Havel
Michael Žantovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220350/bmid_havel-o0x-220350.jpg
5
264
264
Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je řečeno vše, co nová havlovská biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství – a politický (a do značné míry i kulturní) odkaz Václava Havla dodnes Michael Žantovský rozvíjí jakožto diplomat působící na těch nejprestižnějších velvyslaneckých postech (USA, Izrael, Velká Británie). Jeho kniha však nabídne nejenom autorův pohled „zevnitř“; Žantovský dokáže Havlovo působení vnímat i kriticky, s maximální možnou objektivitou a lidskou i odbornou erudicí. Už prvotní autorův „nástřel“, sestávající ze tří ukázkových kapitol, vzbudil v nakladatelském světě nefalšované nadšení – a dnes jsou práva na šestisetstránkovou publikaci (již autor napsal anglicky a sám si ji coby oceňovaný překladatel přeložil do svého mateřského jazyka) prodána již do deseti jazyků, přičemž další jazykové mutace jsou v jednání. Ono nadšení ostatně potvrzují první recenze, vycházející ještě před podzimním vydáním knihy – mluví se v nich mj. o „živé, podrobné a zasvěcené biografii… působivé, citlivé kronice, úspěšně postihující spletité osudy velké postavy 20. století“ (Publishers Weekly) či o „impozantním životopise velkého muže uprostřed dějin těžce zkoušeného národa“ (Kirkus Review).... celý text
Přidat komentář
Dočetla jsem - s prokládáním pokleslou literaturou - během cca měsíce, což je u mě a knihy čítající necelých 600 stran nevídáno. Nicméně bylo potřeba číst s přestávkami a mít čas na "zažití". Oceňuji, že Žantovský se ze všech sil snažil o objektivitu a vyváženost, byť byli s Havlem velmi dobří přátelé. Havel byl nepochybně obrovsky důležitá postava, ne-li ta nejdůležitější, v celé naší polistopadové historii. Každopádně to však musel být pěkný "vejlupek" v osobním životě a Olgy mi mockrát přišlo líto.
Vynikající kniha z pera M. Žantovského. Já si myslím, že největší chybou V .Havla bylo, že se dost často obklopoval nesprávnými lidmi. Každopádně pan Žantovský knihu napsal kvalitně, bez sentimentu, bez příkras. A upřímně-kniha nastavuje zrcadla i nám-nejhůř se mi četla pasáž o nepřijetí filmu Odcházení. Nemyslím si, že film je vynikající, co mi vadilo bylo, ta absolutní nenávist k Havlovi-najednou tu byl už sám za sebe a čecháček si to s ním mohl konečně vyřídit. Bez jakýkoliv omezení.
Velká snaha o vyvážený pohled. Pěkně se mi četlo. Některé aspekty hodně zajímavé. Na druhou stranu pro někoho, kdo toto období zažil, knížka nepřínáší převratné informace.
Narozdíl od žlučovitého komentáře "Blodyfoxe" , si myslím že panu Žantovskému se kniha velice povedla , vykreslila pana Havla střízlivě s jeho dobrými i špatnými vlastnostmi.Zajímalo by mne, kdy si Češi začnou vážit lidí , kteří je o hlavu převyšují. Nadprůměrná kniha.
Když se profesor Bouček ptal žáků, kdo jsou jejich rodiče a co dělají, Havel mlčel až do poslední chvíle a pak teprve neochotně prozradil, že jeho otec má hospodu, vlastně dvě hospody. „Hospody? Jaké hospody?“ zeptal se učitel. „Barrandov a Lucernu,“ špitl Havel.
Autor byl nejen Havlův zaměstnanec ale později i dlouholetý přítel a podle toho jsem k životopisu přistupoval. Proto mě překvapilo a potěšilo, že velká část knihy Havla neidealizuje a nezavírá oči nad jeho povahou, podvádění manželky atd. Podle knihy byl náš prezident trochu rozpolcený. Byl sebestředný, ale často o sobě až chorobně pochybující. Po dětství pod vlivem dominantní matky hledal v dospělosti podobnou partnerku a našel ji v Olze, kterou ale systematicky podváděl, což často hodně protiřečí s kázáním o morálních hodnotách. Prezident byl také velký perfekcionalista. Po vzoru psaní svých divadelních her byl zvyklý si do nejmenších detailů inscenovat státnické návštěvy a celkově "kecat" do každodenního provozu hradu. Na druhou stranu nebyl namyšlený. V době své největší slávy využíval všechny fin. prostředky a kredit na to, aby pomohl politicky perzekuovaným umělcům a zemi celkově. Obětoval svá nejlepší léta ve vězení i když ho to stálo zdraví a psychické problémy. Celkově ho vězení a šikana komunistické strany výrazně ovlivnila. Dokázal pak vyjít i s lidmi z jiné soc. vrsty a jinými názory. Dokázal lidi spojovat a ne rozdělovat a díky své velké míře zodpovědnosti vůči zemi dokázal plno svých vizí dotáhnout do konce.
Přes všechny charakterové chyby ho ale po každé stránce v knize máte více a více rádi. Možná i trochu s oddechnutím, že ani Havel, ač často tak prezentován, nebyl svatý. Že to byl také jen člověk, který toho ale hodně dokázal a hodně své zemi obětoval a to nejen své zdraví, které mu zničilo zmiňované vězení (… a také hodně cigaret a alkoholu, ale to jaksi patřilo k době).
Kniha mi i přes svojí obsáhlost potvrdila, že Havel byl prezidentem humanismu.
V pragmaticko- racionální, prospěchářské společnosti si vykoledoval od mnohých posměch, zášť a nepochopení. Ve státě plném Zemanova hrubiánství a Klausova přízemního realismu je vše od Havla chápáno jako utopistické a hloupě naivní.
Žantovský napsal výborné shrnutí a myslím, že by si zasloužil jako poděkování i malé červené srdíčko.
Štítky knihy
životopisy, biografie politika Václav Havel, 1936–2011 čeští/českoslovenští prezidenti
Autorovy další knížky
| 2014 |  Havel |
| 2016 |  Ochlazení: Špionážní thriller z blízké budoucnosti |
| 2023 | S prominutím řečeno |
| 1990 | Woody Allen |
| 2006 | Přežili peklo |
Jedná se o výbornou knihu. Čte se velmi rychle, takřka jedním dechem. Člověk se v rámci Havlova životopisu dozví i značnou porci dějin 20. stol. Toto období je ve školních osnovách velmi opomíjeno. Kniha líčí Havla nejen jako velkého státníka, ale také jako normálního člověka se svými chybami a vrtochy.