Othello
William Shakespeare
Příběh statečného maurského vojevůdce, který podlehl zelenooké stvůře žárlivosti, je natolik sugestivní a přesvědčivý, že je ctěn nejen jako umělecké dílo, ale je zmiňován i v odborné psychologické literatuře. Shakespeare ovšem nezkoumá ve svých hrách pouze dispozici, vlastnost, posedlost jedné osoby ostatně nemůžeme si být jisti, zda ještě hlouběji propadlým do pekla žárlivosti není Jago. Shakespeare ve svých tragediích staví úplný svět, ve kterém nezvladatelné vášně propukají. Benátky jsou ve válečném stavu, nejvyšší hodnost v armádě má muž odlišné pleti, kdekdo chce udělat kariéru Tak začíná tragédie, ve které i ten nejstatečnější ztratí svou integritu. Vyšlo v rámci edice Souborné dílo Williama Shakespeara v překladu Martina Hilského, v souboru s dalšími třemi svazky: Král Lear, Macbeth, Hamlet.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2002 , ELK - Evropský literární klub , Knižní klubOriginální název:
The Tragedy of Othello, 1605
více info...
Přidat komentář
Klobouk dolů před autorem, velice dramatické... Krásné zobrazení různých stránek člověka
Ze vsech Shakespearovskych zloduchu je Jago v Othellovi asi ten nejzakernejsi a nejpodlejsi. Z toho, ze nici okolnim lidem zivot totiz nema nic nez svuj pocit zadostiucineni a pomsty. Co na tom, ze kolateralni skody jsou znacne. Co se tyka Othella, pravdepodobne to neni muj typ - prilis umineny, kdyz se nastve. Ale Jagovi se podarilo zmanipulovat i odolnejsi, takze mu je jen tezko neco zazlivat. Konecne hrdinna Emilia me na konci prekvapila. Nebyla jsem si jista, jestli je to zaporacka nebo je jen neschopna, ale jeji vystup jsem tedy necekala. Celkove tuto hru povazuji za prijemne ctivou.
Shakespeare, to už je prostě pojem! Othello je další z mnoha povedených tragédiích. Takových Othellů, Jagů a Desdemon je! Žárlivost je nesmrtelná. Skvělé dílo. :)
Zatím se mi Othello líbíl nejvíce, ale jinak jsem zatím četla pouze Romea a Julii a Macbetha.
Další klasika od anglického velikána, tragédie, která vás chytna a kterou přečtete téměř na jeden nádech. Jeden citát za druhým! Nádhera!
Shakespeara mám ráda, ale Othello mi moc nesedl, ale četla jsem to ještě na základní škole, nejspíš bych mu měla dát druhou šanci
Ukázal, kam až může dojít žárlivost. Také je vidět, jak blázní a už nemůže rozeznat lež od pravdy. Skvělé.
Nejsem z tohoto díla nadšená, ale ani mě neurazilo. Proto střední hodnocení.
Rozhodně bych ale ocenila postavu Jaga - měl to celé skvělé promyšlené, ale bohužel..všichni víme jak to skončí.
Příběh o velké lásce, kterou zabila chorobná žárlivost. Skvělá tragédie, ale Romeo a Julie je myslím ještě o něco lepší.
Tak tuhle knížku jsem si vážně vychutnávala. Moc se mi líbila zdála se mi i lepší něž Romeo a Julie. Jagoa jsem neměla jako postavu ráda ale bez ní by se tohle nestala. Doufám, že to nebude to poslední co od Shakespeara přečtu.
Že on miluje ji a ona jeho ještě nutně nemusí znamenat happyend, bohužel... Jago je jistě padouch a škůdce první kategorie (s kterým by měl co dělat i Sherlock Holmes nebo James Bond), avšak hlavním Othellovým nepřítelem je jeho vlastní neupřímnost, nekomunikativnost a nedůvěra vůči své družce Desdemoně.
Pět hvězd dávám především za aktuálnost a přínosnost této hry.
Klasika, ale kvalitní. :)
Ačkoliv mi divadelní hry nesednou, Shakespeare se mi vážně líbí. Řekla bych, že tragédie mu šly lépe než komedie. Má to něco do sebe...
Štítky knihy
vraždy 16. století anglická literatura maturita manipulace (psychologie) žárlivost tragédie William Shakespeare, 1564-1616
Autorovy další knížky
2015 | Romeo a Julie |
2010 | Hamlet |
2011 | Zkrocení zlé ženy |
1994 | Sen noci svatojánské |
1964 | Othello |
Othello jest krásnou postavou. Ač černý, což ho jaksi vyděluje, platí za lepšího člověka než se dá říct o většině bílých Benátčanů. Kam vkročí, tam zavládne klid a smír. Mluví krásným, vzletným jazykem, aby ne, je zamilován, čerstvě ženat. Láska ho potkala na prahu padesáti let a o to je vlastně celé vyústění hry tragičtější. Věří velkým slovům, věří v lásku, pravdu a čest. A tím je vlastně v určité nevýhodě oproti cynikovi a padouchovi z největších, oproti Jagovi.
Jago kam vkročí, tam je svár. Puch pomluv, lží a nedůvěry zamoří prostor kolem něho, na samotného strůjce se však nevztahuje. Othello věří, že jeho povolání je posláním, není žoldák. Jago oproti tomu chce nadělat prachy, naplnit měšec, tahat z blbců peníze. Čest je mu k smíchu, výborně ji však předvádí. Je velmi inteligentní, chytřejší než Maur. Brilantní pozorovatel a znalec lidí, v mžiku je má přečtené. Je to výkonný umělec čirého zla.
Ale proč ta nenávist vůči Othellovi? Představuje vše, co Jago nemá. Cítí se ukřivděn. Nafintěný panák Cassio, Othellem jmenovaný, mu vyfoukl post zástupce. Maur má krásnou, mladou ženu, navíc dceru významného Benátčana. A samozřejmě je tu důvod rasový, Jago s nelibostí nese, že mu vládne "ten negr pyskatej". Ovšem největší rozdíl a důvod k nenávisti je asi zakopán hlouběji. Setkávají se zde dva bytostně protikladné přístupy k životu. Největším z rozporů je přístup k lásce samé, Jago jí není schopen. Nedokáže pochopit, jak vůbec může někdo jako divoch černý někoho milovat. A maurova láska je opětována. Jago všechny tyhle nesmysly spláchne pod pojem chtíč. Vše je chtíč, postel, rychle použít a jít dál. Láska je zhovadilost....tato Jagova slova se ozývají s obměnou celá staletí v životech lidí mimo prostor divadla.
Othello není žárlivec. Naopak. Svou ženu miluje a věří ji. Ale má podstatnou "vadu". Je důvěřivý, věří v přátelství Jagovo, ač on je nebetyčným zlem, sketou. Věří v Jagovu čestnost, poctivost. Jago je velký rétor, geniální rétor. A tím se stává vládcem celého prostoru, lidé kolem něj jsou pimprlata, tahá s nimi umně po šachovnici. Plán mu vychází, postupně se zbavuje soupeřů. A tepe do duše Maura, rozleptá ji, nakazí, rozdrtí způsobem nevídaným.
Desdemonina láska k Othellovi je bezmezná. Na svatebním loži prosí Othella o odklad, vše se vysvětlí když posečká. On ji nedá ani minutu, ačkoliv, když na začátku hry Othello potřeboval její pomoc ona neváhala a vprostřed noci přišla svědčit v jeho prospěch.
Jago společně s Richardem III. je velkým padouchem. Ale Richarda ještě "překonává". Richard se v závěru vyznává ze svých vin ( "Nikdo mě nemá rád"). Když má však spoutaný Jago vysvětlit své pohnutky tváří tvář šílenému vyústění hry, pronese:
"Neptejte se. Co víte, víte.
Od této chvíle nepromluvím slovo."