Tak padne náš svět
Megan Crewe
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/213960/mid_tak-padne-nas-svet-213960.jpg
4
271
271
Padlý svět série
1. díl >
Šestnáctiletá Kaelyn žije na malém ostrově nedaleko pobřeží, jehož obyvatele postihne podivná virová epidemie. Ti, kteří jsou dosud zdraví, musejí bojovat o tenčící se zásoby potravin, aby neztratili naději na přežití. Zatímco svět, který Kaelyn znala, se kolem ní hroutí,...
Přidat komentář
Katastrofa! A nemyslím tím ten virus. Hlavní postava opět na facku. Naprosto nelogicky bezohledně jednající blbá kravka. Ach jo, kdy už někdo napíše normální sympatickou logicky uvažující teen ženskou postavu? Pokračování si stejně přečtu, protože ho mám doma, ale nic si od toho neslibuji, maximálně protáčení očí.
Lepší průměr. Hodně se mi líbil styl, jakým to bylo psané, ale samotná zápletka nepřinesla nic extra originálního.
Apokalyptický příběh vyprávěný formou dopisů. Nápad nikterak originální, ale zpracování bylo dobré a četlo se to prakticky samo. Knihu hodnotím 3 hvězdičkami - nenadchne, ale ani neurazí. Nevím, jestli budu číst druhý díl, protože natolik mě to nezaujalo. 3/5
Kniha která mě chytla za srdce,miluji knihy s tématy apokalypsy či postapokalypsy.
Tato kniha je pro mě velmi milé překvapení, neboť epidemii viděnou očima dospívající dívky, která je mírně duševně labilní, je vcelku orginální nápad. Příběh,který sleduje dozrávání mladé dívky v krizové situaci, je nejen napínavý ale dobromyslně pozitivní, neboť hlavní hrdinka neodsuzuje druhé lidi, když v ohrožení selhávají. Vyznění celé knihy je optimistické a tak jsem se rozhodl přečíst si i druhý díl.
Nechápu, jak se mohla kniha ocitnout v obchodě Levné knihy. Pro mě úplně skvělý děj. Knihu jsem přečetla téměř najednou. Díky autorce jsem se lehce vžila do role hlavní hrdinky. Určitě knihu doporučuji !! (i druhý díl, který je možná ještě lepší :) )
Recyklovaný nápad, který se dnes vidí všude. Průměrná četba, nic otřesného, ale ani nic úžasného. Kniha mě bavila tak, že jsem ji dočetla. Plusko má obálka, která je lepší než samotná knížka.
Knihu jsem přečetla na dva zátahy a těším se na druhý díl. Je pravda, že hlavní hrdinka mi k srdci moc nepřirostla (přišlo mi, že má nějakou sociální fóbii, nebo takhle prožívají všechny náctileté slečny své životy?). Děj skutečně občas nesedí, taky mi nepřišlo, že by stále odsýpal. Nic to ale nemění na tom, že jsem se celou knížku nenudila a vtáhla mě mezi řádky hned od první kapitoly. Vřele doporučuji, nejlépe někam k moři, třeba na Sicílii. :-D
Boží, boží, boží! Přečteno za dva dny a jediné, co momentálně potřebuji, je sáhnout po dalším díle. Sympatická, uvěřitelná (a správně sarkastická!) hlavní hrdinka i ostatní postavy (miluju Meredith), žádný zbytečně natahovaný děj, naopak, všechno hezky odsýpá a není stránka, u které byste se nudili, krátké kapitoly a nespisovná mluva je pro mě taky velkým bonusem. Je to pak celé takové uvěřitelnější, reálnější. Líbilo se mi, že většina lidí se snažila dělat něco pro záchranu ostatních, že se všichni prostě jen nezačali bezmyšlenkovitě vraždit, což bývá u podobných příběhů časté. Velké překvapení, těším se na pokračování.
PS: Kdo se taky po celou dobu čtení škrábal?
Líbil se mi střízlivý popis událostí a myšlenek. Vše je jako by popisováno s odstupem a jistou odtažitostí a přitom to ve všech a všude vře.
Obálka se mi moc líbí, zpracování je naprosto skvělé a symptomy z knížky se přenášejí do reálného života. :D
Psáno čtivou formou, která mě překvapila a je naprosto skvělá. Děj je nepředvídatelný a napínavý, těším se na další díly.
Tohle téma je svým způsobem už ohrané, poněkud klišoidní a člověk má pocit, že je to pomalu převyprávěný příběh z nějakého katastrofického filmu do knižní podoby. Na druhou stranu, téma knihy je podáno neotřelým způsobem, díky deníkovým zápiskům máte pocit, že se vám do rukou dostal tajný deník vaší pra-pra-prababičky, díky níž můžete nahlédnout do jejího světa skrz její myšlenky.
Co ve mě vzbuzovalo trochu nedůvěru byl celkově průběh nemoci - škrábání, kašlání, horečka, poruchy v komunikaci, halucinace a smrt...? Možná jsem očekávala něco víc... řekněme drastičtějšího. Vzhledem k tomu, že kinematografie je plná různých katastrofických scénářů na podobná témata (a že jsem jich viděla hodně) mi dané příznaky přišly trochu nepravděpodobné.
Ani děj mezi první a druhou částí mi neseděl. Přišlo mi to strašně urychlené, neucelené... Vyskytlo se zde i několik nelogičností * SPOILER * Kaelyn má strach o Leovy rodiče, jede se za nimi podívat (to už ale vypukl virus a lidé jsou v karanténě), oba jsou naštěstí v pořádku a pracují na zahradě. Na konci knihy Kaelyn říká, že padli hned v prvním náporu virusu, přitom v té době podle autorky byly ještě v pořádku. Že by se uměli naklonovat? * KONEC SPOILERU *
Ve 4 měsících můžete sledovat, jak virus zdecimuje celý ostrov, jak lidé zapomínají na to, co je morálka, lidskost, empatie... existuje už jen "zákon džungle".
Kniha je ale zajímavá - ne v tématu, ale spíš v jeho podání. Z postav máte pocit plytkosti, někdy až jako by tam byly jen proto, aby měla autorka koho ve finále zabít. Tahle témata (epidemií, pandemií a dalších katastrofických scénářů) můžou působit ohraně, při čtení na to rychle zapomenete. MC má vskutku vypravěčský talent...
Mihla jsem se letmo v levných knihách a vzala první knihu ze zajímavým dějem, abych se tu necelou hodinku v metru nenudila a na konečné jsem litovala, proč před sebou nemám ještě alespoň dvou hodinovou cestu, protože jsem se od knížky nemohla utrhnout. Ač se jedná již téměř o klišé, co se týče tématu pandemie, děj byl napsán opravdu napínavě a dá se říci že i nevšedně. Po dvou dnech jsem si běžela koupit do knihkupectví druhý díl a čekám, zda-li bude do češtiny letos přeložen i třetí. Knížka pro mě byla velkým překvapením a mohu jen doporučit!
Musím říct, že jsem trochu zklamaná. Četla už jsem mnohem lepší YA dystopie, tahle byla jedna z těch slabších. Samotný příběh není nijak extra zajímavý ani poutavý, spíše lehce předvídatelný a nudný. Postavy jsou plytké, ničím zajímavé. Styl jakým je kniha napsána a vůbec, ten jazyk, to je zkrátka slabší.
+ při čtení si budete všímat příznaků nejenom na sobě, ale i u ostatních (jakmile někdo kýchne, pomyslíte na ten vir)
- styl psaní, jazyk, příběh (neuvedení zda-li jsme v současnosti, budoucnosti..?)
Bylo to čtivé, forma vyprávění zajímavá. Ale tyhle "virové" zápletky mám radši rovnou zfilmované ;-)
Kdo to naopak vyhledává, tak se mu to nejspíš bude hodně líbit. Ehm, pokud spadá tak trochu k young adult/new adult.
Jak se pozná dobrá knížka, kde figuruje jako záporná entita, společný nepřítel mezi nepřáteli, nemoc? Při čtení na sobě jeden pozoruje symptomy, takhle moc mě ještě kůže na zátylku a na rukou nesvědila a mám ten dojem, že jsem při čtení i párkrát pšíknul. Hurá dál!
Taková young adult dystopická trilogie. Jak vir ničí náš svět - nebo spíš jak postupně snižuje hustotu zalidnění a počet obyvatel Země, je v knize popsáno pomalu, krůček za krůčkem. Ve většině jiných knih takového žánru se na to jde rychleji - něco se stalo a teď to vypadá takto - a přeskočí se nějaké části. Tady v této knize to nehrozí. Tady opravdu postupně čteme, jak jde vše "do kytek".
Na jednu stranu se mi líbilo, že byl děj takový klidnější, myšleno tak, že tu nebylo vše tak vyhrocené a kruté, i když samozřejmě dost kruté je jen to, jak postupně postavy přichází o své blízké. To je určitě to nejhorší na všech koncích světa. V téhle knize je na to kladen větší důraz než obvykle čtu. U ostatních knih tohoto typu třeba víme, že postava přišla o blízké někdy někde v minulosti, jenže v této knize Kaelyn o blízké přichází postupně s námi, a tak víc můžeme být u toho prvotního pocitu žalu a smutku.
Na druhou stranu tomu ale trochu větší drama chybělo. Aspoň mně. Sice jsem spíš člověk , co je za to klidnější a jsem ráda, když jsou oblíbené (dobře, možná i ty méně oblíbené nebo velmi vedlejší) postavy v bezpečí, ale něco knize chybělo. Nějaká šťáva.
Závěr se mi líbil, hlavně ta část, že se nikdy nemáme vzdávat a každý může být užitečný, i když dělá třeba jen zdánlivě malé nebo nepodstatné činnosti.
PS: Prosím, spisovatelé, nemůžete popis postavy hodit hned na začátek? Já si postavu celou dobu nějak představuji a pak průběhem knihy zjišťuji, že vypadá nakonec úplně jinak, než jaká je má představa. To prostě nemám ráda a trochu mi to komplikuje celý zážitek ze čtení...