Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány
Vydáno: 1915 , Akademické knihkupectvíOriginální název:
The Picture of Dorian Gray, 1891
více info...
Přidat komentář
Nečakala som, že sa mi táto knižka bude tak páčiť. Chytilo ma to od prvej stránky a až na pár pomalších pasáží to slušne odsýpalo. Miestami ponuré, miestami filozofické s hodne dobrou atmosférou a otázkami, ktoré sú aktuálne aj dnes. Myslím si, že kniha určite dáva priestor na opakované čítanie. Skvelý koniec!
Kniha a její námět je velice zajímavá a chci se dozvědět jak skončí a co s Dorianem nakonec bude, ale musím se do toho nutit. Sice nejsem vyloženě feministka, ale pojetí žen mě tak rozčiluje... vážně nenávidím sira Hanryho i Doriana Graye! Souhlasím s nudnými pasážemi a musím dodat, že jsem dlouho čekala, až se něco stane... až se konečně začne něco dít, až přejdu od úvodu k nějakému ději.
Tato knížka se mi líbila, až na scény v klubech a dýcháncích, které byly trochu nudné, asi jsem přeci jen raději měla Doriana celého pro sebe. Námět příběhu je použitelný v každý době, občas by každý člověk potřeboval vidět obraz svého svědomí, aby si uvědomil jak se chová a mohl se nad sebou a nad svými činy více maličko zamyslet.
Krásná kniha. Věčný rozpor mezi tělem a duchem. To je téma blízké každému a každý to buď řešil nebo viděl v okolí. Velmi zajímavé, působivě popsáno. Já jsem ten obraz a duševní muka mladého a krásného Doriana přímo viděl. A to v barvách. Místy temný horor. Místo chladné a cynické. Plné filosofie. Když se zamyslíte nad jednotlivými názory, tam mají často neuvěřitelnou moudrost a esprit. Slovo esprit zařazuji do svého slovníku. Ženy z některých vět nebudou mít radost. Z knihy je cítit autorova homosexualita. Je neuvěřitelné, jak se muži chovají tak samozřejmě intimně. Ale ten slovník a pestrost ... Nádhera ...
Přibližně 100 stránek jsem čekala, kdy, kdo a jak "začaruje" ten obraz, abych zjistila, že se tak stalo mnohem dřív a tak nějak samovolně. Další asi třetina knihy naprosto nudně sděluje, jaký život Dorian vedl, aniž by to bylo nějak blíže popsáno - a přitom by to rozhodně bylo zajímavější než řeči o tom, že jeden rok se zbláznil do gobelínů a jindy do něčeho jiného. Pak se začal objevovat náznak akce, něčeho zajímavého, ale na můj vkus to byla dost krátká pasáž. No a konec jsem znala předem, nevýhoda získaná ve školních lavicích, takže mě to připravilo o ten požitek ze závěrečného odhalení.
Kniha měla maličko nudnější části, ale jako celek se mi líbila. Rozhodně patří k těm lepším v povinné četbě.
Tato kniha se mi četla dobře, sice se v knize nachází nudná část, kterou se prostě člověk musí prokousat, ale jinak je to velice pěkná kniha se zajímavým dějem.
Velice zajímavá kniha. Motiv obrazu coby zrcadla vlastní duše a svědomí mě velmi zaujal. Na druhou stranu mi přijde, že autor mohl některé myšlenky a okamžiky děje více rozvinout a propracovat. To, že Dorian svou povahou a chováním ničí životy ostatních, je v knize pouze letmo zmiňováno jako holý fakt, ačkoliv je to pro děj a pro pochopení samotného Doriana podstatné. Právě tato dějová linka by si podle mě zasloužila pečlivější zpracování, které bych uvítala rozhodně víc, než popisy, které jsou na několika místech knihy tak rozvláčné, že než dojdete na jejich konec, zapomenete, proč s nimi autor vlastně začal. I přes výhrady však kniha určitě stojí za přečtení a já sama se k ní rozhodně ještě vrátím.
Co mě mrzí, je, že ve vydání, které jsem četla (nakladatelství Fortuna Libri, 2016), je obrovské množství překlepů. Jednak to při čtení ruší a jednak mi to přijde jako neúcta jak k autorovi knihy, tak ke čtenářům.
Ať se na mě fanoušci této knihy nezlobí, ale četlo se to velice bídně.
Prvních pár desítek stran se dva pánové rozplývají nad Dorianovou krásou způsobem, který připomíná platonické lásky z předškolních let.
Poté převezme opratě lord Henry - jedna z nejotravnějších a nejuslintanějších postav v dějinách literatury, která si o sobě zřejmě myslí, že spapala Šalamounovo... Pokud se skrze tuto postavu pan Wilde trefoval do tehdejší smetánky, tak mu budiž odpuštěno. Spíše mám však pocit, že přes slintala Henryho profiloval svůj pohled na svět. Text je tak prošpikovaný do sebe zahleděnými žvásty s rádoby hlubokým významem. Pobuřující? Ale kdepak, nudné...
Je dobrým zvykem, že alespoň hlavní postava je jaksi psychologicky prokreslena. Dorian je bohužel pouze prázdná nádoba, která celou dobu buď jen vzdychá, nebo pro změnu kňourá.
Jako čtenáře mě nejvíce mrzí ta promarněná šance, protože námět knihy je jako stavební kámen velice kvalitní.
Co s tím? Je to přeci Oscar Wilde. Nemůžu dát špatné hodnocení... ale jo, budou to dekadentní dvě hvězdičky.
Vývoj jedince v 200+ stranách je naprosto neuvěřitelný. Ten skok v Dorianově osobnosti. Kniha sice není příliš akcí nabytá, ale zato jde do hloubky lidského myšlení. Oscar Wilde propůjčuje lordu Henrymu své názory ohledně umění a lord Henry je předává dál mladému Dorianovi, kterému Henryho řeči jen stoupnou do hlavy. Krása nebo nic.
Nápad překrásný.
190 stran plnych nekonecne dlouhych a nudnych konverzacnich dialogu...nuda jakou sem necekal...postava D.Greye mela sileny potencial, na kterem se dal vystavet neuveritelny pribeh diky jeho nesmrtelnosti a mimo to se spachala tahle sracka...pro me osobne tezke zklamani kdyz ve filmovych predlohach je to takovy borec a kniha nuda nejvyssiho kalibru...ztrata casu tohle cist !
Úžasná kniha! Doporučuji.
Akorát uprostřed knihy byla dloooouhá kapitola, kde se nic nedělo a Dorian nezestárl ani o den. Byla opravdu moc dlouhá, tak jsem ji přeskočila :D
Úžasný příběh, skvěle napsaný. Umělecký nádech knize jen přidal. Nadčasovost celého díla mě až děsí. Každému, kdo má rád napínavé příběhy s trochou fantazie, a spoustou filosofických myšlenek a rozdílných pohledů na společnost, tuto knihu vřele doporučuji. Navíc je to povinná četba, co víc si přát? :)
Kniha byla velmi čtivá, skvělý příběh, mělo to atmosféru, určitě doporučuji! Ráda bych se ke knize po čase vrátila a pokud se přenesu přes pár zdlouhavých pasáží, předpokládám dorovnání hodnocení do plného počtu.
Kniha se mi moc líbila, jen tam občas jedna z postav měla tendenci mluvit hrooozně dlouho, až čtenář pomalu zapomněl, proč něco takového říká. Taky mi trvalo se do knihy začíst, ale po překousnutí první půlky knihy jsem se jakž takž do děje dostala. Ač byl smutný, konec se mi líbil moc. Byl neobvyklý, smutný , ale přesto vás moc nerozesmutňoval.
Bohatý jazyk, skvelé spoločenské aj filozofické postrehy, má to svoju hĺbku, chápem odkiaľ pramení všeobecné nadšenie pre toto dielo. Osobne mi však až tak nesedí, mám radšej temnotu Londýna vo svete Sherlocka Holmesa než Doriana Graya :)
S knihou Obraz Doriana Graye jsem se matně setkala již na základní škole. Bylo to dílo, které jsem znala velmi povrchně- ať už z různých přirovnání, popisů nebo přísloví. Přečíst si tuto klasiku jsem se odhodlala až nedávno, kvůli školním požadavkům. A musím říci, že ani trochu nelituji. Zamilovala jsem si ji od začátku do konce. Podškrtala jsem si snad všechny řádky a odnesla si mnoho. Pokud se někdo rozmýšlí, jestli stojí za to po ní sahnout- Tak rozhodně ano!
Tohle je bezpochyby jedna z mých dvou oblíbených knih. Když jsem ji četla česky, tak mě tak dostala, že jsem ji pak četla i v angličtině a nyní jsem si ji přečetla znovu a musím říct, že mám na ní zase jiný názor. Dílo je nadčasové a koncepcí spadá do skupiny Prokletých básníků, kte kteří spatřují krásu v ošklivosti. Jedná se zde o "dell'arte" neboli "umění pro umění". I kdybych tuhle knihu četla vícekrát nikdy mě nepřestane fascinovat! Tak silně útočí na lidské smysly, že mi někdy bylo až nevolno. SPOILER! Dříve jsem postavu Doriana Graye obdivovala a kdyby to bylo možné chtěla bych vést jeho život, ale to bylo tím, že jsem si ho idealizovala. Nyní, když jsem si knihu četla jako dospělá jsem jím opovrhovala a kdybych ho potkala v reálném životě, tak bych z něj měla i strach. Tohle je jedna z mých dvou oblíbených knih. Říkala jsem si, ale že kdyby tam nebyla snaha o nápravu hlavního hrdiny, tak by by ji nejspíš nebyla. I když to bylo spíše "hlodání" jeho svědomí, proto se ho rozhodl "zabít", jenže svědomí nezabiješ...
DOPORUČUJI.
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura irská literatura rozhlasové zpracování gotické romány nesmrtelnost viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
1999 | Obraz Doriana Graye |
2005 | Jak je důležité míti Filipa |
1999 | Lady Fuckingham |
2004 | Strašidlo cantervillské |
1992 | Lady Fuckingham / La Rose d'Amour |
Kniha se mi hodně líbila a bavila mě, tedy až na tu část kde byly popisovány všemožné záliby a sbírky Doriana. To pro mě byla hodně nudná část, protože jsem se nemohla dočkat jak děj dopadne. Jinak se zde objevuje spoustu zajímavých psychologických a filozofických myšlenek a otázek, což hodnotím velice kladně.