Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Jediná rozsáhlejší próza Oscara Wilda předvádí na fantastickém příběhu aristokrata, jemuž kouzelná moc propůjčila věčnou krásu a mládí, rozpor mezi morálkou a estetickým prožitkem – zatímco Dorian Gray zůstává stále dvacetiletý, jeho dokonalá podoba na plátně stárne a oškliví podle toho, kolik dívčích srdcí zlomil a kolik nadějných mladíků přivedl do zkázy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
The Picture of Dorian Gray, 1891
více info...
Přidat komentář
Tak to vidíte,ani jsem se nenadal a je tu další nádherná kniha od Wilda.Pěkně podaný příběh muže co se zaprodal ďáblu.
Vůbec nechápu, že jsem tuhle knihu tak dlouho odkládala. Naprostá pecka. Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četla.
Dokonalost. Příběh jsem znala, ale do posledních stran mě autor udržoval v napětí a touze pokračovat ve čtení. A pak jsem dostala možnost o této knize mluvit u maturity. Dokonalost na druhou, díky pane Wilde!
Příběh Doriana znám ze školních let a byla jsem velice zvědavá na knihu. Musím bohužel říci, že jsem byla zklamaná. Děj začíná prakticky okamžitě, ale než dojde k první známce toho, že je něco v nepořádku, tak to poměrně dlouho trvá. Vůbec jsem se do knihy nemohla začíst. Nějakých 100 stránek úplně katastrofa pro mě. Časté promluvy o životě vůbec nebyly mým šálkem kávy. Občas mi přišlo, že se řeší "otázky života" způsobem, že vlastně nevíte nic, ale máte vykecanou díru do hlavy. Až za polovinou knihy jsem byla schopná číst v kuse a knihu dočíst.
Ovšem k pointě a myšlence příběhu nemám nic k vytknutí. Příběh samotný je nápaditý, k zamyšlení a vlastně mě i bavil. Zpracování knihy už bylo horší.
Rozhodně jedna z nejsilnějších knih, které jsem četla. Dala jsem ji na jeden zátah a i když oči už unavené byly, stejně jsem nemohla přestat. Patří do té povinné literatury, která tam má zasloužené místo. Rozhodně to nebylo mé poslední čtení knihy.
velmi velmi dobré a důvod k tomu se nad lecčím zamyslet. Často tyto starší tituly, jako frankenstein, Jekyll a Hyde a nebo právě Dorian Gray poselstvím pro dnešní často nadutou, bezohlednou a sebestřednou do sebe zahleděnou společnost... Poselstvím, které by se asi nemělo ignorovat.
Obraz Doriana Graye mám moc ráda...hlavně to jaký to má podtext....možná to nevysvětlím dobře... ale prostě každý je jiný než se na první pohled zdá ;) a každý něco skrývá ;)
Příběh Doriana Graye jsem si chtěla přečíst tento rok do výzvy. Znala jsem myšlenku příběhu, ale byla jsem zvědavá, jak je kniha napsaná. Příběh se mi líbil, ale bylo pro mě těžké se v určitých pasážích knihou prokousat. Hlavně kapitola jedenáct, která popisuje Dorianův život. Kniha odkazuje na různé důležité momenty doby, umělce nebo díla. Kniha měla sice vysvětlivky, ale již po prvních deseti listování sem a tam jsem to vzdala a nesnažila se některé odkazy rozluštit. Na to, jak byla kniha v některých částech moc popisná, tak závěr byl až příliš strohý.
Charakter hlavního hrdiny odrážející se v jeho vlastní podobizně, je výborná myšlenka. Krásný, mladý, okouzlující a nestárnoucí Dorian Gray na první pohled působí jako sympatický, vzdělaný, dvorný a dobře vychovaný muž. Ve skutečnosti je to však nečestný, zvrhlý, cynický zloduch, který neváhá ostatní jenom využívat, aniž by si výrazněji připouštěl, že svým chováním může někomu hluboce ublížit. Kniha je ostrou kritikou požitkářské společnosti konce 19. století.
Tato kniha neomrzí. Námět, který zná snad každý. Je to příběh k zamyšlení, ve kterém se skrývá tolik pravdy...
Útlá kniha, která mi přišla nesmírně dlouhá a nudná.
Zřejmě na ni ještě nejsem připravená.
První polovina se šíleně vlekla a pro mne byla o ničem, spousta myšlenek a náhledů, které jsou tak nějak samozřejmé.
Myšlenka obrazu, který stárne a mění se místo nás, je ale výborná.
Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Ta myšlenka s měnícím se obrazem je geniální. Ten rozpor mezi krásou tělesnou a duševní, o jejich neoddělitelnosti a všechny ty vtipné a zároveň hluboké myšlenky všude kolem. Boj se stárnutím evidentně taky není jenom výdobytek dnešní vyumělkované populace. Tohle téma bylo, je a bude aktuální, dokud bude lidstvo samo. Naše povrchnost se s dobou moc nemění. Ale je krásný jedinec opravdu šťastný jedinec? Mrkněte na obraz. Před lety jsem byla několikrát nadšeným divákem muzikálu Obraz Doriána Graye v divadle Ta Fantastika s Davidem Krausem, Kamilem Střihavkou a Bárou Basikovou v hlavních rolích. Hudba Michala Pavlíčka tomu dala nevídaný rozměr a vždycky, když budu číst tuhle knihu, budu tu hudbu slyšet.
S obrazem Doriana Graye mám problém. V první části knihy, (nejen tam) je tolik moudrých myšlenek, až je po nějaké době přestávám plně vnímat. Po čase se objeví dlouhé popisy, při kterých se začnu nudit. Konec pak na mne působí vyloženě depresivně. Možná by pomohlo, kdybych knihu četl s přestávkami, po malých částech, ale to bohužel není můj styl.
Ráda se mezi četbou nových knih vracím i k dílům čteným v době středoškolských let.
Dřív na mě Obraz Doriana Graye působil jako kronika narcismu, dnes oceňuji spíš hloubku myšlenek a filozofický podtext. Ať tak či onak, kniha je jednoduše geniální.
Knihu jsem si dlouho chtěla přečíst, až na to došlo. Myslím si, že tuto knihu napoprvé pochopí zejména lidé, co vědí něco málo o filozofii. Některé pasáže mi dávaly dost zabrat. Děj byl ale přesto krásný a plynulý. Určitě nedám na první dojem a v budoucnu ji zkusím přečíst znovu.
Poprvé jsem se do této knihy nemohla vůbec dostat, ale napodruhé se to povedlo a jsem ráda, že jsem vydržela. Kniha je o ničem a zároveň o všem. Je postaven v zásadě hlavně na dialogu, což jako vášnivý čtenář fantasy né vždy ocením, ale tato kniha se nakonec stala mojí nejoblíbenější vůbec a rozhodně to bude ta první, kterou si jednou koupím do knihovny.
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura irská literatura rozhlasové zpracování gotické romány nesmrtelnost viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
1999 | Obraz Doriana Graye |
2005 | Jak je důležité míti Filipa |
1999 | Lady Fuckingham |
2004 | Strašidlo cantervillské |
1992 | Lady Fuckingham / La Rose d'Amour |
Přiznávám, mám spoustu restů ve světové literatuře. Otevírala jsem knihu s obavami. Zbytečně. Tento skvost světové literatury mě nadchnul.