Ovšem
Karel Kovář
Ve sbírce osobních příběhů a básní sdílí Karel Kovář cestu obyčejného kluka z malého města, jehož život se během pár let otočil doslova vzhůru nohama. Od téměř idylického dětství, přes komplikované dospívání a tragikomické vztahy, až po budování kariéry na YouTube a smíření se se svou identitou. O stránce života, která byla důsledně skryta. O rodině a snaze zůstat sám sebou. O slzách smutku, štěstí a hlavně smíchu, protože toho není nikdy dost... Jednoduše o všem!... celý text
Přidat komentář
Na Kovyho koukám pravidelně, to byl podnět k tomu si ji koupit. Knížka je celkem vtipně napsaná, nenadchne...neurazí. Takový průměr.
Nedá se popsat slovy. Ale zkusím to....
Dle mého názoru je kniha mix autobiografie, cestopisu a filozofické knihy. Moc pěkné fotky, výstižné popisy, pěkná grafická úprava knihy (jediné co bych na typografické úpravě vytkla, je špatné prostrkání na obálce mezi písmeny V a Y v textu KOVY).
Ale jinak nemohu vůbec nic vytknout.
Mám pouze pár tvůrců na youtube, kteří mě zajímají. On je jedním z nich. A už dlouho. Byla jsem ráda, že jsem si knihu mohla přečíst.
Moc mě nebaví číst biografie a autobiografie, ale u Kovyho jsem udělala výjimku. Nejprve mi Karlův styl psaní moc neseděl, v průběhu knihy jsem si ale zvykla. Nesouhlasím s některými komentáři, které tvrdí, že ještě nic nezažil, skoro nic o životě neví a neměl by v tomto věku psát autobiografii. V knize je popsáno mnoho zážitků, vzpomínek a pocitů. Některé historky jsou odlehčené a úsměvné. Vše je doplněno fotkami. Myslím, že kniha je napsána kvalitně a všechny mé pochybnosti byly zbytečné.
Na psaní memoáru má vskutku ještě čas, ale zrovna v tomto případě bych to nebrala jako důvod schazovat hodnocení. Měl co napsat? Měl. Nejde o to, v kolika letech autor píše, jde o to, co píše a co už za svůj jakkoli dlouhý život zažil. Samozřejmě, že má před sebou ještě spousty věcí, ale pokud by měl podobně popisovat - dejme tomu - sedmdesát let, měla by kniha přes pět set stran. Kovyho mám ráda a jeho psaní bylo čtivé, ale pět set stran povídání o něm bych asi nedala. Velké plus dávám za obrázky a vtipné pasáže. Vesmírná brambora mi bude v hlavě strašit pořád. Jak už tady někdo psal, není to kniha pro každého. Nemyslím si, že je jen pro jeho diváky, ale někdo, kdo rád "profesionální" přístup, téhle knize na zoubek nepřijde. Bavit by mohla lidi, kteří hledají krátkou oddychovku na jedno odpoledne plnou obrázků, básniček a sem tam nějakou tou vtipnou pasáží.
Tato knížka byla naprosté WOW! Čekala jsem něco podobného na to jak jsem se stal youtuberem a konec. Ale v této byla i část života. A musím říct, že já tuto knížku četla, jako by o žádném youtuberovi nebyla
V první řadě považuju za nutné zmínit, že nejsem cílovkou této knížky. Což mi trošku usnadňuje označit ji za úplnou blbost. Dvě hvězdičky dávám za to, že se v ní vyskytuje několik pěkných (i když celkem otřepaných) myšlenek a že je taková autorsky autentická, což ale zároveň znamená, že působí, jako by byla psaná na první dobrou a neprošla žádným revizním čtením. V žádném připadě se tu nesnažím hodnotit inteligenci, schopnosti nebo další tvorbu autora. Ale myšlenka memoárů psaných ve dvaceti je prostě ptákovina jako zvon.
O této knize jsem slyšela ve spojitosti s tím, že ji autor podepisoval v knihkupectví a stála se na ní víc jak kilometrová fronta. Takže když jsem ji viděla v knihovně, hned jsem si na to vzpomněla.
Mám docela ráda knihy od "nepsavců" je na nich znát ta snaha a touha, aby se to čtenáři líbilo.
Autor je mi sympatický, je až neuvěřitelné, kolik papírů a kreseb mu zůstalo z dětství, je v tom cítit obrovský cit k rodičům. Jako rodič si říkám, kéž bych dokázala dát svému synovi, to co jeho rodiče předali jemu.
Rozhodně zkouknu i pár videí :)
Žádného youtubera nebo influencera nesleduji nijak pravidelně. Většinou si videa pouštím sem-tam, podle nálady, podle toho co mi youtube zrovna nadhodí a vždy jen jako kulisu např. k žehlení. Kdo Kovyho sleduje (aspoň sem tam), tak ví, že je to inteligentní, chytrý, vtipný pozitivní mladý muž. U Kovyho jsem spoléhala a očekávala, že snad bude opravdu mít co říct, že mě čtení jeho knihy bude bavit. A jsem velice ráda, že mé očekávání splnil. Na svůj věk má opravdu co říct, knížka se čte hezky a rychle. A ne jen u jedné kapitoly jsem se nasmála - u jedné jsem i brečela smíchy (kapitola "Jak se ze mě stal invalida"). Určitě doporučuji jako oddechové čtení.
(Také oceňuji, že na-rozdíl od jiných inflenceru jeho knížka nezačíná slovy typu: "Předem upozorňuji / omlouvám se za způsob, kterým je knížka napsaná psal/a jsem ji jak mi huba narostla." Musím podotknout, že jsem na tyto věty už alergická, kdy v dnešní době vydává knížku už naprosto každý, i ti co psát neumí, a omlouvají to výše uvedenou větou.)
Mladý youtuber líčí s potřebným nadhledem svůj dosavadní život. Příjemná oddechová kniha na jeden večer.
Kovyho sleduji dlouhodobě na youtube a instragramu. I přesto, že věkově nespadám do kategorie diváků, kteří Kovyho sledují (je mi 31), musím říct, že mě jeho videa/aktivity baví. Kovy čím dál častěji vstupuje do světa dospělých, kde má co říct a kde je slyšet (pořad V centru atd.). Ke knížce je nutné přistupovat tak, že znám autora a chci se dozvědět něco o jeho dětství, dospívání, zkrátka jeho minulosti, která ho dovedla až tam, kde dnes je. Pokud někdo bere do ruky knížku s tím, že autora nezná, pak bude mít problém pochopit, proč vznikla (ač mám Kovyho ráda, nemyslím si, že co do obsahu i formy se jedná o nějaký literární průlom).
Neříkám, že je kniha nějak zle napsaná. Vlastně je velmi čtivá a díky různým fotkám a básničkám docela hravá, jenže existují důvody, proč se paměti nepíší ve dvaceti letech. Takhle mi totiž přišlo, že se jednalo spíš o vzpomínky na dětství malého chlapce, ve kterém se toho ale až tak moc nestalo. Zajímavý byl Kovyho coming out a vzpomínka na strnulé nohy na letišti :) Kniha je tedy naspaná hlavně pro fanoušky. Ostatním to asi vůbec nic neřekne.
nějak moc nepobírám jak může takový chlapeček psát "memoáry" zatím v podstatě je na startu života... je mi jasné, že šlo o to, že se kniha bude prodávat, protože Kovy je populární... ale mám pocit, že zatím nemá moc co říct... ovšem syn (10let) ho prostě baští a knihu četl už cca 3x
Hezky napsané, hezká grafika, upřímnost. Občas to sice zbytečně natahoval, ale jinak to bylo napsané celkem poutavě. Nejvíce na knize asi oceňuji upřímnost (a ano i přiznání). Kniha se mi líbila.
Tahle kniha je jedním z těch oříšků, které je třeba rozlousknout při závěrečném hodnocení. Jde to udělat dvěma způsoby: buď hodnotit, jak se mi kniha líbila a nezohlednit nic dalšího, nebo ohodnotit, nakolik kniha splnila to, co čtenářům slibovala, dodržela žánr i cílovku atd. V prvním případě by to byla něco mezi 1 a 2 hvězdami, tohle je mimo můj vkus a kdyby mě ke knize nepřivedla práce, sama bych si ji nevybrala. Ve druhém případě mezi 4 a 5 hvězdami, protože přesně tohle jsem od publikace od začátku čekala - lehčí čtení, sem tam náznak snahy inspirovat nebo povzbudit mladé čtenáře, podpořit je v tvorbě, odvaze atd. Pár fotek, trochu cestování a rad. Co jiného čekat od biografické knihy jednadvacetiletého člověka? Takže dávám tři hvězdy, protože kniha si na nic nehraje, nemá to být instantní filozofie pro "mileniály", ani portrét člověka, který se chce pochlubit úspěchem. Takže není důvod hodnotit to jako průšvih, svou kategorii kniha vystihla pěkně.
Během večera (a noci) jsem dočetla Kovyho OVŠEM... Co k tomu říct. Ty desítky pocitů, které se u mě při čtení střídaly, ani nejdou popsat. Vůbec jsem nevěděla, co od knížky čekat. Nečetla jsem recenze ani jsem se pořádně nepodívala o čem je, jen jsem věděla, že mám Kovyho ráda a chci si přečíst jeho knížku. A četla se úplně sama! Dojetí, smích, uvědomění, pochopení, zamyšlení... Tahle kniha je opravdu o všem a má všechno. Je mi naprosto jasné, že jsem ji nečetla naposledy. Tolik emocí, zpovědí, historek, fotek, zážitků a zkrátka všeho nemá snad žádná kniha, co jsem kdy četla. Nemůžu dát jinak než pět hvězdiček. Děkuju za tuhle knížku, i když se to nemusí zdát, tak vám tahle kniha může dát hodně a mě hodně dala. Moc děkuju.
Youtoubery skoro vůbec nesleduji ale od Kovyho jsem viděla pár videí, která mě zaujala. Jeho postřehy mi přijdou inteligentní a tak mě zaujalo i vydání jeho knihy. Sice jsem si jí neplánovala koupit, ale v knihovně jí neměli a když jsem jí viděla v knihkupectví neodolala jsem a skončila u mě na poličce. Ani jsem jí neplánovala hned číst, ale jen co jsem nakoukla, jsem se začetla a tak kniha skončila za den přečtená. Je vtipná, poučná i tragikomická a docela oddechovka. Nelituji, že jsem si jí koupila a určitě se k ní někdy vrátím.
Mám Kovyho ráda jeho videa mají logiku a jsi poučná,ale mě takle biografie moc nebavila. Jo zasmála jsem se,ale že bych řekla WOW! To nebylo. Pěkná část byla,když tam mluvil o tom,že je gay. Pěkná,čtivá,ale pro mě neoriginalni
Kovy je obecně jeden z těch youtuberů, co má v hlavě alespoň náznak mozku. Proto jsem doufala, že mě kniha zaujme. Opravdu se tak stalo a na rozdíl od jiných youtuberských knížek, byla tato pojatá spíše vtipnou formou, která byla Kovymu velmi blízká a nebyl to jen magnet na peníze rodičů malých dětí. Peněz za tuto knihu nelituji a mnohokrát jsem se u knihy upřímně od srdce zasmála.
Štítky knihy
homosexualita humor česká literatura cestování internet fotografie básně autobiografie YouTube LGBT, queer, LGBT+
Kniha je zajímavá, velmi originální. Na čtení je trošku náročnější. Doporučuji spíše zkušeným čtenářům.