P.S.
Aňa Geislerová (p)
Soubor fejetonů, kterými herečka Aňa Geislerová přispívala do magazínu ELLE, nyní vychází knižně. V souhrnném vydání vyvstává příběh, který mohl dříve čtenářům snadno uniknout; příběh části života, ve které jako by se odehrálo úplně všechno. Příchod nových členů rodiny, odcházení těch starých, lásky, pády, úspěchy, problémy. Pět podivuhodných let, k nimž autorka přidala ještě několik dříve nepublikovaných textů.... celý text
Přidat komentář
Knihu jako takovou jsem dříve nedočetla. Vadila mi forma psaní, nedokázala jsem se na děj úplně soustředit a celkově mi to přišlo dost chaotické. Jenže o rok později jsem PS zkusila znovu. Tentokrát jako audioknihu převyprávěnou samotnou Aňou. A to mi ten její chaos začal dávat teprve smysl! :) Při poslechu jejich historek a životních mouder jsem se vždy musela usmívat celou cestu do práce i z práce. Za mě to byla fajn oddechovka se zamyšlením nad tím, co nám život jako takový dává.
Jako sloupky jednou za čas - proč ne, ale jako celek prostě NE. Je to stále to samé dokola, dočítala jsem to už jen z nutnosti, abych to měla za sebou. Krásné ilustrace - kniha by stoupla na kvalitě, kdyby tam byly jen ty obrázky.
Bohužel.
Čas strávený u knihy P.S. jsem měla raději strávit u filmu s Aňou, nebo spánkem, nebo prohlížením si tapety na zdi...
Velmi hezké zpracování a i mnoho zajímavých mouder, ale některé pasáže mně nebavily. Nemám chuť se k ní vracet.
V knize je pár pěkných myšlenek, ale čekal jsem asi trochu víc.
Knihu jsem soudil možná až moc podle obalu. Jedna hvězdička ze čtyř určitě patří Lele. Jinak bych si ji asi nekoupil.
P.S. nelituju, že jsem si knihu koupil.
nalezena v knihobuce...tak jsem si řekla - ouha, nová knížka, od Geislerky a v knihobudce ? jdu do toho...
a nejdříve klady : moc se mi líbil formát knížky, záložka, "gumička" na stažení knihy a případné použití jako druhá záložka...dále kresby a ilustrace Lely Geislerové, minimálně ty dvě hvězdy z mého ratingu patří jí...
ale ten text..Aňa promine, fakt o ničem a ještě pořád dokola...nevím proč, nějak mi to přpomínalo HalinuPawlovskou, kterou mám moc ráda...šupnu tam lásku, šupnu tam nějaké to dětství, do toho jídlo, pak pořád nějaké narážky, že má Aňa problém sama se sebou, svojí postavou a jak vypadá (pro nás, co váha občas ukáže i cifru nad 90 :P velice potěšující stesky od někoho, kdo má problém, že se málem nevlezl do velikosti 34 !!! na zabití, no ne ???)...ale výsledek není ono..kde Halina jede jak nůž do másla, provazuje, míchá a směs je lahodná, tady Ańa vytváří něco, což mi přijde změť napsaná jen proto, že musela...tak tam něco naboucháme, a ono to nějak dopadne...
..podle dělení do roků jsem pochopila, že to možná psala 5let, nebo jen ty zážitky a myšlenky posbírala z 5 let ??
jednu dobu se rozplývá nad osudovou láskou svého muže, o kus dál zas nad miminem, které jí sice roste v břiše, ale osudový muž už je tatam, ani o něm pes neštěkne a tak jsem si nějak vzpoměla, že Ańa vlastně řešila i nějaké vztahvé peripetie...
nu což..nic převratného jsem nenašla, žádná myšlenka mě nějak neoslovila..Aňu mám jako herečku ráda, kniha na tom nic nemění...doporučuji jako jednohubku k odpoled. kafi a kochejte se zejména obrázky :)
za mně nejlepší "kapitolky" : list tatínkovi z Karlových Varů (to jako fakt se takhle paří ?? no fajn...) a pak pár hezkých těhu/maminkovských pocitovek...(ale když už potřetí mele to samé, tak je toho zase moc...snad mi rozumíte...)
vracím do knihobudky...
Do knihy jsem se pustila bez jakýchkoliv očekávání. Čte se to dobře, rychle, párkrát jsem se nad fejetony i pousmála. Jenže témata se v jednom kuse opakují a za polovinou už jsem měla nutkání knihu odložit, protože jsem se zkrátka nudila. I přesto jsem ji ale zdárně dolouskala až do konce - podruhé už však po knize nesáhnu. 2.5/5
Jako herečka je Aňa bravurní. Jako fejetonistka je skoro stejně tak dobrá. Musím říct, že jsem se během čtení zasmála i zasmutnila. Pro mě velké překvapení, ke kterému se dost pravděpodobně budu vracet.
Fejetony vycházející v časopise jsem nesledovala, a hlavně jsem o nich ani netušila – takže pro mě byla tato kniha takové překvapení. Tím, že se nejedná o souběžný příběh, tak se motivy a témata ve fejetonech občas opakují. Ale to už je úděl souboru, poskládaného z časopisových sloupků – čteme o všem a o ničem.
V textech se Aňa odevzdává – popisuje svůj život, zkušenosti, myšlenky, přání i sny. Prezentuje se jako obyčejná, normální žena s běžnými problémy a zároveň s pozitivním pohledem na svět. Některé věty mi vykreslily úsměv na tváři, jiné mi naopak vehnaly slzy do očí. Možná bych ocenila, kdyby se Aňa více otevřela a tolik neskrývala – ale tím by se ztratilo kouzlo svižnosti a lehkosti. Za mě to bylo příjemné čtení.
PS: Některé věty se mi doteď vybavují v mysli, a asi tam i dlouho zůstanou.
Vtipné fejetony herečky, docela jsem se pobavila, kniha mě překvapila :). Nádherné ilustrace a celkové vizuální provedení knihy. :)
Kniha mne mile překvapila, nečekala jsem nějaké hlubokomyslné úvahy, a autorka se jich i tu a tam dopustila. Spiš asi osloví ty, kteří už něco mají za sebou, případně mají děti. Místy jsem se nudila, měla jsem pocit, že zhruba po půlce, dvou třetinách, už nemá autorka co říct, ale natahuje to, aby to vyšlo na knihu. Nejlepší na celé knize je její vizuální stránka.
Kdysi jsem četla Teri Hatcher a to byla hrozná slátanina. Od té doby moc nevyhledávám rozumování hereček, ale dalo se to. Moc se mi líbily ilustrace i zvláštní vazba knihy.
Takové oddechove čtení, fejetony rozdělené do pěti let, kdy autorka zažívá různé okamžiky, které ji ovlivňují...přišlo mi to jako povídání především o lásce, která má sto různých podob..grafická stránka knihy mne nadchla...
Knihu P. S. jsem začala číst bez jakýchkoli očekávání. Kdyby ji neměla doma moje mamka, nikdy si jí nevšimnu.
Příjemně mě překvapila.
Tento typ knihy jsem četla v květnu (Jakub Kohák – Kůly v plotě). Ta se mi líbila o něco víc.
Styl psaní mi moc vyhovoval. Díky tomu, že jsou fejetony krátké, se kniha četla skvěle a rychle.
Nejspíš bych si ji užila více, kdybych byla starší.
Kniha je nádherně zpracovaná, doplněná skvělými ilustracemi.
Mě knížka nesedla. Celkem o ničem. Témata jednotlivých fejetonů mi nic nedaly, často nudily.
Knihu som počúvala ako audioknihu na dovolenke pri šumení mora a sledovaní turistov opaľujúcich sa na slnko. A presne tak to bolo aj s knihou, namiesto deja dostanete úlomky života prešpikované pocitmi, ktoré sú vyvolávané u autorky. Oddychové, príjemné- niektoré jej fejtóny som zahliadla v Elle, ale nezaujali ma a preletela som ich. V audioknihe bola atmosféra lepšia.
Štítky knihy
prvotina česká literatura ze života Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2015 | P.S. |
2023 | Co tě nezabije |
2021 | Dopisy Ježíškovi |
2019 | P.S. – diář 2020 |
2022 | Dobrý rok 2023 |
Za mě velké zklamání, knihu jsem poprvé odložila nedočtenou.