Obrázky z českých dějin a pověstí
Zdeněk Adla , Pavel Zátka , Jiří Černý
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/168724/bmid_obrazky-z-ceskych-dejin-a-povesti-168724.jpg
5
359
359
Obrázky z dějin série
< 1. díl >
6., upravené a rozšířené vyd. Oblíbená knížka obrázkových seriálů, která hravou, humornou, ale výstižnou formou přibližuje čtenářům nejstarší i novější dějiny naší vlasti. Autoři vyprávějí o příchodu praotce Čecha, o Bivojovi, o Libušině proroctví, o Karlu IV., o Janu Husovi, o golemovi, avšak i o slavných spisovatelích, hudebních skladatelích, vědcích a vynálezcích. Knížka končí vznikem Československé republiky v roce 1918. Historii svého národa by měl znát každý člověk, a tato publikace může znamenitě pomoct k našemu poznání. Malý i velký čtenář se dozví mnohé, co ještě nevěděl, nebo si připomene, co už pozapomněl, a navíc se báječně pobaví nad krátkými texty a veselými obrázky.... celý text
Přidat komentář
Vzpomínám si, že tuto knihu jsem měl v dětství. Před časem jsem se ke knize dostal tím způsobem, že jsem ji viděl povalovat se s dalšími knihami u popelnice. Zrovna začalo mírně poprchávat, a když jsem si prohlížel jednotlivé knihy, nalezl jsem také tuto knihu a hned jsem si na ní vzpomněl. Bylo by škoda, pokud bych knihu nechal napospas a deštěm by se určitě poničila. Na počátku knihy je uvedeno: „Historie je učitelkou života, světlem pravdy.“
Kniha se mi hodně líbila. Je napsána formou komiksu, je přehledná a v knize jsou stručně shrnuty dějiny naší země. Většinou je vměstnaná každá kapitola na dvoustranu. Určitě je vhodná pro děti, kterým může sloužit jako pomůcka při hodinách dějepisu, ale také dospělým, kteří si chtějí zopakovat naše dějiny. Přiznám se, že dějepis není moje parketa. Možná je to způsobeno tím, že jsem neměl dobré učitele nebo profesory na dějepis, kteří by nás dostatečně zaujali, aby nás tento předmět bavil, spíše to bylo naopak. Samozřejmě některé informace znám, tak jsem si je připomněl, jiné informace jsem pozapomněl, anebo jsem je vůbec nevěděl. Někdy nastává u mě ten problém, že se mi vytrácí paměť, zejména pokud se to týká našich nejranějších dějin. Proto je užitečné mít tuto knihu po ruce a kdykoliv po ní sáhnout, pokud si chceme něco znovu připomenout. V knize se nachází také pověsti, což je určitě dobře, že je také autoři zařadili do této knihy. Určitě je to příjemné zpestření pro všechny čtenáře.
Myslím si, že člověk by měl mít určité povědomí o našich dějinách a měl by znát alespoň základní fakta jako například, v kterém roce byla založena Karlova Univerzita, v kterém roce byl upálen Jan Hus, v kterém roce se konala Bitva na Bílé hoře, v kterém roce byl položen základní kámen Národního divadla, kdo složil text k české hymně, komu vděčíme za to, že dnes mluvíme česky apod. Myslím si, že není potřeba si pamatovat všechna data všech dějinných událostí, anebo data narození a úmrtí jednotlivých panovníků (spisovatelů). Vzpomínám si, že někteří učitelé (profesoři) dějepisu (češtiny) trvali na tom, abychom si tyto informace zapamatovali, takže to nás možná odrazovalo, abychom si dějepis oblíbili.
Kniha má pěkné ilustrace, takže si myslím, že zaujme většinu dětí i ty děti, které nemají ke čtení kladný vztah. Líbilo se mi, že některé kapitoly jsou věnovány také českým spisovatelům, jakými byli například Jan Neruda, Božena Němcová, K. H. Mácha, K. H. Borovský aj. Knihu určitě doporučuji a hodnotím ji na 100 %.
Nejdříve vycházelo na pokračování v Mateřídoušce, potom jsem koupila dětem knihu, kterou četly pořád dokola. Kdyby si všichni zapamatovali text pod obrázky a bubliny u postav, pro poznání české historie to úplně stačí.
Náš nejstarší syn nechtěl číst. Zlom nastal až s knihou Diogenes v sudu a Obrázky z dějin. Od té doby četl úplně všechno k čemu se dostal. Když dospěl a stěhoval se, kniha se stěhovala samozřejmě s ním. Včera ji přivezla vnučka, že ji půjčí bratranci. Přečetla jsem ji za večer a vnuk se na mě zlobí, že ji chtěl číst spolu se mnou. Když já to nemohla vydržet, nečíst. Byl to takový návrat v čase. Vrátila jsem se o dobrých třicet let zpátky. Do doby, kdy se naše děti o knihu přetahovaly, kdo ji ukořistí dřív. A teď se bude situace asi opakovat u vnoučat. Kdo dřív? No přece babička!
Nejsem závistivá povaha, ale nad touhle knížkou mě už kolikrát zamrzelo, že naše starší generace ji nemohla číst ve školních letech. Moc by se líbila i nám. Dala by nám rámec, do kterého se ostatní historické vědomosti pak už celý život pěkně zasazují jako kamínky do mozaiky. A ještě by nás to ohromně bavilo a četli bychom ji pořád dokola. Měli bychom chuť vídat ty milé obrázky a připomínat si vtipné texty co nejčastěji. Takhle přesně posloužila mým dětem a jejich vrstevníkům a jsem ráda, že je k sehnání ještě i teď.
Pěkná kniha, která obrázkovou formou podává čtenáři nejdůležitější okamžiky českých dějin nenáročnou formou. Jako kluk jsem ji četl několikrát.
Knížka je moc hezká a zajímavá. Moc krásné obrázky. Nejvíc se mi líbilo jak Libuše pojmenovávala Prahu.
Jedna z nejhezčích knih mého dětství, kterou jsem v 80. letech doslova milovala. Přečetla jsem ji poctivě od první do poslední stránky snad 100x, moc se mi líbily ilustrace, které knížku provází. Díky téhle knize byl pro mě dějepis zajímavější a různá data a události mi lépe utkvěly v paměti. Kniha mi zmizela z knihovny, nicméně po tomto zjištění jsem nelenila a koupila si ji nedávno znovu. Sice nemá to kouzlo ohmataných stránek, nicméně nadšení z pojetí historie touto formou u mě trvá a já mohu jen doufat, že stejné pocity bude mít i nejmladší dcera, až se jí tahle překrásná kniha dostane do rukou.
dějepis stručně pro malé i velké :D jak si ho zopáknout, případně se konečně naučit a zapamatovat..na komiksy nedám dopustit - ať už tato klasika, či novodobé Opráski...myslím že velmi dobře plní účel :)))
naši knížku jsem našla v antikvariátu a věděla jsem, že decka jistě ocení..nečekala jsem však nostalgické nadšení manžela, který ji v dětství miloval :D
Ať pan Jirásek i všechny mé bývalé paní učitelky dějepisu prominou, ale z téhle knížky jsem se naučila o české historii prostě nejvíc. A na rozdíl od většiny z toho, co se mi snažili nalít ve škole do hlavy, tyhle vtipně psané a hezky kreslené komiksy si pamatuji dodnes.
Poněkud tendenčně podaná česká historie, která mě provázela celé dětství a moc se mi líbila. Co na tom, že některé události se nejspíš nikdy nestaly a jiné se staly jinak...
Je to opravdu krásně zpracovaná kniha a je vytvořena zábavnou formou ke zjednodušenému pochopení našich dějin. A to nejen pro děti, potěší i mnohé ,,dospěláky".
Nejlepší byly ty původní v Mateřídouškách ze 70.let - tam bylo i více bublin s trefnými komentáři a dobovými výkřiky :) Ale i tak, výborný počin, skvělé obrázky (nejvíc mě bavil Bruncvík se lvem :)
Velmi povedená kniha, která díky svým obrázkům zaujala moje školou povinné dětičky více, než učebnice dějepisu.