Osmý život (pro Brilku)
Nino Haratischwili
Strhující rodinná sága provázená vůní čokolády se odehrává na pozadí celého dvacátého století, za gruzínskoruské války a v neklidném revolučním období. Gruzie, 1900: Vše začíná jako v pohádce. Prapradědeček si z cesty do Vídně přiváží recept na nejlepší horkou čokoládu na světě. Je hustá, „černá jako noc před bouří“ a naprosto neodolatelná. Její konzumace má ovšem tragické, nezřídka i smrtelné následky… Zděšený chocolatier, který stejně jako všichni Gruzínci věří na pohádky, záhy dospěje k přesvědčení, že na jeho lahodném nápoji spočívá kletba. Přesto však recept předá jako rodinné tajemství své nejstarší dceři Anastasii, která se bude k vaření čokolády během svého stoletého života opakovaně vracet. Německo, 2006: Anastasiina pravnučka Nica přerušila kontakt s rodinou a odstěhovala se do Berlína. V Gruzii právě probíhá občanská válka a její neteř Brilka, která se vydala na cestu na Západ, se odmítá vrátit do Tbilisi. Nica ji vyhledá a celý rodinný příběh jí vypráví. Horká čokoláda připravovaná podle staré rodinné receptury přináší po šest generací spásu i neštěstí…... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2020 , HostOriginální název:
Das achte Leben (Für Brilka), 2014
více info...
Přidat komentář
Ještě jsem to tedy nedocetl, zajima me to spis jako prehled dejin SSSR, ale ta scéna s mucenim těhotné ženy byla naprosto nejdesivejsim popisem zrudnosti, co jsem kdy četl.
Za me se zadne nadseni nekona.. Obsahla kniha, ve ktere mi spousta veci chybela a naopak i sposta veci nadbyvala..
Kdyby šlo, dala bych hvězdiček i více.
Nádherná rodinná sága.
Postavy skvěle vykreslene. Spousta lasky, naděje, zklamání, utrpení a přátelství.
Z knihy jsem nadšená a těším se na další knihu této autorky
Osmý život je naprosto fantastický. Užívala jsem si každou jednu vteřinu s touto rozsahem i "duší" obrovskou ságou. Všechny postavy, veskrze různě silné gruzínské ženy, byly tak lidské, tak dokonale vykreslené a tak jedna druhé podobné, že se mi jen těžko o čtenářském zážitku mluví.
Kniha mě překvapila,protože jsem čekala něco jiného,víc Gruzie,čokolády a míň Sovětského svazu.Velmi obsáhlý historický román popisující několik generací jedné rodiny v průběhu jednoho století.Těžké osudy a tragické konce .
Tuhle gruzínskou ságu ochucenou čokoládou si rozhodně nedejte ujít. Najdete tam celé dvacáté století, a že se v tomhle koutě světa toho dělo opravdu hodně. Revoluce a války všeho druhu, stalinismus, nacionalismus, perestrojka, totální zhroucení ekonomiky, diktatura i anarchie. A uprostřed toho všeho chaosu stojí Zelený dům a v něm žije řada pokolení rodiny Džaši. Vzhledem k té době jsou osudy jejích členů obvykle tragické, a vůbec je tu povážlivý nedostatek šťastných konců. Inu, co taky čekat v domě, kde se vaří prokletá čokoláda a na dvoře hrají mrtvé ženy karty.
Vřele doporučuji, chytil jsem se hned na začátku a bavilo mě to moc. Je to dobře napsané a zajímavé, pěkně se to četlo, navíc si připomenete řadu polozapomenutých událostí. Ruku na srdce, kdo z vás si pamatuje, kdo to byl Zviad Gamsachurdia? A věděli jste, že Berija byl Gruzínec?
Navzdory skvělým recenzím mě tahle kniha moc nenadchla. Přišlo mi, že postavy se během času moc nevyvíjejí jako osobnosti. Chvílemi se děj velmi vlekl nudnými pasážemi a pak najednou velký skok. Pokud knihu čte někdo neznalý historií, asi se v tom bude ztrácet a nebude vědět, ve které době se to vlastně zrovna odehrává. Po cca polovině knihy jsem ji odložila nedočtenou. Škoda. Potenciál má, ale autorka by na ní musela více zapracovat.
Byla to pěkná knížka,skvělá rodinná sága s tajemstvím,která se předávala z generace na generace.V knížce je spousta trápení,ale je tam i láska,ale i láska ke vlasti.Četlo se to pěkně.
Ač nejsem primárně náruživý čtenář rodinných ság,tato se čte skvěle a jedním dechem. Určitě doporučuji, i kdyz na dovolenou bych jí vzhledem k váze raději netahala :-D
Skvělá kniha, doporučuji k přečteni. Byla jsem doslova vtažená do děje, a protože se už mohu považovat za pamětnici, všechny události jsem prožívala společně s knižními postavami téměř osobně.
Tato sága mne hodně bavila hlavně do vypuknutí "perestrojky", ta závěrečná část mne bavila o trošku míň. Možná i proto, že jsem se trochu ztrácela v reáliích té doby a toho místa. Gruzínci proti Rusům, Gruzínci proti Abcházii, Gruzínci proti Gruzíncům....I když chápu, že v rámci souvislostí to vše bylo sepsáno tak, jak to mělo být. Celkově však byla sága velmi propracována, psána nádherným jazykem.
Pro mne byly nejpoutavější osudy Christiny, Stasie, Kitty i toho Kosti, kterého bych nejraději zfackovala, ať se probere. A naopak mne nebavilo číst poslední část knihy, popisující život Nicy v emigraci. Osudy rodiny jsou zasazeny do historických období počínaje VŘSR, přes druhou světovou válku, stalinské čistky a gulagy, studenou válku až po onu "perestrojku". Trochu mi vadila linka s čokoládou, která jakoby negativně ovlivňovala osudy lidí. Autorka to asi používala jako metaforu, ale mne to rušilo. Ne, čokoláda není špatná, jsou jen špatní lidé....
Poslouchala jsem jako audioknihu, takže mne nebolely ruce (Martina Hudečková to načetla výborně), ale zase to mělo nevýhodu, že jsem se někdy ztratila v tom, kdo je kdo a u knihy by se mi to lépe vyhledávalo.
Výborná sága. Historie Gruzie napříč 20. stoletím. Rodina Džašiů a tajemství jejich horké čokolády.
5*
Na začátku komentáře bych chtěl zmínit, že tohle byla náročná kniha. Místy neobyčejná, místy nudná, ale ten konec to vše vylepšil a zanechal ve mně dost hlubokou stopu na tuto knihu, proto pět hvězd. Je to příběh rodu Džašiů v Gruzii od roku 1900 až do roku 2007. Často se pohybujeme v Rusku, nebo spíše Rusko v Gruzii, politiky je tu velmi hodně, ale je to výpověď o tom, jak 100 let dokázalo ovlivnit všechny tehdejší lidi, zvláště po nástupu komunismu a zvláště pak rod Džašiů. Setkáváme se zde s historickými postavami: Lenin, Stalin, Brežněv, Gorbačov, s KGB, tajnými agenty, ale hlavně se všemi protagonisty rodu Džašiů. O čokoládě se ale v knize píše na začátku a pak jen místy v souvislosti s mnoha tragédiemi v rodu Džašiů. Znovu podotýkám, že to pro mne nebyla zvláště ze začátku lehká kniha, kde stránky jenom lítají. Tady člověk musí pozorně vnímat, co se snaží autorka svým příběhem vypovědět. Jako celek to ale je místy až obdivné dílo. Je tu mnoho postav, příběh je vyprávěn z pohledu Nicy, která popisuje jednotlivé události v rodině pro svou neteř Brilku, která hraje hlavní roli na konci knihy. Není to žádná červená knihovna, naopak je to dramatický příběh rodu Džašiů, jak jim systém ublížil, či komu naopak dopomohl k vysokým postům a také, jak systém ovlivnil historii mnoha národů, které tenkrát byly v SSSR. Kniha se mi jinak ale líbila, Džašiům jsem držel palce a i přátelům a známým tohoto rodu. Nad knihou budu ještě místy přemýšlet. Není to typ knihy, po jejímž přečtení člověk na ni za pár dní zapomene. Dávám pět hvězd a knihu doporučuji špíše Husákovým dětěm a starším. :-)
Knihu jsem napoprvé odložil, nemohl jsem se chytit. Po čase jsem po ní sáhl znovu a nelituji. Ohromující sága jedné rodiny.
(SPOILER)
UCHOKNIHA - musím pochválit famózní načtení knihy paní Hudečkovou - podání bylo opravdu skvělé, to nebylo jen pouhé čtení, to byl procítěný prožitek!
Od příběhu jako takového jsem čekala trochu víc dějinných událostí přímo z Gruzie - autorka měla jasnou vizi zapojit do příběhu všechny významné milníky dvacátého století, nejen gruzínských dějin, takže si s Fred odskočíme i do koncentračních táborů, ale o táborech v SSSR se nedozvíme vůbec nic, ačkoli jedna z postav sovětský převýchovný program zakusila... Uvítala bych víc informací přímo o Gruzii, o tamním životě, těšila jsem se především na toto... Možná proto mě anglická (nebo česká) nitka Kitty a její exylový život zajímala pouze minimálně - nerozumněla jsem jejím činům, nebyla jsem schopná jí plně pochopit... Už už jsem jí měla na dosah, ale stejně mi nakonec protekla mezi prsty. Podobně to bylo i s Nicou, ačkoli její nitka byla, alespoň pro mne, hmatatelnější a uchopitelnější. Líbil se mi ale autorčin styl vyprávění, jeho poetičnost a magický realismus, její spřádání slov do nádherných obrazů, její splétání nitek do zajímavého vzoru. Rozhodně si nenechám ujít autorčiny další knihy!
Parádní knížka, výborná rodinná sága. Trochu mi první půlka připomínala Vojnu a mír. V tom nejlepším slova smyslu. Moc jsem si užívala cestování po Gruzii a připomenula si tamější města a městečka. Myslím, že kdo Gruzii nenavštívil, musí po přečtení pocítit potřebu se tam podívat.
Od začátku mě to vtáhlo, dostalo se mi hluboko pod kůži.
S postupně narůstajícím počtem postav jsem trochu začínala mít zmatek ve jménech. Chyběl mi v české verzi rodokmen, musela jsem si to najít v jiném jazyku.
Jediné, co mě už nebavilo, bylo ke konci, kdy se dostal na řadu příběh samotné vypravěčky a Brilky.
Trochu nudné už mi pak přišlo i to, že snad nikdo se nenarodil nebo neumřel "normálně".
Celkově ale skvělá kniha, která stojí za přečtení. Těším se na Kočku a generála.
Pre mňa výborná kniha, aj keď by jej určite bolo čo vytknúť. Zaujímavé informácie o Gruzínsku, jeho vývoji počas minulého storočia, rozpade ZSSR... na pozadí životov jednej rodiny. Určite stojí za prečítanie.
Skvělá sága, bravurně napsáno.. Bavily mě pasáže, které ukazovaly poměry v Rusku po celé století. Posledních 200 stran jsem se ale už nudila a přišlo mi to už moc natahované.. Přesto doporučuji. Pokud by někdy Brilka vyšla znovu, doporučila bych ji vydat ve více dílech. Hodně čtenářů odradí tloušťka a ani mně se v tomto vydání nečetla moc dobře.
Já miluji rodinné ságy a na tuto jsem se strašně těšila, protože Gruzie a protože čokoláda, ale tady půjdu proti proudu, já se nedivím, že kniha boduje u čtenářů, ale já už mám v ságách hodně, hodně načteno a tady mi cosi chybělo... Bylo to psané krásným jazykem , ale na mě to klouzalo moc po povrchu, od nakladatelství Host , které já miluju (naše Brněnské :) ) jsem čekala víc. Nevadí, tedy příště.
Štítky knihy
stalinismus 20. století německá literatura Německo tajemství Sovětský svaz Gruzie ságy historické romány
Autorovy další knížky
2020 | Osmý život (pro Brilku) |
2022 | Kočka a Generál |
2023 | Chybějící světlo |
2022 | Môj nežný blíženec |
Moooc se mi líbila. Dočteno. Mohu jen doporučit.