Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Malou stanicí projíždějí za války nacistické vojenské transporty a tato skutečnost bezděčně prověřuje charaktery hrstky lidí, kteří na tomto zastrčeném místě pracují. Autor nesmírně plasticky vykreslil několik svérázných postav zaměstnanců nádraží od přednosty stanice přes naivní telegrafistku až k mladému, milostnými problémy se trápícímu elévovi, jehož ústy je celý tragikomický příběh vyprávěn. (v Městské knihovně Praha 2. elektronické vydání)... celý text
Přidat komentář
Některé knihy by asi měly být uchráněny od povinné četby, protože výsledky ve formě komentářů tady mě celkem mrzí. Vážně mně není jasné, co na knize tolik nudí. Já jsem se u těch drobných situací a příhod, které tvoří celkovou mozaiku, tedy nenudila. Naopak si myslím, že jsem nečetla lepší knihu, která by pro mě svou atmosférou lépe zachycovala válku. Zvláště díky lidskosti, která je stavěna do kontrastu k válce. Pro člověka, který válku nezažil je to konečně praštění přes nos, že válka se neděla jen hrdinům nebo zbabělcům, Petrovi, Ester či Kateřině, válka se děla prostě všem a oni kvůli ní nepřestali být lidmi. Nepřestali ničit přednostovi kanape a mít trable s ejaculatio praecox. Je to jednoduše celé o kontrastu. O kontrastu poetiky a syrovosti.
Tuto knihu jsem též četla jen kvůli tomu, že jsem ji měla k maturitě, jinak bych si ji nevzala. Je to nudné, špatně se to čte.
Výborně napsané, čtivé a kraťoučké - co by si mohl člověk od povinné četby přát víc? Jsem ráda že z povinnosti se změnila na příjemnout jednodenní nutnost. Perfektně hořkosladké od začátku až do konce.
Povinná četba. Vybrala jsem si ji jen proto, že nic příznivějšího a kratšího nebylo v seznamu. Knihu jsem přečetla rychle, ale nebavila mě, až snad na pár řádků. Válečná tématika, to je docela tabu. ;)
Dosud jsem nečetla knihu, která by mi víc nesedla, než je tato. Přiznávám se, že jí vůbec nerozumím. Snad se k ní někdy vrátím, a prozřím...
Kniha mě nijak zvlášť neupoutala. Děj se mi prostě nelíbil, postavy rovněž ne a tak nějak celkově se mi to zdálo o ničem. Navíc opravdu nemusím válečnou literaturu (vlastně ji nemám vůbec ráda). Přečetla jsem, protože jsem ji potřebovala k maturitě a víckrát už ji opravdu číst nepotřebuji.
Pro mě naprosto o ničem, pořádně to nemělo ani děj, některé části knihy byly úplně zbytečné. Kdybych to nemusela číst k maturitě, nikdy bych po téhle knize nesáhla. Ještěže to mělo jen tolik stránek, kolik mělo.
Opravdu kraťoučké dílo, určitě lepší než nemastné a neslané Obsluhoval jsem anglického krále, tak že jsem byla příjemně překvapená :-). Ale jinak literaturu z válečného období nemusím.
Musím říct, že mě kniha docela upoutala. Sice není to můj typ, který bych si vybírala z hloubi duše, ale zajímalo mě, jaká je knížka oproti filmu. Celou dobu mě kniha bavila, byla komicky podtržená a tím se mi nezdála nudná, jako většina knih z povinné četby. Dokonce mě vtáhla do děje a konec byl pro mě napínavý a velice zajímavý. Můžu dokonce říct, že některé myšlenky se mi zdály tak podobné, že nakonec usuzuji, že kniha je velice dobrá.
Nejspíš jsem úplně nepochopila význam této knihy, ale bavila mě, celkem jsem se nasmála. Ale jednou stačí :)
Krátká novela, s výrazy, které bych neočekávala u tohoto spisovatele. Škoda, že zhasl život tak mladého člověka. Nemám ráda, když hlavní hrdina zemře, ale alespoň se mu vyplnil jeho velký sen.
Nemyslím si, že je tato kniha nudná, jak všichni říkají.. Spíš není jednoduchá, já jejímu začátku taky nerozuměla. Hodně věcí se mi ujasnilo po zhlédnutí filmu.
Zdárně jsem, byť s občasným přemáháním, dočetla až do konce, který mi přišel nejzajímavější. Jednou stačilo.
Štítky knihy
sex druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno partnerské vztahy dospívání železnice maturita bombardování protifašistický odboj
Část díla
Autorovy další knížky
2000 | Ostře sledované vlaky |
2009 | Postřižiny |
2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
1978 | Slavnosti sněženek |
1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Poté co jsem si tu přečetla vcelku negativní příspěvky, jsem dosti přemýšlela zda si knihu přečíst nebo ne. Nakonec jsem po ní sáhla a udělal jsem dobře. Kniha mi přišla nesmírně zajímává. Líbilo se mi, jak každá postava byla jiná, měla jiné záliby, trable. Až na konec, mi to přišlo celkem i vtipně pojato (nejvíce jsem se smála u výrazů ,,ceckounek" a ,,prdeláč"). Konec byl smutný a k zamyšlení. Rozhodně tuto knihu doporučuji a nechápu proč je tato kniha hodnocena jako 72. nejhorší...