Ohníčky všude kolem
Celeste Ng
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537616/bmid_ohnicky-vsude-kolem-66329eb8a7c0a.jpg
4
1027
1027
V Shaker Heights, poklidném předměstí Clevelandu, dbají lidé na to, aby měli všechno přesně podle šablony – stejné trávníky, stejné domy, a také aby žili stejné životy. Elena Richardsonová ztělesňuje tuhle idylku úspěšné americké středostavovské rodinky devadesátých let naprosto dokonale. Richardsonovi, kteří mají čtyři děti, pronajmou byt nekonformní chudé fotografce Mie s dospívající dcerou. Tyhle dvě rodiny se postupně pořád víc prolínají, ale od začátku víme, že se jejich odlišné světy střetnou a povede to ke katastrofě…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2021
,
Témbr
Originální název:
Little Fires Everywhere, 2017
Interpreti: Anita Krausová
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si v knihovně půjčila bez znalosti hodnocení, a tak jsem neměla žádná očekávání. Zpočátku bylo těžké se začíst, naštěstí mne to neodradilo. Oceňuji vlastní příběh, lidské přešlapy a vykreslování jednotlivých postav a hlavně jejich motivací (např. vztah matky a dcery Richardsonových). To mi opět otevíralo oči, že na každou věc, jednání, chování a situaci má každý zúčastněný jiný pohled vyplývající z jejich životních zkušeností (i přesahy do předchozích generací zde byly). Věci nejsou černobílé, řada jednání má hlubší niterný podtext a životní zkušenosti jsou velmi cenné. Kniha se mi líbila i s otevřeným koncem.
Za anotaci by se dalo úkryt cokoliv, a tak jsem byla i přes velmi dobrá hodnocení spíš skeptická. Z počátku mě navíc příběh moc nevtáhl, ačkoliv se mi četl asi nejlépe že všech Odeonek. Naštěstí autorka nezklamala a dál se to ubralo dobrým směrem. Ve své podstatě je příběh velmi jednoduchý, zároveň však čtenáře vede k zamyšlení a postupné rozvíjení zápletky zvládla autorka na jedničku. Postavy si dokážete živě vybavit, chápete každou a postupně měníte svého favorita, což mám na knihách moc ráda.
Po celou dobu čtení jsem měla pocit, jako bych se navrátila do svých třinácti let a četla zase nějaký americký román pro dospívající dívky, u kterého jsem se chtěla odreagovat, ale při čtení na veřejnosti jsem si zakrývala obálku, jelikož jsem jej brala jako takový guilty plesure, něco jako poslouchání Britney Spears v dospělosti. Příběh měl spád, byl napínavý a nešlo se od něj odtrhnout, ale chyběl mu jakýsi feérický opar, který od knih očekávám - takový ten pocit melancholie, zasněnosti, občas i úzkosti po dočtení. Po celou dobu mě také trochu rušilo černobílé vykreslování postav, jako kdyby se autorka na sílu snažila donutit čtenáře si hned utvořit názor. Postav tu existovaly jen dva druhy - špatné a dobré a měly velmi prvoplánově určené vlastnosti. Moderní americká rodinka pila dietní colu, pro poukázání na povrchnost a konzum moderních amerických rodinek, Izzy zase nosila martensky jako správný pubertální vyvrhel, a tak dále.
3 hvězdičky za úspěšný pokus přilepit čtenáře ke knize. Po kvalitativní stránce mě kniha bohužel už tolik neoslovila.
Kniha mne překvapila. Odeonkam se docela vyhýbám, ale tuhle jsem si přečetla hlavne kvůli recenzním. Dej zacina koncem, postupně se propracovavame událostmi, které k tomu konců vedli. Neotřelé tema, prostředí dokonalého městečka s dokonalými lidmi. Ale nic není takové, jak se zda. Ja jsem se od příběhu nemohla odtrhnout. Určitě si prectu i autorčinu prvotinu. A kouknu seriál.
Kniha je dobře napsaná a zápletka i myšlenky příběhu neotřelé. Navíc je vše v rámci dvou rodin nenásilně propletené, až má člověk pocit, že jeden druhému prostě do života museli vstoupit. Za mě 3 a půl hvězdy z toho důvodu, že mi nesedl styl formování charakteru postav skrz jejich minulost a to nejen na začátku, kde jsem to brala jako utváření příběhu, ale po celou knihu, až mi občas přišlo, že trávím čas s postavou víc v minulosti než v přítomném okamžiku. To mi popravdě rušilo napětí z postupujícího děje a prožívání se silným příběhem, který je jinak opravdu dobrý. Autorka otevírá otázky idey ekonomické i rasové nadřazenosti tamní společnosti, ne moc do hloubky, ale o to více to na čtenáře dýchá ve své každodennosti.
Kniha zpracovává na různých rovinách témata mateřství a vztahů. Postavy působí lehce schematicky, zrovna tak i děj. Druhá část knihy dostane spád, nicméně jsem jako čtenář měla pocit, jako bych s autorkou hrála stopovanou, přičemž ona šla napřed, kreslila šipky na zem a já jsem šla bohužel příliš blízko, takže jsem ji viděla klást znamení a předem jsem věděla, kudy půjde a kam nejspíš dojdeme (což nebylo zdaleka dáno jen tím, že závěrečná scéna děje se v knize odehraje hned v úvodu). Autorka má bezesporu talent a řekla bych i potenciál se ještě posunout, pokud od ní u nás vyjde další kniha, určitě si ji přečtu.
Americký, resp. americko-čínský/hongkongský román, který se odehrává v 90. letech minulého století v rádoby americkém Stepfordu, kde je zdejší poklidný, dokonalý život narušen "nepřístojnými nešvary". Ng nastoluje nelehká mravní, v určitých společenských kruzích stále ještě tabuizovaná témata plynoucí ze soužití různých lidských ras a tříd, ať už jde o sňatky, adopce, potraty nebo institut náhradní matky. Ideální, středostavovská americká rodinka Richardsonových je popsána elokventně, stejně jako dilemata, která hlavní nesympaťačka přes všechny své podloudné kroky prožívá (není přece žádná mrcha), která však vždy spolehlivě a blahosklonně odmávne rukou. A přece je v příběhu jeden naprosto zásadní moment (ne/záměrná záměna jmen dvou dívek), který v příběhu působí uměle a nepochopitelně, i když zřejmě účelově ze strany Ng, aby bylo možné uzavřít plamenný kruh, který započal v úvodu knihy. Jenže ještě něco mi chybí. Přes dramatický úvod/závěr příběh postrádá katarzi spočívající v tak žádoucím prozření, tady polovičatém. Samotná ztráta blízkého člověka pak zůstává samoúčelná.
Kniha, která mě zaujala nejen svou obálkou, ale i velkým množstvím nadšených reakcí. To samozřejmě zvyšuje očekávání a i moje typická obava z "Odeonek" tady šla stranou.
Vzhledem k mému přesvědčení jsem do knihy šel aniž bych vůbec pohledem zavadil o anotaci. Takže jsem z počátku docela tápal v jakém časovém obdoví se děj odehrává. Kniha byla napsána v roce 2017, ale zasazena je do roku 1997. Na což jsem postupně přišel z různých nážnaků a později je toto i přímo zmíněno.
Kniha začíná událostí, kterou vlastně končí a potom se vracíme včas před tuto událost a sledujeme to co k tomu všemu vedlo.
Příběh se točí okolo dvou rodin, které asi nemohou být odlišnější. Ridchardsonovi - rodiče a čtyři děti. Dokonalý příklad americké rodiny o naplnění "amerického snu" tak jak se prezentoval v 50. letech. A Warrenovi - svobodná matka s dcenou, které žijí kočovným způsobem života a když je vítr někam zavane chvíli zůstanou a za čas pokračují v cestě. Zde musím říct, že Mia mi opravdu hodně připomínala Vian z Čokolády.
Jejich osudy se protnou z počátku úplně banálně, Richardsonovi pronajímají domek a Mia potřebuje někde bydlet.
Postupně se děti spolu seznamují a tím, jak se rodiny seznamují víc a víc tak se nám začíná příběh zamotávat. Navíc víme k čemu toto celé neodmyslitelně směřuje.
V knize se řeší opravdu závažná téma: rasismus, náhradní mateřství, adopce, potraty.
Autorka nám jako čtenářům dává prostor dělat si vlastní názory a nepředkládá jasně podaný svůj. I když mezi řádky se dá vyčíst k čemu se ona sama přiklání vůbec čtenáře netlačí ani na jednu stranu.
Kniha půjčena víceméně náhodně a naslepo a….veliké překvapení (v pozitivním slova smyslu). Vůbec jsem nečekala, že mě tento příběh tak chytne.
Příběh začíná úplně od konce…hned v první kapitole známe dramatické vyústění příběhu a kdo za tím stojí a dalších cca 350 stran se propracováváme už jen k odpovědím, proč se to stalo.
Je to příběh dvou rodin, dvou naprosto kontrastních světů. Ten první zastupuje ambiciózní novinářka Elena, která je z jedné strany plná pozitivního idealismu a citu pro spravedlnost, z té druhé ale naprosto pragmatická a věcná, sešněrovaná pravidly a žijící plně podle předem daného plánu. Naopak umělkyně Mia je nekonvenční, svobodomyslná, žijící prakticky ze dne na den a řešící problémy teprve, až skutečně nastanou.
Jejich životy se náhodně protnou a významně si navzájem do nich zasáhnou. Jejich vzájemné vztahy se zpočátku zdají až idylické, ovšem jen do okamžiku, kdy se obě postaví na opačné strany konfliktu, který se jich sice přímo nedotýká, ale dotýká se lidí jim blízkých. Do světa i do vzniklého konfliktu těchto dvou žen současně významně vstupují i jejich děti, a to s klasickou mírou přirozeného pubertálního vzdoru vůči zakořeněným rodinným pravidlům a se svým vlastním pohledem na svět prozatím bez předsudků, což se projevuje vzájemnou fascinací a přitažlivostí kontrastních životních poměrů, které vidí právě u druhé rodiny.
Vzniklý názorový střet spustí mezi ženami i jejich dětmi vzájemný řetězec nedorozumění, obviňování, klamných informací, kdy všechny postavy teprve ukazují svoje pravé já a postupně odhalují své pravé charaktery.
Celý příběh má mnoho vrstev - kromě základní kostry příběhu o rodinných vztazích a středu dvou pohledů na život, naráží na velké množství témat poplatných dnešní době, ať už je to téma adopce s klasickým morálním dilematem, co je pro dítě prospěšnější, nebo třeba problémy neplánovaného těhotenství, interrupce či problémy rasismu.
Kniha mě opravdu zasáhla, do čtení jsem se ponořila tak, že jsem vždy úplně přestala vnímat svět kolem a nechala unášet na vlně pomalého a lehce plynoucího vyprávění, kde bylo ale neustále mezi řádky cítit mírné napětí a očekávaná gradace. Jasných pět hvězdiček… chci více takových knih.
„Pamatuj, někdy musíš všechno spálit a začít znovu. Půda je po takovém požáru úrodnější a můžou vyrůst nové věci. Lidi jsou taky takoví. Začnou znova…“
Dobrá kniha se pozná podle toho, že ji čtete jedním dechem... Velké překvapení, nakladatelství Odeon opět nezklamalo.
Kniha nabízí pohled do klasické středostavovské americké rodiny. Čtyři dospívající děti, dům v klidné čtvrti, prestižní škola, zkrátka klasický americký sen. A do tohoto "poklidného snu" se nastěhuje žena s dcerou, jejíž kočovný způsob života může připadat jako něco nepatřičného. Osudy obou rodin se začnou prolínat, a jakoby najednou život nebyl tak "černo-bílý", "nalajnovaný" na několik let dopředu.
Opět se zde setkáváme s motivem mateřství, adopce, ale také rasismu. V Americe je to asi opravdu velké téma, mnoho národnostních menšin asi i v dnešní době musí obhajovat svá práva, a to i ve chvíli, kdy v Americe žije již několikátá generace přistěhovalců.
Líbilo se mi, jak každý ze sourozenců Richardsonových byl úplně jiný. Díky tomu i příběhy, které prožívali, byly barvnější a popisované z různých pohledů. Fandila jsem Izzy, která byla úplně jiná než zbytek její rodiny. Ona byla tím "ohníčkem", který je nutné někdy zažehnout, aby mohlo ze spáleniště vzejít něco nového.
Mnohdy to cítíme v životě stějně - pokud toužíme po nějaké změně, je potřeba za sebou spálit mosty a začít úplně od začátku.
Motiv adopce - to je opravdu velmi složité téma, vůbec si nedovedu představit, jak bych se k dané situace postavila já.
Kniha, která donutí o některých věcech přemýšlet, která není jednostranná, ale dává nahlédnout na určité problémy z různých stran, je knihou, kterou stojí zato si přečíst. A Ohníčky takovou knihou bezesporu jsou.
Příběh knihy upoutá a nepustí, dobře se čte. Příběhy jednotlivých postav jsou hezky propletené a ačkoli je příběh na konci ukončen, chtěla bych znát jejich pokračování.
Číst tuto knihu je jako stvořit skleněnou vázu, která se vám nešťastnou náhodou rozsype na tisíc kousků.
Vždy, když mám chuť na nějakou hlubší knihu, o něčem přemýšlet, šáhnu po jedné ze svých Odeonek.
Děj začíná koncem - požárem domu Richardsonových. Po této první kapitole se skokem vrátíme do chvíle, kdy to všechno začalo a postupně směřujeme vstříc nevyhnutelné katastrofě.
Do zdánlivě dokonalého města, kde bydlí zdánlivě dokonalá rodina Richardsonových, se přistěhuje svobodná matka Mia se svojí dospívající dcerou Pearl. Ta se postupně spřátelí s dětmi Richardsonových, a životy těchto dvou rodin se pomalu proplétají. Ale s tím se také ukazují větší a větší rozdíly, které mezi nimi jsou. A také začínají vyplouvat různá tajemství, která si každý z nich bedlivě střeží.
V knize vyvstává mnoho otázek, hlavně o mateřství a s tím souvisejícími tématy jako touha po dítěti, kdo jsou rodiče (ti co dítě zplodili nebo ti, kteří nejsou biologickými rodiči, ale dají dítěti lásku a vše potřebné), neplánované těhotenství, interrupce, odložení dítěte, špatná situace, co bude pro dítě nejlepší, strach o děti,... Dále se zde objevuje téma originality, inviduality, vlastní osobnost a sny x ambice rodičů. Většina otázek ovšem zůstává nezodpovězena. Tvrdý střet různých osobností, názorů, prostředí.
Jedná se o poměrně náročnou knihu, která ve mně bude doznívat ještě hodně dlouho. Zároveň si troufám říct, že je to jedna z nejlepších knih, které jsem, řekněme za zhruba rok, přečetla a hodně mě zasáhla. Díky tomu si určitě někdy přečtu i autorčinu první knížku.
Věnováno "těm, kteří jdou vlastní cestou a zakládají ohníčky". Kéž by takových lidí bylo ve společnosti víc.
Výborná kniha, která určitě stojí za přečtení. Jedinou výhradu mám k charakterům postav, které podle mě byly vykresleny poměrně ploše. Obzvlášť Mia mi přišla až zbožštělá.
Velmi dobré čtení, ale autorčina prvotina se mi líbila ještě o chlup víc. Tohle mi přišlo až moc zaměřené na Američany. Autorka ukazuje, že dokonalý život dokonalé rodiny Richardosonovy v dokonalém městečku Shaker Heights vlastně zase až tak dokonalý není. Ale to je čtenáři Neameričanovi jasné hned od začátku. :-) Jinak ale nemám výhrady, téma rodičovství/mateřství je zpracováno citlivě a z mnoha úhlů pohledu, a nechybí ani problematika rasismu a soužití odlišných kultur, kterou autorka zkoumala už ve své prvotině. Doufám, že paní Ng bude psát dál!
"Co s tím uděláš?"
Kniha nabitá emocemi a evokující tolika otázek. Je psána trochu pozpátku. Hned na první stránce víme, jak to dopadne. Ale postupně se dozvídáme PROČ to tak dopadlo. Hlavním tématem je síla mateřství ("dítě má právo vyrůstat s matkou"), ale i Mia vlastně dceru zcizila (určitě jejímu otci). Má tedy právo rozpoutat boj o malou Mirandu? Elena je zcela na straně své dávné přítelkyně. Ale musí kvůli tomu zneužít postavení novinářky, aby se mohla vrtat v Miině soukromí? Jaký přístup by měl volit rodič ke svým teenagerům, kteří se cítí tolik dospělí a přesto jsou stále děti potřebující lásku a pochopení rodičů?
Psáno velmi zhuštěnou formou, nejde číst v metru či s rodinou u puštěné telky. Na jedné stránce se prolíná současnost s minulostí a často je napovězeno, jak daná situace skončí i za mnoho let. Mezi řádky je dalších dvě stě stran.
Mimochodem. Podle příběhu byl natočen seriál s Reese Witherspoon v roli Eleny. A já ji na každé stránce přímo před sebou viděla.
Myšlienka knihy bola zaujímavá, určite vo väčšine zanechá nejaký ten "food for thought". Ale štýl knihy mi nesadol, pomerne ploché postavy, chýbal mi taký ľudský mix aj dobrých aj zlých vlastností a rozhodnutí... nikto nevynikal, všetci boli od začiatku zaškatuľkovaní a ich správanie bolo dopredu pomerne slušne odhadnuteľné. Je to typ knihy, ktorú rada odporúčim ďalej, ale asi sa k nej už nevrátim. A ako už niekto spomínal - prvých 100 strán bolo čisté trápenie, nezaujímavých a za mňa nesúvisiacich s pointou. Nebyť pozitívnych recenzií, asi by som knihu po tom slabom začiatku odložila a nedočítala.
Kniha, u které se rozhodně nekončí otočením poslední stránky. Těch pocitů a myšlenkových pochodů, které ve Vás totiž dokáže zanechat je šílené množství. Přitom základní kostra příběhu není vůbec složitá a nabízí témata, která minimálně jednou za život potkají skoro každého. Míchání se do cizích záležitostí, ze kterých pak velmi často dochází k nedorozuměním, rozepře v rodině, nebo třeba veliká propast mezi životem bohatých a životem chudých. Každá z postav se s tímto realistickým příběhem pere po svém, a jelikož autorka nechává většinu otázek otevřených, a nikoho nevykresluje vyloženě jako kladného, či záporného, je čistě na čtenáři s kým se v danou chvíli ztotožní.
Hlavním tématem, okolo kterého se točí celý příběh, je téma rodičovství a vše kolem něj. Interrupce, adopce, nebo třeba náhradní mateřství. Pokládá si i základní otázku jako například, Co dělá matku matkou. Tyto témata a otázky zaujmou primárně ženy, ale díky perfektní jazykové rozmanitosti autorky dovedou zaujmout i mužskou část čtenářů.
Byť je nám závěr příběhu odtajněn už na začátku knihy, tak je úžasné sledovat, jakým vývojem si některé charaktery během četby projdou, a že stejně jako v této knize, tak i v reálu nikdy není nic jen černé, nebo bílé.
Jediné mínus, za které si však můžu já sám, budou asi přemrštěná očekávání. Kniha jako taková je na všech možných portálech vychvalována do nebes a člověk tak získává ještě před samotným čtením očekávání, která se nikdy nemůžou naplnit.
I přes má přemrštěná očekávání a to, že zpočátku kniha může působit chaoticky a velmi táhle, vše má svůj smysl. Z malého ohníčku se totiž postupným přidáváním polínek stává oheň, který ve čtenáři bude hořet ještě hodně dlouho poté. 85%
Štítky knihy
americká literatura rodina dospívání manželství adopce verbální (slovní) komunikace manipulace (psychologie) mateřství důvěraAutorovy další knížky
| 2017 |  Ohníčky všude kolem |
| 2016 | Vše, co jsme si nikdy neřekli |
| 2023 | Naše ztracená srdce |
| 2014 |  Everything I Never Told You |
Clevelandské předměstí Shaker Heights není tak úplně novodobým Stepfordem, i když ho nastavováním pravidel i obecnou snahou o úpravnost připomíná. Zdejší obyvatelé se ovšem s údělem korektního a vymydleného městečka, v němž se potíže zametají pod koberec, ztotožňují, a to už po několik generací, což samo o sobě působí trochu utopisticky. Samotný příběh vyprávěný nezúčastněným, až reportážním stylem se ale soustředí především na otázku mateřství v téměř všech myslitelných podobách. Zhruba ve dvou třetinách začíná sklouzávat do morality, ale závěr, v němž jednotlivé postavy skládají pomyslné puzzle získaných informací, přičemž celá pravda se neodhalí žádné z nich, má přes otevřené otázky silnější vyznění.
Nejsem si jistá, jestli má odstup od jednotlivých postav i úsporný způsob vyprávění podtrhnout „přefiltrovanou“ atmosféru, ale spíš tipuji, že za ním jednoduše stojí autorčin rukopis. Kniha mi nabídla řadu témat k zamyšlení, ale podobně jako Stehlík Donny Tarttové mě zanechala v roli pozorovatele, který se s dějovou kompozicí neumí tak docela ztotožnit.