Ostrov potkanov a iné príbehy
Jo Nesbø
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480429/bmid_ostrov-potkanov-a-ine-pribehy-VOc-480429.jpg
4
472
472
Vyvolení z vyššej spoločnosti čakajú na evakuáciu zo strechy mrakodrapu, kým masy obyčajných smrteľníkov v uliciach postpandemickej Ameriky zápasia o prežitie. Vedec skúmajúci večný život objavuje skartovanie pamäti ako spôsob vyrovnania sa s minulosťou. Dvaja priatelia cestujú do Pamplony na býčie zápasy a zamilujú sa do jedného dievčaťa. Odcudzený syn zavíta na otcovu hadiu farmu v Afrike, aby vyriešil citlivú rodinnú záležitosť. A napokon psychológ, ktorý si privyrába nájomnými vraždami. Majster trileru Jo Nesbo prichádza s druhou zbierkou poviedok plných napätia a emócií a tentoraz čitateľa pozýva do blízkej budúcnosti. Päť napínavých príbehov prináša rozuzlenia, ktoré vyrážajú dych a spochybňujú pevné body v živote človeka.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: 2021 , Ikar (SK)Originální název:
Rotteøya og andre fortellinger, 2021
více info...
Přidat komentář
Zadna velka slava to nebyla. Na Nesboho docela slabota. Pritom bych cekal, ze jeho prvni vlajkova povidka Krysi ostrov bude nejlepsi. Byla nejhorsi, zajimavejsi byly ty ostatni. Mel by zustat o Harryho Holea.
Tuto knihu povídek jsem četla moc dlouho. Na mě těžké čtení a smíšené pocity. Zůstanu u Harryho Hola.
Bohužel - moje první setkání s Jo-Nesbem-špatný výběr. Autora jsem zkusila jako "příjemnou změnu mých obvykle čtených žánrů", po skvělých recenzích autorových děl. Knihy čtu pro to, aby mi něco daly - buď informace či příjemné naladění vcítěním do příběhů, prožitek atd. Nezvládla jsem hned asi 30.stránku knihy - opravdu nechci číst o znásilnění maminky před očima vlastního malého syna. Toto mi opravdu nepřináší žádný fajn pocit u čtení knihy, který bych chtěla prožívat.
Co povídka, to originální zápletka i konec. Absolutní nadšení. Kéž bych si mohla vymazat paměť a přečíst a prožívat je znova.
Výborné povídky, jsou delší než bývá zvykem, ale tím se mi líbily ještě více. Navíc ty pointy! Opravdu jsem si to užíval!
Opět skvělá sbírka povídek. Všechny mé bavily. Za mě by se Jo už ani nemusel vracet k HH.
Solidní literární práce, která trpí svým formátem - i když Jo umí psát povídky, mnohem víc mu sluší větší prostor pro rozmáchnutí, což se projevuje i v této sbírce. Jakmile je povídka delší, tím hutnější se stává, zatímco krátké jsou spíš takové jednohubky k občasnému zakousnutí. Jako celek ale fungují.
Touto knihou jsem se prokousávala poměrně dlouho. Povídky prostě nejsou Nesbøho šálek kávy, moc je neumí. Příběhy jsou takové ploché, byť byla evidentně snaha do nich nacpat co nejvíc neštěstí a zla, jak se dá od žánru očekávat. Občas mají zajímavé distopické pohledy, není ale stránkově prostor je tak dobře rozebrat, jak by jim slušelo. Škoda, jsem milovníkem Nesbøovek.
Jo Nesbø je láska. Fakt, bez obalu a Krysí ostrov mě v tom ještě více utvrdil. Jo Nesbø není jen Harry Hole, Jo Nesbø je geniální spisovatel dnešní doby, který prostě dokáže přimět člověka cítit. Schválně neuvádím konkrétní příklad, protože je to komplex emocí, atmosféry, citů a pocitů...
Krysí ostrov je brilantní, od povídky k povídce. Jedna dystopie lepší než druhá... Ano, jsem zmanipulovaná láskou k severu a láskou k Nesbømu, tak ať... Pět hvězd
Je tvrzení nejlepší spisovatel současnosti přehnaný? Oukej, tak nejlepší autor severských krimi? No jo, jenže tohle severská krimi nebyla, přesto to bylo krásný čtení. Tak jak?
Možná ne tak dobrá sbírka povídek jako Žárlivost, ale pořád je to výborná literatura. Jo, přesně tak, schválně používam nóbl slovo "literatura". Chápu, že spousta čtenářů očekávalo detektivní přiběhy a potom byli zklamaní, jenže ty emoce, ty popisy, ten chytlavej děj, to všechno tam je, akorát je to podepřený občas rozvláčnou, jenže občas naopak velice zajimavou úvahou o svobodné vůli, svobodě rozhodnutí. A snad právě tyhle moralní otázky z toho dělají skvělý čtení, protože Nesbo člověka jednoduše donutí přemýšlet o tom, jak by se on sám zachoval v hraničních situacích.
Za sebe musím říct, že jsem byla hodně příjemně překvapená. Autora znám z jeho detektivek, takže jsem tušila, že nezklame, ale toto jsem nečekala.
Všechny povídky jsou brilantně napsány, propracovány do detailů, moc se mi knížka líbila...
Moje první setkání s dystopickým příběhem.
Rozhodně nemůžu říct, že by mě to nechalo chladnou a nedonutily mě příběhy k zamyšlení. Budu jen doufat, že tyto příběhy zůstanou jen na papíře a v naší fantazii.
V povídce Krysí ostrov byl pro mě inspirující přístup Willa - nikoho nemanipulovat, dbát na to, aby každý měl obě možnosti v rozhodování a šlo o svobodnou volbu - zvolit si trest a nebo nad sebou vynést osvobozující rozsudek. O tom si rozhoduje každý sám.
Skartovačka - každá věc s sebou nese dobré i zlé a taky absolutní lék má své nežádoucí účinky ...
Cikády - sen každého malého dítěte - cestování časem :-)
Povídka Sérum je asi bohužel nejreálnější ze všech. Vztah otce a syna a opět tu je morální dilema, kdy si hlavní hrdina díky své svobodné vůli může zvolit svou budoucnost.
Černý jezdec - stav společnosti po válce, média ovládají obchodní kartely, nájemní vrazi jsou nová šlechta, pracovní smlouvy jsou na dobu určitou, takže si nelze nic dlouhodobě plánovat a lidé žijí v neustálé symbióze se strachem ... Příběh nájemného vraha, který má ještě nějaké svědomí.
Autor má spoustu fanoušků hlavně díky sérii s HH. Některým z nich může uniknout, že sem tam zabrousí i do žánru povídek, v tomto případě sbírky dystopických příběhů. V této sbírce jich čtenář najde celkem 5 a už první dost přesvědčivě popíše pojem dystopie.
Povídky mají rozdílnou délku a může se tedy stát, že komu nesedne styl, na který je od autora zvyklý, může ho odradit hned první povídka, která má přes 100 stran. Osobně doporučuji dát šanci nějaké kratší.
V jedné z dalších povídek je zmíněn známý logický paradox, paradox Kréťana, který říká, že všichni Kréťané jsou lháři.
Já nebudu lhát, když řeknu, že jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, ikdyž dystopické příběhy nejsou úplně můj šálek čaje. Některá povídka mě sedla méně, některá více, ale všem se nedá upřít originální námět, nechybí napětí a konec, který překvapí.
Po Žárlivosti, od stejného autora, mi opět trvalo věky, než jsem tou knížečkou prokousal, nebavila mě a mrzí mě to, autor psát umí.
30 %
Tak tohle jsem nedala. Moje chyba, že jsem si nepřečetla, o čem knížka je, a čekala detektivky. První, nejdelší povídku jsem vzdala asi po 30 stranách, pak jsem zkusila povídku Skartovačka a usoudila, že se dál trápit nebudu. Asi to má nějaký hlubší přesah, ale na mě strašně depresivní.
Bezva, po první povídkové sbírce jsem se trochu obával, nicméně tahle je mnohem lepší. Nejlepší jsou asi Cikády a Černý jezdec, obzváště ten se velmi přibližuje stylu série s Harrym. Je znát, že se Nesbø snaží pouštět do sci-fi, ale zatím mu to úplně nevěřím, zrovna zmíněné Cikády futuristické prvky značně poškozují. Jinak kniha uteče jako voda, nicméně samozřejmě člověku nepřiroste k srdci.
Dystopické příběhy nejsou obvykle můj šálek kávy, ale Nesbo prostě umí zaujmout snad v každém žánru. Povídky mají zajímavé, rozmanité a originální náměty, spíše než na vnější hrůzu a krvavé scény se soustředí na psychologická a morální dilemata postav, jsou velmi napínavé a mají často obtížně předvídatelné závěry. Čtou se opravdu jedním dechem.
Moje první seznámení s dílem Jo Nesba. Jsem uhranutá. Výborně napsané povídky. Ovšem musí si přiznat, že při jejich čtení mi bylo těžko. Mrazivé příběhy ukazující nedalekou budoucnost, v níž se zhroutí tradiční společnost. Neradostná budoucnost by nás čekala. Nejvíce se mi líbily povídky Krysí ostrov a Cikády.
Jedním slovem miluju. U tohoto autora jsem si vždy jistá, že nesáhnu vedle. A povídky mu jdou snad mnohem lépe, než samostané knihy. Člověk do posledních stránek neví, jak se to vyvrbí.
Štítky knihy
norská literatura nájemní vrazi pandemie vyrovnání se s minulostí býčí zápasy
No takhle, na Žárlivost a spol. tato povídková sbírka opravdu nemá (mohu-li tak soudit jako výrazný povídkový analfabet). Přesto nelze říci, že bych zůstala i po jejím přečtení nezasažena. Naopak, v některých momentech s autorem plně souzním. Jsem totiž přesvědčena, že v každém z nás se takové "ošklivé Já schopné čehokoli" skrývá.