P.S: Miluju tě
Cecelia Ahern
Holly a Gerry patří k těm šťastným manželským párům, jimž by každý mohl závidět. Náhle, lékaři u Gerryho v jeho třiceti letech odhalí rakovinu v konečném stadiu. Holly si vůbec nedokáže život bez manžela představit. Jenže Gerry s ní má jiné plány. Pár měsíců po jeho smrti dostane Holly balíček dopisů, které pro ni sepsal a v nichž ji žádá o splnění nečekaných úkolů. S pomocí těchto dopisů, svých potrhlých kamarádek a milující rodiny, která ji někdy dohání k šílenství, Holly postupně objevuje nový život; život dokonce rozmanitější než ten, který ji osud donutil nechat za sebou. PS: Miluju Tě je něžný, zábavný a nečekaně romantický román, jejž si čtenáři uchovají v srdci a v mysli ještě dlouho poté, co otočí poslední stránku.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , BB artOriginální název:
P.S. I love you, 2004
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha, kterou mám spojenou se skvělým filmem. Je to smutné, ale ne depresivní. Je to příběh ze kterého jde cítit láska i přes slzy, co vám tečou z očí.
Od teto autorky jsem precetla kdysi mnoho knih, ale tahle se mi libila nejvice.. I film je moc krasny.. fakt oddychovka..
Miluju film a proto... Proč si nepřečíst knihu? Líbilo se mi, že se šlo hned k věci, žádná omáčka na začátku. Kniha se krásně četla, byla svižná a v každé kapitole se něco dělo.
Kniha mě oproti filmu teda nerozbrečela a ve filmu se mi líbily dopisy víc.
Když nahlídnu do statistiky, měla by to být má 1000. přečtená kniha. Jinak musím uznat, že mě kniha moc nezaujala, hlavní hrdinka mi nebyla sympatická, ani lidé kolem ní. Jen se nezodpovědně chovala, nic nedělala apod. Na druhou stranu oceňuji, že toto dílo psala jedenadvacetiletá autorka, to zas zvyšuje mé ohodnocení.
Knihu jsem četla v němčině, film jsem viděla rovněž. Pro mě byl film asi přeci jen trochu lepší, protože v knize bylo až moc opakováno, jak se cítí (a vlastně to bylo hodně dlouho pořád stejně). Navíc se film přeci jen od knihy trochu odklonil, zkrátka výjimečně ho považuji za lepší než knihu.
Dojemne cteni, ale je potreba mit na to naladu. Ja ji asi nemela, velice nemam knize co vytknout, jen jsem ji cetla asi v nespravnou dobu.
Příběh, který se může stát každé z nás, i když mnohé by neměly takové "štěstí" mít tolik času na stesk. Velmi mě překvapilo, jak je film od knihy odlišný, společného mají jen hodně málo. Pro mě je kniha lepší. I když Gerarda Butlera mám ráda.
Miluju film, je krásný, ale knížka je mnohem, mnohem sladkobolnější. Číst ji, mi způsobovalo fyzickou bolest a tolik jsem toužila vrátit Gerryho z říše stínů. Je nádherná, ale patří k těm, u kterých nevím, jestli najdu odvahu si je přečíst znovu.
Moc jsem toho od této knihy nečekala, ale překvapila mě. Nebylo to jen romantické ženské čtení. Bylo to velmi dojemné .
Knížka se mi velmi líbila, protože byla psána podle událostí, které se jednou v životě mohou stát každému.
Film si uz moc nepamatuju takze srovnávat nebudu. Ja jsem si u knihy oddechla. Pohodové, nenáročné čtení.
V knize byly části, které mě bavily (romantika, humor, běžný život), části, které mě bavily méně (vata) a části, které mě vyloženě iritovaly (absurdní chování postav). Nebylo to špatné, ale nijak mě to neoslnilo. Rozhodně je potřeba mít tu správnou náladu, aby si knihu člověk užil. Asi by pomohlo, kdyby kniha byla kratší. Pak by mě určitě bavila víc.
Naprosto bezmezně miluju film, takže pro mne bylo docela zklamáním, že krom jmen a faktu, že Garry před smrtí napsal pár dopisů, nemá kniha a film vůbec nic společného.
Každý bude mít na tuto knihu jiný názor. Pro mě je to srdcovka. Jediné, co můžu napsat je: přečíst a udělat si svůj vlastní názor.
Nic pro mě. Film už si skoro nepamatuju, asi se opět podívám, abych měla také srovnání. Po čase už ani pořádně nevím, jak kniha dopadla...
Autorovy další knížky
2016 | Vadná |
2006 | Kde končí duha |
2009 | Díky za vzpomínky |
2009 | Dárek |
2020 | Dokonalá |
Trochu mě překvapuje hodnocení, které je velmi kladné. Mě kniha hodně nesedla a nebavila mě (možná proto, že film je jeden z mých oblíbených a kniha se mu moc nepodobá). Ale podle mého názoru bylo hodně poznat, že autorka knihu psala velmi mladá a některé scény byly nedospělé, povrchní a hrdinka se chovala... no, jako husa :). Vlastně téměř celá kniha ve mě vyvolávala pocit, že se autorka skoro až násilně snaží vyvolat nějaké pocity, které z mé strany z valné většiny nepřicházely. Film se mi líbil o moc víc.