Ochlazení
Michael Žantovský
Josef Karásek série
1. díl
Titul Ochlazení, sci-fi thriller z blízké budoucnosti, není míněn pouze v přeneseném smyslu – v tomto případě se ochlazují vztahy mezi Ruskem, Evropskou unií a NATO –, ale i doslovně. Rusko přestává Evropě dodávat ropu a plyn. Příběh vypravěče K., který ve službách české zpravodajské služby začíná svou pouť v Bělorusku v kapitole uvozené slovem Proměna, pokračuje obloukem přes Čechy (Zámek), Ameriku a Izrael (Amerika) a končí v Rusku (Proces). Odkaz na dílo Franze Kafky má své opodstatnění. Svět kafkovských hrdinů není úplně odlišný: nejistota je součástí nejen jejich okolí, ale i jejich vnitřního ustrojení. V prostředí současných zpravodajců, bývalých operativců ministerstva vnitra a spolupracovníků KGB z doby normalizace či samotných agentů KGB si vypravěč nemůže být ničím jistý, je neustále v ohrožení života. Musí jednat rozhodně, odhadovat přesně situaci a pečlivě promýšlet každý další krok. Současně však žije v přízračném světě zrcadel, v němž nikdo nedůvěřuje nikomu, ba ani sobě samému, jak káže zásada zpravodajské práce. Na začátku románu ruské tanky potlačí v Bělorusku, bojujícím za demokracii, jak lidská práva, tak „kontrarevoluci“. Tato událost, která má mnohé shodné rysy s rokem 1968 v Československu i s následnou normalizací, k nimž se autor v retrospektivě vrací, přerůstá v mrazivý, děsivý příběh. Nadějí zůstává jen láska, bezpodmínečná, nic neočekávající. Nové vydání románu Michaela Žantovského Ochlazení nelze nazvat doslovně „špionážním thrillerem z blízké budoucnosti“, jak uvádí podtitul knihy. Ochlazení je už dnes svým způsobem thrillerem z horké současnosti. Sám autor pak nové vydání tohoto románu mírně upravil a také doplnil osobně laděným doslovem.... celý text
Přidat komentář
Hustá a ne chladná, ale mrazivá atmosféra je podpořená reálnými události posledních let. Výborný námět!!
Začalo to jako slibný politický thriller, skončilo jako nevydařená červená knihovna. Pan K. je borec. Je to stárnoucí zaměstnanec zpravodajské služby a cynik s nadhledem obklopen blbci, konzumenty a lidmi, co si na něco hrají. Je mu šedesát, ale balí ho ženy každého věku, ačkoliv on má pro ně jen pohrdání. Zatímco se Evropa ocitá v chaosu, on je v klidu se svým psem a rybařením, jen zima je trochu nepříjemná, ale to ho nerozhází. A ačkoliv si to evropané nezaslouží a protože nemá co lepšího na práci, tak se nás rozhodne zachránit a odjede do USA. USA je stejně prázdná a hloupá jako Evropa. A ačkoliv je pan K. uzavřený muž s nadhledem a lidé ho označují za nebezpečného a odmítají ho, ti samí lidé se mu v dlouhých monolozích svěřují se svými životními příběhy a svěřují mu svůj osud. Pan K. je celou knihu bez větších emocí, pokud nepočítáme nudu a marnost, se kterou všechno kolem sebe komentuje. Nakonec svůj životní příběh vyklopí v pajzlu prvnímu štamgastovi pomocí dlouhého monologu. Pan K. je mi pořád ukradený. Hrdina se ocitá v Izraeli, který není lepší než Evropa a USA. Nakonec se dozvídáme, že pan K. touží po lásce.
Krize v Evropě je vyřešena bez jeho většího přičinění, i když si máme myslet něco jiného.
Špióni, vraždy, politikaření jsou v této knize jen kulisy. Příběh je spíše pohrdlivým komentářem hlavního hrdiny na vše kolem. A protože je tak moudrý, za odměnu dostane krásnou a inteligentní dívku o dvě generace mladší, která se do něj bezhlavě zamiluje během první hodiny.
Motivace hlavního hrdiny je mizivá. Román je nekonzistentní a neví, o čem vlastně má být a na co se zaměřit. Panu K. jeho snahu zachránit Evropu nevěřím. Během celého čtení mi nebylo dovoleno hrdinu poznat, protože na vše reagoval stejným způsobem. Chyběla mi i další výrazná postava, díky které by bylo možné pana K. lépe pochopit. Všechno to byly jen nevýrazné vedlejší figurky, které ho nijak neovlivnily. Objevily se a byly odhozeny jako nepotřebná veteš.
Reakce lidí na pana K., i jeho románek nejsou problémem. Problémem je, že vzhledem k tomu, jak autor líčí chování a popis hlavního hrdiny, jsou tyto reakce nevěrohodné.
Vyplněná předpověď blízké budoucnosti nevypovídá nic o dobré knize, ale spíše o přehledu o situaci v EU.
Kniha není thriller, kniha není dokument, kniha není antiutopie. Ale čte se dobře. Jenom mi vadí, že tam, kde Josef K. předvídá děj v kině/knize, se mu pak to samé děje v životě.
Jinak pozitiva - dobrý odhad situace, pekelná zápletka, která se ukáže typicky českou a vyřeší typicky rusky. Až si člověk po přečtení říká: "Nejsou oni ti mužíci na Ukrajině opravdu jen na dovolené? Akorát se služebními zbraněmi a posvěcením shora?"
Paradoxně se pak těším na evropsky rozvláčná nekonečná a nudná jednání, která skončí kompromisním řešením, které se ani nedodržuje. Mírný pokrok v mezích zákona, říkával tomu Hašek. A jiní dodávají: Hlavně že je mír.
Vynikající kniha, která snadno snese srovnání s tím nejlepším, co v tomto žánru vychází. Je obrovská škoda, že autor ztrácel čas v diplomacii a nevěnoval se literatuře. Mohli bychom mít v knihovně o několik skvělých knih více.
Velmi milé překvapení, knihu jsem zakoupil nevěda oč jde, zaujat odtajněním autora. Ochlazení je kniha, jakých u nás moc nevychází, anóbrž má přesah a nehraje si jen na tom našem písečku, navíc je to román čtivý, zahryzne se a nepustí.
Tajné služby, Rusko, Praha, Evropa ( Izrael nesmí chybět ) a marnost nad marnost
Žantovskému se podařilo nejen napsat solidní thriller, jehož základní zápletka se pár let na to stala skutečností, ale navíc i zachytit zeitgeist doby lépe než leckterý český autor vážné literatury. Vedle snahy o uměníčko mnohých místních dělníků kultury působí Žantovského psaní suverénně, lehce a přitom vůbec ne plytce.
Naprosto skvělá knížka, která mě pohltila od začátku až do konce. Jedna z nejlepších, jakou jsem četl od českých spisovatelů. Naprosto mě šokovala podoba událostí, jež autor popsal v knize s tím, co se děje nyní na Ukrajině, 6 let poté, co knihu napsal. Fandil jsem hlavnímu hrdinovi a hltal každé slovo. Doporučuji.
Autorovy další knížky
2014 | Havel |
2016 | Ochlazení: Špionážní thriller z blízké budoucnosti |
2023 | S prominutím řečeno |
1990 | Woody Allen |
2006 | Přežili peklo |
Téma výborný, začátek slibný, ale pak to postupně upadalo. Spád příběhu rozbředl v dlouhých zamilovaných dopisech, encyklopedických informacích o jazzu, pasážích patřících spíš do turistického průvodce a začala dominovat romantika nad dějem. V závěru se tam vrátilo napětí, ale konec byl pro mne spíš zklamáním.
Možná mi to uniklo, ale nepochopil jsem ani proč se situace v Evropě opět změnila a ani proč hlavní hrdina dopadl jak dopadl.