P.S.
Aňa Geislerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/267961/bmid_p-s-rvn-267961.jpg
4
1915
1915
Soubor fejetonů, kterými herečka Aňa Geislerová přispívala do magazínu ELLE, nyní vychází knižně. V souhrnném vydání vyvstává příběh, který mohl dříve čtenářům snadno uniknout; příběh části života, ve které jako by se odehrálo úplně všechno. Příchod nových členů rodiny, odcházení těch starých, lásky, pády, úspěchy, problémy. Pět podivuhodných let, k nimž autorka přidala ještě několik dříve nepublikovaných textů.... celý text
Přidat komentář
Skvělá kniha. Dala bych čtyři hvězdičky, ale grafická úprava jako třešnička na dortu získala i tu pátou!
AUDIOKNIHA
Jde o asi zatím jedinou audioknihu, kterou jsem doposlechla až do konce. Jako plus jsou určitě krátké kapitoly, které vás pobaví, zasmějete se, nad některými vážnějšími tématy se zamyslíte, ale není to nic převratného. Moc se mi ale líbilo, jak to bylo načteno, to celé knize dodávala jistý šmrnc. Kdybych jí četla jako klasickou knihu, asi bych ji měla přečtenou rychleji, ale zmizelo by to, co se mi na knize líbilo asi nejvíc. Na pobavení je to fajn záležitost, ale nic hlubokého ani převratného to není.
U této knížky oceňuji upřímnost, celkovou otevřenost a vtip s jakým se autorka pustila do odhalování svého soukromí. Kniha je nádherně ilustrovaná. A ke konci se mi líbila moc tato část :aby si člověk uvědomil , že žít se má jen přítomností. Že není žádné potom a není ani žádné předtím. Říkejte vždycky ,co cítíte, těm , co to mají vědět. Nenechávejte nic na potom. Potom už totiž nic není...
P.S. Můj názor na knihu byl před přečtením takový ... zapeklitý. Kniha mě lákala ale ne natolik abych ji z knihkupectví odnesla. Vždy jsem si ,už po xté, přečetla anotaci a zase ji vrátila zpět. Ale díky čtenářské výzvě jsem si knihu zvolila jako audioknihu. Velké plus bylo ,že ji načetla sama autorka. To vážně oceňuji. Příběh se mi ale líbil. Byla to kombinace deníku a vzpomínek. U některých pasáží jsem se dost nasmála. U jiných jsem zase musela dát pauzu a chvilku nad daným tématem popřemýšlet. Láska, vztahy, rodina, minulost, přítomnost.... Ač jsem knihu hodnotila 3, tak mně mile překvapila a můžu doporučit.
Milé, pěkné počteníčko. Krásné ilustrace. Možná se to ke konci trochu opakovalo, ale i tak to bylo pěkné. Navíc občas proložené i vtípky, takže jako taková oddechovka je to ideální.
Některé úvahy a myšlenky byly fajn, ale jinak je kniha taková neslaná - nemastná, neurazí - nenadchne. Co ale musím vyzdvihnout, jsou ilustrace, ty jsou opravdu parádní a skvěle se k jednotlivým kapitolám hodí.
Jako kniha na mě moc nezapůsobila, ale jako audiokniha s hlasem autorky při nenáročné práci se mi moc líbila ... je pravda, že na poslech právě tohoto druhu četby musí být nálada a neposlouchá na jeden zátah ... některé kapitoly jsou opravdu plné lásky a laskavosti a nutí k zamyšlení nad vlastním životem ...
Upřímně jsem měla od knihy mnohem větší očekávání a souhlasím s komentáři níže, že jako povídky v časopisu dobrý, ale jako kniha to vůbec dobré není.
Poslechnuto jako audiokniha, vyprávěna samotnou autorkou. Aňa tímto kouskem nabízí čtenářům/posluchačům svěží, lahodné jednohubky ze svého života, ve kterých se každá žena chtě nechtě najde. Milé, laskavé, úsměvné a plné lásky, zejména pak té mateřské.
Měl jsem (bohužel) možnost přečíst si část tohoto díla. Kniha samotná vypadá skvěle, má velmi nadstandardně kvalitní a atraktivní zpracování, vazba, přebal, papír, ilustrace, a to je strašně velká škoda, protože takovou krásu by si zasloužila i v textech. Nevím, pro koho byla určena, ale asi jenom pro ty, co rádi čtou slova. Slova, to je totiž všechno, co uvnitř je. Měl jsem strašný problém přečíst víc než 5 stránek - ty rádoby myšlenky, volně poházené bez dějové linky, odpovídaly myšlení puberťačky (a to můžu s čistým svědomím říct, protože jednu pubertální kozu mám doma), ač bylo vidět, že autorka se v některých částech lopotně dřela, výsledek byl stále stejný - těžkopádná četba bez spádu, s prvoplánovitými obraty, primitivními, ale strašně hlubokomyslně podanými myšlenkami splácanými bez ladu a skladu, jak se autorce sypaly z hlavy. Tahle knížka člověku, hledajícímu něco víc než prázdné tlachání, nic nedá. Četl jsem už spoustu knih různých žánrů, a troufnu si říct, že poznám, kdy spisovatel má na psaní talent. Taky poznám, když ho někdo nemá, jako třeba já. Pak to psaní vypadá jako tahle kniha. Autorka by se měla věnovat herectví, to jí jakž takž ještě jde (poslední dobou překvapivě víc a víc), ale, prosím, hlavně ať už nic nepíše. Mimochodem - než budu nařčen z nějakého šovinismu - stejný problém se čtením měla i přítelkyně, která stráví jak odbornou, tak i lehčí literaturu, po dvaceti stránkách řekla, že se to nedá číst, jaká je to blbost o ničem, a knížku odložila. Ale možná jsme jenom naivně čekali něco, co nás obohatí nějakou nevšední myšlenkou ... tento typ literatury nás prostě minul.
Zamilovala jsem si poslech audioknih! ♥
Kdybych si tuto knihu neposlechla, přežila bych to, ale jelikož jí chci zařadit do čtenářské výzvy a sehnala jsem ji jako audioknihu, tak jsem se na ní vrhla. Vyprávění Anny Geislerové se mi líbilo, i jsem se zasmála a při poslechu si říkala, že všichni jsme jen lidi, i když někdo je slavný, tak je to stejně pořád jen člověk jako všichni ostatní.
P.S. Včera jsem šla z práce domů na oběd a přemýšlela jsem, co si dám k jídlu, protože jsem neměla nic uvařeného (měla jsem chuť na rozehřátý hermelín), ale poslouchala jsem zrovna kapitolu, kdy Aňa mluvila o krupicové kaši. Tak jsem přehodnotila svojí situaci a dala jsem si k obědu tu. :-D Skončila jsem zhruba v půlce kapitole.
P.P.S Když jsem pokračovala v poslouchání, zakončovala to slovy: Kdo se po přečtení pustí do vaření, má mé sympatie. .... Vyhrává ten, kdo si po přetení udělá krupicovou kaši ..... :-D Tak při tomto jsem se od srdce zasmála :-D, protože mě na krupicovou kaši vážně nalákala :-D
P.P.P.S Jinak jo, kniha je napsaná obyčejně, obyčejné příběhy ze života. Ale přesto všechno se mi líbila :)
Heeeeeeej! To neplatí! Tuhle knížku jsem chtěla napsat já! To je přece můj deníček.....
Nerada bych, aby to vyznělo příliš pateticky, ale když si dosadíte svoje proměnné, dostanete z řádek svou vlastní rovnici života jak z partesu. Je tam všechno. Radosti i smutky, vzlety i pády, vše nač jsme hrdí i to, na co méně, a to vše podáno vlídně, shovívavě, s nadhledem, humorem a láskou. Přečteno na jeden nádech. A ten výdech po přečtení navíc krásně voní.
P.S. "Chci vidět věci krásné a chci věřit, že všichni vidí to samé."
P.P.S. "Když láska začíná, když se přihodí, změní celý svět."
P.P.P.S. "Jednou za život se dá prožít právě jen ten jeden život."
P.P.P.P.S. Netradičně jedna zcela osobní vsuvka..... Eli, děkuju za krásný dárek, pochopila jsem, proč jsi mi ji dala. Mám tě ráda ❤️
Kniha nebyla vylozene spatna, dokonce si myslim, ze tyto sloupky mohly byt velice oblibene. Presto si nemyslim, ze by si zaslouzily knizni vydani.
Pro mě bylo zajímavější Anino autorství více, než samotný obsah knihy. Některé pasáže mě zaujaly, ale jak už bylo řečeno, kdyby knihu napsal někdo odkudsi...
Štítky knihy
prvotina česká literatura ze života Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2015 |  P.S. |
| 2023 | Co tě nezabije |
| 2021 |  Dopisy Ježíškovi |
| 2019 | P.S. – diář 2020 |
| 2022 | Dobrý rok 2023 |
Aňu jako herečku mám velmi ráda, od knihy jsem ale velké očekávání neměla a musím říct, že mě mile překvapila. Témata sice byla čistě oddechová, ale styl psaní se mi velmi líbil. Byl barvitý, prostě bavil.