Pamatuji si vás všechny
Yrsa Sigurðardóttir
U ledového islandského fjordu leží vesnice duch. Královna islandské krimi přichází s mrazivým thrillerem, poprvé bez právničky Tóry, ale i tak naberete dech až na konci. Když se tři mladí lidé z Reykjavíku rozhodnou, že koupí dům v opuštěné obci v pustých západních fjordech, netuší, co všechno je tam čeká. Co bude odhaleno a co probuzeno. Gardar, jeho žena Katrín a společná kamarádka Líf se chtějí pustit do renovace domu, ale brzy se začnou dít divné věci. Na podlaze se objevují mokré šlápoty, někdo trousí po pokojích mořské mušle, ozývají se podivné zvuky. Mobily se jim záhadně vybijí a loď pro ně má přijet až za několik dní. Jiná cesta z oněch mrazivých pustin nevede. Jsou tu úplně sami. Nebo ne? V malém městečku na druhé straně fjordu vyšetřuje policistka Dagný spolu se svým kamarádem, psychiatrem Freyrem, sérii nepřirozených úmrtí. Stopa vede do zaprášených archivů s policejními složkami z minulého století. Jak by ale tehdejší zločiny mohly souviset s nedávným záhadným zmizením Freyrova malého syna? Záhady se vrší jedna na druhou a pomalu se začínají propojovat do řetězce děsivých událostí. Příšerná pravda musí být odhalena. Mrtví si někdy pamatují víc, než bychom si přáli… Ale pokud byste si snad chtěli říct „Vždyť je to jen spisovatelčina fantazie“, nebuďte si tak jistí a vězte, že příběh je (přinejmenším zčásti) postaven na skutečných událostech.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2015 , MetaforaOriginální název:
Ég man þig, 2010
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Moje první setkání s autorkou. Po dlouhé době mě zaujala "detektivka" že severu. Do strany 100 se to pomalu rozjíždělo, ale atmosféra knihy mě udržela pokračovat. Pak to byl celkem napínavý nářez plný nevysvětlených jevů. SPOILER: A proto právě nakonec jsem byla dost překvapená a zklamaná, že se nic nevysvětlilo a fakt to bylo vše hozeno na duchy. To není úplně můj styl. Mám ráda reálný základ těchto mysteriózních věcí. Tak mě to i odradilo číst něco dalšího od této autorky, abych zas nebyla zklamaná.
Yrsu môžem! Vďaka čitateľskej výzve som ju objavila začiatkom roka 2022, keď som začala jej sériou, v ktorej vystupuje advokátka Tóra (knihy ma dostali). Po prečítaní tejto série som mala nutkanie pokračovať jej knihami a som rada. Kniha je správne mrazivá, príbeh vás vtiahne. Spôsob, akým spisovateľka píše mi veľmi vyhovuje. Viac osudov, ktoré sa v závere knihy spoja a vznikne veľké rozuzlenie. Veľmi som bola zvedavá, ako to celé skončí a 1x sa mi stalo, že som naozaj ani netrúfala hádať. Všetko do seba zapadlo. Jedna postava ma mrzela, že skončila, tak ako skončila...ale nechcem prezrádzať. Trochu ma mrzí, že v mojom okolí nie je nikto, kto by súbežne so mnou čítal, že by sme si vymieňali myšlienky a postrehy...dalo by sa okolo tejto knihy veľa narozprávať. Knihu odporúčam. Je napínavá a tak ako som nižšie v komentároch čítala...tiež som v byte bola citlivejšia na každý zvuk.
Tak nejak nevim,rozhodne jsem četla lepší knihy,abych byla uprimna tak fakt nic moc spíše zmatek…..Škoda.
Yrsu jsem objevila letos v únoru a její knihy mě zaujaly natolik, že mám teď v říjnu přečteno všechno, co u nás zatím vyšlo. U téhle knihy jsem musela ponocovat, abych se dozvěděla rozuzlení a zejména osudy dvou ztracených chlapců. Místy byla kniha správně mrazivě strašidelná až hororová. Napětí jsem si užívala, jen jsem pak měla mnohem větší potřebu svítit. A podívat se do dveří otevřených do chodby taky nebylo jen tak :) Závěr u Benniho a Bernóduse byl vcelku uvěřitelný a méně zašmochrdaný než např. Plavba smrti. Ostatní záhady by si zasloužily podrobnější vysvětlení. Těším se na další Yrsiny knihy.
Inu ... Island! Hodně šedivé, ponuré, mrazivé a to se odráží i v postavách. Namrzlí všichni řádně. Já bych se tam zbláznila a nedalo by mi to téměř žádnou práci. Duchové nejsou moje krevní skupina a občasná krkolomná slovní spojení ... Zkrátka překlad tomu také moc nepomohl. Ale dám Yrse ještě šanci, zkusím Tóru.
Mimochodem, nevím jak to máte vy ostatní, ale názvy a jména obvykle přelouskám jednou, pochopitelně si většinu nezapamatuji, takže pak už nečtu. Jen přelítnu okem a někdy i vím o kom - čem je řeč. :-)
Během vlny veder jsem náhodou natrefila na autorku s nevyslovitelným jménem a příběhem tak mrazivým, až z něj trnou zuby. Když se vydáte po stopách duchů, počítejte s tím, že oni zas mohou chytit vaši stopu... Víc než na to, jak dopadnou postavy, jsem ke konci byla zvědavá, jak si autorka se začmodrchanými souvislostmi poradí a jestli bude rozuzlení dávat smysl. A kupodivu jo. Postavy nejsou nijak zvlášť sympatické, a popsané jsou s chladným odstupem, asi jako když sledujeme lidi na ulici. Jednu jedinou jsem odhadla správně. Zato poznatky si odnáším hned dva: 1. malý duch je děsivější než velký a 2. láska není jediná emoce, co trvá až za hrob.
Nevím, co napsat. Jako kdyby to psal někdo jiný. Příběh mě vůbec nebavil, hrdinové byli nesympatičtí a trojice v domě se chovala jako banda momentálně postižených. Nelogické dialogy, myšlenkové pochody houbičky na nádobí... Být tam, zatluču jim okna, dveře a do baráku pustím nějakou tísnivou melodii, ať zešílí a pak se pobijou :).
Duchařina jako námět mi vůbec nevadí. A ani tady tomu nebylo jinak. Dokonce jsem jásala, když se na zárubni dveří objevily drobné, zřejmě dětské bílé prstíky a divný hlas ze tmy varoval před nebezpečím. Pěkné byly přízraky na vodě - tuleni připomínající možná hlavy utonulých :)? Hezké, vážně jo, hlavně když je kniha čtena v noci.
Plus moje oblíbené přízraky na nemocniční chodbě. Ty miluju.
Zajímavě zapůsobily i různé naschvály, které duchové už tak nějak běžně a s radostí páchají. Přemisťují věci, různě vržou a škrabkají a všelijak znepokojivě se projevují :).
Ovšem to bylo tak asi vše. Zbylé autorčiny knihy byly o řád, dva, tři výš.
Možná je to tím, že tady nebyla žádná výraná hlavní hrdinka (hrdina), zkrátka někdo, kolem něhož by se události odehrávaly.
(SPOILER) Dala jsem jen 3 hvězdičky, jen nevím, jestli je to dané slabším dějem nebo tím, že detektivky nejsou můj šálek čaje. Nebavily mě pasáže s vyšetřováním vandalství. Čekala jsem, že se příběh s bývalými spolužáky nějak více rozvine. Linka s přáteli na chatě, kdy nevíte, kdo nebo co na ně číhá nebo, zda je vše jen v jejich hlavě mě bavila víc, i když jsem čekala jiný nebo větší zvrat. Vztahy mezi hrdiny mi přišly překombinované. Dobře byla dle mého zpodobněna bolest otce ze ztráty syna a následné smíření.
Tohle se Yrse fakt těžce nepovedlo. Četl jsem její knihy s Tórou, ale tato kniha mě docela zklamala. Jenom ze sympatií dávám tři stars.
Mrazivá duchařinka. Atmosféra byla opravdu povedená. Příběh se mi líbil. Co bych čekala trochu více rozpracováno, tak byla část, kdy trojice přátel jela "rekonstruovat" nemovitost. Bylo to těžko uvěřitelné a celkem odbyté. Z postav mi byla sympatická Dagný a Freyer, ale nelíbilo se mi, že z něj udělala autorka v jeho očích postavu podivína. Závěr jsem tak trochu čekala a bylo to hezky vysvětleno.
Kniha se četla celkem dobře, ale konec příběhu jsem nepochopil. Totálně nedořešené osudy hlavních postav... Autorka mohla tak cca 20 stránek přidat. Na druhou stranu má člověk možnost si dokončit knihu sám ve své fantazii.
Kniha je hodně mysteriozni. Ze začátku jsem si dávala kratoucke pauzy mezi kapitolami, abych to rozdychala. Bohuzel, čím jsem byla blíž konci, tim min toho tiziveho pocitu jsem měla, a vic mi začali vadit postavy. Konec nebyl úplně dle mého gusta ale budiž. Určitě si někdy v budoucnu prectu další knihy autorky.
Mám ráda její krimi romány, zápletky a překvapivá rozuzlení. Pamatuji si vás všechny ale určitě není její klasický krimi román. I přesto mě zaujal. Kniha měla spád a dobře se četla. A já jsem se místy bála :-)
(SPOILER)
Yrsu mám ráda,ale víc líbí se mi její "tajemné" zápletky, v sérii s právničkou Tŕou, které pak vyustí v logické vysvětlení. Tady v té knize byl logickým vysvětlením duch/duchové, lépe řečeno duše zemřelých hledajících klid a pomstu nebo zadostiučinění.
Postavy jsou hezky vykreslené aněktré bych nejraději prohodila oknem, kniha je hodně čtivá a na čtivosti jí neubírá ani to že sledujeme dvě dějové linky, které se postupně proplétají až se na konci spojí. Lépe se mi, ale četla linka Freyera. V lince Katrín, Líf a Gardara bylo od začátku jasné, že si zažijou peklo na opuštěném ostrově a ještě uprostřed zimy... Vztah mezi Líf a Gadarem pro mě nebyl překvaní co mě překvapilo, byl snaha Gadara zabít Katrín a to už dlouhodobá když si to tam všechno tak hezky připravil. A co mě fakt naštvalo bylo to, že z této trojice přežila mrcha Líf.
I když duchařině moc neholduji, tak v minulosti jsem četl od autorky sérii Huldar&Freyja a byl jsem spokojený. Teď, během čekání než na mě s novou knihou ze zmíněné série vyjde řada v knihovně, jsem se tedy rozhodl zkusit tuto duchařinu. Musím říct, že přes všechny blbosti (např. chování některých postav) mě příběh bavil a čtení jsem si užil. Atmosféru to má skvělou a knížka je tak dobře čtivá. Ovšem už se těším víc na klasickou scandi-krimi bez nadpřirozena :-)
Kniha má velmi zajímavou anotaci. Kniha má skvělý námět, prostředí a strhující příběh. Kapitoly končí otevřené a nutí vás číst dál, neboť skončí v tom nejlepším. Příběh je napínavý, čtivý a je skvěle napsaný, že jsem knihu nemohla číst v noci. Souvislosti mezi případy, které jsem se na konci dočetla, jsem vůbec nepředvídala a nečekala. Konec mne opravdu překvapil. Těším se až si přečtu zbytek knih od autorky. Knihu určitě doporučuji všem.
Strávila jsem víkend v přírodě a když už mi stín nestačil, rozhodla jsem se zchladit nějakou tou duchařinou. A byly to vcelku solidní dva dny čtení. Námět není nikterak originální (skupina se rozhodne odjet do neobydlené oblasti, o které kolují nejrůznější zvěsti bez jakékoliv pořádné přípravy) a popravdě jsem si k žádné z postav nevypěstovala nějaký hlubší vztah a jejich osud mi byl více méně lhostejný (což u hororu činí docela závažný problém). Jejich chování bylo místy nelogické a stejnou výtku mám i k samotné zápletce. Svést všechno na duchy mi přijde jako laciný způsob jak se vyhnout vysvětlování (a že spousta věcí nebyla nikdy vysvětlena). Hodnotím 3 hvězdičkami, protože i přes veškerou mou kritiku kniha splnila svůj účel a já se i několikrát během čtení bála. Jinak ale vcelku průměrná duchařina. 3/5
Štítky knihy
Island tajemství horory duchové a přízraky islandská literatura severská krimi Vandalové islandské detektivky zmizení dětí
Autorovy další knížky
2017 | DNA |
2015 | Pamatuji si vás všechny |
2018 | Černá díra |
2007 | Poslední rituál |
2019 | Katarze |
Na to ,že to byl thriller tak tam bylo dost duchařiny .To zase tak moc nemusím .Spíše kombinace hororu a thrilleru bych řekla, že to je .