Osvětim: Nacisté a konečné řešení
Laurence Rees
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508382/bmid_osvetim-naciste-a-konecne-reseni-DgZ-508382.jpg
5
199
199
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: 2022 , Levné knihyOriginální název:
Auschwitz, 2005
více info...
Přidat komentář
Úžasná kniha,která je skvěle zpracovaná v komplexním měřítku. Holá fakta,rozhovory,upřímnost. Není nic,co bych skutečně vypíchla,jelikož celá kniha je klenot,který by měl být zařazen do povinné četby.
Knížka se na holokaust dívá opravdu komplexně. Autor perfektně zachytil dynamiku vývoje perzekuce židovského obyvatelstva. Po nástupu Hitlera k moci vznikají různé zákazy (například nesmí vykonávat určitě povolání, navštěvovat veřejné budovy atd.). A poměrně rychle dochází k utahování šroubů, kdy židé postupem času nesmí skoro nic. Po napadení Polska se perzekuce dostává na zcela novou úroveň, jednotky SS popravují židy, vytváří se ghetta, kde umírají lidé hlady, jak houby po dešti rostou nové a nové koncentrační tábory. „Lidé“ z oddílů SS vykonávající popravy nejsou často schopní se s tím vyrovnat (stačí si představit malé hystericky plačící dítě, které střelí do hlavy, a to mají zopakovat třeba tisíckrát). Nacisté hledají způsob, jak zabíjení odosobnit, aby nemuseli svým obětem „hledět do očí“ a dojdou k plynovým komorám (lidský rozum něco takového nedokáže pochopit, nad tím se opravdu zvedá žaludek).
Knížka dále rozebírá, jak se jednotlivé země okupované nacisty postavily k požadavku, aby poslaly své židovské obyvatelstvo do koncentračních táborů. Sleduje, jak probíhal „život“ v koncentračním táboře a jak se jednotlivé tábory od sebe lišily (ne všechny byly vyhlazovací). Zmíněny jsou i obrovské zisky, které mnohé německé firmy získaly díky práci vězňů (v jednom dokumentu zaznělo přesné přirovnání, že vězně vymačkali jak citron a když nemohl pracovat, tak putoval do plynové komory). Autor také rozebírá, kdo všechno o vyhlazování židů věděl a ukazuje, že se v žádném případně nejednalo o akci pár šílenců (bez ochotných pomahačů by k něčemu takovému nemohlo dojít). Celé vyprávění je doplněné příběhy konkrétních lidí, kteří se v pekle koncentračních táborů octli. Autor s nimi udělal mnoho rozhovorů. Asi nejbrutálnější jsou poté názory bývalých SS, s nimiž měl spisovatel také možnost hovořit, tím, že jim v době rozhovorů bylo často kolem 80, tak již nic neskrývali. Když se jednoho z nich zeptal, jak by jedním slovem charakterizoval Třetí říši, tak mu odpověděl, že slovem: „ráj“. Vesměs trvali na tom, že vraždění židů bylo oprávněné. Zatím nejlepší knížka, co jsem o holokaustu četl.
Řada knih o Osvětimi se věnuje konkrétní části tohoto tématu. Lékařům. Pokusům. Veliteli Osvětimi. Sonderkomandům. Reesova kniha je za mne zatím asi nejlepší v tom obecném, komplexním pohledu. Nepostrádá ovšem ani v nejmenším i pohledy detailní! Pojednává nejen o Osvětimi, ale zasazuje ji do kontextu konečného řešení, ve kterém nehrála stejnou roli, jako ostatní tábory. Přinejmenším nikoliv na začátku. Velmi podrobně napsáno. Velmi čtivě. Mnoho faktů stejně jako svědectví. Autor nejen popisuje, ale také dochází k závěrům a ty nám předkládá. Na závěr si dovolím citaci z knihy jako něco, co se mi nyní, krátce po dočtení poslední strany, honí hlavou:
Citace 1
"Brzy se k těm, kdo byli v táboře zavražděni, připojí i poslední z přeživších a poslední pachatel. Na této zemi nezůstane nikdo, kdo by měl na ono místo osobní vzpomínky. A až se to stane, hrozí, že se tato historie spojí se vzdálenější minulostí a stane se pouze jednou z mnoha hrůz./ To však nesmíme připustit./ Když už se informace o jejich skutcích (myšleno skutcích nacistů) dostaly do světa, nesmí být zapomenuty./ Jsou varováním pro nás i pro ty, kteří přijdou po nás."
Citace 2
"Nejvíce ale musím poděkovat asi stovce očitých svědků, kteří se pro tento projekt nechali zpovídat. Hodnotu jejich vzpomínek nelze vyčíslit."
Velmi dobře zpracovaná kniha. Fakta, data, výpovědi. V této knize je skoro všechno o nacistickém konečném řešení, především o táborů smrti Osvětim. Knih s tímto tématem mám přečteno spoustu a stále se dozvídám nové informace z takovýchto publikací. Autor si dal opravdu záležet a shrnul vše podstatné. Doporučuji mít na knihu klid a čas. Je tam hodně informací, které je potřeba během čtení zpracovávat a nad historii přemýšlet.
Knihu jsem četl pár dní předtím, než jsem jel na exkurzi do Osvětimi. Četl jsem ji, abych získal bližší představu, jak tábor fungoval a jaká zvěrstva se v něm děla. Reesova kniha je excelentní, ale bylo naivní si myslet, že by sama kniha mohla člověka připravit na to, co uvidí a uslyší v Osvětimi a hlavně, když cítí jejího genia loci.
Hezky popsána kniha o konečném řešení. Všude se píše o Osvětimi a jiných táborech ale nikde není o táborech na Sibiři a gulagu kde bylo utrpení dosti podobné,,,
Populárně- naučná publikace představující jednu z největších hrůz lidstva. Z informativního hlediska velmi užitečná publikace včetně předlohy.
Osobně jsem ale četla krapet lepší publikace, u této jsem neuměla moc vydržet
Jake peklo pro nevinne lidi dovede vymyslet, zorganizovat, vylepsovat clovek, to se neda lidskym rozumem pochopit. Cetl jsem shodou okolnosti na mezinarodni den pamatky obeti holocaustu a uvedomil jsem si, jak malo se o tomto nejstrasnejsim zlocinu v dejinach lidststva mluvi ba se dokonce zpochybnuje
Silene cteni o nejsilenejsim zlocinu v dejinach, vcetne povalecnych utrap prezivsich. Pristup jednotlivych okupovanych narodu k nacisty pozadovanym odsunum zidu pred valkou a behem valky a dokonce i k pristupu k jejich navratum.
Jakym silenym utrapam a zlu museli celit nasi predkove,jen proto, ze je nekdo oznaci za nepratele a jak je to tem, kterych se to primo netyka jedno (v lepsim pripade) v horsim jak to nekteri hned vyuziji:(. Jak je lidska lhostejnost vuci prichazejicimu nebezpeci nebezpecna..
Jak si umeji lide nektere zlociny , nebo pomahani k nim omluvit/relativizovat
Po precteni vhodny detox - prochazka lesem
Nase vsedni problemy se potom jevi opravdu v jinem svetle
Velice zajímavá literatura faktu. Je super že se ukazují obě strany přeživší i diktátoři. Jak celý mechanismus fungoval . Rozhodně ale nedoporučuji čtenářům kteří mají slabší nervy, místy je to opravdu pro otrlé .
Poslední čas mě láká literatura faktu a toto je přesně to, co takový člověk (který má v oblibě zajímavosti a je občas hodně náročný) jako já hledá. Takže nemohou jinak než říci: "Skvěle, skvěle, skvěle!" Fakta, hlavní představitelé, problematika války, nebo židovská otázka - to je pouhý zlomek toho, co dílo skýtá. Jsem vážně moc ráda, že jsem po ní sáhla, protože mi vyplnila některé dějepisné mezery a zodpověděla dalších pár otázek týkající se druhé světové války.
Skvělá literatura faktu! Od začátku nás autor seznámí s hlavními ideami "konečného řešení", se souvisejícími událostmi, stručnými životopisy hlavních aktérů, s jiými koncentračními tábory a hledání "optimální cesty" k usmrcování. Někdy je to siné čtení i pro otrlé! Vysvětlí nám jak vše fungovalo, prokládá to konkrétními osudy těch, kteří se zachránili a skončí popravou šéfa táboru po válce v Osvětimi.
Velmi silná kniha, kterou stojí za to číst. O problematice holokaustu jsem přečetla již několik knih, ale rozhodně jsem se zde dozvěděla spoustu nových informací! Skvěle zasazeno i do kontextu dat a srovnání s dalšími koncentračními tábory ve stejném období bylo velmi zajímavé. Velmi mě překvapily rozlohy táborů Belžec (300x300 m) a Sobibor (400x600 m), což proti Osvětimi je velmi malý prostor a o život tam přišlo obrovské množství lidí - obzvláště Belžec. Stejně tak fakt, že Treblinka má na svědomí téměř milion životů. V roce 1942 byla nejvíce likvidační zařízení právě ona. Osvětim je pak udávaná v historii jako největší továrna na smrt, kde oficiální čísla hovoří o 1,1 mil lidí. Odhady reálných obětí jsou ale více jak dvojnásobné.
O knížkách, které se zabívají nejstrašnějšíma hrůzama v dějinách lidstva, se těžko píše, že jsou výborné apod. Nicméně o této knize se to určitě napsat dá. Do 6. kapitol byly shrnuty nejpodstatnější události holokaustu, nejen Osvětim ale i ostatní koncentrační tábory, ghetta, deportace Židů z Maďarska a v neposlední řadě těžký návrat přeživších do běžného života. Knihu rozhodně doporučuji k přečtení
Jedinou věc, kterou bych knize vytkla je ta, že je text moc nahuštěný. Chtělo by to občas nějaké větší mezery mezi odstavci. Hůře se mi to četlo, měla jsem tak dojem, že je to zbytečně zdálo zdlouhavé
Na závěr bych chtěla říct, že je to super kniha nejen o Osvětimi. Doporučuji přečíst každému, kdo ještě nečetl.
Parádní kniha, i když už jsem toho o Osvětimi četla spoustu, dozvěděla jsem se zde nové informace, hlavně o tom, jak bylo organizováno konečné řešení a jaký byl vývoj tábora jako takového. Moc doporučuji všem zájemcům o tuto problematiku.
Strukturované sepsání faktů, svědectví a vzpomínek. "Brzy se k těm, kdo byli v táboře zavražděni, připojí i poslední z přeživších a poslední pachatel. Na této zemi nezůstane nikdo, kdo by měl na ono místo osobní vzpomínky. A až se to stane, hrozí, že se tato historie spojí se vzdálenější minulostí a stane se pouze jednou z mnoha hrůz. (...) Budoucí generace možná budou na Osvětim nahlížet stejným způsobem - jen jako na další hrůzu, která se stala dávno a niž se už nikdo nepamatuje. To však nesmíme připustit."
Tahle kniha je vlastně více než o Osvětimi právě o "konečném řešení" a všem okolnostem, které ho doprovázeli. V tomto "řešení" hraje Osvětim důležitou, nicméně bych neřekla hlavní roli.
Skutečný důvod, proč právě Osvětim je tak spojená s "konečným řešením", je v knize dobře popsaný: Je to velký komplex, do kterého lze, těch 1.1 milionu lidí promítnout.
Také fakt, že jakožto primárně pracovní (až následně koncentrační/vyhlazování tábor), je (nebo spíše bylo) dost obětí, které mohli o tomto místě podat nějakou svědectví.
Pro člověka v dnešní době, je i tak velmi těžko pochopitelné, jak je něco takového možné. Kniha podává optikou pohled i ze strany vězňů , tak i z druhé strany plotu. Nejhorší je asi skutečnost, že pro oběti utrpení mnohdy neskončilo osvobozením tábora. Doma (tedy místo, ke kterému se upínali) je nikdo nečekal a když tak jen předsudky a opovržení.
*nakonec snad jen trochu čísel: z odhadovaných 1.3 milionů vězňů osvětimskeho tábora. Jich 1.1 milionu (opakuji MILIONU!) v táboře zemřelo. Z toho byl celý milion židovského původu. Milion lidí zemřelo, jen protože spáchali "zločin", narodit se jako Žid.
**Pro mne je důležité o těchto věcech číst, protože jen to je doufám zárukou, aby tyto skutky už nebyly opakovány!! Byť existují lidé, kteří nacistická zvěrstva dokáží popírat.
*** Ještě bych chtěla říct, že nesouhlasím ani s poválečnou optikou, kdo je Němec je zlý. Také vysidlovani v tomto směru nebylo nic na co můžeme být pyšní. Byť v menším, nebylo principově jiné. Včetně obhajoby.
Toto by mělo být povinnou četbou na střední škole. Nebudete chtít přestat číst. Nebudete věřit, že je to pravda.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) nacisté holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2005 |  Osvětim: Nacisté a konečné řešení |
| 2009 | Za zavřenými dveřmi |
| 2013 | Temné charisma Adolfa Hitlera |
| 2008 | Nacisté: Dějiny varují |
| 2011 | Peklo na východě |
Mimoriadna kniha spracovaná v roku vydania aj ako 6-dielny dokument pod rovnakým názvom.
https://www.csfd.sk/film/127305-osvetim-naciste-a-konecne-reseni/recenzie/
Sú tu neuveriteľné výpovede, z ktorých tuhne krv v žilách a človek sa sám seba pýta - je vôbec možné, že toto robil človek človeku? Kniha sa totiž neorientuje len na nacistov, aj keď to je gro, ale aj neuveriteľné príbehy, v ktorých samotní nemeckí Židia pozerali na poľských ako na podradných. Niektorí dokonca sami pomáhali vražednej mašinérii, znásilňovali a správali sa k svojim horšie než nacisti samotní. Ešte hroznejšia je ale cesta väzňov, ktorí prežili, kde sa dozvedáme, že spoluväzeň s pocitom šťastia zabil druhého spoluväzňa len preto, že on bol Žid a druhý väzeň Nemec...
Vybrané citácie:
Hans Friedrich, ktorý strieľal Židov v lesoch: „Čo som si pri tom cítil? No nič, myslel som si len, mier dobre... Aby som ich presne zasiahol. Na toto som presne myslel... Pre nás to boli len Židia.“
Oskar Groening, účtovník z Osvienčimu: „Keď sme zabíjali deti, my sme v nich nevideli nepriateľov, ale kolovala v nich krv nepriateľa a nepriateľské teda bolo to, že by raz vyrástli v Žida, ktorý bol potenciálne nebezpečný.“