Ocelové srdce
Albert Čuba
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489579/bmid_ocelove-srdce-ikC-489579.jpg
4
153
153
Sin City z Ostravy! Drsný krimi román plný černého humoru. Pasák a jeho prostitutka, noční recepční v jediném velkém hotelu ve městě, herecká hvězdička z Prahy, zkorumpovaný politik a jeden rádoby investigativní novinář. To nemůže dopadnout dobře! Krátká akce, která měla být dílem jediné noci, se tak trochu zvrtne. Někdo přijde o život hned a někdo až později. A někdo se nad sebou zamyslí až za mřížemi. Děti noci jinak ani nekončí. Tohle je jejich příběh. Tak tedy vítejte ve městě, kterému se říká černé...... celý text
Přidat komentář
Čubův první román ve stylu slavných noir detektivek je velmi povedené dílko, v českých končinách nezvykle originální. Autorův styl je překvapivě vyzrálý, věcný a dokáže dokonale vykreslit atmosféru ,,černého města tam na severu", jehož děti v noci nikdy nespí. Panoptikum postav působí velmi věrohodně a vyprávění pomocí vševědoucího vypravěče příjemně okořeňuje absence přímé řeči. Dokážu si představit, že Ocelové srdce jednou někdo převede i do filmové podoby.
Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale jakmile se děj rozjel, tak jsem se nemohla odtrhnout a kniha se mi líbila. Sice to bylo kratší, ale opravdu zajímavé.
A navrch jsem se naučila nový pojem, konkrétně noir román.
Noir román Ocelové srdce ostravského herce a nejen herce Alberta Čuby tne do živého. Sledujeme příběh Martina, jednoho z nočních lidí a jeho souputnice Nikol. Oni nejsou partneři a zároveň pro sebe znamenají všechno. Beze slov, že jeden pro druhého znamená vše a zároveň nikdy nic. Tento neskutečný vztah pokračuje do jedné osudné noci, kdy Martin dostane nabídku. Nabídku, která změní vše a přitom neměla změnit vůbec nic. A rozjíždí se události, které už nelze nijak zastavit.
Ocelové srdce je neskutečná kniha. Neskutečná a zároveň skutečná jako ono město na severu, o kterém se říká, že je černé. A ano, skutečně to má být Ostrava, ale pokud Ostravu neznáte a ani jste tu v životě nebyli, vůbec to nevadí. Kniha si na místopis nehraje a vůbec jej nepotřebujete znát. Kulisy si v hlavě každý dosadí sám. Ostravští jen konkrétněji. Jedná se však o naprosto neuvěřitelný příběh, který prožijete od začátku do konce téměř bez dechu a který po dočtení ve vás zůstane. Jako šmouha, které je správné se zbavit, ale s něčím vás pojí. Jako celé toto město na severu, o kterém se říká, že je černé.
Úžasné "ostravské" Sin City - město hříchu! Až se mi po té mé rodné "černé" zastesklo :)
„Je to takový zvláštní jev v tom městě tam na severu, že spousta lidí je úplně slepá k tomu, co se kolem nich děje, protože mají hlavy permanentně skloněné a sledují jen zem pár kroků před nimi, aby nešlápli do hovna.“
Když ne v reálném životě, tak si to zarámuju aspoň tady.
Jestli něco pan Čuba zvládl excelentně, tak to byl bezpochyby vyprávěcí způsob. Ještě jsem nečetla knihu, kde by se vyskytovala jenom jedna věta v přímé řeči a to až na samém konci. Vážně - klobouk dolů. Právě ve stylu, jakým je příběh odvyprávěn, tkví ojedinělost díla a já jsem měla za dva dny přečtené, a s radostí mohu všem doporučit!
Příběh byl úhledně zakončen, na všechny otázky jsme dostaly odpovědi, vše tip top, teda až na jednu věc. Je tam jedna otázka, která ještě nebyla zodpovězena. Ale já se odpověď dozvím, až si zase někdy zajdu na střelnici! Pane Čubo, tak může PET lahev nasunutá na hlaveň pistole fungovat jako tlumič?
Noir vyprávění po česku (a vůbec to nemusí být specificky černé město): řádně temná zápletka a neřádní hrdinové (ale nevinné oběti se najdou, jinak by to nebylo tak nervydrásající). Málo předvídatelné, ale nevyhnutelně spějící do temnot přes hrozné epizody k těm nejhorším koncům.
Ovšem ten slibovaný černý humor nikde.
Děj je podán výborně vizuálně, autor jako režisér se nezapře.
Ale proč se na tenký paperback spotřebovalo tolik černého inkoustu? Celé černé listy, skoro černé ilustrace a tlustý černý okraj všech stránek (hotový svazek parte). Úplně stačí černý obsah, který použitá forma nešťastně ruší a rozhodně nepodporuje. Zbytečnost a ne(eko)logičnost.
Noir román, který je stejně černý jako město, ve kterém se příběh odehrává...město, o kterém se říká, že je černé. Dobré to bylo, moc dobré, jiné a málo předvídatelné. A temné.
A v neposlední řadě krásná obálka a úžasné grafické zpracování celé knihy. Zážitek to byl :)
Výborně, Alberte, výborně! Velice neotřelý způsob vyprávění, kterým sis mě ochočil.
Váhala jsem na počtem hvězdiček...3 nebo 4.... ale jo, šla jsem cestou nahoru!
Nebylo to špatné,bylo to dobré. A protože jsem byla na křtu knihy a to bylo moc příjemné, dávám tu další hvězdu.
Ale je možné, že až nebudu každý den koukat na Tři tygry a záznamy z Míru, a knihu si znovu přečtu, budu na to koukat jinak. Teď jsem hrozně ovlivněná :D
Kniha s necelými 200 stránkami, pocitově však na padesát. Tempo příběhu je neuvěřitelně svižné a dynamické. Neustále se něco děje a autor nás nenechá oddechnout. Plus k tomu, že zde nejsou kapitoly, to mluví samo za sebe. Od příběhu zázraky nečekejte. Je to klišé, které jsme zde měli už padesátkrát. Ale přidaná hodnota spočívá v autorově umu nás držet a nepustit. Příjemné překvapení z Ostravy.
Jednohubka na večer do postele a teda... tohle jsem nečekala a že mě to úplně pohltí. Vesměs mi došla slova, kterými bych své pocity popsala... Hodně hořkosladký příběh, ale skvěle napsaný. A úplně poslední věta je vlastně po tom všem veškeré logické vysvětlení...
Tak tohle byla jízda! Stylově naprosto vyzrálá věc, noirovka jak vystřižená z černobílého filmu, děj se odvíjí noc za nocí a vy jen z koutků stránek nesměle sledujete, co postavy čeká dál. Osud vládne, cigaretový kouř se líně válí a ve městě tam na severu to v noci zatraceně dobře žije!!!
Ocelové srdce
Tak tohle byla jízda! Alberta mám zaškatulkovaného jako herce a zpočátku jsem ho úplně viděla, jak se při mluvení tváří, jaká dělá gesta, ale pak se kniha rozjela a já vůbec neřešila, kdo knihu napsal...
Příběh se rozjel, černé město znám dobře a já hltala stránku za stránkou, abych věděla, jak příběh dopadne...
Místy to nebylo jednoduché čtení, s vypravěčem se dostaneme do občas hodně divokých situací jako ve filmu... Na jednom místě jsem si říkala, že něco takového není možné, ale...
V každém případě je to úplně něco jiného. Chvíli jsem si musela na styl vyprávění zvyknout, ale příběh Martina, Nikol, Pavla, Petra, Maria chytil a už nepustil...
Je škoda, že kniha je tak tenká a příběh poměrně krátký, ale vešlos e do něj tolik věcí!!
Doporučuji k přečtení (minimálně půjčit z knihovny jako já, připadá mi to jako trošku delší povídka :) )