Osvienčimská uspávanka
Mario Escobar
Mario Escobar: Osvienčimská uspávanka Podľa skutočného príbehu statočnej nemeckej zdravotnej sestry, ktorá sa v Osvienčime starala o najmladších väzňov. V jedno obyčajné ráno roku 1943 Helene Hannemannová pripravuje svojich päť detí, keď k nim zrazu vtrhne nemecká polícia, ktorá má na príkaz SS odviesť jej päť detí aj manžela rómskeho pôvodu do väzby. Hoci Helene je Nemka a nijaké bezprostredné nebezpečenstvo jej nehrozí, odmietne opustiť svoju rodinu, čím si spečatí svoj osud spôsobom, o akom by sa jej nikdy ani nesnívalo. Po vyčerpávajúcej ceste Helene a jej rodina prídu do koncentračného tábora v Osvienčime. Jej manžela Johanna od nich odtrhnú, no Helene je odhodlaná za každú cenu chrániť svoju rodinu aj ostatných väzňov. Keď vedenie tábora zistí, že je nielen Nemka, ale ešte aj vyškolená zdravotná sestra, prikážu jej pracovať v nemocnici, ktorú má pod dohľadom sám Dr. Mengele. Helene si nerobí žiadne ilúzie o Mengeleho zámeroch, ale súhlasí, keď jej prikáže organizovať dennú starostlivosť a školu pre rómske deti v tábore. Helene zmobilizuje všetky svoje sily, aby za každú cenu ochránila deti, ktoré jej boli zverené do starostlivosti. Román Osvienčimská uspávanka demonštruje moc ľudskej obetavosti v podmienkach, keď sa zdá, že všetka nádej pohasla.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2022 , LindeniOriginální název:
Canción de cuna en Auschwitz, 2016
více info...
Přidat komentář
Velmi pěkně napsané, silné jako všechny knihy na toto téma. Slzy a pocit bezmoci, tak jsem knihu prožívala.
Doporučuji.
Příběh mě zaujal, především proto, že se nejednalo o "Typický příběh" z Osvětimi. Hlavní hrdinka, Němka, arijského původu se dobrovolně rozhodne odejít do Osvětimi aby byla se svojí rodinou.Cikánskou rodinou. Neuvěřiteně silný příběh. Bezmoc, nepochopení ale zároveň vnitřní síla Helen, která se nebála postavit se svému osudu a bojovala o svůj život, životy svých dětí ale i o životy svých přátel a všech v táboře. Stránku po stránce jsem tajila dech. Přiznám se, že konec jsem probrečela. Silný příběh. Během dvou dnů přečteno. Doporučuji.
Příběhů z Osvětimi je napsáno mnoho, právě proto mě zaujalo téma cikánské sekce v Osvětimi. Příběhem nás provází hlavní hrdinka Helene, která dobrovolně přežívá se svými pěti dětmi za zdmi Osvětimi a bojí se o život svůj, dětí i jejího manžela. Příběh je čtivý, charaktery jsou popsány věrohodně a prostředí si díky sugestivnímu popisu taky můžeme velice dobře představit. Jediná věc, která mi malinko vadila, bylo až přehnané adorování Helene. Myslím, že většina matek by se rozhodla stejně jako ona svou rodinu doprovázet a že díky vedení školky alespoň částečně mohla zapomenout na pár chvilek na hrůzy, které tam vězni zažívali. Na druhou stranu je to román a k těm hrdinství patří. Skvělý příběh se strhujícím koncem, který je doplněný o úvodní a závěrečné slovo autora, kde nám jsou další souvislosti osvětleny.
Úctyhodné je, co ze sebe člověk zvládne vykřesat v tak nehostinném prostředí. Klobouk dolů před silnými lidmi, kteří jsou schopni se obětovat pro druhé. Klobouk dolů před silnými ženami! Četla jsem již mnoho knih z 2. světové války, mnoho knih s tematikou koncentračních táborů, ale tato mi "dala zabrat" asi nejvíce. Věc, kterou skutečně těžko rozdýchávám, jsou pokusy na lidech, blíže na dětech. Mengele a jeho pokusy jsou protknuty touto knihou, i když detailní popis toho, co dokázal z lidí stvořit, je zde jen jeden. Výborně napsané. Tyto knihy, tyto zkušenosti druhých, mi vždy zanechají dírku v srdci, která se už nezacelí. Ale je to dobře, tyto události zkrátka nesmí být zapomenuty. Minimálně už jen pro úctu k padlým!
Přečteno běhěm dne, celou noc jsem na Helene nepřestala myslet....další neuvěřitelně silná žena, která měla odvahu a velké srdce...
Nádherná kniha!
Poprvé, co jsem četla knihu z Osvětimi a nebyla pouze o židech, ale byla o romech! Super!
Nádherný příběh plný emocí, naděje, obětování, lásky.
Četla jsem už mnoho knih s touto tématikou, ale tato se mi zdá zatím jako jedna z nejlepších!
Kniha se četla sama. Rozhodně doporučuji.
Neuvěřitelný příběh, který jsem přečetla jedním dechem a na konci obrečela. Kdyby to šlo, dám klidně i 10*
Silný a dojemný příběh. Ale který z tohoto prostředí není?..
Kniha byla čtivá, děj mi rychle plynul a občas se nedalo od knihy odtrhnout, ale někdy naopak bylo odložení knihy nutností.
Autorův styl psaní mi nevadil. Kniha byla jiná než typické výpovědi "přeživších", ale i tak se domnívám, že byla věrohodná.
Kniha je čtivá, ale autorův styl psaní mi není úplně blízký. Příběh silný, jako všechny na tohle téma, ale občas si odporoval ve větách a určitá fakta a popisy dějů mi přišla laciná. Rozhodně jsou o 2. sv. v. mnohem lépe zpracované příběhy.
Konec nepochybně zasáhne každého, zejména poslední strany, kde je shrnuto, co se reálně Helene a její rodině přihodilo, shrnutí událostí v Osvětimi.
Nemohu se ovšem smířit s vyprávěním autora a celkovým dojmem z knihy. Dle mého názoru jde poznat, že autor není (co se týče národnosti) ten, který by si plně uvědomoval zvěrstva, kterých se nacisté dopouštěli, a to především v táborech. Příběh plyne, samozřejmě zmiňuje fakta, která se stala... Autor ovšem podává příběh způsobem, jako by si lidé prodloužili letní tábor o několik let. Po přečtení 3/4 knihy si člověk, který není ze střední Evropy, musí říct, že to tam vlastně tak příšerné nebylo... Konec usvědčuje nacisty o tom, že zvěrstva probíhala, to ano, ale jinak...
Zpracování za mě pokulhává, ale čtivá kniha rozhodně je.
Literatura působí stejně jako zápalka uprostřed noční krajiny. Zápalka téměř žádné světlo nedává, umožňuje nám ale vidět, jak neproniknutelné je všechno to temno kolem.
Neznám příběh z tohoto období a prostředí, který by nebyl silný, takže ani Osvětimská ukolébavka není výjimkou. Při čtení mi bylo z toho všeho utrpení a bolesti velmi úzko.
Ani nevíme, jak můžeme být vděční za to, že naše generace nic takového nezažila. Važme si toho, co máme.
O tématice koncentračních táborů a Osvětimi samotné, jsem přečetla již spousty knih. Mnohé z nich ve mně zanechaly nesmazatelnou stopu pro své nepochopitelné obsahy. Málokdo si dnes umí přestavit muka, která lidé během světové války zažívali, a strádání lidí, konkrétně v osvětimském táboře, pro mě zůstane tématem nikdy nepolapitelným. Jak jen dokázali najít vůli v té hrůze žít, přežít ji a žít dál i po válce s nepřestavitelnou bolestí na těle i na duši?
Ten konec... Mám jediné přání. Doufám, že se lidstvo poučí a tohle se už nebude opakovat.
Od knihy jsem se nemohla odpoutat. Krásná, silná, dojemná.
Němka, typická árijka si vezme cigána. Podřadnou rasu, i rodiče jí varovali, že bude mít s ním těžký život, nedala se. Manžel, velmi nadaný hudebník hrající ve filharmonii. Měla s ním 5 dětí. Rodinu milovala nadevše, nabízeli jí, že ji pustí z Osvětimi, jen ji, bez dětí a manžela, ale ona šla dobrovolně na smrt. Se svými dětmi skončila v plynové komoře.
Tuhle knihu doporučuji.
Moc pěkně napsaná kniha z toho prostředí. Kniha se krásně plynule četla a s klavírními skladbami Nocturne, od Chopina, jen posilovala mou empatii k Helen, hlavní postavě této knihy.
Nejvíce mě z knihy zasáhl popis Mengeleho laboratoře a podrobný popis jednoho z jeho ,,experimentů.'' Dale se mi také líbily dialogy mezi Helenou a Mengelem. Z dialogů šla poznat jeho náladovost a iracionální myšlení, které většina z nás jen těžko dokáže pochopit.
Na závěr bych chtěl moc pochválit kompozici děje. Moc se mi líbila retrospektivní posloupnost, kdy mi prolog na začátku nic neříkal, ale dočtení knihy mi ho perfektně objasnilo.
Další z životních příběhů prožitých v koncentračních táborech Helene a její rodiny mě zase vtáhl do děje. Její sebeobětování bylo úžasné. Když se popisovalo sešití dvojčat, tak mi naskočila husina. Mengele byl příšerný člověk. Protože to byl román podle skutečného příběhu, tak jsem věřila, že se celá rodina znovu setká. Bohužel se tak nestalo. Tyto knihy čtu se zaujetím a vždy ve mně zanechají spoustu zamyšlení, jak je vůbec možné prožít nebo přežít Osvětim a jiné tábory. Doporučuji k přečtení.
Po přečtení této knihy jsem na chvíli oněměla... Nevěděla jsem vůbec,co na to říct.
To, co se dělo v Osvětimi byla hrůza, ze které mrazí, zvrácené pokusy doktora Mengeleho, v této knize jenom z části naznačené, byly otřesné. Člověku se z toho zvedá žaludek. Nechápu, jak taková zrůda mohla žít a v klidu dožít v jižní Americe.
Příběh je velmi čtivý, přečetla jsem jedním dechem, zanechal velmi silný dojem.
Konec mě naprosto dostal. Pořád jsem doufala, že to dobře dopadne, i když jsem od začátku věděla, že ne. Helen byla silná žena, která se obětovala pro svojí rodinu. Odešla dobrovolně do koncentračního tábora s nimi, se svým cikánským mužem a dětmi. Přestože jí příslušník SS upozornil, že ona může zůstat doma. Na konci jí dal i Mengele vybrat - jako příslušnici árijské rasy, čistokrevnou Němku, by jí nechal jít a dal by jí ještě jednu šanci - aby se tentokrát vdala pořádně, za čistokrevného Němce a porodila čistokrevné německé děti. Zabil by "jenom" jejích 5 dětí, které jsou napůl cikánského a napůl německého původu. Pro něj nemají tudíž žádnou cenu.
Helen si vybere jednoznačně smrt po boku svých dětí a dokáže jí čelit s hlavou vztyčenou. Její duši nacisté nedokážou zabít.
Příběhy z Březinky jsou nelidské! Mlácení lidí jen tak, jenom proto, že jdou špatným směrem. Nadávky. Mučení. Nelidský přístup esesáků. Pálení lidí v pecích, sonderkommanda, plynové komory, přebírání osobních věcí lidí jdoucích na smrt v Kanadě. Pokus doktora Mengeleho sešít k sobě dvojčata, která dostanou infekci a zemřou ve velkých bolestech. Nehygienické podmínky, které v táboře panovaly, epidemie tyfu, eliminace několika tisíců lidí jenom proto, aby dr. Mengele zabránil šíření epidemie. Všudypřítomné vši, infikovaná voda, spaní na zemi, v zimě, v exkrementech, chození na záchod pouze v povolené hodiny. Ponižování. Sebevraždy spáchané vběhnutím do ostnatých drátů pod proudem. Celá fanatická ideologie, která je vidět na doktorovi Mengele. Je to neuvěřitelné - věří tomu, co dělá. Věří, že to páchá pro Německo, pro lepší život Němců. O tom všem by si lidé měli povinně přečíst. Zařadila bych do povinné četby, aby na tyto věci nikdo nikdy nezapomněl a historie už se nikdy znovu neopakovala.
Co k této knize napsat? Asi jako všechny příběhy z tohoto prostředí ve mě zanechají temnotu. Hrůzy, zvěrstva a nelidské chování, které se tam bylo na denním pořádku nikdy nepochopím.
Samotný příběh je velmi čtivý, autor psal příběh Helen velmi sympatických jazykem a čtenáři tak umožní se do příběhu velmi rychle ponořit. Je v ní obsaženo všechno. Soucit. Láska. Naděje. Sebeobětování. Bezmoc.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) španělská literatura Romové, cikáni Josef Mengele mateřská láska pokusy na lidech holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
2019 | Osvětimská ukolébavka |
2020 | Děti s hvězdou |
2013 | Papež František: Muž modlitby |
2022 | Spomeň si na mňa |
Moc hezká kniha. Mám ráda tuto tématiku.. Vžívala jsem se do role hlavní postavy a prožívala to. Přečetla jsem ji hrozně rychle a určitě ne naposledy..