tak příběh chytne velmi rychlý, a ještě temnější spád než doposud, a tady mě to začalo fakt bavit. Autor skvěle zachytil každé Dorianovo rozpoložení, a jak se jeho charakter stále ze dne na den měnil.
Konec tomu nasadil korunu. Perfektní rozuzlení, které jsem nečekal.
Určitě vám můžu tento román doporučit. Je pravda, že se chvilka trochu táhne, ale jakmile chytí spád, tak knihu až do konce nebudete chtít odložit.
Knihu jsem zhltla za pár dní. Kdybych měla víc času, možná za kratší dobu. Překvapivě nadčasová v tom kolik obsahuje pravd o lidských povahách. Jde vidět že doba se mění, lidé ale tolik ne.
Jediná kapitola která mi přišla nudná byla o výčtu bohatství. Jinak smysluplná a nervy drásající záležitost. Byla jsem celou dobu napnutá jak to bude pokračovat, až mi občas vadily zdlouhavé odbočky od děje. Budu jí mít dlouho v paměti.
Ocenila bych méně zdlouhavě filozofických dialogů a více děje, včetně trochu barvitějšího konce. Filozofie je fajn, moc fajn, ale v této knize už jí na mě bylo příliš mnoho a ubíralo to ději, který měl v tomto směru mnohem větší potenciál. Námět knihy je ale super, takže proč se s hodnocením držet při zemi.
Velmi silná kniha s neuvěřitelně složitými filozofickými úvahami. Moc se mi to líbilo a chápu proč je to v povinné četbě. Myslím si, že tahle kniha bude na paměti každého člověka i za dobrých sto let.
Oscar Wilde donutí čtenáře k zamyšlení se nad otázkami svědomí a rozhodování se mezi dobrem a zlem prostřednictvím filozofických úvah a názorů lorda Henryho.
Obraz Doriana Graye je odrazem lidské duše. Jeho portrét zrcadlí obrovskou proměnu jeho charakteru. Zaujalo mě k jak velkému rozporu u něj časem došlo mezi krásou duševní a tělesnou.
Nestárnoucí klasika. Temná kniha plná pokušení, zkaženosti, narcismu, morálního úpadku a pomíjivosti krásy, ale i hlubokých filozofických myšlenek. Ráda jsem si ji znovu připomněla.
Uh, za mě velké špatné. Na knihu jsem se těšila, matné vzpomínky ze školy, o čem to má být, byli však ohromně zkreslené - ať už časem, kdy ve škole nejsem, tak výkladem, který si pamatuju záživný.
Každopádně dílo je plné jedné filozofické úvahy za druhou, strašně špatně se pak hledá nějaký děj a příběh tím pro mě strašně pomalu ubýval.
Závěr knihy, který jsem tak dlouho očekávala, byl nakonec zklamáním, protože na to, jak rozvleklý byl zbytek knihy, tak konec byl strašně useklý a rychlý.
U mě byla chyba, že jsem jako první viděla filmové zpracování z r. 2009( hl. role B.Barnes). Za mě herec nasadil laťku tak vysoko, že charakter literárního Doriana mi přišel nějak slabší - tak nějak nedostatečně prostopášný, ačkoliv musím podotknout, že v knize skvěle symbolizuje naivitu, pýchu a částečně i hloupost. Nemohu říci, že by postavy nebyly komplexní, naopak velmi propracované.
Příběh je unikátní, skvěle pohoršující. Ale nebudu lhát, že šovinistický směr děje se mi ze začátku příčil, ačkoliv byl nutný.
Kniha není můj oblíbenec, vzbuzuje ve mně spíše negativní asociace, ale myslím, že je to tak správně. Skutečné umění má vzbuzovat pocity, včetně těch negativních, což kniha splnila.
Klasická kniha o rozmařilém muži a obrazu, který ukazuje duši. Kniha sem tam obsahuje rozvleklé popisy, ale má tolik vrstev, myšlenek a bonmotů, že se nad ní můžete zamýšlet opravdu dlouho.
Román o životě člověka a jeho obrazu, kde Dorian je stále mladý , ale jeho obraz je obrazem jeho rozmařilého života. Pro mě až příliš mnoho filozofických myšlenek, ale kniha nutí k zamyšlení.
Skvělá klasika s lehce ubývajícím dějem a charakteristicky zajímavými postavami. Příběh o tom, jak moc se člověk dokáže změnit, když jeho činy nemají následky a co všechno jste pro krásu a úspěch schopni vykonat.
Mimochodem pořád oplakávám Basila (a neříkejte mi, že jeho obdiv k Dorianovi byl pouze platonický).
Skvělá knížka na maturitu, s jasným a zapamatovatelným příběhem. Doporučuji
V této zrychlené době je příjemné sáhnout po klasice a tou je i tato krásná kniha s velmi zajímavým námětem. Jsou zde sice pro někoho složité filosofické monology Lorda Henryho, ale ty souvisí s proměnou člověka, ukazují dobro a zlo. Malíř Basil je uchvácen krásou mladého a velice krásného Doriana. Namaluje živoucí obraz jeho ďábelské krásy, nevinnost,iale i jeho ega. Ví, jakou má obraz vnitřní sílu, jak je jeho duše odhalitelná, proto jej nechce vystavovat, ale Dorianovi jej daruje, Ví, že nastává jeho proměna, ale netuší, jakou tragédií to skončí.
Autorovi se povedlo to, co z knihy dělá nadčasovou pro další generaci.
Vyjádřil, že krása je sice na pohled krásná, ale každý člověk má v sobě tu vnitřní krásu, která sice není vidět, ale druhý ji cítí. Sebestřednost a velké ego je zástěrka něčeho špatného.
Proč asi dnes mediálně známí lidé se učí, jak se tvářit, pohybovat a mluvit na veřejnosti, aby oklamali sami sebe a druhé.
Nestárnoucí klasika. Po přečtení knihy jsem si prostudoval několik rozborů a většina konstatovala, že příběh je reflexí Freudových představ o soužití ega a alter ega, přičemž obraz samotný údajně ztvárňuje stav Dorianova duševního stavu. Já jsem však v celém příběhu viděl spíše křesťanské motivy o pádu člověka a pomíjivosti pozemských statků jako bohatství, láska či mládí. Lorda Wottona chápu jako pokušitele, který stejně jako ďábel dokáže lidmi manipulovat a přesvědčit je, že jejich osobní a sobecké touhy jsou přirozené a tudíž zcela legitimní. Malíř Basil zde představuje protihlas dobra, kterého lze ovšem velice snadno umlčet. Při četbě jsem si vzpomněl na citát z Lewisovy knihy Rady zkušeného ďábla, kde autor tvrdí, že Bůh, tedy dobro, nás nemůže svádět ke ctnosti, jako nás ďábel, tedy zlo, svádí k neřesti. Podle Lewise Bůh chce, abychom dospěli a proto musí dát svoji ochranitelskou ruku stranou, což přesně malíř Basil udělá.
Příběh nám tak ukazuje zažité křesťanské pravdy o nemožnosti utéct před svým svědomím (či ho zamknout na půdě) nebo zhoubnosti posedlosti pomíjivostmi (krása a mládí). Dorian celý svůj život hleděl do zrcadla, kde se viděl tak, jak on sám chtěl, kdežto obraz, který ho zobrazoval tak, jak jej viděli druzí, se pokusil zamknout na půdě. Teprve v závěru přijal odpovědnost za své činy a pohlédl pravdě do tváře.
Je sice pravda, že Freud pracoval s archetypy jako pokušitel či moralista, ale i ty ostatně vycházejí z biblických příběhů.
V každém případě velice krásný duchaplný román, který lze jen doporučit!
Velmi skvělý příběh. Děj velmi poutavý a knížka má velmi poučné a zajímavé pasáže
Úžasný příběh, který má velmi originální nápad a díky tomu i myšlenky, které chce předat světu
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura irská literatura rozhlasové zpracování gotické romány nesmrtelnost viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
Nebojím se přiznat, že většina postav (až na Henryho) mě velice obtěžovala, včetně samotného Doriana. Kniha pojednává o našem vztahu k povrchnosti a naší přirozené přitažlivosti ke kráse, bez ohledu na to, kdo je jejím nositelem. Pojednává také ale o tom, že hodnota lásky není definována půvabem jedince, jelikož se přitažlivost s její hloubkou ztrácí - pakliže kromě své povrchní nicoty nemá žádné duševní bohatství. Kniha se mi velmi líbila ale obtěžoval mě vztah Doriana a Basila, který byl (průběžně) téměř zásadní pro vývoj děje. Myslím ale, že u pozdějším Wildovo děl se těmto zápletkám nelze vyhnout. Rozhodně doporučuji - kniha je velmi krátká, čtivá a má zajímavé postřehy.