Ostré předměty
Gillian Flynn
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174645/bmid_ostre-predmety-QBt-174645.jpg
4
2223
2223
Stěží si představit hrůznější zločin než uškrcení malé holčičky. Zapomenuté missourijské maloměsto Wind Gap se ještě nevzpamatovalo z jedné brutální vraždy, a už je tu další, stejně strašná a nepochopitelná. Proč nevinné dívky? A proč jim vrah vytrhal skoro všechny zuby? Pro mladou chicagskou reportérku Camille Preakerovou, která ve Wind Gap vyrůstala, je takový případ vítaným sólokaprem. Jenže to, co se zprvu zdálo jako kariérní příležitost, získá nakonec mnohem osudovější a tragičtější podobu. Ukáže se, že posedlost jde v tomto příběhu až na krev. A to do slova a do písmene. Kontroverzní, znepokojivý psychothriller Gillian Flynnové stojí na počátku autorčiny úspěšné spisovatelské kariéry: její knihy od té doby neopouštějí žebříčky bestsellerů – ani hlavy čtenářů.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Sharp Objects, 2006
více info...
Přidat komentář
Zřejmě nejslabší kniha od Flynnové, děj byl lehce předvídatelný. Vlastně celou dobu čekáte až se vám vaše teorie potvrdí. Hlavní hrdinka byla protivná a silně nesympatická. Upřímně nechápu důvod labilních hrdinů v krimi románech.
Lidi milují losery a Gillian Flynn si je toho vědoma. Aby ukojila touhu nenáročných čtenářů po rádoby nevyrovnaných a konfliktních postavách, vymyslela hlavní hrdinku, která si do těla vyřezává slova jako díra a píča - protože má špatný vztah s matkou. Přitom všem chlastá jak ruskej mužik, což nesmí v parametrech současné krimi chybět. Je s podivem, že lidi ještě nemají dost těch povrchně zhroucených a životem zmrskaných Harry Holeů a Finů Macleodů. Loser se stal novým typem knižního i filmového hrdiny, a to nejen detektivek, autoři krimi jej ale obvykle vždycky naprosto přesně zasadí hluboko do území kýče. Příběh knihy je dnes už druhořadý - na něm dílo neustojí. Potřebuje postavu, která na sebe strhne veškerou čtenářovu pozornost. Pryč jsou doby Poirota a Sherlocka - postav, které těží ze své geniality a charismatu, přičemž vyšperkovaná a brilantní zápletka nezůstává pozadu.
Zápletka Ostrých předmětů je copyrightem třetí řady Mostu (nebo naopak). Zde ale mnohem předvídatelnější, nešokující, tak nějak v poklidu vystupující na povrch. Čtenář musí už od průvodních kapitol tušit, kdo je satan, příběh v podstatě nepřináší alternativy ani nezavdává pochyby. Ústřední hrdinka přesto přese všechno není tak sebestředně otravná a odporně namyšlená jako například Harry Hole od Nesboa, děj má světlejší momenty. V rámci současného žánru průměr.
„Každá tragédie, která se ve světě přihodí, jako by se stala mé matce, a právě tohle, víc než cokoli jiného, mi zvedá žaludek.“
Tak mě tahle knížka bavila, je trochu ponurá, možná lehce depresivní, ale asi ne až tak jako Temné kouty od autorky. Vrah asi až tak překvapivý nebude, hned od začátku se nabízejí dva pachatelé a jeden z nic to prostě byl. Ale musím říct, že mě se knížka líbila z těch třech autorčiných knih nejvíc.
V první polovině jsem měla problém donutit se číst a vydržet u toho a knížku neodložit, pak už to bylo lepší:-) Nicméně, tak vychvalovaná knížka, čekala jsem asi trošku víc.
Knihu jsem četla, protože jsem viděla první dva díly seriálu v hlavní roli s Amy Adams. Chtěla jsem si potvrdit mou domněnku ohledně vraha. Trefila jsem se. Někteří čtenáři na Goodreads psali o tom, jak je konec překvapil atd. atd. Asi nečetli mnoho knih tohoto žánru. Pro mě byla kniha spíše nudná, sice se četla dobře, ale děj je vlastně o ničem. Tyhlety krimi romány mě nějak přestávají bavit. Nemám ráda knihy, kde dopředu uhádnu děj, kniha mě musí něčím překvapit nebo zaujmout, což se zde nestalo. Ale jako oddechová četba na dovolenou asi dobrý. P.S. Připadalo mi, že autorka se inspirovala tvorbou skupiny Nine Inch Nails, konkrétně albem The Downward Spiral z roku 1994, čemuž by napovídaly i názvy dílů seriálu. Seriál i kniha mi prostě připomněla tohle album a tvorbu téhle skupiny.
Nemohu si pomoct, ale kniha mě nedokázala vtáhnout do problémů, kterými procházela Camille. Je to silně psychologické drama, žel styl psaní mně nevyhovoval a tudíž lituji, že hodnocení není takové, jak bych si představovala. Ani seriál podle kterého je tato kniha zfilmovaná mě nějak zvlášť neuhranul, je to vleklé, Camille se stále potácí mezi minulostí, alkoholem a sebepoškozováním a je toho všeho nějak příliš. Takže i přes šokující závěr (možná až moc šokující) je tahle kniha, potažmo i seriál zklamáním.
Ale tak proč ne. Rozhodně bych neřekla, že konec byl nějak strhující, ale čtení jsem si užila.
Knihu jsem si musela přečíst, po shlédnutí prvních dílů seriálu natočených podle této knihy. Hodně jsem četla, že tato kniha šokuje a zvrácená. Asi jsem tedy zvrácená já, když mě to sice šokovalo, ale ne zase tolik kolik bych čekala a zvrácené mi to tolik nepřišlo. (Četla jsem knihy, které ve mě vyvolali tento pocit více.)
Kniha je čtivá, začetla jsem hned a za dva dny jsem jí měla přečtenou. Musela jsem prostě vědět, zda mé dedukce jsou správné. Čte se lehce, autorka má v oblibě strohé vyprávění ač občas překvapí nějakým detailem.
Za mě první kniha této autorky a jsem tomu ráda, nemám s čím srovnávat jako jiní. Rozhodně není poslední.
Tolik deprese, zvrácenosti, zvrhlosti ( a bůhví čeho ještě ) v tak zapadlém koutě, kdesi v Missouri? No potěš..
Knížka se vůbec nedala odložit, vyšetřování vražd má celkem spád. Tipujete si vraha, na konci si myslíte, že už víte, ale nevíte.. Spadla mi brada..
Dočetla jsem to psycho ve dvě ráno, ale ještě teď jsem z toho taková rozklepaná.
Doporučuji k přečtení. 4*
Zmizelá pro mě zůstává top, ale i Ostré předměty dokáží šokovat. Možná bych čekala výraznější ukončení i v případě vztahu hlavní hrdinky s matkou, ale i tak to bylo prima počtení.
Sympatická postava tam není ani jedna a právě proto mne ta kniha dostala víc než třeba zmizela
Sympatická postava? Ani jedna, cele to na me pusobi nerealne. Oproti zmizele me tato kniha nenadchla
Na tuto knihu bych snad ani nenarazila nebýt seriálu, který se začal vysílat. Jenom náhodou jsem zjistila, že je seriál natočený na základě knihy a ještě ke všemu od autorky, která napsala Zmizelá. Díky tomu jsem se rozhodla nejdříve přečíst knihu a až poté dále sledovat seriál. A jsem za toto rozhodnutí ráda, přeci jen dávám přednost knihám před filmy a seriály. Skvělá kniha se skvělým dějem. Ale pravdou je, že ten konec a rozuzlení mi přislo trochu uspěchané. Je pravda, že aspon to tedy bylo nečekané. Nebo aspon z poloviny. A určitě bych dala přednost více propracovanému konci ale i přesto mě kniha nadchla a nedokázala jsem se od ní odtrhnout až do samotného konce.
Sáhla jsem po knize, jejiž hřbet nese jméno Gillian Flynn tímto podruhé. Jak jinak začít, než u jejího bestselleru Zmizelá, který řadím na svém žebříčku velmi vysoko. Ostré předměty se sice nacházejí o něco níže, ale příčka nesoucí není stabilní. Mám z této knihy velmi smíšené pocity.
Vcelku jednoduchý (zato znepokojivý) příběh je opsán na něco přes 250 stránek. Přesto dokáže uvést základní rysy a charatery postav, nastínit pozadí a vývoj. Tak nějak to funguje, neurazí – ale ani ne příliš nadchne: Nevím, zda jsem po Zmizelé čekala naprosto mistrovsky vytvořenou postavu/y, která by byla tak dokonale narušená a reálná, až bych ji zbožňovala (jako Nick a Amy) a nebyla mi nepříjemná. Tady však není dotažen tento prvek dokonce.
Příběh, který nestačil ani pořádně zakořenit a nechat tak celou povahu knihy plynout buď směrem detektivky, nebo krimi/psycho románu, tak nedokázal úplně využít potenciálu, který podle mne měl. Pro detektivku působí uspěchaně a ne příliš kvalitně (především v druhé polovině a havně závěr) a pro román, kam se naklání radši, jak už jsem jednou zmiňovala, autorka nedává příliš prostoru ani postavám nebo příběhu. Přesto ale čtenáři nic podstatného nechybí, a nebýt mého vysoké očekávání, byla bych nadšená a neměla nic co vytknout.
Co se stylu ale týče, tak zpočátku si se svižnějším tempem poměrně pěkně hrají do noty a a právě na začátku jsem si říkala, že mě čeká "příjemný" psychothriller, který pro svoji efektivitu nebude nic zbytečně prodlužovat. Časem se ale pak ukázalo, že povrchnost je někdy trošičku moc (Ale nevím, možná jsem zvyklaá na jinou úroveň reálnosti, viz Stieg Larson..) tj.zkrátka mi najednou vadila ta jednoduchost.
Každopádně, jsem jede z typu lidí, kteří u titulů, které se dočkali filmového zpracování, volí klidně pořadí 1.film/seriál a 2.kniha. Často je tomu tak při zdařileém hereckém obsazení. A jelikož mám herečku Amy Adams ráda, nemohla jsem si tento počin nechat ujít ani v jedné verzi. Přeci jen, celé to má něco do sebe. A když nad tím tak uvažuju, dobrá kniha se pozná tím, že vás nutí přemýšlet a nenachá vás úplně klidnými. Já stále uvažuji.
A Ostré předměty opravdu ostré jsou...
Gillian Flynn má vzestupnou tendenci, a to je sakra dobře. Jako první jsem četl Zmizelou, pak Temné kouty a nakonec jsem začal její prvotinou. Ostré předměty je sice prvotinou, ale zajímavou a dobrou. Hodně jsem ocenil, že příběh není zbytečně přehnaný. Flynn si byla vědoma svých možnosti, a zbytečně příběh nepřekombinovala, nebrzdí ho, a její text je dost svižný a je minimum míst, kde by se čtenář nudil. Problém asi může přijít v tom, že to není taková detektivka, jak se to zpočátku tváří, ale to je z mého pohledu nejmenší problém, protože to má pořádně depresivní atmosféru. Mnohem větší problém jsem měl s posledními asi 20-30 stránkami, kde se to mírně řečeno Flynn trochu rozpadá. Tomu zakončení jsem prostě nevěřil. Celé to bylo moc rychle, a to vygradování mě osobně vůbec nesedlo, a ani pointa nebyla kdovíjak chytrá. Na druhou stranu alespoň oceňuji, to že se Flynn nepokoušela o nějaký nečekaný zvrat, který by ke knize moc neseděl. Co se Flynn povedlo na jedničku, jsou perfektně propracované postavy. Jsou to sympatické trosky, kterým lze fandit, nenávidět je a v jistých ohledech s nimi i soucítit. Takže z mého pohledu jsou Ostré předměty dobrá a povedená knížka, na které si Flynn vypracovala svůj rukopis a získala sebevědomí.
Poslouchala jsem jako audio knihu, protože Zmizelou jsem nedočetla, asi hlavně z důvodu autorčina stylu. Proto jsem v tomto případě zvolila audio.
Flynn má tendenci čtenáře neustále zahlcovat informacemi, ve většině případů nepodstatnými pro příběh. Už tak na 50. stránce jste přehlceni a vyčerpáni smrští informací, že knihu odložíte. Často používá i historické kontexty, odbíhá od tématu (při popisu města zmíní sochu a najednou následuje stránka a půl o původu daného úkazu). Nějak mám s autorkou problém.
Asi po 30 stránkách jsem chtěla knihu (sluchátka) odložit, ale vzápětí přišla první oběť a chladná a stísněná atmosféra, kterou Flynn dokáže popsat naprosto dokonale.
Autorka se zaměřuje spíš psychologii postav než na řešení případu, o tom se prakticky nedozvíme nic. Postava Camille je naprosto bravurně vykreslena, jak zvenku tak zevně. Nicméně, chyběla mi průbojnost a sveřepost investigativní novinářky.
Flynn dokáže vystavit scenérii velmi drsně, až nechutně a hnusně, což mně osobně přijde až moc "nastrojené" a "nafingované," jenom, aby šokovala (časté používání slov šukat, kurva, čurák, píča,...)...na druhou stranu zdůraznění slov vyřezaných na Camillině těle dává smysl a symbolizuje podtext celého příběhu.
Rozuzlení naprosto nijaké, bez konfrontace matky z dcerou, mezi sestrami. Chyběla mi šťáva, energie, napětí.
Takže za mě vynikají profil postav, ale příběh bez akce a reakce. :/
Má první Flynnovka a musím ocenit hodně vysoko. Kniha měla spád, byla sice hodně depresivní, hodně mě zasáhla, ale byla výborně zpracovaná. To co se v knize dělo mnou hluboce otřáslo, byla jsem hned zkraje knihy vtažena do děje a četla a četla a četla. Hlavní hrdinky mi bylo strašně moc líto, tolik bolesti si za svůj mladý život vytrpěla, byť vyrůstala v materiálním blahobytu, ale pokud rodina nefunguje tak, jak by měla, ani všechny peníze světa to nevynahradí....Je pravda, že mi celkem brzo začalo být jasné, jakým směrem se vyšetřování bude ubírat a kdo by mohl mít to vše na svědomí, ale stejně jsem se tak úplně netrefila a konec byl výborný...
Když opomenu jednu povídku, tak je to moje první seznámení s Gillian Flynn. Zajímavé téma, které směřuje spíše k psychologickému thrilleru než k detektivce. Kniha se mi četla dobře a závěr byl docela překvapivý, ale zatím mě to úplně nenavnadilo pustit se do dalších knih od této autorky.
Místy až velmi drastický "jednodechový" tzv. psychothriller od autorky skvělé Zmizelé. Jen čtyři hvězdičky za přílišné čtenářovo poznání, kdo je vrahem; ale také proto, že 5 má u mě Flynnová právě za "Gone Girl";-) Kromě doporučení k přečtení, dlužno dodat, a bez spoileru;-), že jsem se zatím nikdy v knize nesetkal s takovou krutostí páchanou dětmi; a to ani v klasikách jakou jsou Pán much nebo Řeznickej kluk.
Závěrem? Skvělý debut (!) je vidět, že se Gillian Flynnová vypsala k tak velkému bestselleru, jakým Zmizelá bezesporu je (vč. filmového zpracování se scénářem přímo od ní).
PS. Kéž by více autorek;-) mělo takové štěstí, že debut bude zdařilý a ty další knihy už jen lepší a lepší..;-)
Štítky knihy
drogy vraždy novináři tajemství násilí brutalita sebepoškozování zfilmováno – TV seriál drsné čteníAutorovy další knížky
| 2013 |  Zmizelá |
| 2014 |  Temné kouty |
| 2013 | Ostré předměty |
| 2017 | Skvrna |
Tak toto som nečakala. A ak je toto najslabsia od autorky, tie ďalšie musia byť iný level. Za mňa super.