Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války I-II
Jaroslav Hašek

S barevnými obrázky Josefa Lady.
Přidat komentář


Ze začátku jsou ty doplňující příběhy zajímavé, ale když je to stále pořád dokola, už to trochu upadá. Zvláště v první polovině knihy se mi navíc vzpomínky neustále vracely ke zfilmované verzi a stále jsem viděl pana Hrušínského, jak to krásně zahrál. A ke konci se to už nečetlo tak dobře, jako na prvních stranách, holt tomu jaksi docházelo takové to správné tempo. Ve výsledku takový průměr.

Švejka jsem začal číst (a nedočetl) už na střední škole a teď se k němu po letech vrátil. Musím říct, že teprve teď mi náležitě sednul. Dlouho jsem se u žádné knihy tolik nenasmál a konečně si uvědomil, jak silně protiválečný je to příběh, nemilosrdný k lidské blbosti, která je, bohužel, zřejmě věčná.


Výborná kniha, která přesně vystihuje postoj Čechů k rakouské monarchii. Vytáhla jsem si jí u maturity, krásně se mi o ní povídalo.

Nevím proč ale filmová verze s Rudolfem Hrušínským se mi líbila podstatně víc. Knihu jsem přečetl, abych věděl, jaká je knižní verze. Místy to bylo pro mě trochu chaotické a hůře srozumitelné ale vydržel jsem. Asi bych doporučil zůstat spíš jen u nezapomenutelné filmové verze.


Nebýt maturity tak se této knihy ani nedotknu, já vím že je to takový český poklad ale mě to prostě nebavilo. Bylo to zdlouhavé a musela jsem se velmi přemáhat abych to dočetla.

Přidávám se k negativním komentářům. Nelíbí se mi to, nebaví mě to a nemám žádnou motivaci to dočíst. Ani kdybych byla na opuštěném ostrově a žádná jiná kniha tam nebyla...


Švejk je poměrně vtipný a zábavný, vadí mi ale, že se jeho povaha udává jako typický příklad povahy Čechů. I kdyby to byla pravda (což snad není), nemáme žádný důvod to vytrubovat do světa, natož se tím chlubit.

Švejk není má parketa, ale každopádně obdivuji Haška za jeho osobitý a nezaměnitelný projev. Není divu, že si tuto knihu objevila spousta čtenářů.


Tento Haškův román je plný laskavého a jednoduchého humoru, kterému snad rozumí všichni. Je to klasika, která již neodmyslitelně patří do našich srdcí. Na Švejka musí mít člověk náladu a chtít si ho přečíst. Vydání s obrázky Josefa Lady, které ke knížce neodmyslitelně patří, je už je jen neodmyslitelným bonusem.
Prvotní boom vyčerpávajícího humoru se již v druhé třetině knihy pomalu upadá, až se nakonec propadne na úplné dno, z kterého se snaží, ač neúspěšně vyškrábnout opět na pomyslnou špici. I tak si drží průměrný stav a lze ho číst jako odpočinkovou četbu. Výrazná vtipnost některých historek se často dostává do křížku se zdlouhavostí, únavou, a je možno říci, že rozvláčné a nepatrné zkrácení by ji neškodilo. I tak lze román číst několikrát, a pokaždé se při něm velice pobavíte.
Je to kniha, která by neměla chybět v žádné knihovně.
Na knihu mám hodně rozporuplný názor. První díl byl moc fajn, byl vtipný a zasmála jsem se. Naopak druhý mě vůbec nezaujal a docela jsem se u něj nudila. Poslední dva byly v podobném stylu, nicméně jsem se ještě k tomu zamotala do všech postav. Takže za mě takový průměr, nicméně Švejka, jako postavu samotnou, jsem si hrozně oblíbila. Takový milý, dobrosrdečný notorický blb:)