Ostrov Lhářů
E. Lockhart (p)
Přečtěte si to. A jestli se Vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě LŽETE! Báječná rodina Sinclairových. Soukromý ostrov. Velice bystrá dívka, se kterou je něco v nepořádku. Skupina čtyř přátel – lhářů –, jejichž přátelství začne být destruktivní. Revoluce. Nehoda. Tajemství. Lži a další lži. Pravá láska. Pravda.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
We Were Liars, 2014
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi četla skvěle, i když hlavními postavami byli puberťáci, příběh skrýval něco mnohem většího. Za konec dávám velký palec nahoru, nic takového jsem nečekala.
Naštěstí se mi ta rozsáhlá reklama nějakým (pro mě nepochopitelným) způsobem vyhnula a knížka se mně dostala až skrz doporučení jedné známé.
Nevím, jestli je to tím, že ještě pořád spadám do kategorie Young Adult, nebo tím, že jsem měla zrovna tu správnou náladu, nicméně Ostrov Lží mi prostě sedl.
Během čtení jsem procházela jednotlivými fázemi:
1) Co to proboha je? Vždyť se to nedá číst...
2) No dobře, není to tak špatný, ale že by to měl být bestseller? Nevím, nevím.
3) Není to VŮBEC špatný. Vlastně je to dost zajímavá a čtivá knížka.
4) Miluju to!
5) *není schopna jakékoliv rozumné reakce*
Můj mozek zatvrzele ignoroval všechny náznaky a finále mi proto naprosto vyrazilo dech... Jistě, není to knížka pro každého, ale stejně si myslím, že za přečtení rozhodně stojí.
na tuto knihu jsem byla hodně natěšená a zvědavá, ale byla pro mě velkým zklamáním...jednoduchá, zmatená, nic nevypovídající...pro mě ztráta času..
Čekala jsem od ní něco jiného. V dobrém slova smyslu ale přece. Zaujalo mě jakým stylem byla ta kniha napsaná. Bylo to celé spíš takové konstatování, něco jako "nudné vyprávění mého dost zajímavého života". Celkově to bylo dost zajímavé a jedineé čtení, a ještě dlouho mi bude v hlavě ležet báječná rodina Sinclarových, a to že ani tak báječní vlastně nebyli...
Myslím, že kdo má už něco málo načteno tak mu musel ten konec po přečtení poloviny knihy dojít. Pro mě to byla docela průměrná kniha, ale i přesto byla moc hezky napsaná, překvapivě emotivní, plná zajímavých myšlenek, čtivá a díky velkým okrajům a kratším kapitolám jí máte přečtenou během víkendu. Je to přesně to, co si rádi vezmete sebou na dovolenou u moře. Neurazí, nenadchne, ale i tak nelituji toho, že jsem jí četla. Doporučuji ji hlavně jako dárek pro mladší dívky, které čtou sice méně, ale i tak je nějaká kniha sem tam potěší.
Přečteno za dva dny, plně chápu všeobecné nadšení z této knihy. Užila jsem si ji, i když spadá do pro mě nepříliš oblíbené kategorie Young Adult. Měla nápad, postupné odhalování příběhu nutilo číst dál a dál. Konec překvapil, slza ukápla.
Ostrov lhářů mě zaprvé vyléčil z dlouhé čtecí nečinnosti, během dvou dní jsem s ní byla hotová a byla jsem ráda, že jsem to vzala takhle hopem, protože jsem z toho aspoň měla nějaký zážitek. Vzhledem k tomu, že většina knihy je jen o životě zbohatlíků a jejich úžasných prázdninách, asi bych z toho při pomalém čtení nic neměla. Zadruhé, kniha mi ukázala, jak jsem čtenářsky zlenivěla. Vše, na co celou dobu při čtení čekáte, je závěr a vysvětlení. Ovšem z indicií, které autorka v průběhu předkládá, se dá konec odvodit, jen nebýt pohodlní jako já :D.
Většina knihy je spíše podprůměrná, ale jak už se začne pracovat se ztrátou paměti a záhadou, začíná to být příjemně napínavé. Povedený young adult román, i když bych opravdu váhala, jestli tak dobrý, aby získal Goodreaders Choice Awards 2014, jak se stalo.
Na doporučení mnoha booktuberů jsem si to přečetla - nebyla jsem sice až tak nadšená jako oni, ale nebylo to špatný. Asi kdybych byla věkově v kategorii YA, tak si to užiju víc :)
Nevím jestli jsem četla něco jiného než ostatní, ale mě Ostrov lhářů příliš neohromil. Kniha měla velkou reklamní kampaň, která na lidi jednoznačně působí, vždyť já sama jsem se nechala napálit. E. Lockhart psát umí, což dokazuje to, že jsem knihu měla přečtenou během dvou dnů a četla se poměrně snadno, když vezmu v potaz, že se tam dle mého moc neděje. Hrdinka mi k srdci nepřirostla a závěr nebyl tak šokující, jak jsem předpokládá, že bude (viz. reklama).
Koukám, že má být kniha podobná knize od Johna Greena, Hledání Aljašky, tak to ani náhodou!!! Jde o četbu která patří do kategorie young adult, což nutně nemusí znamenat, že to nemohou číst starší čtenáři, i když v tomhle případě je Ostrov lhářů opravdu určen jen mladším ročníkům, kteří z příběhu mohou být nadšení.
po téhle knize jsem jen tak v knihkupectví - je nádherná a jsem ráda, že jsem se nenechala před tím než jsem jí začala číst ovlivnit recenzemi - nádherná, pravdivá a krutá až to bolí.
Příběh se mi moc líbil. Přátelství čtyř Lhářů - Johnyho, Mirren, Gata a Cadence. Konec mě velmi zasáhl a dlouho potom jsem ještě brečela :( Ale jinak je to velmi zajímavá kniha :)
Závěr byl jedním z těch, které jsem očekávala a ke kterému kniha celou dobu spěla. Nejedná se o nic překvapivého ani šokujícího, slogany provázející vydání knihy jsou hodně nadsazené. Přesto mohu doporučit k přečtení, neboť sonda do duše trpícího dospívajícího je to celkem zdařilá.
Dobre. Moc dobré. Možná trochu přehnaná reklama na tuhle knihu ji spíš ubližuje, protože pak přece jen čekáme (i kdyz si rikame ze uz reklame nenaletime, ja jsem teda porad obet :-)) nějakou bombu a zcela sokujici zaver.
Uplne sokujici zaver tedy neni, ale prekvapivy rozhodne. A co knihu posouva na hodne vysoky level jsou nadherne myslenky, motta, citaty. Vyborne, hlubokomyslne, pravdive.
A prirovnani o bolesti ktere Cady pouziva byla take velmi originalni a neotrela a musela jsem obdivovat tu rozmanitost vyjadreni.
Za me rozhodne velice dobra kniha.
Až se mě někdo zeptá, jak tahle kniha skončila, budu lhát. Pořád jsem plná rozporuplných pocitů. Přečetla jsem jí na jeden zátah.
Autorovy další knížky
2015 | Ostrov Lhářů |
2018 | Nesvá |
2017 | Kouzla vzhůru nohama |
2017 | S pravdou ven |
2018 | Noc s drakem |
Dočetla jsem Ostrov lhářů a byla jsem v depresi. Jestli to mělo úžasný úspěch, pak jen díky bravurní stylistice a šílenosti, která z toho vypadla. Dnes autor musí za každou cenu šokovat, aby uspěl. Běžný život je nuda a vlastně se nedá žít. Chápu psychické stavy v pubertě, chápu chování hrdinů v prostředí rozpadajících se rodin, ale napravovat rozvrácenost dalším šíleným nevratným krokem.... Do nového dne mi to nedalo přemýšlení o nápravě světa, dodalo mi to nechuť cokoliv dělat.