Pamatuji si vás všechny
Yrsa Sigurðardóttir
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269909/bmid_pamatuji-si-vas-vsechny-f17-269909.jpg
4
747
747
U ledového islandského fjordu leží vesnice duchů... královna islandské krimi přichází s mrazivým thrillerem, poprvé bez právničky Tóry, ale i tak naberete dech až na konci. Když se tři mladí lidé z Reykjavíku rozhodnou, že koupí dům v opuštěné obci v pustých západních fjordech, netuší, co všechno je tam čeká. Co bude odhaleno a co probuzeno. Gardar, jeho žena Katrín a společná kamarádka Líf se chtějí pustit do renovace domu, ale brzy se začnou dít divné věci. Na podlaze se objevují mokré šlápoty, někdo trousí po pokojích mořské mušle, ozývají se podivné zvuky. Mobily se jim záhadně vybijí a loď pro ně má přijet až za několik dní. Jiná cesta z oněch mrazivých pustin nevede. Jsou tu úplně sami. Nebo ne...? V malém městečku na druhé straně fjordu vyšetřuje policistka Dagný spolu se svým kamarádem, psychiatrem Freyrem, sérii nepřirozených úmrtí. Stopa vede do zaprášených archivů s policejními složkami z minulého století. Jak by ale tehdejší zločiny mohly souviset s nedávným záhadným zmizením Freyrova malého syna? Záhady se vrší jedna na druhou a pomalu se začínají propojovat do řetězce děsivých událostí. Příšerná pravda musí být odhalena. Mrtví si někdy pamatují víc, než bychom si přáli...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2015 , MetaforaOriginální název:
Ég man þig, 2010
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Ja som sa teda nebala, ale koniec s Katkou som tiez nepochopila, ci sa stala duchom. Inak to nebolo zle, mna viac bavila cast s psychiatrom, ako ti traja v dome. Inak bohovsky napad v zime ist opravovat dom, a kto by tam aj tak chodil, ked uz z toho hotel chceli spravit.. Mam radsej knihy s Huldarom a Freyou
Dalo se to čekat, Yrsa se odhodlala. Duchařina probublává většinou jejích detektivek, vždy se ale nakonec objeví racionální řešení. Tady nechala autorka vybuchnout pravou islandskou sopku, co vystřeluje duchy po západních fjordech a nechává čtenáři volný průchod skrz hranici mezi thrillerem a hororem. Obě linie příběhu jsou přinejmenším zajímavé, po jejich splynutí se napětí rychle stupňuje a dostává na to známé maximum, kdy četba odkládá spánek na jindy.
85 % (aktuálně 584 hodnocení s průměrem 81 %).
Na tuto knihu jsem slyšela jen samé pozitivní ohlasy a tudíž jsem měla velmi vysoká očekávání... Musím říct, že byla beze zbytku naplněna! Příběh má výbornou atmosféru, líbilo se mi prostředí i hlavní postavy, obě dějové linky mne bavily stejně, což se mi většinou nestává a nezklamalo mě ani zakončení celého příběhu... Prostě skvělé čtení od začátku do konce!
Knížka nás přivádí do staré, opuštěné vesnice na islandský ostrov, kde se tři přátelé rozhodli zrekonstruovat starý dům na turistickou ubytovnu. Nikdo z nich však netuší co všechno je tam čeká... Bohužel ani jedna z postav mi moc nepadla do oka, věčně se jenom dohadovali a Líf byla opravdu na facku. Jejich trápení v promzlém domě střídají pasáže o psychiatrovi Freyrovi a jeho osobní příběh, kdy se mu před několika lety ztratil syn. Přestože mě jeho kapitoly moc nebavily, to, jak se poté spojily s příběhem tří přátel na Hesteyri bylo fajn. Asi jako všechny ostatní, tak i mě dost mrzí, že spousta věcí nebyla na konci vůbec vysvětlena a závěr ve vás zanechá hodně otázek. I tak to byla ale fajná duchařina, možná místy trošku přemrštěná, takže celkový dojem za tři hvězdy.
Očekávala jsem kriminálu, takže jsem duchařskou tématikou byla mírně zaskočena. Pravda, detektivní zápletka tam byla, a to překvapivá, nápaditá. Knížka se výborně četla, střídání dvou linek podrthovalo napětí a nutilo k rychlému čtení. Jelikož mě děsí cokoli s duchy, tak jsem se u knihy řádně bála. Uz mám nachystané další knihy od autorky.
Část s Katrin mě velmi bavila, bylo to napínavé a strašidelné, ale část s Freyrem mě vyloženě nudila.
Konec byl nevysvětlený a zmatený.
Nuda. To se mám jako bát zlověstného smíchu a mušlí? Ani jedna sympatická postava. Obzvlášť trio v baráku mě silně nebavilo. Jedna hvězda za toho psa, toho mi bylo líto, že má tak debilní páníčky.
Za mě úžasná kniha při které jsem se opravdu bála. Četla jsem mnoho negativních komentářů a můžu říct, že pokud nežijete na Islandu, tak nemusíte tak snadno zapadnout do děje a některé věci vám budou unikat. Letos v létě jsme navštívili všechna místa a dokonce jsem se byla podívat do onoho sklepa a kniha pro mě dostala úplně nový rozměr. Když jsme si stavěli stan hned vedle hřbitova na Hesteyri s výhledem na fjordy a všude v písku byli vidět mušle, tak se mi dost svíral žaludek. Jsem zvědavá na další knihy
Tento rok som precital viac ducharskych knih, a teda od podivnosti ako Utazeni sroubu, cez poviedkove zbierky, nenasiel som nic take mrazivo dobre ako toto! Yrsa dokazala napisat tak vybornu ducharinu, plnu tych tajomnych naznakov, pohybov na periferii zraku, sramotov a odkazov, ze je to nakoniec mozno jedna z najlepsi ducharin ake som kedy cital. V podstate bezna zalezitost, par ludi na odlahlom mieste, odluceni od civilizacie. Hororovy zaklad namiesany z tych najbeznejsich ingrediencii ktore sme v hororoch uz citali x-krat. A paralelny detektivny pribeh, v ktorom nam na zaciatku naznaci zdanlivo nespojitelne, stratene deti, pripady vandalizmu v skolke a v kostole obesenu dochodkynu, je rovnako mrazivy. NAJLEPSIA YRSINA KNIHA. Seriu Tora som po dvoch knihach opustil ako dost nudnu ale toto prekvapilo. Ved ona ma talent na horory!!! Inak tu som si uvedomil, co je zakladom dobrej hororovej knihy. Pretoze na komentaroch vidim ze na ludi posobila rovnako ako na mna. Je to fokus na postavy, s ktorymi strach mozeme sprostredkovane zazivat, na ich pocity, ich kroky, zvuky okolo nich, pachy. Paradoxne opisovanie hroz a strasidiel, krvavych orgii tak neposobi ani zdaleka. Hroza sa odohrava v hlave, nie pred ocami. Hroza sa odohrava v pasiku svetla pod dverami. Ako za pocity pri citani drtivych 5 hviezd. Po docitani mam pevne presvedcenie, ze ist niekam v trojici nie je najlepsi napad. Vzdy ostane niekto sam. A ti dvaja sa urcite nepozeraju vasim smerom. :)
PS: Citas klasikov hororu, Kinga, Lovecrafta, a nakoniec zistis ze zimomriavky ti vyvola Sigurdardottir alebo nas Karika. No, tak to je.
Strašidelný pobyt tří přátel na ostrově se střídá s vyšetřováním zmizení chlapce na pevnině. Celá knížka je tajemná a plná záhad.
Dobře, bylo to napínavé, strašidelné. Ale v závěru nedodělané. Leccos jsme se nedověděli. Něco bylo jen v náznaku, tak sundávám hvězdu za nedopsané dvě tři stránky.
Na tuto knížku jsem se těšila. Líbila se mi, ale.. Nevím.. Čekala jsem od toho asi ještě trochu víc...
Tohle bylo opravdu divné. Když jsem otočila poslední stránku, ještě mi chvíli trvalo než mi došlo, že je konec. Nitky příběhu se motaly a šmodrchaly, na spoustu otázek jsem nedostala odpovědi. Nebyl to mrazivý příběh, spíš hrozně smutný...
Jsem docela zklamaná. Yrsu mám moc ráda a mám ráda i duchařinu, pokud není nějak přehnaná, ale tohle se mi úplně nelíbilo. Tady příběh sám i styl psaní byly pěkné a nijak se nelišily od předešlých autorčiných děl, ale kdyby se to tak moc netáhlo! Pravda je, že jsem s napětím skákala na další a další stránku, ale mohlo to být trochu dynamičtější. Ovšem sami duchové mi příjemně naháněli husí kůži, to je fakt. Bohužel musím ale souhlasit s tím, že konec byl uspěchaný a za mě ve spoustě věcí nedořešený, dokonce jsem některé věci a souvislosti vůbec nepochopila. Přitom si myslím, že některé postavy by si zasloužily nějaký pěkný a třeba i překvapivý závěr. No nevím...
Kniha sa mi čítala dobre, je to taká jednohubka na jedno či dve poobedia. Kapitoly sú krátke, na striedačku v nich sledujeme dve príbehové linky, a skoro každá kapitola končí napínavo. Napriek tomu mi kniha prišla rozťahaná, dej dopredu postupoval dosť pomaly a koniec mi potom prišiel až príliš zrýchlený. Nie všetky otázky boli zodpovedané. Tiež mi to neprišlo až tak strašidelné ako som očakávala a so správaním postáv v opustenej dedine som mala celkom problém, hlavne tie dve ženy boli na môj vkus až príliš hysterické. Vyšetrovacia linka mi prišla zaujímavejšia. S knihou som mala ešte jeden problém a to ten, že celý čas som mala pocit, že čítam knihu od Thorinna, ktorá sa odohráva na ostrove Öland a často som si musela pripomínať, že to tak nie je a že dej sa odohráva na Islande. Od autorky som predtým čítala aj knihu Posledný rituál a tá ma tiež nenadchla až tak, ako som čakala. To ma celkom mrzí, pretože Island je podľa mňa veľmi zaujímavý. Možno si od autorky ešte niečo prečítam, ale vyhľadávať ju pravdepodobne nebudem.
Od počátku kniha poskytuje mrazivý příběh a tedy něco, s čím se u knižních hororů málokdy setkávám. Zcela kontinuální mrazivost, napětí, psychické drama vyúsťující v zápletku, nepřetržitý strach z pohybů, zvuků, stínů, nehmatatelného cosi, co je mezi třemi lidmi. Něco, co skrývá identitu, má ji vůbec? Těžko říci, na zemi později předvídavá silueta postavy chlapce tomu naznačuje, ale panická až fobická hrůza, všudepřítomný strach z něčeho, co z podzemí jako slupky ožívá, oznamuje něco jiného, něco, co je zapotřebí prozkoumat, něco, co záhadu vysvětlí a ozřejmí. Kniha je čtivá, má v některých pasážích strhující účinky, zařadila bych ji mezi psychologické horory, neboť to mrazivo, napětí a zákeřno vyplouvá na povrch z lidské psychiky prostřednictvím jejího obyčejného vnímaní a naší fantazie. Knize ubírám jednu hodnotící hvězdičku, a to proto, že se mi spíše zdá, že skvělý rozjezd na začátku je někdy uprostřed trochu utlumen. Myslím si, že v hororech není nikdy strachu dost natolik, aby ho bylo nutné brzdit. Naopak si myslím, že když se napětí, mrazení v zádech a další polytématické vlastnosti psychologického hororu vyskytují hned na začátku, mělo by se v tom pokračovat a postupně je gradovat. Začátek mi připadá hodně vygradovaný, což označuji za přínos, ale poté jde stupnice směrem dolů a když zbývá cca 100 stran do konce, eskaluje se děj zase nahoru. Pečlivě propracovaná psychika hlavních postav a její vnímání v kombinaci s vnějším světem s typicky severským zpracováním. Doporučuji a těším se na další (stejné, snad i děsivější) knižní horory.
Neuvěřitelně dobře napsané! Atmosféra islandského pobřeží a opuštěné vesnice je temná, depresivní a děsivá a skvěle se doplňuje s druhou linií příběhu.Vše do sebe výborně zapadá a střípky informací,jenž se během čtení čtenář dovídá,se na konci složí do obrázku tak prohnilého,jako je samotná podlaha v onom domě na pobřeží.Skvělé!Tomu říkám duchařina v její nejlepší podobě!
Štítky knihy
Island tajemství horory duchové a přízraky islandská literatura severská krimi Vandalové islandské detektivky zmizení dětí
Autorovy další knížky
| 2017 |  DNA |
| 2015 | Pamatuji si vás všechny |
| 2018 | Černá díra |
| 2007 | Poslední rituál |
| 2019 | Katarze |
Tahle Yrsina kniha mi moc nesedla, proto pouze 3*.