Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/546591/bmid_obraz-doriana-graye.jpg
4
6897
6897
„Jediný půvab minulosti je v tom, že je to minulost.“ Oscar Wilde
Literatura světová Romány
Vydáno:
2021
,
Tympanum
Originální název:
The Picture of Dorian Gray, 1891
Interpreti: Ivan Lupták
více info...
Přidat komentář
Ew dekadence fakt není pro mě. Filosofování lorda Henryho mě neskutečně rozčilovalo a Dorian... Nu ten je možná rozkošný, ale namyšlený a svět se netočí kolem něj.
Jsem ráda, že jsem přečetla tohle známé dílo a rozhodně ho nikdy nechci číst znova.
Tuhle knížku ani moc nevím, jak hodnotit. Přišlo mi, že je spíš plná myšlenek, ale děje tam moc nebylo. Neskutečně mě vytáčela lord Henry a jeho neustálé průpovídky o ženách a manželství. Chápu, že to patřilo k té době, ale i tak jsem se přes to nedokázala přenést.
Jsem toho názoru, že každý by si měl přečíst tuto knihu, ale vím, že ne každému se bude líbit. Na druhou stranu si myslím, že si z ní každý aspoň něco odnese.
Podle mého názoru, jedna z nejlépe napsaných knih vůbec. Dílo se mi krásně četlo, bylo psáno srozumitelnou češtinou. Ústřední postavou byla mladá postava, se kterou jsem se mohla ztotožnit. Zaujala mě taktéž předmluva, v které byly řečeny různé citáty pana Wilda, s něčím takovým jsem se ještě u knihy nesetkala. Řekla bych, že to platí na jakékoli dílo (např. Cílem umění je odhalit umění a skrýt umělce). I přes větší počet stran, dílo hodnotím velice kladně a v budoucnu se k němu určitě s radostí vrátím.
Už jsem ji přečetla tak před rokem, ale musím si přiznat, že na ni stále vzpomínám. Autor mě uchvátil. Ale byl to trochu magor.
Přečtení knížky jsem docela odkládala a jsem upřímně ráda, že jsem ji nečetla k maturitě. Nemyslím si totiž, že bych z ní pobrala tolik, kolik nyní.
Chvílemi byly některé části až příliš zdlouhavé, zbytečné popisy, bez kterých by se možná knížka obešla.
Celý příběh je neskutečně procítěný, originální, vzal vám dech. Je až neuvěřitelné, jak nadčasové dílo Wilde napsal.
Doporučuji!
(SPOILER)
Proč bylo pro mě těžké a bolestné číst tuhle knížku? Oscar byl gay a Basil byl vlastně jeho alter ego. Číst ty pocity, které Basil choval k Dorianovi, jak ho viděl v jeho očích, jak byl šťastný, když s ním mohl trávit čas nebo jak muselo být těžké mu říct, co k němu celou dobu cítil? Bylo to vážně těžké číst, protože je složité si představit, jak a co musel při psaní knihy cítit.
Ale na druhou statnu jsem si knihu zamilovala.
Chvilku mi trvalo než jsem se začetla a zvykla si na styl psaní, ale zápletka související s obrazem byla napínavá, příběh hodně drsný a né jednou jsem byla z událostí kolem Doriana doslova v šoku. Kniha je nadčasová a doporučuji ji k přečtení.
Ve své době naprosto originální zápletka, která se stala součástí jakéhosi povinného na střední škole. Doriana jsem četla také jako povinnou četbu k maturitě a rozhodně nelituji. Troufám si říct, že je to jediný opravdu hororový román, který jsem kdy měla v ruce. Horory ,,na papíře" fungují, dle mého názoru, výjimečně, a pokud ano, spíše jako povídky (E. A. Poe - můj oblíbený). Doporučuji, ale při čtení přeskočte extrémně nudnou část s popisem jakési sbírky váz, která překáží hned na několika stránkách.
Jako povinnou četbu jsem ji nechtěla číst, teď o několik desítek let později, jsem moc ráda, že jsem ji četla!
„Vždyť vášně, jejichž původ se snažíme sami sobě nepřiznat, nás tyranizují nejvíc.“
Skvělá kniha s prvky psychologického románu. Skrývá mnoho myšlenek, jež se mé obyčejné duše opravdu dotkly.
Dorian Gray, jako ukázka té nejzvrhlejší, ale zároveň nejreálnější postavy. Velmi dobře vykreslený kontext duše člověka a kruté pravdy, jež se ukrývá za záclony oken každého z nás. Nikdo není dokonalý, a i přesto o to lidé stále usilují. Hrají, přetvařují se, zoufale snažící se stát symbolem dokonalosti a bezchybnosti, avšak to si bohužel vybírá svou daň. Doriana jeho neskonalá krása a dokonalost pohltila i s jeho shnilou duší.
Knihu rozhodně doporučuji.
Bolelo mě, jak se zlo a zkaženost přelévaly z jednoho muže na druhého. Hrozné, že by pro někoho takové morální cítění mohlo být vlastní.... Kdo se nerad nimrá v lidských charakterech, toho to bavit nebude.
Román Obraz Doriana Graye mě mile překvapil svou něžností. U autorů jsem se sice již setkala s náznaky jemnosti a měkké ženskosti, ovšem Oscar Wilde svou mužskou něžnost vykresluje bez ostychu, upřímně, plně, čímž si mě získal. Také bych ráda vyzdvihla promyšlenost postav, kde se znatelně ukazuje rozdílné cítění morálky. Samotný příběh pro mě byl příjemným zamyšlením, přestože se zde lze setkat s občasnými zbytečně dlouhými pasážemi.
Povinná četba, takže jsem to nakonec přelouskala... a stále si stojím za tím, že tohle patří ke klasice, kterou by měl každý znát. Ale to nic nezmění na faktu, že mi kniha přišla k zbláznění podivná, příliš popisná, zvláštní, cynická a zkrátka celkově nesympatická, než aby se dobře četla.
Uff, přečteno...
Jak jsem se na knihu těšila, tak mi v některých pasážích přišla trochu těžkopádná...
Celkově ale věc, kterou stojí za to přečíst!
Jak už bylo několikrát zmíněno, je to prostě nadčasové!!!
Moje druhá kniha od autora a opět se mi líbila...
Jeho knihy jsou nadčasové, aspoň podle mě...
Poslouchala jsem tu 4 hodinovou audioknihu a bylo to pěkně namluvené...
Dorian jako symbol dekadence. Obraz jako symbol svědomí. Skvost světové literatury.
Všechny zdravím u příležitosti svého vůbec prvního komentáře!
Začínám Obrazem Doriana Graye, protože, i když si uvědomuju, jak je takové tvrzení v podstatě přihlouplé, tahle kniha je podle mě nejspíš to vůbec nejlepší, co jsem kdy četla. Poprvé jsem ji přelouskala v deseti letech, kdy jsem jí pochopitelně vůbec nerozuměla, ale přesto mě okouzlila nádherným, vysloveně čarovným stylem. A pak jsem ji četla znova a znova, do dnešních dní určitě přinejmenším desetkrát, a ještě mnohem víckrát jsem jí jen tak listovala, abych se potěšila jednou či dvěma stránkami. To tedy u mne a knížek, které se mi zalíbí, není nic tak neobvyklého, ale s málokterou se to děje tak často jako s touhle. Doporučuju tak vřele, jak jen to jde.
Knihu jsem si přečetl jako povinnou četbu na střední škole a zamiloval jsem se!
Během rozchodu s přítelkyní číst takto misogynní knihu bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě. Kniha měla velkou hloubku, silný příběh. Během čtení ve mě proudily emoce a to se u povinné četby často nestává.
Zamiloval jsem si při čtení této knihy Oscara a těším se na přečtení jeho dalších knih.
Doporučuji!
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura irská literatura rozhlasové zpracování gotické romány nesmrtelnost viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
Knihu jsem si chtěla přečíst, protože postavu Doriana Graye jsem znala z několika filmových a seriálových zpracování (nejvíce ze seriálu Penny Dreadful) a tak jsem chtěla znát jeho originální příběh. Ze začátku mě překvapilo, že Dorian je blonďák s modrýma očima (ve všech zpracováních, co jsem viděla, měl tmavé vlasy), zprvu mi dělalo problém si ho tak představit. Je pravda, že děj ustupuje filozofickým myšlenkám, takže u čtení musíte i přemýšlet. Lorda Henryho jsem moc v lásce neměla a Basila mi bylo docela líto. Dorian mi byl docela sympatický a jeho tragický konec jsem čekala, neboť takové knihy takhle často končí. Celkově se mi kniha líbila a dobře se četla, akorát si pamatuji, že kapitola 11 mě nebavila.
Ještě se mi líbily poznámky a rozbor na konci, které jsou ve vydání od Cooboo.