Opuštěná společnost
Erik Tabery
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/350190/mid_opustena-spolecnost-C20-350190.png
5
1277
1277
Česká cesta od Masaryka k Babišovi. Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány. Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.... celý text
Přidat komentář
Nechtělo se mi do knížky, vnímala jsem ji jen jako další popichováni naší politiky. Bála jsem se těžkých vyjadřování a popisů. Ale jsem velmi milé překvapená. Pan Tabery psal i pro me. Je to opravdu popis naší politiky od první republiky po současnost. Jeho myšlenky i myšlenky různých politických osobností vás nutí se zamyslet a někdy si i hodně uvědomit těžkou pravdu.
Tato kniha není pouze o politice, o naší minulosti a současnosti. Autor nám jejím prostřednictvím také připomíná hodnoty, na které se bohužel pomalu, ale jistě, zapomíná. Jsem ráda, že v té záplavě negativity a braku, kterými jsme každý den zcela zahlceni, vyšla kniha, která v sobě nese něco pozitivního a hodnotného. Přináší myšlenky, které mají sílu. Probouzí z letargie, do které jsme upadli. Podněcuje k zamyšlení, aktivitě a zodpovědnosti. Rozhodně stojí za přečtení. Doporučuji.
Rozhodně doporučuji přečíst a souhlasím s povinnou četbou ve školách. Jsem ráda, že tahle kniha vznikla a rozhodně se k ní ještě vrátím. Děkuji autorovi.
Já si na rozdíl od velké části čtenářů tady nemyslím, že by tahle knížka měla být zařazena v seznamu povinné četby. Mám pro to několik argumentů. Do povinné četby nepatří společenské a politické eseje, patří tam romány, dramata a poezie. K povinné četbě má devadesát procent populace odpor, čtou z donucení a i kvalitní knihy pak mají už napořád stigma povinnosti. A mohla bych pokračovat. Nic to ale nemění na tom, že Opuštěná společnost je výborná a zároveň trochu děsivá kniha. Neměla by se číst bez notné dávky kritického myšlení a hlavně, bez vlastního rozhodnutí. Na druhou stranu si myslím, že generace, která se narodila v době, kdy se u nás po revoluci budovala demokracie, a do níž sama patřím, by si tuhle knihu měla chtít přečíst. Z jednoho prostého důvodu. Měli bychom se poučit z nedávné historie, protože my tady budeme ještě několik desítek let žít, pracovat a vychovávat děti.
Vždycky si říkám, kdo volil toho či onoho politika, prezidenta, tu či onu stranu, když před bojem všichni tvrdí, "toho volit v žádném případě nebudu", a po boji je právě "ten" vítězem. Možná je to známkou malého zájmu spolurozhodovat (mám jasno v tom, koho volit nebudu, ale nechci si lámat hlavu s tím, koho volit budu), vírou, že ostatní to rozhodnou za nás (a v mém zájmu?), snahou udělat si alibi pro tvrzení - já to nebyl, kdo je volil, nebo jen leností dojít k volební urně. I o tom je kniha Erika Taberyho. O českých lidech a jejich přístupu k veřejnému životu a tendenci hledat jistoty a pohodlí, o české politice, která nějak nemůže najít směr, o politicích, kterých si ne vždy můžeme vážit (až na dva velké humanisty), o populismu, lžích, naivitě a o nebezpečí, které může vést k cestě "zpátky do klece zoologické zahrady s jejími jistotami, rovnostářstvím a svobodou od odpovědnosti za život svůj i své společnosti" (s. 247). Zajímavé čtení, zajímavé myšlenky, které nutí přemýšlet a uvědomit si vlastní postoj a názor.
Skvělé propojení minulosti se současností. Autor ilustruje množství příkladů z historie a poukazuje na tendenci opakovat stále stejné chyby českého národa. Také krásně popisuje českou povahu a způsoby myšlení, k čemu tíhneme v době neklidu a v době klidu. Závěrem shrnuje informace o asi nejznámějších současných osobnostech české politiky - Miloše Zemana a Andreje Babiše (strašidelná část). Knihu uzavírá logickými obecnými demokratickými zásadami, kterými kdyby se každý řídil aspoň z části, nemuselo by opět dojít ke krizi a znovu nabývání českých hodnot a svobody - protože stát se může všechno.
Tato kniha by se měla zařadit do povinné četby 21. století. Skvělý rozbor nejen současné politické situace a přehled nedávných českých dějin, který by měl každý znát. Doporučuji audioknihu, čte Jiří Dvořák a Ivan Trojan: https://audioteka.com/cz/audiobook/opustena-spolecnost
Nikdy jsem se o politiku či historii naší země nijak nezajímala.. naopak to byly témata, která mě odpuzovala a nudila.... V poslední době jsem však začala vnímat určitý zájem o to, co se tu vlastně děje a co já s tím mám společného, co já s tím mohu udělat. A první krok je se trochu informovat, vzdělat, začít situaci lehce rozumět... A tak jsem přišla k této knize. A musím říct, že po do čtení jsem v mém myšlení dospěla k velkým změnám.
Autor napsal knihu velice inteligentní, své názory podporuje odkazy na výroky nespočet chytrých lidí a odborníků jak z česka tak ze zahraničí, dotýká se několika velice důležitých témat pro naši dobu a celek tvoří skvělé dílo.
Rozhodně doporučuji KAŽDÉMU! Jak už tu někdo zmínil, toto by teď měla být POVINNÁ ČETBA. A především doporučuji těm, kteří se mohou cítit podobně jako mé dřívější já: "politika mě nezajímá".. a těm, kteří se domnívají, že v tom mají jasno... mohou se velice mýlit..
Díky Eriku Taberymu za tuto publikaci! Ocenění Magnesia Litera se skutečně neminulo.
Padlo to tady už několikrát: ,,Povinná četba pro všechny.”
Měl jsem absolutní mezery co se týká politického dění a tato kniha mi otevřela oči, že nezajímat se a být k věcem lhostejný je nejhorší co mohu jako občan vůči státu udělat.
Všem doporučuji.
Škoda, že se mi tahle kniha nedostala do rukou mnohem dřív. Rozhodně se k ní ještě vrátím, protože nelze za jednou vše "pozřít".
"Často slyšíme, že by veřejnost chtěla nějakou politickou změnu, ale neví, kde začít. Někdy je to opravdu těžké, ale snadno a rychle můžeme změnit svůj přístup. Tedy nedívat se na politiku automaticky jako na špínu a nevnímat ty, kteří nás chtějí zastupovat, jako na padouchy a podvodníky. Soudit se má podle činů, ne podle předsudků. Je úlohou všech zjistit, co v politicích je, a když jsou pak zvoleni, tak je kontrolovat."
Mnohé tesat do kamene!
Problém je, že se i ty dnes platná moudra měla tesat do kamene už (třeba) před stopadesáti lety, ale doteď se nejen že nic nevytesalo, ale na mnohá z nich se úplně zapomnělo, či se dokonce šlo/jde úplně opačným směrem.
RESPEKT
Díky knize jsem konečně pochopil, že jsem demokrat! Zjistil jsem, že mám velké mezery ve vzdělání, co se naší historie týká, a právě proto obdivuju autora za to, že se o to všechno zajímá, a dokáže to srozumitelně předávat dál. Bohužel lidé (a v mém okolí je jich mnoho), kteří by si knihu měli přečíst, nejsou tak otevření k jiným názorům a těžko se vžívají do pohledu druhé strany. Proto mi ta kniha přišla jako, pokud je to možno tvrdit, objektivní vysvětlení fungování světa a hlavně ucelený popis české povahy se všemi klady i zápory. Rozhodně povinná četba!
Šéfredaktor Respektu napsal jakési pásmo úvah, které rozebírá různé staré i nové nešvary v české společnosti, obvykle související s politikou. Jak podtitul "od Masaryka po Babiše" vyzrazuje, nejprve Erik Tabery rozebírá počátky 20. století (např. humanismus Masaryka, za který ho mnoho lidí nemohlo vystát), ale poměrně rychle skočí autor k modernějším problémům jako novodobí populisti, fake news, uprchlická krize, Babiš a podobně...
Kniha má tedy mnoho témat, a Tabery je vše popisuje poměrně stručně, ale zároveň se opírá o fakta a přidává různé zajímavosti a postřehy. Opuštěná společnost tak na poměrně malém prostoru nabízí opravdu hodně. Čtivým způsobem čtenáři předává ucelený a jasný obrázek o Češích a problémech, kterým momentálně čelíme. Autorovi to také nedalo a přidá i pár rad, co bychom měli dělat, aby se v Česku žilo líp... aby pak následně na základě historických zkušeností řekl, že stejně bude nejspíš hůř (ale potom zase líp).
Opuštěná společnost je takový moderní a velice zábavný dějepis. České moderní dějiny se zamyšlením - co teď s tou naší minulostí dělat dál?
Devět českých problémů z deseti.
Tuto knihu jsem objevila náhodou díky čtenářské výzvě 2018 - téma kniha žánru, který nečtu a musím říct, přesto že tento žánr opravdu nečtu knihu jsem přelouskala za 3 dny. Samotný podtitul názvu knihy ,,Česká cesta od Masaryka po Babiše" vypovídá o obsahu knihy. Autor popisuje politické dění naší historie, popisuje naši společnost a dopady historie na naši současnou situaci. Jak bylo zmíněno i v jiných komentářích - velmi dobrá a poučná kniha, která by měla být povinnou četbou.
Štítky knihy
Česko, Česká republika společensko-politická publicistika humanismus konspirační teorie stát populismus Magnesia Litera české osobnosti
Autorovy další knížky
| 2017 |  Opuštěná společnost |
| 2006 | Vládneme, nerušit: opoziční smlouva a její dědictví |
| 2006 |  Nemilosrdné příběhy českých dějin |
| 2008 | Hledá se prezident: Zákulisí voleb hlavy státu |
| 2024 | Zuzana Čaputová: Neztratit se sama sobě |
V knize mi trochu chybí ona avizovaná cesta. Spíše jde o popis současných neduhů české společnosti s odkazem na Masaryka a několik dalších osobností 20. století. I tak ale kniha stojí za přečtení.