Ocelové město
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544417/bmid_ocelove-mesto.jpg
4
852
852
Poslechněte si audioknižní adaptaci slavného díla Julese Vernea Ocelové město, která vznikla exkluzivně pro Knihy Dobrovský ve studiu S Pro Alfa. Obrovské dědictví po indické kněžně bylo rozděleno rovným dílem mezi francouzského lékaře Sarassina a německého profesora Schultze. První se rozhodne peníze využít na stavbu dokonalého města, druhý celou pozůstalost investuje do obrovské továrny na ocel a vývoje ničivých zbraní, kterými chce svého vzdáleného příbuzného zničit.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2024
,
Omega
Originální název:
Les Cinq Cents Millions de la Bégum, 1879
Interpreti: David Matásek
více info...
Přidat komentář
Jeden z případů, kdy kniha jednoznačně zvítězila nad filmovým zpracováním, třebaže se tvůrci Tajemství ocelového města snažili (bohužel za cenu značného odklonu od předlohy). Nejde až tak o varovný podtón, už jako kluk jsem při prvním čtení zažíval ze samotného Ocelového města značnou tíseň. Jakkoli ji bude mnoho lidí považovat za naivní a dávno překonanou, řadím ji mezi nejlepší verneovky, které jsem četl.
Pro mě jedna z nejlepších verneovek, super napínavá a skvěle napsaná. Vynikající čtení.
Německý vynálezce může být čtenářem svým myšlením přirovnáván k Hitlerovi, či dnešnímu Putinovi, ale stejně i u téhle Verneovky jsem udiven jak vizionářský Jules byl!! Kniha mne do první půle moc neoslovila, ale jakmile se Marcel dostal do města a sblížil se s vynálezcem hltal jsem stránku po stránce. Mé vydání má však 165 stran.
Příběh o boji dobra se zlem - skrznaskz kladného lidumilného Francouze (jak jinak u Vernea) a fanatického Němce. Autorovy představy o fungování společnosti jsou sice poněkud naivní (všechno kvete, všichni se mají rádi...), ale jako u všech jeho ostatních knih je třeba brát v potaz, kdy byly napsány. Takže z tohoto pohledu - velmi dobré!
Klasika na jedno odpoledne. Velmi čtivý a svižný příběh o dvou městech s opačným zřízením. Jedno chce zničit druhé, dojde k boji nebo zase vyhraje zdravý rozum a pokrok?
Docela mi dalo zabrat text přečíst, nebyl vůbec jednoduchý, ale stálo to za to. Příběh o soupeření dvou schopných mužů podle mě důstojně obstojí i dnes.
Návrat do mládí se vydařil na jedničku. Kniha je výborná a já jsem ji přečetla jedním dechem.
Co když zdědíte obrovské jmění, s kterým můžete doslova měnit svět? Tady máme dva různé přístupy, jak se s tím dá naložit. Buď to vezmete humanitně-sociálním směrem, nebo technokraticky. Obě verze jsou dost idealizované, ale vlastně mi to v knize ani nevadilo, už k tomu holt člověk tak nějak přistupuje jako ke staré klasice. Jules Verne v tom měl taky jasno, Francouzi vs. Němci 1:0. Je fakt, že jeho obavy z německého zbrojení se zase jednou docela trefily. Sám si to taky idealizoval a chtěl šířit dobro za každou cenu: "...budeme mít ve vzkříšeném Stahlstadtu takovou zbrojnici, že se nás napříště nikdo neopováží napadnout... ...a každému kolem sebe vnukneme lásku k dobrodiní míru a spravedlnosti." Brrr. Čtěte to čistě jako dobrodružný příběh a pak je to fajn.
Jedním slovem krásné. Knihy pana Vernea jsou pro hodně generací přelomové a jsou nadčasové. Sci-fi romány byly velice žádané a každý si v něm najde to své. Hlavně ten únik do světa fantazie, se ani nedá popsat, protože to se musí zažít.
Vzpomínám si, že jako malý jsem verneovky miloval. Teď po 30 letech musím uznat, že minimálně tato nestála za nic. Příběh nula, napětí nula, pochopení fyziky nula. Ale jako dobře, na svou dobu zajímavé myšlenky, takže nějakou tu hvězdu si to přeci jen zaslouží.
(SPOILER) Tak tohle bylo něco, skvělý příběh se skvělým koncem. hned jsem si oblíbila Marcela, odvážného, laskavého a inteligentního člověka. Byl to opravdu zážitek sledovat jeho příběh a stejně tak příběh ocelového města které bylo velkolepé. Jsem strašně moc ráda že jsem si to mohla přečíst a určitě si to přečtu znova.....
Verneovky jsem hltala jako malá holka. A teď jsem si dala za úkol přečíst si je znovu.
A Ocelové město mě bavilo číst stejně jako tehdy.
Skvělé komenty ludek.n a HTO. Společně s Vynálezem zkázy je Ocelové město z roku 1879 obrazem strachu ze sebezničení lidstva a zneužití vědy. Až sem celkem dobré a pochopitelné.
Ale především ona černobílé vnímání světa, francouzské náckovství (které v osobě Napoleona III. onu válku v roce 1870 vyprovokovalo a tím vlastně umožnilo ono "sjednocení" Německa v té nejnevhodnější konstelaci a podobě - oni se ti katoličtí Bavoři ani Württemberčané do bratrského svazku z protestanskými Prušáky rozhodně původně nijak nehrnuli) a jenom chabě maskovaná nenávist k Němcům je podle mě až směšná a má charakter přihlouplé propagandy.
Co se týká Verneovy představivosti a invence, nepřeceňoval bych ji. Většina věcí, co tak "vizionářsky" předpověděl se totiž uskutečnila ještě za jeho života (zemřel v roce 1905) a nebo už alespoň v teoretické rovině už existovala. Namátkou - ponorka byla použita poprvé již za války o nezávislost USA roku 1776, ničivý potenciál předvedla už válka Severu proti Jihu Fotografovalo se a telegrafovalo už od padesátých let XIX. století, telefon vynalezl Meucci už v roce 1849, bratři Lumierové svůj kinematograf dovedli k použitelnosti 1895, Marconi a hlavně Nikola Tesla měli už za jeho života vynalezeno taky dost. O Roentgenovi, Benzovi nebo i Mendělejevovi s Nobelem ani nemluvě. A to stovky osobností a vynálezů vynechávám. Ve skutečnosti nebylo XIX. století žádným stoletím páry a elektřiny, ale především stoletím, kdy bylo v základní podobě vynalezeno prakticky vše, co používáme dodnes, byť v neuvěřitelně rozvinuté podobě.
A především obdobím, kdy se věda spojila s praxí a vynálezci vynalézali "věci" pro praktické použití. Tedy i pro likvidaci svých bližních v rozsahu, o kterém se třeba takovým historickým hrdlořezům, jako byl třeba Alexandr Veliký nebo Napoleon I. ani nezdálo. Jeden vynález z roku 1874 ale připomenout musím, pánové Sholes a Glidden prodali zbrojovce Remington psací stroj, pro mnohé spisovatele až do doby domácích počítačů a následně notebooků neocenitelný pomocník. Verne psal ale ručně, a spousta jeho kolegů ještě hluboko do dvacátého století taky.
Přesto mají jeho romány dodnes svůj půvab, i když musím konstatovat, že pro mě si svůj půvab zachovaly mnohem víc kouzelné ilustrace Leona Benetta. Snad žádný spisovatel netvoří se svým ilustrátorem tak pevnou a neodmyslitelnou dvojici. A myslím, že oba pánové by byli nadšení tím, jak jejich dílo dokázal převést do filmové podoby Karel Zeman. Ono zpracování zde zmiňovaného poněkud "papundeklového" díla režiséra Bočana ale ukazuje, jak je onen kouzelný svět pánů Verna a Benetta nenapodobitelný a osobitý.
Opět přečteno v dětství, Verneovka - klasika. Jako film se mi to též moc líbil a jeho díla jsou pořád v kurzu. Jsem ráda, že to i občas opakují a člověk se na to rád znova podívá.
Jedna z tech znamejsich Verneovek o ktere se rikalo, ze predpovidala druhou svetovou valku. Kratke pohodove cteni na par hodin. Asi bych uz ani nerekl, ze to je cteni pro deti.... Je to cteni pro lidi, co to kdysi jako deti cetli.
U čtení se nedá vyhnout vzpomínce na film ze 70.let..jak se tam motaly ty mátohy zmrzlé a všude byl HOLOMRÁÁÁZ...kniha je o něco "veselejší". Verneovky jsem v mládí četla ráda, pěkně to odsejpalo a mělo to náboj. Dost mě překvapilo, že na mě dělají podobný dojem i ve vetchém věku!
Knihu jsem přečetla během dvou dnů, děj ubíhal velmi rychle, ale na mne tam bylo celkem dost národnostní nenávisti, ne jen německo-francouzské, ale i zmínka o "žlutých" jakožto podřadných osobách.
Z této knihy mám velmi smíšené pocity. Dle mého názoru je v ní na mě až moc politiky - nenávist Francie vůči Německu a pravděpodobně i obráceně. Na druhou stranu má člověk alespoň tak trochu ponětí o mezinárodních vztazích koncem 19. století. Pojetí dvou rozdílných světů, které v podstatě ukazuje dva extrémy mi přijde velmi zajímavý, avšak dle mého názoru absolutně nerealistický. Tím mám samozřejmě na mysli dokonalost France-Ville, která by za mě nefungovala. Netuším proč, ale do knihy i přes to, že je kraťoučká, jsem se musela nutit. 3,5*
Velmi čtivá a napínavá verneovka. Román se mi líbí o dost více než česká filmová adaptace románu, samozřejmě na hony vzdálená předloze. Ve filmu ponechali jméno hodného vědce (Sarrasin), zatímco změnili příjmení zlého vědce (Janus místo Schultzeho). Toto dílo Jules Verne napsal z jasně francouzských pozic, Němci jsou líčeni jako schopní, ale zároveň velmi nemilosrdní a draví jedinci, zatímco Francouzi reprezentovaní Sarrasinovou rodinou a Alsasanem Marcelem jsou popsáni jako lidumilové.
Štítky knihy
19. století zfilmováno útěk francouzská literatura dědictví vynálezci tajné zbraně tajní agenti sci-fi pokusy
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
SKVĚLÝ DOBRODRUŽNÝ VĚDECKOFANTASTICKÝ NAPÍNAVÝ AŽ ŠPIONÁŽNÍ ROMÁN .