Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány
Vydáno: 1872 , Akademické knihkupectvíOriginální název:
The Picture of Dorian Gray, 1891
více info...
Přidat komentář
Některé pasáže bych klidně vymazala, zbytečně popisné části se týkají hlavně umění.
Příběh je ale dechberoucí a vyvolává emoce.
Zajímavá kniha a vzhledem k tématu i celkem nadčasová. Časy se mění, ale společnost prakticky zůstává stejná. Zaujaly mě více filosofické části. Šlo hlavně o naprosto sobecké a apatické teorie lorda Henryho. Dokazují, že výběr slov má silné účinky, protože při čtení mi jeho úhel pohledu na život nepřišel až tak hrozný.
Jediné co knize ubralo je celá jedna kapitola, která pouze popisuje, co všechno má Dorian Gray v bytě a co všechno ho bavilo a přestalo bavit.
Oscar Wilde je génius! Génius, kterého ovšem nejsem nejspíše schopen docenit.
Dílem jsem přes některé pasáže, které se, snad pro mou neschopnost vstřebávat vyčerpávající výčet minerálů, gobelínů a dalších, staly nezanedbatelnou měrou těžce stravitelnými, musel opravdu prokousat. Ovšem to je snad jediný kaz na kráse tohoto díla. Jazyk, kterým je dílo napsáno má své nádherné kouzlo, které po několika přečtených stranách člověka pohltí a po celý zbytek příběhu ho hřeje ta rozkošná hra se slovy. Naprosto výtečné jsou pasáže, ve kterých diskutuje lord Henry Wotton a propaguje svůj hédonismus.
"Už mě ani nenapadne něco schvalovat nebo neschvalovat. Takový poměr k životu by byl nesmyslný."
Je smutne že som sa k tejto knižke dokopala až teraz ale nelutujem.Zaujímavý nápad.Páčilo sa mi spracovanie deja,dialogy,opisy a koniec ktorý tam jednoducho zapadol.Pre mňa nadčasové dielo ktoré dáva menu Oskar Wilde literárny klenot.
Tahle kniha je v mnoha směrech unikátní a také nadčasová, bez ohledu na úctyhodný věk 128 let. V několika literárních rovinách ji lze označit za výjimečnou. V Obrazu Doriana Graye nalézám následující poselství, které podle Wildova vyjádření nebylo předmětem díla -
tím měla být jen výpověď umělce o podstatě a nástrahách umění, ovšem bez morálního odkazu. Vztah mezi uměním, potěšením a krásou je v pokřivené mysli Doriana Graye až bizarně přímočarý. Ochota vzdát se všeho, dokonce i své duše, pro krásu mládí se v různých podobách objevuje i dnešní době. Posuzujeme a hodnotíme formu. Velebíme "vyvolené", kteří jsou schopni si různými způsoby udržovat vnější krásu a těch "ošklivých" se straníme, nebo je litujeme, v krátkozrakosti a niterném předsudku, že jejich vzhled kráčí ruku v ruce s utrpením, zlostí a závistí. Pod maskou šarmu, stylu a umělé krásy se leckdy skrývá člověk takřka prázdný. A za oponou vždy stává alespoň jeden našeptávač, který jej opěvuje. S neslýchanou zpupností se tak protivíme rozsudku času. Přitom nám nedochází, že cesta vedoucí k věčnému mládí je mnohem prostší - pečovat o svou duši. Podobně jako to kdysi uvedl a následně rozpracoval jeden z největších českých moderních filozofů.
Vynikající nápad, který měl tak obrovský potenciál. Kniha je plná krásných, lehce a vzdušně působících popisů. Obsahuje spoustu zajímavých myšlenek, které člověka nutí se zamyslet nad svými vlastními hodnotami.
I když chápu, že ne každému se zalíbí, a to díky již dříve zmiňovaným popisům. V polovině knihy je jedna kapitola, kde je popisováno co Dorian dělal, proč a jak to dělal. Zde jsem se modlil, ať kapitola skončí! Bez těchto stran by se kniha, dle mého názoru, klidně obešla.
Ale i přesto se pak kniha vrací zpět na svou úroveň. A zalíbila se mi postupná přeměna Doriana z nevinného mladíka v záporného parchanta.
Další z klasik. Co se týče příběhu, již známá krásná věc.. Co se týče četby samotné, já se zkrátka nemohla začíst a když už ano.. tak jak tu všichni píšou, bylo to spíše za trest. Sotva jsem se prokousala do konce. Za mě bych doporučila audioknihu nebo film.. ta pionta je stejná a z knihy jsem nic navíc neměla.
Oscar Wilde, můj milovník klasické literatury už od povinné četby a to už je let. Kdo nezná toto slavné dílo, jako by snad nebyl, i když nevím zda mladé čtenáře tento román nadchne. Nebudu odříkávat příběh, který známe velmi dobře, a čtenáři ho najdou v anotaci, ale ať jsem četla knihu před 15 lety či poměrně nedávno, stále je to vynikající počin úchylného genia. Námět je dokonalý a nadčasový na tehdejší dobu. Příběh není dlouhý, děj je protkaný filosofováním z doby viktoriánské, s prvky hororu. Možná zdlouhavé popisy, které jsou tak realistické nemusí zaujmout. Já právě tyto popisy na díle mám velmi ráda. Hrdinu budete nenávidět už počátku, to je samozřejmé, ale takto detailně propracovaná postava s odporným, bezcitným charakterem se nenajde v žádném románě. Přesto hrdina v ději stále krásný a mladý, zatímco jeho" pravý" obraz prohnilý, odporný. Závěr nepřekvapí a dílo je završeno probodnutím odporného člověka s ještě odpornější duší.
Kniha je bezkonkurenčně skvělá. Já ji ovšem posouchala jako audioknihu a upřímně řečeno dlouhé hudební předěly mi po nějaké době šly na nervy. Za to ovšem Dorian Gray nemůže... :-)
Krása, Wilde je prostě legenda. Doporučuji i film s Colinem Firthem. Ale kniha je kniha :)
Je to bez pochyby vynikající dílo.....,jen jestli to také ocení školáci ve své povinné četbě ?
Překvapilo mě, jak se to dobře čte a jak jsem do toho čím dál tím víc ponořená :D
Určitě si od Oscara Wilda ještě něco přečtu. Líbí se mi jeho styl psaní s citlivým, přesto úderným popisem :)
4 hvězdičky jen kvůli té dlouhé, nudné, popisné kapitole. Všem doporučuji, dokonalý příběh!
Zaujimavy pribeh a postavy priam jak vykresane z papiera. Bohuzial mi radost z čítania kazili niektoré nezaživné vsuvky opisujuce veci ci miesta. Tiez to 19. storocie nie je zrovna moj salok kavy. Skor by to pre mna chcelo remake zasadeny do pritomnosti
(Pozor, prozrazuje závěr knihy.)
Příběh není příliš dlouhý, ale přesto mi z nějakého důvodu chvíli trvalo, než jsem se knihou prokousala. Můj názor je na knihu dosti rozporuplný a má několik stran, asi jako Dorianova duše. Na můj vkus tam byly místy až příliš dlouhé pasáže, kde autor popisoval Dorianovu vášeň pro gobelíny, oděv, hudbu….Někdy čtenáře příliš unavovaly.
Také na začátku mi dělalo problém vstřebat všechny Henryho filozofické názory a myšlenkové pochody. Samozřejmě tam byly i pasáže, které mě okouzlily. Nejlepší byl asi závěr, kdy Dorian probodne vlastní zvrácenou a prohnilou duši.
Další obdiv patří autorovi, který dokázal, abych nenáviděla hlavní postavu. Již na začátku se mi zdál být jeho charakter něčím zvláštní. Ale postupem jsem ho začala víc a víc nenávidět. Jeho neskutečnou prohnilost duše, sobecké jednání a rozmar, v jakém žil. Nezáleželo mu na nikom, pouze na jeho kráse.
Myslím si, že autor v knize splnil přesně to, co chtěl. Ukázat člověku zkaženou duši, nepřikrášlený svět. To, že povrchní krása není všechno.
„Definovat znamená omezovat.“ (citát z knihy)
Vrcholné počtení, doporučila bych všem k maturitní četbě. Většinu knihy sice spíše zabírá jakési filosofování, než samotný děj, ale zde mě to vůbec neunavovalo. Naprosto mě odivuje, kolik šíleně zvrácených a pobuřujících myšlenek tahle kniha skýtá a kolik mi jich připadalo nesmírně místných a podmanivých. Kde začíná nevinná touha po rozkošti a kde se vášně už prohlubojou v něco bezcitného a nelidského? Až mi bylo líto knihu číst rychle, jen aby mi žádná myšlenka neutekla. A zde nebudu lhát - nečte se to vůbec snadno, ale ještě hůře se to odkládá. Naprostá lahůdka, zakapaná špetkou hororu a mysteriózna. Poklad mezi povinnou četbou.
Hlavně dílo do povinné četby. Vedlejší forma je už asi to, že jde o v celku rozporuplné dílo. Tím, že dokáže být naprosto strhující a zajímavé, ale potí nezměrně nudné a nezáživné. Mohli jsme být ušetřeni několika nudnými pasážemi a koza popřípadě kniha by zůstala celá. Chtěl bych tvrdé tři, ale za skvělou pasáž ohledně vraždy a hlavně i za v celku geniální poselství hodnotím pozitivněji.
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura irská literatura rozhlasové zpracování gotické romány nesmrtelnost viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
1999 | Obraz Doriana Graye |
2005 | Jak je důležité míti Filipa |
1999 | Lady Fuckingham |
2004 | Strašidlo cantervillské |
1919 | Slavík a růže |
Famózní pohled na proměnu krásné duše, kterou později Henry přisoudí hlad po ničení lidských životů.
O kráse tohoto díla svědčí dle mého názoru také poslední věta knihy.