Osm hor
Paolo Cognetti
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537653/bmid_osm-hor-66338a7e2a898.jpg
4
666
666
Vrcholy byly bílé, obloha nezvykle modrá, pocit zázraku Chodit po horách bylo pro Pietra už odmala naprosto přirozené – bral ho do nich jeho otec, kterému učarovaly a z něhož se v kostkované košili, manšestrácích, vlněném svetru a pohorkách stával jiný člověk. Tenhle zaprášený, sluncem sežehnutý, unavený a šťastný horal nijak nepřipomínal samotářského a naštvaného chemika dusícího v sobě vztek na celý svět. Pietro putoval po horách se svým kamarádem, s nímž ho pojilo mlčenlivé, ale o to silnější přátelství, a vrátil se do nich, aby tu vlastními silami postavil dům. Hory se pro Pietra staly osudem, hory zůstaly navždycky v něm, i když jeho zavedl života jinam. Román Osm hor získal italskou literární cenu Premio strega a a stal se velmi rychle světovým bestsellerem, který vychází ve více než 30 zemích. „Snažil jsem se být mluvčím, prostředníkem mezi horami, nížinou a městem, které se zdají být tolik vzdálené. Snažím se vyprávět tento příběh těm, kdo jej neznají a žijí příliš daleko, a tím se snažím uchovat svět, ve kterém žiji.“ – Paolo Cognetti „Román jednoduše dokáže podnítit, abychom nahlédli do sebe samých: již od začátku příběh vyvolává vlastní vzpomínky z dětství, vede k zamyšlení nad vztahem k rodičům, připomíná někdejší potřebu uniknout a utéct, oživuje touhu po samotě. Nabádá také k úvahám o životních hodnotách a chápání přátelství. … Osm hor tak funguje jako odrazový můstek k cestě do vlastního nitra.“ – Eva Skříčková, iLiteratura.cz „Přímočarost Paola Cognettiho nám pomáhá vystoupat na horu bez dlouhých oklik: vede nás nevyšlapanou stezkou a neprozkoumanými zkratkami. Díky tomu brzy staneme na vrcholu. Následně nám ale už nezbývá než sejít do údolí, kde nás očekává voda minulosti.“ – Pavla Přívozníková, iLiteratura.cz „Výjimečný je román zejména stylem psaní. Každá scéna má svůj význam, každé slovo má své místo.“ – Monika Havlasová, Neoluxor Copyrights: Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2018. Všechna práva vyhrazena. Paolo Cognetti (* 1978) Pochází z italského Milána, kde přebývá v zimních měsících – léto tráví v alpské chatě v nadmořské výšce 2 000 metrů, protože jeho vášní jsou hory. Než se začal naplno věnovat psaní, vystudoval matematiku a byl autorem dokumentárních filmů se sociálně-politickou a literární tematikou. V roce 2016 mu vyšel román Osm hor, za který následující rok získal dvě prestižní italská ocenění a práva na jeho vydání se prodala do více než 30 zemí. Zařadil se tak mezi kritikou nejlépe hodnocené a čtenářsky nejoblíbenější italské autory. Z nejnovější tvorby zaujal také románem Sofie chodí stále v černém (Sofia si veste sempre, 2012) nebo deníky ze života v horách Chlapec z divočiny (Il ragazzo selvatico, 2013). Pavel Batěk (* 1975) Ještě během studia na pražské DAMU se stal členem souboru Divadla na Vinohradech, kde ztvárnil řadu významných rolí (např. Malcolm v Macbethovi, Malcolm McGregor v muzikálu Donaha!, irský teenager Ray v McDonaghově dramatu Kráska z Leenane nebo Véna v Topolově hře Kočka na kolejích). V roce 2009 nastudoval s režisérem Danielem Špinarem Büchnerova Vojcka, za něhož byl nominován na Cenu Thálie. Od roku 2015 je členem Činohry Národního divadla. Objevil se ve filmech Swingtime (2006), Stín smrtihlava (2012) nebo Zejtra napořád (2014) a známý je také z televizních seriálů (např. Obchoďák, Ordinace v růžové zahradě II, České století, Mordparta, První republika, Ohnivý kuře či Bohéma). Je frontmanem skupiny End of Colours (The Doors revival), kterou v roce 1995 založil se svým bratrem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Originální název:
Le otto montagne, 2016
Interpreti: Pavel Batěk
více info...
Přidat komentář
Krásný až poetický příběh, v jehož ústředí jsou hory, které osobně zbožňuju. Ze začátku mi kniha moc neseděla, nějak mě rozčiloval přístup otce - jak k horám, tak k lidem. Kniha mě chytla prakticky po jeho smrti. Nejvíc mě fascinoval vývoj Pietra, od dětství až po dospělost, jak se měnil jeho vztah k otci a vůbec k životu.
Krásná kniha o horách a přátelství. Mám pocit, že mi autor "vykradl" mé vlastní příběhy!
Velmi prijemne, citlivo a inteligentne napisana kniha o horach ku ktorym mam aj ja velmi blizko. Pre mna hotovy zjav po dlhej rade obycajnych knih.
Hory ve všech ročních obdobích jako kulisa pro komorní příběh. Příběh o přátelství, rodině, osamělosti i vztazích.
Pomalu plynoucí děj, úžasné popisy přírody, láska k horám, poetika.
Nádherná kniha.
Pohlazení po duši.
Tohle me moc bavilo. Italii mam moc rada a zejmena hory. Je to takovy holcici sen, zkusit si rok zit v horach a starat se sama o sebe.
Moc me bavil jak pribeh, tak jazyk. Kniha v sobe nese spoustu zamysleni, aniz by slozite filosofovala a strhavala od deje. Urcite si autora jeste vyhledam.
Po Vlčím štěstí druhá knížka od Paola Cognettiho; stejně neuspěchaná, stejně smysluplná, stejně pěkná.
Příjde mi úžasné, jak Cognetti popisuje mezilidské vztahy. Vyjadřuje je jednoduše, jen prostřednictvím sledu obrazů a situací. A ony se přece naprosto srozumitelně vyvíjejí napříč lety, děj atakuje naše žité a odžité, budí osobní emoce, vzpomínky…
A stejně srozumitelně vypráví autor o horách; nic pouze pro zasvěcené, žádná stopka pro nováčky.
Čte se to krásně, člověk je zván dovnitř. Záleží na každém, jestli vejde.
Moc mě poslech této audioknihy bavil, k zamyšlení i poznávání nových věcí.
V horách Grany vzniká pevné, celoživotní přátelství mezi kluky Pietrem a Brunem. Hory vyřeší i zpřetrhaná vlákna mezi otcem a dorůstajícím synem, i když je to dávno poté, co otec nežije.
Musím přiznat, že mě protagonisté neoslovili. Pietro, který se tak umanutě vymezoval vůči otci a klopotně hledal svůj směr. Bruno vzhledem k poměrům, z kterých vyšel, vypadal zralejší, ale i on tvrdošíjně a zarputile hájil svoji pozici horala, byť znal cenu, kterou musí zaplatit.
Tajenkou jsou tedy hory, o nich umí Paolo Cognetti psát velmi sugestivně.
Líbil se mi film, ten se povedl.
Paolo Cognetti miluje hory, o tom není pochyb. A kniha „promluví“ především k těm, kteří jsou na tom podobně. Ve dvou letech jsem už stál na Snežce, a tak vím, o čem je řeč. Ovšem takové hory, jako v Itálii, tu bohužel nemáme, a do Krkonoš se nevracím, jsou příliš zasažené masovým turismem. Poslední ranou mi byla vyasfaltovaná moje oblíbená hřebenovka a mrtvé lesy vůkol. I když se hory brání: před pár lety se ze zledovatělé hory sklouzl 30/4 můj kámoš, který tam z Prahy vyrazil v lakýrkách – no bodejť ne, Václavák byl už dávno otátý…
Ale zpět ke knize. Velmi sympatická je Cognettiho metoda osekávání textu do mrtě, namísto planého žvanění. Kéž by to tak umělo víc autorů! Zažijete luštění rodinných tajemství, rozdíl mezi městským a vesnickým chlapcem a snahu pomoci potřebným. A přátelství. To vše bez přikrášlení. Řečí hor.
Kniha, která nesedne všem, ale nabízí mnoho.
Pietro je malý kluk, jehož rodiče milovali hory, vzali se na horách a v každodenním koloběhu mezi prací a rodinou přemýšlejí, jak se do hor zase vrátit. Léta tráví Pietro s matkou v malé horské vesnici, kde se seznámí se svým nejlepším přítelem Brunem a společně bloudí po horách a užívají si nespoutaný dětský život. Pietrův otec přijíždí vždy v srpnu, aby bral svého syna s jeho kamarádem na výšlapy do hor a zdolávají vrcholy.
Román tohoto typu nesedne všem. Je to pozvolné čtení. Žádná velká akce, napětí, dechberoucí scény, jak je tomu zvykem v dnešní literatuře. Nic takového! Osm hor je kniha pro pomalé čtení a vychutnávání si vět. Přemýšlení nad skrytými věcmi, dumání nad životem, přátelstvím, životními rozhodnutími.
V první řadě je to příběh o přátelství dvou chlapců. Každý pochází z úplně jiné sociální vrstvy, stylu života i rodinného zázemí, ale tam někde v horách, v malé vesničce v italských Alpách, si k sobě najdou cestu. Jako malí chlapci provádějí lumpárny u potoka, jako dospívající k sobě ztrácejí cestu, aby ji pak v dospělosti opět našli. Jejich životy se střetávají, prolínají, oddalují a opět střetávají. Jeden cestuje, druhý buduje... Co je ale nakonec to správné?
Psychologický román Osm hor nabízí spoustu otázek a zároveň klidné čtivé vyprávění jak už na dlouhé zimní večery, tak i na všední dny v kterékoli fázi roku. Italský autor Paolo Cognetti v tomto krátkém románu popisuje několik desetiletí budovaného přátelství, sílu a krásu hor a přírody, rozdílnost dvou pohledů na život a svět a mnoho dalšího. Tak jako si někteří lidé vyberou výstup na horu Sumeru, jiní musejí obejít okruh osmi hor.
Životy, nad nimiž se vznášejí hory a procházejí jimi.
Tato kniha nesází na strhující filmový děj, ale na emoce, které však neždímá nýbrž jen naťukává a záleží na schopnosti každého z nás, prožívat hluboce či nikoliv. Je to čirá krása, tato kniha.
Na tuto knihu jsem na internetu znamenala docela dost pochvalných komentářů, a tak jsem se rozhodla vyzkoušet. A musím přiznat, že nejsem tak úplně nadšená. Knihu jsem poslouchala jako audio a to mi asi pomohlo, abych se dostala na konec. Číst to v tištěné podobě, nejsem si jista, zda bych vůbec dočetla.
Přitom podle anotace mi to znělo zajímavě. Téma přátelství, jakkoliv třeba neobvyklého, je hodně nosné téma. A navíc v prostředí hor? To mi znělo jako zajímavá kombinace, která by mohla přinést silný emocionální zážitek. Aspoň tak to na mne dělalo dojem. Bohužel jsem si silný čtenářský zážitek neodnesla.
Nevadí ani tak to, že kniha nemá pořádně děj - silný příběh se dá stavět i na emocích či atmosféře. Ale já se u knihy bohužel prostě nudila. Ta síla přátelství, které mělo panovat mezi hlavními hrdiny, se tu na mne moc nepřenesla. Pokud se autor snažil do knihy vpravit nějaké přesahující poselství, které si čtenář z knihy odnese, já to bohužel v knize neuměla najít.
Spousta míst pro mne zcela postrádala smysl - hodně míst tu pro mne bylo hluchých, nic neříkajících, hodně to tu knihu natahovalo.
Celkově to tak pro mne bylo spíše průměrné dílo. Ráda jsem se s autorem seznámila, ale tento text mi bohužel prostě nesedl.
Audiokniha
Pěkné vyprávění, ale většinou ve mně vyvolávalo až sklíčenost a beznaděj.
Velmi hezká kniha, která otevírá spoustu filozofických otázek: od rodinných vztahů, způsobu žití života, samoty/společnosti, venkova/města a vše protkáno popisy přírody, které jsou velmi hezky popsané. Hodnotím ve výsledku pouze třemi hvězdami, protože mi bohužel dělalo problém se propojit s postavami a lépe je tak pochopit - kniha je velmi krátká, děj ubíhá ještě rychleji a dle mého bych u knihy jako takové možná potřeboval o něco víc.
(SPOILER)
První jsem viděla film, proto jsem byla zvědavá na knihu.
Příběh o vztazích mezi rodiči a dětmi a přátelství. Kniha odhaluje minulost Pietrových rodičů, vysvětluje i proč měli zájem, aby Bruno šel s nimi na střední školu do Milána, poodkrývá vztah mezi Brunem a jeho matkou.
Dojímalo mne, jak hlavní hrdina Pietro se v dospělosti díky přátelství s Brunem sbližuje i se svým již mrtvým otcem. Jak dochází k pochopení, proč jeho otec byl takový jaký byl.
A díky podobné tragédii, smrti přítele v zimě v lavině, jsou Pietro i jeho otec odsouzení poznávat svět přechodem osmi hor a osmi moří a nikdy se už nevrátit na tu jedinou, osudovou horu.
V knize je promě několik témat, která se přímo dotýkají mého života - hory a láska k nim, dětství spjaté s přírodou a krajinou a samota jako životní volba. Asi právě proto mě čerba bavila
Postavy rovnako ploché a bez života ako šutre, v ktorých sa pohybovali. Nikam nevedúci príbeh ako slepá horská cestička. Opisy falošne filozofické, hĺbavé a prehnané ako ceny na horských chatách. A celé to bolo skrátka neskutočne nudné a jednotvárne ako túra na Slavkovský štít. Nabudúce by to chcelo menej umelej umeleckosti a viac pragmatizmu.
Tohle byl TAK krásný příběh!
Stává se mi, že delší dobu nad něčím přemýšlím a potom najdu odpověď právě v knize. A stalo se mi to i tady, což znamená, že ke mně Osm hor přišlo v ten pravý čas.
Komorní, silný a dojemný příběh o síle přátelství, o horách v srdci, o samotě, o hledání - co je pro nás v životě to pravé. A hlavně všechno do sebe krásně zapadne.
Autora jsem si hned oblíbila a ráda si přečtu jeho další knížky.
Cítím, že jsem právě přečetla další letošní topku a moc ji doporučuji i vám!
Štítky knihy
přátelství zfilmováno příroda italská literatura rodina Itálie psychologické romány hory a pohoří samota otcové a synové
Autorovy další knížky
| 2017 |  Osm hor |
| 2018 | Divoký kluk |
| 2022 | Vlčí štěstí |
| 2019 |  Nikdy nevystoupat na vrchol |
| 2018 | Sofia vždy chodí v čiernom |
Nádherná kniha. Pro každého, kdo byl někdy na dlouhé túře v horách, přespával venku ve spacáku, lezl po skalách, obdivoval monumentálnost hor a krásu horských jezer prostě knižní must read.
Knížka má jenom 232 stan, a přesto vás ten poetický příběh dokáže tak moc vtáhnout a chytit za srdce. A není to jenom o horách, ale především o rodině, hlubokém přátelství a hledání sebe sama.
Podle hodnocení jsem čekala, že kniha bude dobrá, ale nečekala jsem, že až tak moc. Po dost dlouhé době jsem si u knihy i ze srdce pobrečela a ještě teď, několik týdnů po přečtení, na ni často myslím. Tohle je jedna z těch knih, které se vám zaryjí hluboko pod kůži. Tohle je jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla. Děkuji.