Obrázky z Holandska
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387808/mid_obrazky-z-holandska-4es-387808.jpg
4
197
197
Cestopisné fejetony o Holandsku doplněné Čapkovými kresbami. Do Holandska cestoval na kongres Penklubů v Haagu v roce 1931 spolu s F. Langrem a E. Konrádem. V knize (fejetony z cesty vycházely v novinách od 26. 7. - 6. 9. 1931, knižně poprvé 1932) přiblížil zajímavosti Holandska. Zmiňuje se o historicky významných městech (Rotterdam, Delft, Amsterdam, Leiden), starých mistrech malířství, o přírodě, vodách, grachtech atd. Jako zkušený zahrádkář se rozepsal i o květinových zahrádkách a polích.... celý text
Přidat komentář
Jsou knížky, ke kterým se člověk rád vrací a nikdy není zklamán. Znovu jsem si připomněla, jak lehce, vtipně a s láskou pan Čapek píše a po dočtení této tenké knížečky je mi jasné, že chci jet do Holandska.
"Tož to jsem viděl na vlastní oči, jak se dělá Holandsko. Je to jako s jejich městy: vezme se kus moře, ohradí se a vypumpuje se; i zůstane dno, na něž pořádný kus Evropy dodává řekami své nejlepší bahno a moře jemný písek, Holanďan to vysuší a zaseje na to trávu, krávy ji spasou, Holanďan je podojí a udělá z toho sýr, který v Goudě nebo Alkmaaru prodá do Anglie; což je, mimochodem, názorný příklad koloběhu hmoty."
"Holandsko, toť voda. Holandsko, toť květinový záhon. Holandsko, toť pastvina. Zelený polder mezi kanály a na něm černobílé krávy....."
"Ale kdybyste se mne zeptali, co se mi v Holandsku líbilo nejvíce, tedy vyhrknu bez dlouhého rozmýšlení, že lidské příbytky. A krávy. A grachty. A obloha. Ale jelikož jsem nejdříve řekl příbytky, tož příbytky."
Poetické a pravdivé. Teď je to půl roku, co žiju v Holandsku. A postřehy učiněné autorem v 30. letech 20. století jsou stále platné, trefné a úsměvné i v roce 2019. A ten krásný starý český jazyk je příjemnou třešničkou na tomto zákusku.
Skvělé, odpočinkové, vtipné čtení. Jako většina z nás cestopisy běžně nečtu, ale v rámci Čtenářské výzvy 2019 jsem sáhla po Obrázcích z Holandska a nemohu si než vynachválit. Moc hezky a procítěně napsané. Od pana Čapka si přečtu i další. Čeká na mě Výlet do Španěl a Anglické listy.
Cestopisy a cestování mě neba, ale........
Nikdy jsem nebyla v Holandsku a nikdy jsem tam neplánovala vyrazit. Po přečtení knihy mě to ovšem velice láká. Hezké kresby, pěkně popsaný kraj, tu svobodu a čistotu bych chtěla někdy vidět na vlastní oči (za předpokladu, že tomu tak dnes je :D). Já, nejspíš i mnoho ostatních, si pod názvem této země představí tulipány a velmi často skloňovanou marušku. Ovšem kniha ukazuje úplně jiný pohled na tuto zemi. Pokud se mi pod ruku dostanou podobně skvěle napsané cestopisy, nejspíš mě doma dlouho neuvidí... doporučuji
Prostě Čapek. Nevím, jestli by dílo ocenil i ten, kdo v Holandsku nebyl, každopádně já si po pár řádcích úplně vybavila přesně, jak to tam vypadalo a jak tato země na mě působila. Navíc je kniha doplněna krasnými ilustracemi samotného autora, což mé rozpomínání na Holandsko ještě umocnilo. Na závěr jeste politicke zamyšlení ale tak to u Čapka chodí :)
Čapkovy cestopisy (a nejen je) mám moc ráda, nedívá se totiž jen očima, ale také srdcem a vše popíše tak milým způsobem, že hladí po duši. Do krátké knížečky vměstnal to nejcharakterističtější pro Holandsko a kresby byly příjemným bonusem.
"Ačkoliv se mne na to v tuto chvíli nikdo neptá, přiznávám se, že nerad jezdím na cesty...".
Tak to dopadá, když si pecivál vybírá cestopis ke čtení: ne aby si vybral pravého cestovatele a jeho knihu využil jako zdroj informací, kdepak. Pecivál si vybere spisovatele, kterého miluje (a se kterým ještě k tomu souzní v tom, že je pro něho cestování obtížné), a je mu celkem jedno, kam cestoval a kdy se to odehrálo, protože ví, že jakmile knížku otevře, zachumlá se do těch krásných slov a myšlenek - mj. o holandském národním typu, holandském světle, holandských "malých mistrech" malujících vsedě a holandských cyklistech - a jen tady se pecivál na autora, nemajícího cyklisty příliš rád, mračí, ale zase mu to hned odpouští, už jen pro ty kouzelné malinkaté obrázky a vlastně pro Čapka celého, se vším všudy (i s tou antikolařskou jízlivostí), protože i on, pecivál anticestovatel, má díky němu milo v duši.
Karla Čapka jsem četla ráda, ale je to už hodně let. Tato útlá knížečka se mi dostala do ruky v rámci výzvy 2019. Popisy Holandska jsou samozřejmě zastaralé, ale i tak si člověk docela dobře představí tamější kraj.
Moc pěkné vyprávění a tak sugestivní jakoby se tam čtenář procházel s Panem Čapkem.
Milá cestopisná jednohubka doplněná vtipnými kresbami ukrátila mi cestu z Luhačovic do Olomouce. Škoda, že kniha není delší.
Pohlazení po duši - jiná slova mi do prstů nevcházejí. Sice druhý Čapek v řadě, ale jeho vytříbenost stylu je nenahraditelná a geniální - zatím jsem se ho "nenabažil". V tomto malém "cestopisu" popisuje jen jevy, které na něho během cesty zapůsobily, a tak chybí nadhled a komplexnost pohledu na Holandsko (potažmo na Amsterodam), tyto prvky ale vynahrazuje formou a stylem. Kniha je psána od srdce (ať už si pod tím představíte cokoli) - pocity, jenž Čapek zde vyobrazil, dodávají Obrázkům jedinečnost. Musím přiznat, že jsem s nostalgií vzpomínal na mé toulky Amsterodamem a v mnohém se s Čapek shoduji.
Cestopisy mě obvykle moc nezajímají, protože je zpravidla píšou cestovatelé, kteří si prodejem knížky chtějí přivydělat. Proto taky obvykle z literárního hlediska nestojí za nic, viz třeba všemi opěvovaný neumětel Zibura.
Čapek však není cestovatel, který píše, nýbrž spisovatel, který cestuje, což je vidět už v úvodním, neuvěřitelně krásném popisu holandské krajiny a vtipným postesknutím nad všudypřítomným bicyklem. Je s podivem, že se za téměř století vůbec nic nezměnilo a i já jsem tak mohl docenit nenápadná, ale hluboká zamyšlení nad zdejším způsobem života.
Jednu hvězdičku ubírám za nevyrovnanost - Mistr občas z čtivého popisu přejde k nudným, těžce stravitelným pasážím, přitom by text mohl být i delší a protkán nějakým náznakem příběhu či děje.
Čapkovi jsem nikdy nepřišla úplně na chuť, ale tato knížka mě nadchla! Krátké črty, pro mě naprosto skvělé obrázky a ty popisy! V Nizozemsku jsem byla jedinkrát v životě, letos a chvíli, ale moje postřehy byly úplně stejné a to, co udivovalo Čapka, udivovalo i mě! To mi na tom přišlo okouzlující moc, jak dokázal popsat cosi, co platí i po pomalu sto letech. Jak zachytil tu všednodennost...
Útlá knížečka s Čapkovými obrázky. Je to velice milé čtení, třeba na jednu cestu vlakem z Ostravy do Olomouce :). Ve které autor s lehkostí a humorem popisuje zvyky a mentalitu nizozemců. A také krásy a zvláštnosti Holandska i jeho architektury. Knížka na vás na konci zanechá dojem, jako kdyby jste ji zrovna procestovali. Ale ne sami, nýbrž s Čapkem, protože jeho osobitost nechybí ani v této knížce.
Velmi příjemné a milé počtení. Krásně svou obecností vykreslené Holandsko, takže jej tak můžeme vnímat i dnes. Pan Čapek vykreslil prostředí země tak, že mám teď (o to větší) nutkání ji navštívit.
Moc moc milé a pěkné čtení. Pár pasáží mi ale přišlo nezáživných, možná že nepochopených, nevim...každopádně jsem chvilkama vůbec nevěděla co si myslet. Nejdůležitější je pocit z knihy a ten mám pěknej, jo a chci do Holandska!
Při čtení jsem měla pocit, že jsem v Holandsku byla, i když jsem tam nikdy nebyla. Čapek se mnou diskutoval na téma holandské kultury a holandského žití, až jsem měla krásný pocit toho, že se spolu procházíme někde v holandských ulicích a on mi všechno ukazuje. Tahle knížka je prostě úžasná.
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Obrázky z Holandska se mi líbily trochu méně než Anglické listy, ale stejně byly skvělé. Čapek měl prostě geniální novinářský talent vykreslit věci tak plasticky, že si je každý dokáže představit. A kdo by to náhodou nedokázal, tomu poskytne velice trefné kresby (kéž bych uměl takhle kreslit).
Čapkovy postřehy jsou vtipné, výstižné a dokáží během necelých 90 stran popsat charakter Nizozemska a jeho obyvatel. Klobouk dolů před ním.
"Křivolaké jsou dějiny člověka; ale přímočaré je dílo jeho."
"Není snad tou nejlepší metodou právě pro malé národy nahradit kvantitativní ideály ideálem kvality? Nebyla by soutěživost malých národních celků na jarmarku světa nejlíp zaručena zvláštní ušlechtilostí toho, co vychází z jejich dílny a jejich krámku?Nemusí toho být mnoho, co mají na skladě; ale co tam je, je samé dobré a bezvadné dílo. Je-li náš krámek malý, pak v něm není místa pro šmízo, šmejd, polotovar a humbug; špatné věci zabírají tolik místa jako dobré, a my toho místa na slunci nemáme nazbyt. Nemluvím o produktech, nýbrž o něčem důležitějším, totiž o ideálech."