Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Příběh Miloše Hrmy, který se na začátku slavného Hrabalova románu pokusí o sebevraždu, protože „zvadne jak lilium“ při prvním pokusu o styk se svou milovanou Mášou. Miloše zachrání zedník, který zrovna pracuje opodál. Miloš Hrma pracuje na nádraží se svým vzorem – nádražákem Hubičkou – a systematicky sabotují ostře sledované vlaky (hlavně s municí). Ke konci roku 1945 se rozhodnou vyhodit jeden z vlaků do vzduchu. Hrabalův román Ostře sledované vlaky je znám také díky stejnojmennému filmu Jiřího Menzela. Režisérův celovečerní debut byl roku 1966 oceněn jako nejlepší zahraniční film a získal Oscara.... celý text
Přidat komentář
Nemohla jsem se do knihy začíst a přestože má tak málo stránek mi připadalo, že jich má 3x tolik. U této knihy mě prostě přestalo čtení bavit. Občas jsem se v knize nevyznala a nedokázala si spojit některé události.
Kniha se mi moc nelíbila, kvůli zbytečně detailním popisům ne příliž pěkných výjevů. A také autorův styl mi moc nesedí.
taky už Hrabala nepotřebuju číst znovu, nevím, jak je na tom s ostatníma knihama, ale tohle jeho vyjadřování...vulgarismy, forma, no já nevím, prostě mi to nesedí. Příběh dobrý, ale stačilo by mi to asi převyprávět
Výrazně kritická knížečka a až " nepříjemně" hluboká. Všechno co Hrabal řekl, cítil, myslel, zažíval je na těch několika strankách. Dobře vybalancované. Pojem obyčejnost a pojem neobyčejnost splývá díky stylu vyprávění. Vypráví se sama, buď je přijatelná nebo nepřijatelná celá koncepce Hrabalova psaní. Nepíše mělce nebo plytce, a v jeho obratech je vždy znát že se přes půvab slov nesmýká po povrchu ale spíš hluboko pod ním.
Suprová krátká novelka, která se stala slavnou zejména díky Menzelovu zfilmování. Takové osudy dobrého nádražáka Hrmy za druhé světové války. Působivě psané, má to spád, Hrabal mě baví!!!
Zprvu jsem chtěla číst Anglického krále, tam jsem však usoudila, že hrabal je prase a číst to nebudu, sáhla jsme po Vlacích. Nuže až tak špatné to nebylo, příběh byl přinejmenším zajímavý, ale forma jakou to Hrabal napsal mě opravdu nezaujala.
Hrabala už nikdy víc! Děj není špatný ale ta forma jakou to je zformulováno je prostě šíleně nudná. Tenhle malý uzlíček sem četla celý týden!
Knížka k maturitě. Čte se celkem dobře, ale chvilkama jsem se v ní ztrácela. Jediné, co bylo zajímavé byl konec.
Tak je fajn, že je to psáno takovým jednoduchým stylem, ale bohužel mě tato kniha neoslovila...
Film jsem neviděla! Ani se na to nechystám. Mám ráda vlastní představivost a fantazii knihy. Věřím, že po zhlédnutí filmu, bych byla opět zklamaná. Proto si knižní podobu ráda uchovám :)
Nějak si nemůžu pomoct, ale když se řeknou Ostře sledované vlaky, tak si vždycky vybavím mladého Neckaře, přestože jsem knihu četla. Nějak mi ten film s knihou splývají v jeden celek, a nejsem si tak úplně jistá jestli je to dobře nebo není. Každopádně, co se týče samotného motivu, líbilo se mi propojení kritického období války s "obyčejnými" problémy hlavního hrdiny.
Toto je výjimečný případ, kdy film byl lepší než kniha. Je také jediná, kterou jsem od tohoto autora byla schopná dočíst až do konce. Vím, že Hrabal je vysoce ceněný český klasik, ale já jeho knížky číst nemůžu. Vadí mi jejich surovost a nesdílím jeho vidění světa.
Na to jak je krátká mi běhal mráz po zádech až moc ;) A myslím, že sem dosud nečetla nic lepšího, co by zachycovalo válku a její utrpení na všem..
Super.
Kniha se mi velmi líbila, jelikož je psaná velmi jednoduchým stylem, i když jsem se setkala s názorem, že je to náročná četba. Já jsem tedy neměla problém pochopit, co tím chtěl Hrabal říci. Jeho kritika nacismu a války jako takové je patrná, soucítí s lidmi i zvířaty, ačkoli jsou to nepřátelé. Jeho styl častého opakování se může zdát jako dosti rušivý element, mě však nevadil. Ačkoli v podstatě celé dílo se motá kolem hlavní postavy, až na konci se vlastně dovídáme, proč se kniha jmenuje ostře sledované vlaky. Nijak to však neubírá dílu na hodnotě.
Kniha se tehdy dostala ve správnou dobu do správných rukou, dnes už jsou surrealistické knihy čtené účelně.
Osobně proti takovým myšlenkovým proudům nic nemám, ale občas jich na mě v knize bylo moc...
V tejto knihe ma ani tak nezaujal príbeh, ktorý je určite silný a zaujímavý, ale práve Hrabalov štýl robí túto knihu v mojich očiach veľmi zvláštnu. Proste mi vyhovuje, ako dokáže podať, či už banálnu, alebo vážnu situáciu. S určitou noblesou a jednoduchosťou, ktorá ma neprestáva udivovať.
Další úděl maturitní četby. Ani jako studenta železnice si mě kniha ničím nezískala. Dočetl jsem to jen díky přeskakování dlouhých popisných pasáží, které se číst prostě nedali. Asi Hrabal nebude můj šálek čaje, rozhodně ne knižně. Jeho styl se mi zkrátka nelíbí. Jediná světlá pasáž byl konec a tím myslím, že byl dobře podán. Během čtení mě taky docela zaujalo, jak Hrabal v knize používá železniční hantýrku (hytlák, vlak si dupnul...), ale beze všeho napíše semafor. Zvláštní...
Štítky knihy
sex druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno partnerské vztahy dospívání železnice maturita bombardování protifašistický odboj
Část díla
Autorovy další knížky
2000 | Ostře sledované vlaky |
2009 | Postřižiny |
2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
1978 | Slavnosti sněženek |
1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Mno, abych řekla pravdu, tak kdybych tu knihu nemusela přečíst celou kvůli povinné četbě, s velkou pravděpodobností bych ji odložila. A s ještě větší pravděpodobností bych ji už nikdy znovu neotevřela. Naštěstí je příběh celkem krátký.