Ohníčky všude kolem
Celeste Ng
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/349492/bmid_ohnicky-vsude-kolem-bTy-349492.jpg
4
992
992
V Shaker Heights, poklidném předměstí Clevelandu, dbají lidé na to, aby měli všechno přesně podle šablony – stejné trávníky, stejné domy, a také aby žili stejné životy. Elena Richardsonová ztělesňuje tuhle idylku úspěšné americké středostavovské rodinky 90. let naprosto dokonale. Richardsonovi, kteří mají čtyři děti, pronajmou byt nekonformní chudé fotografce Mie s dospívající dcerou. Tyhle dvě rodiny se postupně pořád víc prolínají, ale od začátku víme, že se jejich odlišné světy střetnou a povede to ke katastrofě…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , OdeonOriginální název:
Little Fires Everywhere, 2017
více info...
Přidat komentář
Zvláštní kniha. Ze začátku mi to tak trochu připomínalo Čokoládu.
Příběh ukazuje, jak lze z mnoha úhlů pohlížet na mateřství. Dalším důležitým aspektem se stávají mezilidské vztahy a komunikace vůbec.
Celeste Ng je výborná vypravěčka, toto se čte jedním dechem. Příběh, který má několik silných námětů, se odehrává v 90. letech minulého století v americkém maloměstě obydleném střední třídou, která se úporně drží starých zásad pocházejících z doby, kdy se místní komunita zakládala.
Jedním z námětů mnohovrstevnatého příběhu je mateřství a je probrané ze všech úhlů, je o obětech, které nutně vyžaduje, je i o touze po dítěti, o neplodnosti, o adopci a náhradním mateřství, ale je i o nechtěných dětech a interrupci. Dalším z námětů jsou problémy asijských imigrantů v Americe. Problematika rodinných vztahů je výborně vykreslená na dvou odlišných světech, ve kterých žijí hlavní hrdinky Mia a Elena.
Tato pozoruhodná kniha přináší směs palčivých morálních dilemat, které autorka zvládla zpracovat skutečně bravurně, tohle bude dlouho doznívat...
Příběh si doporučení nepochybně zaslouží.
Knihu jsem četla dlouho, vždycky po pár stránkách. Možná i toto byl důvod, proč mě příběh ze začátku moc nechytil. Zhruba po sto stránkách se to ale zlomilo, nabralo to na obrátkách a já se nakonec přidávám ke zdejšímu vysokému hodnocení.
Jsem ráda, že jsem knihu neodložila a příběh dočetla.
Výborně napsaná kniha nejen o mateřství, ale i komplikovaných vztazích, které dokáží nadělat pěknou paseku. Tato kniha ve vás zažehne nejeden ohníček. Opět jedna kvalitní Odeonka.
(SPOILER)
Těm, kteří jdou vlastní cestou
a zakládají ohníčky.
Jako první jsem viděla seriál, který je dle mého naprosto úžasný. Proto jsem se rozhodla pořídit si i knihu. Musím říct, že kniha je hodně netypická (na to, že podle ní byl natočen tak dobrý seriál) - je v ní hodně málo dialogů, spíše je to takový popis děje a pocitů. Celou dobu jsem žasla na autorčinou slovní zásobou. Dokázala vyobrazit situace a pocity opravdu krásně.
Co se týče samotného děje, na konci mě trochu přepadlo rozčarování. Vlastně hodně.
SPOILER
Závěr knihy totiž dopadl úplně jinak než v seriálu. A to tak, že hůře. V seriálu to dávalo smysl, úplně si pamatuju moment, kdy jsem na tu část seriálu koukala s otevřenou pusou. Nerozumím tomu, proč v knize a v seriálu byly úplně odlišné konce. A to tak, že hodně odlišné. To mě docela zklamalo. Vlastně na to, že ta kniha je počtem stran celkem obsáhlá, tak spoustu věcí v knize ani nebylo. Mám z toho trochu zvláštní pocity, nelze ale knize upřít, že je opravdu povedená. Jak říkám, autorka si díky slovní zásobě s knihou hezky pohrála. Co se ale týče konce, upřednostňuji seriál, ač nerada.
Letos jsem zatím nečetl lepší knihu. Ohníčky všude kolem mě opravdu uchvátili. Ani ne tolik příběhem (který je ale také sám o sobě skvělý) jako autorčinou schopností tak dobře ve vaší mysli zhmotnit předměstí Shaker Heights, jako byste tam sami nějaký čas bydleli. Stejně tak dobře se jí daří vykreslit postavy. Často mívám problém, že mi v některých knihách postavy nepřijdou zajímavé a celý příběh tak pro mě ztrácí náboj. Zde, i přesto že se jedná o obyčejné lidi, kteří by klidně mohli být vaši sousedé, autorka dokonale vystihuje klíčové charakterové vlastnosti postav prostřednictvím jejich činů nebo úryvků z jejich minulosti. Díky tomu dokážete jako čtenář pochopit i motivaci méně sympatických postav, což mě na knize moc baví. Moc rád bych si jednou přečetl pokračování, ale myslím že autorka se bude věnovat spíš novým příběhům, které si ale také moc rád přečtu.
Mateřství nahlíženo ze všech myslitelných úhlů. Metafory odkazující k názvu knihy (každou chvíli se tam zažehne jiskra, rozdmýchají emoce, někdo vybuchne, vzplane) - tohle je dotaženo fakt mistrovsky. Poslouchala jsem jako audioknihu namluvenou Anitou Krausovou, která patří k mým nej interpretkám. Fakt moc podařené stejně jako autorčin debut Vše, co jsme si nikdy neřekli.
Velké rozčarování: po titulu pokukuji již delší dobu, nakonec jsem tedy pořídila až druhé vydání, ověnčené všemi možnými zlatými pozitivními výkřiky... Ale já jsem velice zklamaná: první třetina nudný rozjezd stylu společenský román, kde mi s každou další kapitolou naskakovala jména autorek (i pár autorů), od kterých jsem něco podobného již přečetla, nebo by to bylo v jejich stylu, a to je špatně, svědčí to o značné neoriginalitě.
Když se konečně začalo něco dít, autorka postupně přidávala všechna možná témata doby, jako potraty, náhradní matky, únosy dětí, adopce, třídní rozdíly i rasismus, a to vše v kulisách podivného předměstí Clevelandu ve stylu Stepfordu. A závěr byl tedy teprve "vypečený". Nevěrohodné, divné, povrchní, rozmělněné.
Jak se mi nelíbil celý příběh, tak se mi zejména protivil přístup autorky: jednoznačně upřednostnila - mezi postavami, kde vskutku nebyl žádný sympatický hrdina - odlišnou Miu a vylíčila ji téměř jako světici, přitom její touha po trvání na pravdě končila na jejím prahu, sama prakticky celý život lhala, celé její mateřství bylo založeno na lži, kvůli které byla s dítětem na útěku po celých Státech. A podobně neuvěřitelně se autorka shlédla v Izzy, o které prakticky v celé knize ani nic moc není, až na její poslední úlet, kdy se ze zbytečně zatvrzelé aktivní rebelky stala patnáctiletá žhářka. A také na útěku. Zatímco Mia byla aspoň celkem šikovná fotografka, tedy umělecká duše, Izzy nebyla nijak vyhraněná, žádný talent se u ní nevyloupl, přesto obě amorální až zločinecké duše jsou postavené jako zářný protiklad k "maloměstskému středostavovskému živoření" ostatních postav (v 90. letech - v době Clintonovy aféry, a ještě bez mobilů, Internetu, vyhledávačů, sociálních sítí apod., takže americká náctiletá zlatá mládež se dle autorky neustále povalovala doma před televizní obrazovkou).
Ne, skoro je mi líto, že jsem (do)četla. Ale stalo se a méně než 50% dát nemůžu, protože dvě hvězdičky už používám pro knihy zahozené, nedočtené.
Zpočátku jsem se tak nějak nemohla začíst,hodně postav atd.Ale jakmile děj pokračoval dál,nabralo to spád a nemohla jsem se odtrhnout. Prostě jedna paní začala čmuchat a tím si pokazila i svůj život.
Skvost. Kniha, která vypráví příběh skvělé a dokonalé maloměstské paničky s rodinou a oproti tomu nezávislé a free Mii s dcerou, která se vlastně celý život protlouká a cestuje křížem krážem po Americe, aby vydělala na nájem pomocí fotografování. Její příběh je ale mnohem složitější a když se v restauraci, kde vypomáhá seznámí s číňankou, která musela odložit dítě u hasičů, protože si nemohla dovolit ho nechat, otevře se v ní její životní příběh, který nikdo kromě ní netuší. Mia se snaží pomoct získat Bebe její dítě zpět, i když už je téměř dokončená adopce u rodiny, která je stejně tak vzorná jako rodina Richardsonových. Není proto překvapením, že nová matka malé Ling je nejlepší kamarádka Eleny a ta bojuje za to, aby jí dítě zůstalo. Když se dozví, že do toho má Mia tendence zasahovat, rozhodne se, že si ji jako novinářka proklepne a to, co zjistí ji více než překvapí. V rukávu má tak obrovskou zbraň, kterou hodlá použít proti ní. Celá situace je ale mnohem složitější, protože Mii dcera Pearl se sblížila s Eleninými dětmi a stali se tak vlastně jednou velkou rodinou.
Knížka je vlastně kriticko-společenským románem, který otevírá mnoho témat - přátelství, náhradní rodičovství, bohatství vs chudobu, ale primárně to, že co je dané společností není vždy správné. Nutí Vás neustále číst dál a ani na chvilku Vám nedá vydechnout.
Skvost. Podle knihy byl natočen 10 dílný seriál.
Moje hodnocení: 10/10
Clevelandské předměstí Shaker Heights není tak úplně novodobým Stepfordem, i když ho nastavováním pravidel i obecnou snahou o úpravnost připomíná. Zdejší obyvatelé se ovšem s údělem korektního a vymydleného městečka, v němž se potíže zametají pod koberec, ztotožňují, a to už po několik generací, což samo o sobě působí trochu utopisticky. Samotný příběh vyprávěný nezúčastněným, až reportážním stylem se ale soustředí především na otázku mateřství v téměř všech myslitelných podobách. Zhruba ve dvou třetinách začíná sklouzávat do morality, ale závěr, v němž jednotlivé postavy skládají pomyslné puzzle získaných informací, přičemž celá pravda se neodhalí žádné z nich, má přes otevřené otázky silnější vyznění.
Nejsem si jistá, jestli má odstup od jednotlivých postav i úsporný způsob vyprávění podtrhnout „přefiltrovanou“ atmosféru, ale spíš tipuji, že za ním jednoduše stojí autorčin rukopis. Kniha mi nabídla řadu témat k zamyšlení, ale podobně jako Stehlík Donny Tarttové mě zanechala v roli pozorovatele, který se s dějovou kompozicí neumí tak docela ztotožnit.
Knihu jsem si v knihovně půjčila bez znalosti hodnocení, a tak jsem neměla žádná očekávání. Zpočátku bylo těžké se začíst, naštěstí mne to neodradilo. Oceňuji vlastní příběh, lidské přešlapy a vykreslování jednotlivých postav a hlavně jejich motivací (např. vztah matky a dcery Richardsonových). To mi opět otevíralo oči, že na každou věc, jednání, chování a situaci má každý zúčastněný jiný pohled vyplývající z jejich životních zkušeností (i přesahy do předchozích generací zde byly). Věci nejsou černobílé, řada jednání má hlubší niterný podtext a životní zkušenosti jsou velmi cenné. Kniha se mi líbila i s otevřeným koncem.
Za anotaci by se dalo úkryt cokoliv, a tak jsem byla i přes velmi dobrá hodnocení spíš skeptická. Z počátku mě navíc příběh moc nevtáhl, ačkoliv se mi četl asi nejlépe že všech Odeonek. Naštěstí autorka nezklamala a dál se to ubralo dobrým směrem. Ve své podstatě je příběh velmi jednoduchý, zároveň však čtenáře vede k zamyšlení a postupné rozvíjení zápletky zvládla autorka na jedničku. Postavy si dokážete živě vybavit, chápete každou a postupně měníte svého favorita, což mám na knihách moc ráda.
Po celou dobu čtení jsem měla pocit, jako bych se navrátila do svých třinácti let a četla zase nějaký americký román pro dospívající dívky, u kterého jsem se chtěla odreagovat, ale při čtení na veřejnosti jsem si zakrývala obálku, jelikož jsem jej brala jako takový guilty plesure, něco jako poslouchání Britney Spears v dospělosti. Příběh měl spád, byl napínavý a nešlo se od něj odtrhnout, ale chyběl mu jakýsi feérický opar, který od knih očekávám - takový ten pocit melancholie, zasněnosti, občas i úzkosti po dočtení. Po celou dobu mě také trochu rušilo černobílé vykreslování postav, jako kdyby se autorka na sílu snažila donutit čtenáře si hned utvořit názor. Postav tu existovaly jen dva druhy - špatné a dobré a měly velmi prvoplánově určené vlastnosti. Moderní americká rodinka pila dietní colu, pro poukázání na povrchnost a konzum moderních amerických rodinek, Izzy zase nosila martensky jako správný pubertální vyvrhel, a tak dále.
3 hvězdičky za úspěšný pokus přilepit čtenáře ke knize. Po kvalitativní stránce mě kniha bohužel už tolik neoslovila.
Kniha mne překvapila. Odeonkam se docela vyhýbám, ale tuhle jsem si přečetla hlavne kvůli recenzním. Dej zacina koncem, postupně se propracovavame událostmi, které k tomu konců vedli. Neotřelé tema, prostředí dokonalého městečka s dokonalými lidmi. Ale nic není takové, jak se zda. Ja jsem se od příběhu nemohla odtrhnout. Určitě si prectu i autorčinu prvotinu. A kouknu seriál.
Kniha je dobře napsaná a zápletka i myšlenky příběhu neotřelé. Navíc je vše v rámci dvou rodin nenásilně propletené, až má člověk pocit, že jeden druhému prostě do života museli vstoupit. Za mě 3 a půl hvězdy z toho důvodu, že mi nesedl styl formování charakteru postav skrz jejich minulost a to nejen na začátku, kde jsem to brala jako utváření příběhu, ale po celou knihu, až mi občas přišlo, že trávím čas s postavou víc v minulosti než v přítomném okamžiku. To mi popravdě rušilo napětí z postupujícího děje a prožívání se silným příběhem, který je jinak opravdu dobrý. Autorka otevírá otázky idey ekonomické i rasové nadřazenosti tamní společnosti, ne moc do hloubky, ale o to více to na čtenáře dýchá ve své každodennosti.
Kniha zpracovává na různých rovinách témata mateřství a vztahů. Postavy působí lehce schematicky, zrovna tak i děj. Druhá část knihy dostane spád, nicméně jsem jako čtenář měla pocit, jako bych s autorkou hrála stopovanou, přičemž ona šla napřed, kreslila šipky na zem a já jsem šla bohužel příliš blízko, takže jsem ji viděla klást znamení a předem jsem věděla, kudy půjde a kam nejspíš dojdeme (což nebylo zdaleka dáno jen tím, že závěrečná scéna děje se v knize odehraje hned v úvodu). Autorka má bezesporu talent a řekla bych i potenciál se ještě posunout, pokud od ní u nás vyjde další kniha, určitě si ji přečtu.
Americký, resp. americko-čínský/hongkongský román, který se odehrává v 90. letech minulého století v rádoby americkém Stepfordu, kde je zdejší poklidný, dokonalý život narušen "nepřístojnými nešvary". Ng nastoluje nelehká mravní, v určitých společenských kruzích stále ještě tabuizovaná témata plynoucí ze soužití různých lidských ras a tříd, ať už jde o sňatky, adopce, potraty nebo institut náhradní matky. Ideální, středostavovská americká rodinka Richardsonových je popsána elokventně, stejně jako dilemata, která hlavní nesympaťačka přes všechny své podloudné kroky prožívá (není přece žádná mrcha), která však vždy spolehlivě a blahosklonně odmávne rukou. A přece je v příběhu jeden naprosto zásadní moment (ne/záměrná záměna jmen dvou dívek), který v příběhu působí uměle a nepochopitelně, i když zřejmě účelově ze strany Ng, aby bylo možné uzavřít plamenný kruh, který započal v úvodu knihy. Jenže ještě něco mi chybí. Přes dramatický úvod/závěr příběh postrádá katarzi spočívající v tak žádoucím prozření, tady polovičatém. Samotná ztráta blízkého člověka pak zůstává samoúčelná.
Kniha, která mě zaujala nejen svou obálkou, ale i velkým množstvím nadšených reakcí. To samozřejmě zvyšuje očekávání a i moje typická obava z "Odeonek" tady šla stranou.
Vzhledem k mému přesvědčení jsem do knihy šel aniž bych vůbec pohledem zavadil o anotaci. Takže jsem z počátku docela tápal v jakém časovém obdoví se děj odehrává. Kniha byla napsána v roce 2017, ale zasazena je do roku 1997. Na což jsem postupně přišel z různých nážnaků a později je toto i přímo zmíněno.
Kniha začíná událostí, kterou vlastně končí a potom se vracíme včas před tuto událost a sledujeme to co k tomu všemu vedlo.
Příběh se točí okolo dvou rodin, které asi nemohou být odlišnější. Ridchardsonovi - rodiče a čtyři děti. Dokonalý příklad americké rodiny o naplnění "amerického snu" tak jak se prezentoval v 50. letech. A Warrenovi - svobodná matka s dcenou, které žijí kočovným způsobem života a když je vítr někam zavane chvíli zůstanou a za čas pokračují v cestě. Zde musím říct, že Mia mi opravdu hodně připomínala Vian z Čokolády.
Jejich osudy se protnou z počátku úplně banálně, Richardsonovi pronajímají domek a Mia potřebuje někde bydlet.
Postupně se děti spolu seznamují a tím, jak se rodiny seznamují víc a víc tak se nám začíná příběh zamotávat. Navíc víme k čemu toto celé neodmyslitelně směřuje.
V knize se řeší opravdu závažná téma: rasismus, náhradní mateřství, adopce, potraty.
Autorka nám jako čtenářům dává prostor dělat si vlastní názory a nepředkládá jasně podaný svůj. I když mezi řádky se dá vyčíst k čemu se ona sama přiklání vůbec čtenáře netlačí ani na jednu stranu.
Štítky knihy
americká literatura rodina dospívání manželství adopce verbální (slovní) komunikace manipulace (psychologie) mateřství důvěra
Autorovy další knížky
| 2016 |  Vše, co jsme si nikdy neřekli |
| 2017 | Ohníčky všude kolem |
| 2023 | Naše ztracená srdce |
Z počátku jsem měla problém se začíst, ale po zhruba 100 stranách se dej rozjel a nakonec jsem rada ze jsem to nevzdala a dočetla to. Několik zajímavých myšlenek a silné tema, myslím ze by to však mohlo mít lépe propracovaný závěr.