Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/367054/bmid_obraz-doriana-graye-I3v-367054.jpg
4
6979
6979
Slavný Wildeův román v sobě nese autobiografické rysy: Mladý muž se nechává portrétovat známým malířem, a když poprvé spatří svůj krásný portrét, projeví přání, aby sám nikdy nezestárl a všechny proměny tváře se objevovaly pouze na obraze… Román obsahuje hororové prvky i faustovský motiv, dotýká se i tématu homosexuality. O popularitě díla svědčí filmová zpracování i původní český muzikál. Vychází v novém českém překladu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , OdeonOriginální název:
The Picture of Dorian Gray, 1891
více info...
Přidat komentář
Miluji a nenávidím tuhle knihu. Dlouho mi trvalo než jsem si na ní našla čas, několik měsíců mi ležela na polici, jednou jsem jí dokonce už začala číst, ale zase jsem ji odložila. Když jsem to ale zkusila znovu podruhé, naprosto mě do děje vtáhly filosofické promluvy postav. Je zde krásně ukázáno, jak každá osoba myslí úplně jinak, jak málo stačí k tomu, aby vás slova druhého ovlivnila natolik, že zapomenete, kdo vlastně jste a co všeho je člověk schopen udělat jen proto, aby si naplnil svou sobeckou touhu.
Doporučuji jen těm, kteří to pochopí.. :)
S láskou,
Rose
"Zkušenost je po stránce mravní bezcenná. Je to jen název, který lidé dávají svým omylům."
Činy, kterých se dopustíme, poznamenávají naší persónu.
O tom ta kniha je, o rozkladu charakteru.
Obraz Doriana Graye je poměrně profláklý, ale o to víc mě překvapilo, jaká zlá kniha to vlastně je. Obzvláště sympatická mi byla postava Lorda Henryho, aristokrata, jenž žije jen pro svou vlastní rozkoš. Jeho pohled na svět je sice naprosto amorální, ale právě to mě fascinovalo. - "Ženy jsou pohlaví ozdobné. Nemají co říct, ale říkají to roztomile." Nevychází tento sexismus z Wildeovo homosexuality? Přeci jen Dorian je zprvu představován jako nádherný mladík, tabula rasa/nepopsaný list, takové čisté poupátko, v němž se odráží sebemenší podmět. Toho se chytí Lord Henry a začne na jeho duši tisknout svou vlastní zkaženost. Tím se zhostí role Mefistofela. Jednak mu dělá radost, jaký vliv na Doriana má a druhak si tím i vytvoří společníka. Takto sebestředný člověk neměl důvod to neudělat.
Naprostá klasika. Svědomí na plátně, jo kdekdo by takový obraz potřeboval. Kdo nečetl, jako by nebyl. Rozhodně doporučuji.
Kniha, pro kterou je za mě pět hvězdiček málo. Neskutečně silné dílo, dá se říct, že téměř co kapitola, to aspoň jedna myšlenka, která si u mě zasloužila podtrhnutí. S některými souhlasím bezvýhradně, některé jsou kontroverznější, dílo jako celek poskytuje obrovský, někdy možná až trochu děsivý námět k zamyšlení. Zamyšlení nad vývojem člověka, hodnotami v životě a bytím obecně. Četla jsem v anglickém originále a doporučila bych každému.
"I didn't say I like it, Harry. I said it fascinated me. There is a great difference."
Prvních pár stránek bylo pro mě veliké utrpení, ale asi od 50. stránky jsem se nemohla od knihy vůbec odrhnout. Nádherný příběh a teď už vím , že si toto dílo někdy znova přečtu.
Námět sice zajímavý, ale ty stránky prostě neubíhají. Fakt se to strašně vleče.
(SPOILER)
Říkal jsem si: Super. Konečně jsem došel k téhle klasice, kterou znám podle názvu a příběhu snad už z prvního stupně ZŠ. Bylo to ale jedno velké zklamání. Tak teda spustím salvu... Dva nafoukaní, snobští synáčkové, patrně latentní homosexuálové, dovedli svou bezmeznou arogancí a povýšeneckým chováním ke smrti mladou, krásnou, hodnou a talentovanou dívku. Čekal jsem, že po smrti nastane nějaký zvrat, změna a náprava hlavní postavy... Že si uvědomí svou chybu. Jenomže ne. Místo toho zapíchne kámoše Basila a (naštěstí) záhy i sebe. Samozřejmě, leckdo by mohl tvrdit, že Obraz Doriana Graye, ani Dorian Gray samotný nemá být sympatický.
Jenže o to nejde. Jde o to, že román nepřinese nic zvlášť zajímavého po psychologické stránce (leda to, co se stane, když se bude člověk chovat tak moc iracionálně, jak to jen jde). Wilde nechává postavy chovat se až nereálně jako pokusné krysy v teráriu.
Co Wilde naopak zvládl – a to se musí uznat, že zase naprosto bravurně – bylo filozofické lamentování nad uměním a tím, co se stane, pokud bude někdo bezmezně posedlý dokonalým uměním i estetickou a zároveň charakterovou dokonalostí. Stejně si dokážu představit, že sjíždění se opiem a opatrné homosexuální náznaky v té době musely být něco mimořádně nekonformní ho.
Potom musím uznat zásluhy na tom, jak Oscar Wilde dokázal vyjádřit zhnusení nad jakousi perfektní formou umění a filozofii celkového psychického úpadku.
A nakonec nejdůležitější a epické sdělení knihy, které říká, že se Dorian Gray zbytečně snažil najít extrém místo toho, aby přijal, že: „Každý z nás má v sobě nebe i peklo.“
Bohužel mi to ale na tak věhlasné dílo připadá málo.
Obraz Doriana Graye byl rozhodně zajímavý román, jelikož zpracovával známý faustovský motiv zase o trochu jinak a navíc se autor snažil propojit literaturu s uměním/obrazem. Obraz představoval vlastně takový rychlý vhled do duše Doriana a na jeho chování a dodával příběhu určitou hororovou atmosféru (např. když Dorian viděl, jak se obraz poprvé mění). Wilde odmítal spojení umění a morálky, takže zobrazuje nemorálnost viktoriánské Anglie v těch nejvyšších vrstvách, přičemž ukazuje úpadek a zkaženost společnosti a člověka v ní a také to, jak jsou někteří lidé snadno zmanipulovatelní. Líbí se mi, že si z knihy každý může odnést něco trochu jiného, protože vždycky záleží na tom, zda se soustředíte spíše na vývoj Doriana, nebo na různé názory Henryho, nebo jen na smyslové prožitky v knize či na stárnutí a úpadek člověka celkově.
Jedna z nejlepších knih vůbec.
Pokud odstraníme viditelné následky naších činů,budeme se cítit lépe?
Ne. Nebudeme.
Geniální, ve své době šokující kniha. Jedni kvůli ní Oscara Wildea milovali, druzí zatratili. Příběh o Dorianovi, který díky Henrymu zatouží po věčném mládí, a chce si užívat života se vším všudy, a až když je příliš pozdě, uvědomí si, jak se choval. V knize je spousta myšlenek, nad kterými jsem se pozastavila, a některé z nich jsem si i vypsala. Dorian Gray se dočkal mnoha filmových i divadelních zpracování, ale za mě je pouze jedno jediné divadelní stejně dobré (ne-li lepší) než tato kniha.
Naprostá klasika. Žádné dobrodružství jako Dracula či Frankenstein, ale velice poutavé dílo. Skvěle na rozbor. Doporučuji pro milovníky viktoriánské Anglie.
V žádné jiné knize jsem nenašel tak věrně vyobrazené postavy. Z vyprávění vystupují osobnosti s realisticky rozvinutým charakterem. Když v závěru knihy vedou lord Henry a lady Gladys náruživou debatu, z knihy jasně vysvítá napětí mezi dvěma neskutečně bystrými postavami (z nichž jedna je stále tak neuvěřitelně plastická, i když ji známe sotva pár stran), které vedou slovní potyčku a skvěle si konkurují. A přesto čtenář může vycítit mírnou převahu lorda Henryho. Jako by seděli přede mnou, věřil jsem každému slovu. Ano, tak se to skutečně stalo.
Jedna z nejkrásnějších knížek v mé povinné četbě k maturitě. Děj se mi velice líbil, přišel mi napínavý a knihu jsem přečetla asi za dvě odpoledne. Postupné proměny Doriana vás vtáhnou do děje a nutí číst dál a dál. Takže za mě určitě přečíst :D
Autor má celkem dobrý styl psaní, ale i tak se mi kniha moc nelíbila. Popisy veškerého zařízení domu mi přišli naprosto zbytečné. Jediné co se mi líbilo byl námět knihy, že každý čin a rozhodnutí má své následky.
Nebýt těch nezáživných a přehnaně dlouhých popisných pasáží, šla bych na plný počet hvězd. Takhle mi ale vadilo to ředění děje, protože většina těch pasáží není pro pochopení děje zas tak důležitá. Jinak ale rozhodně zajímavý a děsivý příběh. P.S. Díky, Doriane, díky Tobě jsem odmaturovala za plný počet ;-).
Skvělá knížka, nutí k zamyšlení a zanechává silný dojem. Až je to trochu ostuda, že jsem se k ní dostala teprve nedávno :)
S řadou věcí, co už tady jsou, souhlasím (propracované postavy, námět, pravdivé filozofické úvahy, nadčasovost). Přidala bych k tomu i vtip, protože pár ukázek suchého anglického humoru se v knize taky najde.
Pro mě byla hodně náročná ta část o Sibyle, protože jsem pořád nepochopila, jak mohla pro Doriana znamenat "celý svět", ale za chvilku už je "mělká" a za další chvilku ho Harry přesvědčí, že to byl "jen překrásný zážitek a nemá cenu se k tomu vracet".
Takže i když jsem Dorianovi nefandila a jsem ráda, jak skončil, tak mě Harry místy štval mnohem víc :)
"Ach, cokoli se změní v rozkoš, když to děláme příliš často," zvolal se smíchem lord Henry. "To je jedno z nejzávažnějších tajemství života. Řekl bych však, že vražda je vždycky přehmat. Člověk by nikdy neměl dělat nic, o čem nemůže rozprávět po večeři."
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura irská literatura rozhlasové zpracování gotické romány nesmrtelnost viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
Knihu jsem si vybrala do maturitní četby. Udělala bych to znovu, ale jen proto, že jsem od Oscara Wilda měla i dílo Jak je důležité míti Filipa (čímž jsem si ušetřila dalšího autora), jinak ne. Kniha je oproti většině maturitních knih tlustší a zdlouhavější. Popisy prostředí a myšlenek mě osobně velmi odrazovaly od dalšího čtení, ale co mě udrželo je hlavní myšlenka. Musím připustit, že nápad s obrazem a celý vývoj děje mě ohromil, je to opravdu k zamyšlení a kniha má alespoň zajímavou myšlenku když už nic jiného.