Pád Gondolinu
J. R. R. Tolkien , Christopher Tolkien
Pán prstenů série
Čtenáři Hobita a Pána prstenů vědí, že J. R. R. Tolkien zasadil tyto příběhy do propracovaného světa, jehož kořeny sahají do mnohem hlubší minulosti. Některé příběhy z dávnověku jeho světa známe zdíky úsilí Christophera Tolkiena, který otcovy příběhy rekonstruuje z rukopisných verzí. Po Silmarillionu, Nedokončených příbězích a Húrinových dětech tak nyní přichází Pád Gondolinu, pojedávající o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod, který je druhým nejmocnějším z božských Valar. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, elfové, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Jeho úhlavním nepřítelem je Turgon, vládce Gondolinu, ukrytého před Morghothem mocí kouzel. Ulmo své záměry prosazuje skrze Tuora, kterého dovede do Gondolinu, kde Tuor dosáhne výnamného postavení, ožení se s Turgonovou dcerou a zplodí s ní syna Eärendila. Když se v Gondolinu najde zrádce a Morgoth město najde a zničí, Tuorovi i s rodinou se podaří uprchnout; jeho potomkové pak účinkují v pozdějších obdobích tolkienovské mytologie - například jeho vnuk Elrond, kterého známe z bojů o Prsten.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
The Fall of Gondolin, 2018
více info...
Přidat komentář
Jako fanda Tolkienova světa nemůžu dát nižší hodnocení. Kniha není úplně klasickým příběhem. Nicméně vylíčení událostí pádu několika způsoby se mi líbilo.
Kniha je predovšetkým zameraná pre fanúšikov Tolkienovho sveta. Obsahuje rôzne verzie o páde Gondolinu, preto pre začinajúcich čitateľov neodporúčam ako začiatok. Hlavný príbeh je spísaný približne prvých 80-tich stranách, zvyšok Tolkien Jr. opisuje ako príbeh lepil do kopy, kde čerpal zo Silmarillionu, Beren a Lúthien, dokonca je tu spomenutý aj Turín z knihy Hurínové deti. Je to už nejaký rok čo som čítal Silmarillion, preto mi niektoré mená utekali, ale nakoniec to bolo skvele spracované. Uvítal by som aj ako film. Snáď sa v budúcnosti nejaký režisér nechá inšpirovať.
Už v Nedokončených príbehoch ma fascinovalo rozprávanie O Tuorovi a jeho príchode do Gondolinu, ktoré ma nechalo prejsť bránami, uvidieť vidinu mesta v diaľke a, bohužiaľ, tam aj skončilo. Odvtedy stále ľutujem, že Tolkien príbeh nedokončil. V Páde Gondolinu som dostala príjemný darček v podobe Povesti o páde Gondolinu, ktorá je síce raným spisovateľovým dielom a preto celkom nezapadá do jeho pozdejšej tvorby, ale dáva skvelú predstavu o tom, do čoho sa to mohlo vyvinúť. Kvôli silne nostalgickému pocitu, ktorý je u mňa porovnateľný so záverom Pána prsteňov, dávam plný počet.
Jedna z posledních knih editovaných Chr. Tolkienem vzešlá z odkazu jeho otce. Těšil jsem se na ni velice, ale ještě více jsem se bál nenaplněného očekávání, jak jsem tak četl některé z čtenářských recenzí. Bál jsem se zbytečně, byť kniha neobsahuje jeden celistvý příběh, ale několik verzí a různé varianty vývoje příběhu. Přesto jsem byl knihou okouzlen, protože Chr. Tolkien dává nahlédnout do myšlenkové kuchyně svého otce a je to dobrodružné nahlížení. Ano, je škoda, že Tolkien senior tento příběh dostatečně nerozvinul, bylo by to jistě úžasné čtení. Ale i tak může být Tolkienův fanoušek nadmíru potěšen, opět je zasazen další z kamínků do obrovské mozaiky světa Středozemě. A český čtenář se navíc může ještě tento rok těšit na Berena a Lúthien.
Jak sám autor píše, jedná se o poslední z knih, která reviduje nebo rozšiřuje příběhy ze Starých časů, potažmo Silmarillionu. A stejně jako u těch předchozích zaujímá samotný příběh pádu Gondolinu jen malou část. Zbytek textu tvoří rozbor díla, jak po stránce obsahově, tak příběhové. Takže ten, kdo čeká dalšího Pána prstenů, se nedočká a stačí, když si přečte jedinou kapitolu v knize. Naproti tomu toho, koho zajímá, jak JRRT tvořil a jak propracovaný byl jeho svět, si přijde na své. Co se týče ústřední povídky, některé detaily mě celkem překvapily. Například určitá primitivnost Prvního věku, kdy Tuor přichází oblečen v medvědí kůži s oštěpem s hrotem z rybí kosti. Nebo popis jedenácti rodů, kdy jeden bojuje okovanými kyji a jiný zas dvoubřitými sekerami, což se hodí spíše na trpaslíky, než k elfům. Zajímavostí je také elf Legolas, což znamená "Zelený list". Stejné jméno pak dal i jiné postavě z jeho nejznámějšího díla. Bonusem jsou ilustrace Alana Lee, jednoho z nejuznávanějších autorů obrazů na téma Středozemě.
Báječnou prvotní povídku vystřídala mírná sklíčenost při uvědomění nad neúplností a nedotažeností. Doporučil bych spíše opravdovým fanouškům...
Tak tato kniha se pro mě stala noční můrou, kterou jsem dočetl jen díky mojí tvrdohlavosti. Jednu hvězdu dávám za to, že samostatný příběh je moc zajímavý a opravdu mě oslovil. Ale jinak na knize shledávám všechno špatně. Opravu jsem totiž nečekal, že budu číst čtyři příběhy. Bohužel naprosto stejné!! Kde jediný rozdíl byl v tom, že je na nich vidět autorův vývoj. Další velký problém pro mě byl ten, že polovina knihy byla psaná spíše stylem odborné publikace na téma: jak se vyvíjel Pán prstenů, jeho svět a mytologie. Posledním problémem pro mě bylo, že na konci byly rejstříky obrázků, kde by mě opravdu zajímalo, proč je tam dávají, když čísla stránek se stříleli spíše od boku než, že by odkazovali na správné stránky. Ten poslední problém bych normálně přešel, ale bohužel jsem knihou tak frustrovaný, že mě tato skutečnost opravdu dorazila. Opravdu velké zklamání.
Kniha, která připomíná, jaká je škoda, že John Ronald Reuel Tolkien nepatřil mezi příslušníky elfů ani mužů z Númenoru...jinak by měl totiž více času na to, aby tuhle velkolepou ságu dokončil. A nám všem by nezbývalo než žasnout nad takovým veledílem!
Pád Gondolinu je moje opětovné setkání s Tolkienem asi po dvaceti letech. Tím chci říct, že skoro vše důležité ze Silmarillionu i Pána prstenů jsem už zapomněl, a přece mi tento příběh naprosto učaroval. Přestože je fragmentární a nedopracovaný, složením různým verzí působí uceleně, jeho význam je zcela jasný a platný sám o sobě, i když vám chybí genealogický kontext a návaznost na jiná díla. V zásadě je to mýtus o původu (a současně i proroctví o budoucnosti) zla ve světě – krásně napsaný, plný silných obrazů a hlubokých, vícevrstevnatých motivů. Zvlášť si užijete, pokud vás přitahuje téma dobývání/obrana hradů a měst. Pokud nejste a nechcete být tolkienologové a chcete si prostě jen užít příběh, nemusíte se probírat všemi v knize zahrnutými verzemi (v něčem se překrývají, v jiném liší), natož pak komentáři editora (jehož výklad chronologických vztahů mezi různými verzemi není vždy úplně srozumitelný). V tom případě doporučuji jinou návaznost textů, než jak jsou za sebou v knize seřazeny, a to třeba takto:
1) Prolog od str. 19 od věty "Poté, co bylo Devět Valar vysláno...";
2) Příběh vyprávěný v Quentě Noldorinwa od str. 88 ("Zde je třeba vyprávět o Gondolinu...") do str. 91 ("Jeho triumf byl téměř úplný, a přece ne docela");
3) Turlin a vyhnanci z Gondolinu od str. 77 do str. 78 ("... jaký důmyslný plán pak vytvořil a co z něj vzešlo.");
4) Poslední verze;
5) Pověst o pádu Gondolinu od str. 37 ("Velitel stráže vysvětlil..." s přihlédnutím k předchozímu odstavci o sedmi jménech města);
6) Závěr Quenty Noldorinwa.
Spoje mezi částmi možná ani tak nebudou úplně hladké (v části 4 si např. Tuor obléká Turgonovu zbroj, zatímco v části 5 přichází do Gondolinu oblečen do medvědí kůže), ale věřím, že to může pomoct. Určitě doporučuji používat šikovný Seznam jmen na konci knihy. Ano, je věčná škoda zkázy nejen Gondolinu, ale i skutečnosti, že autor nemohl příběh dopracovat podle svých představ. Na druhou stranu tahle nadčasová a strhující legenda za trochu čtenářské nepohodlnosti rozhodně stojí!
Tahle kniha rozhodně není pro každého. I skalní příznivec světa J.R.R. Tolkiena na ni musí být naladěn a neočekávat nový rozsáhlý a hluboký příběh. Kniha totiž neobsahuje vyprávění o pádu Gondolinu, jak by se dalo podle názvu čekat, ale vyprávění o tom, jak se příběh vyvíjel a měnil. Jeden příběh je vyprávěn opakovaně, s upozorněním na rozdíly. Tím spíše si ho však čtenář zapamatuje a vryje se mu pod kůži.
Dalo by se říct, že takovýto způsob vyprávění bájí či pohádek je přeci běžný - vždyť dva lidé nepoví pohádku o Červené Karkulce stejně. Kdo je méně poetický, může knihu brát jako sondu do spisovatelovy duše a jako pokus o zachycení způsobu jeho práce.
Znám Silmarilion i Nedokončené příběhy, přesto jsem doteď měla v postavách mírný zmatek. Po přečtení této knihy si je však pamatuji a konečně se mi utřídily. Velmi si cením také toho, že kniha nekončí "pádem", resp. útěkem, ale jsou dovyprávěny osudy hlavních postav i jejich potomků.
Aj keď Tolkienova tvorba je pre mňa tou najdokonalejšou a najprepracovanejšou tvorbou na svete, musím priznať, že tieto zlepené, neúplne náčrty nie sú podľa môjho gusta. Áno, dopĺňa to niektoré nejasnosti zo Silmarillionu a ponúka nám to pohľad na isté udalosti z rôznych uhlov, ale to čaro sa časom vytráca. Niekedy je aj menej viac, a niekedy naozaj netreba nasilu skladať všetky útržky so známymi pojmami zo Stredozeme, ktoré sme po otcovi našli zaprášené na povale, napísane na nejakom zdrape žoltnutého papiera. To, čo Tolkien za svojho života chcel zverejniť, zverejnil. To, čo nestihol, alebo jednoducho nechcel zverejniť(možno kvôli nespokojnosti s výsledkom práce) by malo zostať pod rúškom tajomostva, aby sa aj čitateľ takto, aspoň trochu, mohol vžiť do role najlepšieho spisovateľa a dofantazírovať si tak niektoré nedokončené príbehy.
Neviem, či je možné knihu nazvať "doplnkom" k Silmarilionu, no určite je to dielik do skladačky Tolkienovho obrovského sveta. Editor ukazuje prepojenie s ostatnými knihami a samotnú (relatívne krátku) povesť o páde Gondolinu dopĺňa niekoľkými krátkymi prácami.
Ak ste u Tolkiena zvyknutí len na Pána prsteňov (alebo prinajhoršom Hobita), Pád Gondolinu môže byť ťažký, ba až nudný oriešok. Ak od neho máte čo-to prečítané, Pád vás môže obohatiť.
Veru, škoda Gondolinu...
Kniha je určena opravdu jen pro velké fanoušky Tolkiena. Abyste si ji užili a pochopili motivy postav a skryté nuance a narážky na dění kolem, musíte mít načteného nejen kompletního Pána prstenů, ale i Sillmarilion a Húrinovy děti. Pokud k tomu přistupujete bez znalostí výše uvedených knih, s největší pravděpodobností vás kniha nebude bavit, jelikož pověst o Gondolinu je dlouhá cca 70 stránek a zbytek je pouze rozbor Tolkienovo motivů a náčrtů, kudy se mohl příběh udávat, protože novela Pád Gondolinu (pozor, pověst o pádu Gondolinu je prvotní text, který je sice ukončen, příběh je vesměs stejný, ale text není tak čtivý a je vidět, že se jedná o ranou Tolkienovu éru), není ukončena.
Pravděpodobně poslední editorský počin Christophera Tolkiena, jemuž tímto vzdávám nejvyšší úctu a poděkování. Zároveň díky Argu, že jsem toto na rozdíl od části řady HoME a Berena a Lúthien nemusela louskat v Tolkienově místy dost archaické angličtině.
A právě řadě HoME a BaL se Gondolin podobá - mnohem více než Silmarillionu nebo Húrinovým dětem: editor sleduje vývoj příběhu v průběhu času a na jednotlivých zlomcích, jak byly napsány a zachovány, nepodává celistvý příběh. V knize také, krom editorských poznámek, v podstatě není žádný "nový", dříve nepublikovaný text - ze dvou nejdelších už Ztracená pověst vyšla v HoME 2 a Poslední verze zahajuje dnes už těžko dostupné Nedokončené příběhy přeložené do češtiny (pod jménem O Tuorově příchodu do Gondolinu). I tak je myslím dobře, že se Ch.T. odhodlal k samostatnému shrnujícímu vydání příběhu, třetí z "velkých" pověstí Silmarillionu.
Věčná škoda, že Poslední verze Tuorova příběhu nebyla nikdy dokončená, protože existující část má ohromný potenciál a autor nás tím připravil o epickou bitvu o Gondolin ve stylově modernějším a propracovanějším podání (protože už ve Ztracené pověsti je to bomba).
Skvělá kniha. Nebude to ale zadarmo. Je zkrátka třeba se trochu vyznat v Tolkienově světě. Na začátku knihy je uvedena nejranější, ovšem dokončená verze příběhu. A pokud si čtenář dokáže k této verzi přiřadit hrubá fakta z pozdějších, ale zdaleka ne tak detailních verzí, především té ze Silmarillionu, zjistí, že je příběh víceméně kompletní. Jedná se hlavně o správné přiřazení jmen a rodokmenů, tak jak jsou uvedeny v pozdějších verzích. Nedokončená verze v závěru této knihy (publikovaná už dříve v Nedokončených příbězích) zase poskytne nápovědu, v čem by pravděpodobně byl příběh jiný. Krom změn ve jménech se jedná obvykle o to, která z postav danou věc vykoná, kterou cestou se ke svému cíli dostane, nebo jaké prostředky k tomu použije. Jsem však přesvědčen, že hlavní dějová linka by zůstala zachována. A je skvělá a jsem hrozně rád, že vyšla alespoň v této verzi. Pozorný čtenář se může dozvědět víceméně vše, co by o pádu Gondolinu potřeboval vědět.