Pád
Simon Mawer
Rob Dewar se zrovna vrací autem domů, když v rádiu uslyší zprávu o smrti svého starého kamaráda a kdysi také horolezeckého partnera Jamieho Matthewsona, známého a úspěšného horolezce, který se zabil při pádu z obávané skalní stěny v severním Walesu. Ačkoli se tito dva muži již několik let neviděli, Rob okamžitě otáčí svůj vůz a spěchá do Walesu, aby nabídl pomoc a útěchu Ruth, vdově po Jamiem. Tahle změna trasy se ukáže být osudovým momentem, který Roba přiměje vydat se na pomyslnou cestu zpět v čase do doby svého mládí, do časů vlastní posedlosti horolezectvím, do dnů, kdy učinil určitá klíčová životní rozhodnutí, která jej nyní začínají pronásledovat. Při pátrání po příčinách Jamieho smrti je náhle nucen čelit desítky let starým a zdánlivě zapomenutým zradám a lžím. Postupně odrývaná tajemství Jamieho života odhalují Robovi palčivou pravdu o osudech jeho matky v době jejího pobytu v Londýně před vypuknutím a v průběhu druhé světové války. Simon Mawer odhaluje ve svém v pořadí pátém románu jednotlivé vrstvy historických dějů propojujících skupinku lidí vzájemně propletených láskou, rivalitou a vášní. Na pozadí jednoho milostného trojúhelníku se nenápadně rozvíjí historie další a zcela nečekané pavučiny vztahů. Čtenář sleduje osudy postav od doby válkou zkoušeného Londýna, přes rozevlátá a náruživým horolezectvím naplněná šedesátá léta, až po rozuzlení zasazené do kulis zapadlé vesnice současného Walesu. Simon Mawer originálním a velmi přitažlivým způsobem zpracovává téma nemožnosti úniku před dopady dávných křivd a utrpení. Román Pád byl publikován v roce 2003 a v témže roce za něj Simon Mawer získal prestižní Boardam-Taskerovu cenu za nejlepší knihu s horolezeckou tématikou.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno:
2013
,
Kniha Zlín
Originální název:
The Fall, 2003
více info...
Přidat komentář
Simona Mawera mám moc ráda, jeho knihy se mi velmi dobře čtou (zatím přečten Skleněný pokoj a rozečtený Mendelův trpaslík). Líbí se mi autorův styl psaní, je takový lehký a nenucený. Pád se ale trochu vymyká autorovu klasickému psaní, a to zejména svou délkou (474 stran, ostatní jeho knihy jsou podstatně kratší, i Pražské jaro a Provazochodkyně mají téměř o 100 stran méně). A přiznám se, že mi to asi trochu vadilo. Kniha je fajn a čte se dobře i tak, ale na celkovém dojmu jí ubírá přílišný popis konkrétních situací, některé pasáže by tam za mne nemusely být vůbec. Ony čtyři hvězdy dávám primárně za druhou polovinu knihy, která je skutečně výborná a nelze jí za mě nic vytknout. Pět hvězd bych dala v případě, kdyby byla první půlka zkrácená. Jinak ale vřele doporučuji :-)
Knihy, která je zaměřená na téma horolezectví, jsem se docela bál, neb jsem si nedokázal představit, jak může takovou činnost autor popisovat a jestli se to doslova nezmění jen v popis nějakého lezení po neznámé skále. Nicméně pan Mawer to dokázal a vše popsal velmi zajímavým a čtivým způsobem. Navíc do toho propletl téma druhé světové války a bombardování Londýna. Román je to působivý a bylo zajímavé poodhalovat těžké životní osudy a propletence Diany, Mag, Roba, Ruth, Evy a Jaimeho. Opět se zde ukázalo, jak je vždy a všude (nejen v horolezectví) důležitá komunikace.
Zbytečně rozvláčné, zejména s ohledem na dramatický obsah: válka v Londýně, náročné horolezení a samozřejmě psychologická zápletka stará i nová, hotový propletenec. Autor zřejmě používá podobnou šablonu - vybere zajímavé kulisy a do toho rozmělní psychodrama se sexuálním podtextem. Přidat na dramatičnosti kulisám (nebo je aspoň nechat více promlouvat) a ubrat psychologickým hrátkám by mi vyhovovalo víc.
"Celá tahle pitomá hora je posetá skobama. Skobama a mrtvolama. Cvakni se do skoby a překračuj mrtvoly." (žádný Everest, starý dobrý Eiger se svojí vražednou severní stěnou úplně stačí)
Nečekala bych, že jde spojit survival román s romantickým příběhem a vytvořit čtivou knihu.
Mám jedinou výtku: pasáže o lezení a horách mě lákaly vyrazit taky někam na hory a jen prohloubily mou frustraci z karantény! Ale za to autor nemůže :)
Kniha je čtivá, přesto pro mě byla lehkým zklamáním. Část o výstupu na Nordwand se mi moc líbila, ale jinak dost červená knihovna :)
Další velmi čtivý román autora, který mě baví.
Přesto u mě zůstává jedničkou Skleněný pokoj :-)))
Od Simona Mawera jsem četla vše, co u nás již vyšlo, a Pád považuji za jednu z jeho nejlepších knih. Je o lásce, přátelství, zradě, tajemstvích a traumatech, která z nich pramení a dokáží ovlivnit celý život. Mawer umí mistrovsky vystihnout napětí v emočně vypjatých situacích, ať už jde o strach o život nebo třeba erotiku. Nebyla to knížka na jedno nadechnutí, na začátku mi chvilku trvalo, než jsem se začetla, ale zážitek z ní mám silný. Změny v obdobích a postavách mi nevadily, příběh se odvíjel přirozeně a lehce. Konec jsem sice předvídala, ale není to detektivka... Myslím, že si zaslouží 5*.
Horolezecké téma by nemělo nikoho odradit – pasáže nejsou závratně dlouhé, dají se přeskočit tak, abyste nepřišli o děj. Naopak pokud chcete číst o zdolávání hor pak si pěkně vykreslené pasáže užijete.
V každém případě je to krásný příběh, jednak osudem jednotlivých postav, jednak jejich charaktery. Určitě neustrnete v tom komu fandit! Možná trochu trvá se začíst, ale rozdělení knihy na časové úseky je „načasované“ akorát a dostatečně napínavé. Prostě vše v pravou chvíli. To každý autor neumí:o)
Nemyslím, že se dá úplně předpokládat konec, takže knihu odložíte opravdu až na poslední straně…. a na té si řeknete - to ještě nemůže být konec - jako byste chtěli dál být součástí příběhu.
Moje 1.kniha od pana Mawera, k němuž mne přilákal Skleněný pokoj o brněnské vile Tugendhat, ale byla zrovna v knihovně vypůjčená. Už mám tuto i další knihy skvělého britského vypravěče v hledáčku :o)
Po přečtení Skleněného pokoje jsem pátrala po dalších dílech Simona Mawera. Vybrala jsem Pád, horolezecká tématika mě vždy přitahovala. Dva milostné trojúhelníky (jestli se to tak dá nazvat, ve skutečnosti to je jeden velký vztahový propletenec), horolezecké výstupy, válka. Překvapivý konec (i když se dá odtušit). Příběh ve mně zanechal velké emoce a pocit, že teď si musím zase dát něco méně náročného na přemýšlení. Hvězda dolů za trochu obtížnou orientaci ve vztazích vzhledem k několika časovým rovinám příběhu. Skleněný pokoj Pád nepřekonal, ale ráda někdy sáhnu po dalším Mawerovi.
Simon Mawer je podmanivy Pan spisovatel, mistr vypravec, ktery vas zaplete do svych siti natolik nenapadne a nevsedne, az se najednou pristihnete o x desitek stran dal jak s napjetim zadrzujete dech a hltate tu krasu a chtete jen vic a vic a pritom jeho knihy nejsou tematicky lehke... ale jsou tak nadherne. Tahle je pro me osobne velika srdcovka, jako amatersky lezec jsem pribeh prozivala s hrdiny kazdou svou bunkou, stal se moji soucasti uz naporad... dekuji pane Mawere :)
„Minulosti je třeba se postavit čelem. Dříve či později je to nevyhnutelné. Nemusí se zrovna natřásat před našimi zraky, ale je všudypřítomná. My sami jsme svou vlastní minulostí. Nemáme nic než minulost a nic z toho, co se stalo, nelze odestát.“
Kolik toho děti nevědí o svých rodičích. A mají rodiče právo mlčet o věcech, které se dětí bytostně dotýkají? A mají obecně lidé právo jeden druhému zamlčet něco, co se ho dotýká? Minulost nakonec stejně vyjde najevo. Ovšem často už pozdě. Osud zúčastněných je nenávratně změněn a ve chvíli, kdy si pravda konečně najde skulinku a dostane se na světlo, už nic nezmůže. Člověku pak nezbývá, než si povzdechnout, „proč jsem to nevěděl dřív“.
Možná můj komentář působí trochu depresivně, ale kniha taková není. Děj plyne hladce a vy všechno pozorujete jakoby z povzdálí. Doporučuji jako příjemné nenáročné čtení, které vás emocionálně příliš nezasáhne. A jednu hvězdu dávám za závěr, který ačkoli jsem něco málo tušila, tak pro mě byl přesto překvapením.
První polovinu knihy jsem se do knihy nemohla začíst, ale od cesty na Eiger jsem se naopak až do konce nemohla odtrhnout. V podstatě tři časové roviny a jejich střídání mi vyhovovalo. Dobré čtení.
Úžasná kniha, která člověka vtáhne do světa horolezců. Vždycky mě dojímá příběh, ve kterém je ukryté nedorozumění nebo právě skrytá pravda, která přijde na povrch až příliš pozdě....
Hory a lidé.Dva milostné trojúhelníky v průběhu několika desetiletí.Mezitím sem tam nějaký ten zdolaný kopeček a lidské trápení a emoce...
Pro mě atraktivní horolezecká vsuvka.Uvítala bych ale lepší popis hor.Jejich krásy i krutosti.
Dobrý příběh i když s předvídatelným koncem.
V pohodě: Slušně napsané, jen to líčení hor a výstupů mi přišlo slabší než třeba v Osmi horách, postavy vcelku zajímavé, nepříliš překvapivá pointa. Až budu mít někdy čtenářskou nouzi, klidně sáhnu po dalším Mawerovi s tím, že to nebude blbost.
Již druhá kniha od tohoto autora s určitě zajímavým námětem a pro mě zajímavější v tom, že v mládí jsem dost provozoval vysokohorskou turistiku a mám i menší zkušenosti z lezení po skalách. Na knize bych ocenil i vykreslení nejen krás welškých hor ale i obtížnějších terénů například ve švýcarských Alpách, které museli hlavní aktéři příběhu při svých výstupech absolvovat. Kniha je prostoupena přátelstvím, láskou ale i sexem a závistí některých postav tak, jak tomu v běžném životě bývá. Příběhu dávám 4*
Štítky knihy
horolezectví anglická literatura milostný trojúhelník
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Tahle knížka se povedla! Horolezecká vášeň z ní úplně čiší a v kombinaci s příběhem lásky, zrady a války se to perfektně čte.