Odvážna školáčka
Jevgenij Lvovič Švarc
Příhody sovětského děvčátka, které se v přípravném ročníku školy obeznamuje s novým prostředím. Knížka vypravuje dětem o škole a o učitelích a usnadňuje tak jejich přechod z prostředí rodiny do kolektivu třídy.
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1958 , Mladé letáOriginální název:
Pěrvoklasnica, 1949
více info...
Přidat komentář
Hezká vzpomínka na školní léta. Jak já té Marušce rozuměla, když se snažila dělat všechno správně a jak nejlépe uměla, ale ono to ne vždycky vyšlo podle jejích představ. Navíc jsem měla vydání, které bylo doplněno fotografiemi ze stejnojmenného filmu, takže fantazie pracovala na plné obrátky.
Další z legendárních knížek. Krásný popis prvních krůčků ve škole. Jsou věci, které se moc zatím nemění.
Knihu jsem četla cca ve 2. nebo 3. třídě a zhltla ji ani ne za jeden den, když jsem byla nemocná a ležela doma v posteli. Toto vydání dědíme z generace na generaci a jako první ho četla asi moje prababička nebo praprababička. Vím, že je kniha stará a obsahuje mnoho zastaralých slov, ale pro mě to byla PECKA! (když jsem byla malá)
Pro mě je tato knížka vzpomínkou na uspávání moji maminkou v dětství, jak ji četla a vždy mi bude srdeční záležitostí.
Tuhle knížku jsem měla moc ráda. Pátrala jsem kde bych jí mohla najít a prohlédnouit si některé původní obrázky. Tohle jsem našla :-) http://zaitseva-tanya.livejournal.com/9187.html
Tuhle knížku jsem taky milovala. Jen jsme doma měli vydání s opravdovými fotkami. Nikde ji tu nemůžu najít. Tu černovlasou copatou holčičku s bílými podkolenkami si pořád pamatuji.
Tak tuhle knížku v dětství přečetla snad tisíckrát a když doposavad vidím na poli elektrické sloupy, tak si vždycky vzpomenu na cestu té dívenky, kdy ve sněhu a ve tmě uslyšela elektrické dráty a byla v mých očích nesmírná hrdinka, protože zachránila sebe i své kamarády. Dnes už na to koukám samozřejmě jinak ( "spratek jeden, co lezla večer do lesa"), ale protože na knihu vzpomínám ráda, tak z nostalgie *****
Zdědil jsem ji po ségře. No jo, tenkrát byla taková doba. I Čuk a Gek se u nás doma našel. Z nostalgie dávám tři hvězdičky.
Moje dětská obsese. Knížku jsem četla xkrát. Pořád a pořád, dokola. Naštěstí přišly jiné příběhy. :-)
Už v dětství mi to přišlo trochu o ničem, ale četla jsem ji ráda. Navíc doma máme vydání s fotografiemi, takže jsem si ji ráda i prohlížela.
Kdyby v ní nebylo tolik propagandy, mohla by být skvělá. A teď váhám, zdali ji přečíst či ne dcerce, která jde do první třídy...