Oranžová je nová černá - Můj rok v ženské věznici
Piper Kerman
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/224167/mid_oranzova-je-nova-cerna-Dvo-224167.png
3
173
173
Piper Kermanová si užívá fajn kariéru, fungující vztah se svým přítelem a milující rodinu. Málokdy si vzpomene na svůj dávný lesbický románek s pašeračkou drog, které před deseti lety pomohla převézt jeden kufřík. Kufřík plný peněz z drogových obchodů. Minulost ji však přesto nečekaně dožene. Po odsouzení na patnáct měsíců je vzdělaná a slušňácká Piper převezena do neslavného federálního nápravného zařízení v Danbury ve státě Connecticut a stává se číslem 11187–424, jedním z milionů bezejmenných, které pohltil americký trestní systém. V prostředí plném přísných pravidel a drsných vězeňských manýrů si musí Piper zajistit své místo a vyrovnat se se situací, na kterou nikdo z nás nemůže být připravený.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2014 , CosmopolisOriginální název:
Orange Is The New Black - My Year in a Women’s Prison, 2010
více info...
Přidat komentář
Ano, možná byla chyba, že jsem jako první viděla seriál a až pak četla knihu.. Ale seriál byl pro mě prostě mnohem lepší..
Příjemná oddechovka. Seriál zatím neznám, teprve se na něj chystám, takže srovnání nemám. Každopádně jsem se zase dozvěděla něco nového. Čekala jsem sice od knížky něco trošku jiného, ale vzhledem k tomu, že se jedná o soupis opravdové události, nedá se očekávat zase tak moc vzrušujících okamžiků. Závěrem musím naprosto souhlasit s koncem knihy, kdy se autorka, zároveň bývalá vězeňkyně zmiňuje o tom, že vězeňský systém v USA opravdu nefunguje. Ale kde ano, že.
Musím se přiznat, že knihu jsem si vybrala s tím, že to bude "něco" jako seriál Orange Is The New Black nebo Wentworth, který zbožňuji :-)
Ovšem vyprávělo se zde pouze o pobytu ve věznici, alespoň to bylo pěkně napsané.
Kdo se nejdřív koukne na seriál a pak sáhne po knize, ať se nediví, že se mu nebude líbit.
Byla jsem zklamaná,čekala jsem něco jiného,až pak jsem se dívala na hodnocení a vubec se nedivím
bohužel mě tato kniha velmi neoslovila.. po shlédnutí stejnojmeného seriálu jsem se těšila na bitky, tahanice, budování respektu,"šikanu" kterou zažívala seriálová Piper ve vězení.... bohužel =C
kniha je vlastně básní, jak to ve vězení je super, jak všichni jsou super, jak pedikůra je super apod. kniha nemá dějovou linku, pouze autorka popisu náhodné situace (a často se opakuje)..
Kniha se cetla dobre a nektere veci byly docela zajimave, ale spisovatelka se celkem opakovala. Nezapomnela cas od casu zminit, jak jsou vsichni prekvapeni, co tam zenska jako ona vubec dela. Jak kdyby do vezeni nepatrila uz jenom kvuli svemu puvodu a proto, ze ma karieru. Navic mi prislo, ze ze sebe delala obet, ktera je trestana skoro nepravem. To mi dojem z knihy trochu pokazilo.
Piper si (jak hlásá anotace) sice užívá fajn kariéru a má fungující vztah, ale jinak je to dost velká blbka. Díky svojí nepříliš vysoké inteligenci zvládne pobyt ve vězení na pohodu, protože si spoustu věcí vůbec nepřipouští. Je to určitě zajímavé čtení a stojí to za to, ale neočekávejte od toho intelektuální ani hlubokou sondu do myšlenek zločinců :).
Dle názvu knihy jsem očekávala napětí a drama ...ale výsledek byl velké zklamání..vězení mi nepřipadalo jako vězení....televize, jóga, pedikúra, dokonce kadeřnictví ? Jsem v šoku z toho, že vězni mají mnohdy více jak někteří lidé. No, do každé kapitoly jsem se doslova musela nutit, takže za mě ne..:-/
Na tuhle knížku jsem se těšila už dlouho. A nezklamala :-) Četla se mi velice dobře.
Sice jsem očekávala spory a konflikty, jak už to mezi ženskýma bývá, ale všechny tam spíš držely při sobě.
K četbě této knihy mě přivedl stejnojmenný úžasný seriál.Bylo by však chybou knihu a seriál srovnávat.Jsou to dvě naprosto odlišné veličiny.Filmaři se příběhem nechali inspirovat jen velmi volně a hlavně v pozdějším období si seriál žije svým vlastním životem.Především oproti seriálu v knize chybí pestré charakteristiky postav a charismatická Alex.
Příběh v knize je čtivý,nenáročný ale bez špetky energie a v konečném důsledku nudný.Autorka sice nad svým osudem nefňuká ale na druhou stranu působí jako namyšlená žena,která si je jistá sama sebou a svět ji musí ležet u nohou.Piper Kerman je mi nesympatická stejně jako její kniha.
Zajímavé prožitky, Kermanová si toho hodně zažila i když to bylo 13 měsíců a velmi zajímavě jakým stylem dokáže popsat svůj rok. Je to humorné, realistické a donutí Vás to zapřemýšlet.
Knihy tohoto rázu mám ráda. Při čtení jsem se vždy dostala do děje a představovala si samu sebe. Buď se s hlavní hrdinkou ztotožním, nebo bych řešila svízelné situace jinak. Myslím, že akčnosti si Piper užila sama dost.
Navzdory zajímavému námětu velmi nenáročné čtení bez sebemenší jiskry. V knižním podání je vězení s minimální ostrahou nezáživná nuda a ve výsledku nic až tak hrozného. Dělám to poprvé a snad i naposled, když píšu: vykašlete se na nepovedenou knížku, psanou stylem lidového a neumětelského vypravěčství, a raději si pusťte skvostný stejnojmenný seriál, jemuž se kniha nemůže rovnat. Na rozdíl od této publikace se k seriálu a v něm barvitě vykresleným charakterům budu ráda vracet.
Páni! Musím říct, že jsem ráda, že se mi tahle kniha dostala do rukou. Autorka to sepsala skvěle - bez zbytečných výlevů, jak je svět ne fér atd. Popsala svůj pobyt ve vězení takový, jaký byl a díky tomu jsem si mohla udělat alespoň malou představu, jak to chodí v americkém vězení, z pohledu někoho, kdo v podstatě není ani typický kriminálník. Samozřejmě, zapletla se, do čeho neměla, a tak přišel trest. Ačkoliv Danbury bylo zřejmě to nejmenší zlo, i tak jsou pro mě některé věci naprosto nepředstavitelné a zůstává mi nad nimi rozum stát a obdivuji jí, že to ustála. Autorce děkuji za sdílení jejího, ač ne zrovna růžového, příběhu.
Samotná kniha se mi líbila především v tom, že se její autorka při psaní neutápí V sebelítosti, ale vše přijímá tak, jak je.
A s tím se pojí i to, že její vyobrazení života ve vězení vyznělo velice reálně a rozhodně čtivě.
Není to vymyslený příbeh ale realita a takovéto příběhy mám ráda. knížku doporučuji.
Oproti seriálu méně akční, na druhou stranu reálnější. Kniha se mi líbila, určitě je to zajímavé počtení, peněz nelituju. Beru jí jako nástin k zamyšlení nad tím, co za lidi se nachází v nápravných zařízeních, co jim to přinese a jakou poté mají šanci zařadit se do běžného života. Některých jsem snad i litovala, Piper zrovna absolutně ne, ale to je jen můj problém. To je vlastně jediné co knize můžu vyčíst, do hrdinky jsem se nedokázala vcítit, je to pro mě člověk z jiného světa. Mladá holka ze slušné rodiny užívající si vydealovaných peněz a cestující po světě, která o pár let později musí pykat za svůj zločin, kdyby jí nechytili nejspíš by si na to nikdy nevzpomněla, vůbec za to nepřijala odpovědnost, vše sváděla na Noru ...
Oranžová je nová černá - Můj rok v ženské věznici
Jedno očekávání se mi každopádně splnilo: nebyl to žádný nový Motýlek. Při srovnání knížky Piper Kerman a zmiňovaného Motýlka je ovšem nad slunce jasné, že se autorka při vyprávění víc držela reality, i když si taky nepochybně něco přibarvila. Její 13měsíční pobyt ve vězení byl zjevně vcelku poklidný, žádné dramatické zvraty jako z Prison Break se nekonaly, takže se o nich logicky ani nemůžeme dočíst. Jedná se spíš o popis každodenního života, ve kterém autorka situace s větším dramatickým potenciálem kupodivu zmiňuje jen na okraj.
Piper Kerman není spisovatelka a knížka podle toho taky vypadá. Struktura textu není nijak úžasná a autorku netrápilo ani to, že stejné úvahy uvádí na různých místech opakovaně, případně že v jedné kapitole něco načne a k dovyprávění se (bez nějakého patrného záměru) vrátí až za pár desítek stran (pokud vůbec).
Dost bodů knížce ubírá mizerná práce překladatele (často příliš doslovné překlady, jejichž výsledkem jsou nečeská spojení) a korektora ("oficiálně ztvrdit vztah" - vážně?!?).
I když jsem kvůli nabytým poznatkům o fungování vězeňství v USA docela ráda, že jsem si knížku přečetla, jsem ještě radši, že se pustím do nějaké další :-)