Pamatuji si vás všechny
Yrsa Sigurðardóttir
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407609/bmid_pamatuji-si-vas-vsechny-6x4-407609.jpg
4
749
749
U ledového islandského fjordu leží vesnice duch. Královna islandské krimi přichází s mrazivým thrillerem, poprvé bez právničky Tóry, ale i tak naberete dech až na konci. Když se tři mladí lidé z Reykjavíku rozhodnou, že koupí dům v opuštěné obci v pustých západních fjordech, netuší, co všechno je tam čeká. Co bude odhaleno a co probuzeno. Gardar, jeho žena Katrín a společná kamarádka Líf se chtějí pustit do renovace domu, ale brzy se začnou dít divné věci. Na podlaze se objevují mokré šlápoty, někdo trousí po pokojích mořské mušle, ozývají se podivné zvuky. Mobily se jim záhadně vybijí a loď pro ně má přijet až za několik dní. Jiná cesta z oněch mrazivých pustin nevede. Jsou tu úplně sami. Nebo ne? V malém městečku na druhé straně fjordu vyšetřuje policistka Dagný spolu se svým kamarádem, psychiatrem Freyrem, sérii nepřirozených úmrtí. Stopa vede do zaprášených archivů s policejními složkami z minulého století. Jak by ale tehdejší zločiny mohly souviset s nedávným záhadným zmizením Freyrova malého syna? Záhady se vrší jedna na druhou a pomalu se začínají propojovat do řetězce děsivých událostí. Příšerná pravda musí být odhalena. Mrtví si někdy pamatují víc, než bychom si přáli… Ale pokud byste si snad chtěli říct „Vždyť je to jen spisovatelčina fantazie“, nebuďte si tak jistí a vězte, že příběh je (přinejmenším zčásti) postaven na skutečných událostech.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2015
,
Metafora
Originální název:
Ég man þig, 2010
více info...
Přidat komentář
Napínavá duchařina, tak jak jsem čekala. Severská literatura je vždy tajemná, mrazivá a je na ní něco, co mě přitahuje. Okolí, postavy, vztahy a dějové linky, je tam vše dokonale popsáno. Mám chuť se vypravit do Ísafjörðuru a lodí do Hesteyri a pořádně prozkoumat okolí. Knížku doporučuji.
Vědět, že půjde o duchařinu, tak knihu nečtu. A to i přesto, že autorka psát umí víc než poutavě. Jenže mně prostě to nadpřirozeno nesedí.
Váhal jsem mezi čtyřmi a třemi hvězdičkami, nakonec dávám nižší hodnocení. Začnu tím pozitivním. Dvě dějové linky, které se prolínaly mě bavili, i postavy mě přišli zajímavé a dobře vykreslené. Mám rád duchařské a mysteriózní příběhy, a v této knize jsem se toho dočkal tak na půl. I přesto, že kniha není příliš dlouhá, tak mi přišla roztahaná. Děj začínal nabírat spád až na konci a najednou bum, konec. Dočkal jsem se sice odpovědí na pár otázek, ale další byly nezodpovězené, a to mi vadí. V celkovém hodnocení je to fajn kniha, ale obávám se, že za pár dní na ní zapomenu.
Kniha je opravdu perfektní. Jedna z nejlepších duchařin co jsem doposud četla. A pro mě zatím i jedna z nejděsivějších. Opravdu jsem při čtení měla velice často hodně nepříjemné pocity. Dokonce jsem první večer knihu musela odložit, protože jsem byla sama doma a asi bych neusnula. I přes všechny tyto nepříjemné pocity, pro mě byla kniha návyková. Hned ráno jsem knihu zase vzala do ruky a četla a četla a četla. Kapitoly jsou vždy ukončeny tak, že vás to prostě nutí číst dále. Touha vědět žene čtenáře dopředu, a když vás dožene až na konec obou příběhů, jste v šoku. Alespoň já byla. Vše je vysvětleno, vše spolu souvisí, ovšem je třeba si připustit, že může být i, jak se říká, něco mezi nebem a zemí. Jsem velice ráda, že jsem si konečně knihu přečetla. A myslím si, že ji jen tak z hlavy nedostanu.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Severská literatura prostě pohodová a prosluněná nikdy nebude a je to tak dobře, člověk aspoň vždycky dostane přesně to, na co se těší. Atmosféra byla vykreslená perfektně, moc se mi líbilo rozdělení příběhu na přeskáčku na dvě části. Skoro až do konce mě nenapadlo, jak mohou být příběhy propojeny a o to víc to pak člověka dostane. Na konci každé kapitoly nás čekal nějaký zvrat, takže jsem měla nutkání pokračovat dál tímto příběhem a neskákat ke druhému, ale toto řazení rozhodně má svůj smysl. Nemohu říct, že jsem se vyloženě bála (ale přiznávám bez mučení, že jsem také většinou četla ve dne a ne o samotě), ale mrazivý pocit jsem rozhodně měla. Konec jsem si představovala trochu jinak podaný a celkově na pět hvězd příběhu něco málo chybělo. Tuto autorku ale rozhodně ještě v budoucnu vyhledám.
Mám ráda tajemné a duchařské knihy a tato mě dostala. Nejspíš to bude i tím, že nyní žiji na Islandu a četla jsem ji za temných severských nocí. Zhltla jsem knihu během 2 dnů a bála jsem se vycházet z domova. Skvělý, napínavý příběh.
Knihy autorky mám přečtené všechny. Na tuto jsem se taky moc těšila a nezklamala mě. Yrsa umí skvěle vykreslit tíživou atmosféru, takže musím přiznat, že i když se běžně nebojím, tak tady jsem měla občas husí kůži. Jen ten konec byl trošku useklý na můj vkus.
Duchařské příběhy nejsou zrovna můj šálek čaje. Ale Yrsa je skvělá spisovatelka, a tak jsem po jejich předchozích knihách neodolala ani tajuplné "Pamatuji si...".
Což o to, napínavé a strašidelné to docela bylo, rozluštění si Yrsa připravila taky docela spletité a promyšlené, ale její dosavadní příběhy byly prostě lepší. A navíc, ten konec … skvělý a přitom jen naznačený. Ale přesto autorce asi nějak uniklo, že ne všechny osudy byly vysvětleny. Nebo to tak mělo být? Kdo ví...
Tentokrát za tři a raději se vrátím k jejím thrillerům...
P.S. Ale dověděla jsem se s pomocí google maps něco o Západních fjordech a to se taky počítá.
Výborná duchařina, která mě bavila od začátku až do konce. Prostředí Islandu bylo pro tuhle knihu jako stvořené. Střídání dvou dějových linií se mi líbilo a bylo fajn jak se postupně začali propojovat.
Jsem nadšená sice jsem čekala něco trošku drsnějšího, ale i tak jsem knížku přečetla jedním zatajeným dechem.
V půlce mi přišlo, že už se autorka začíná opakovat - vždy jsem si mohla být jistá, že to nejdůležitější bude na konci kapitoly - trochu jsem se bála, že mě to ukolébá, ale nakonec se dalo vše zase do pohybu. Atmosféra byla skvělá a při jedné příležitosti mi dokonce dost zatuhlo, což už se mi u knihy nestalo léta. Je fakt, že některá propojení na konci mi přišla domyšlená na poslední chvíli, ale celkově musímuznat, že je to celkem chytrá hororová detektivka.
Uff... Tak jsem ji dočetla. Celkem slibně to začínalo - příběh se odvíjel ve dvou rovinánách, na dvou různých místech. Ale pak do děje vstoupili duchové. Škoda. To nemám ráda. Taková strašidelná pohádka.
Dávám 4* jen kvůli atmosféře celé knihy, kdy jsem se bála číst dál, jinak spíš 3,5*...
Opravdu bych ráda četla víc takhle napínavých knih.
V knize je hodně ALE...
Tři hlavní postavy, které odjedou opravovat zakoupený dům, jsou protivné. Obě ženy celou dobu fňukají a pro mě, jako pro čtenáře jsou nesnesitelné. Jediný muž, který se tam s nimi nachází, je úplné kopyto, které neumí nic opravit.
Jednoduše mi nepřirostly k srdci.
Druhý příběh o policistovi, který se s tím prvním prolíná, už není tak zajímavý.
Řekla bych - odpočinkový.
***SPOILER***
Konec knihy byl strašný... bylo to rychlé, uspěchané a odbyté. Co mě doteď trápí... Co se sakra stalo s Gardarem?? Buď mi to někde uniklo, nebo to tam vůbec nebylo napsané.
Řekla bych, že celkově do sebe oba příběhy ani tak nezapadaly. Celé to bylo takové kostrbaté. Je to velká škoda, protože námět byl super, atmosféra byla super, ale konec byl ušitý horkou jehlou.
Ještě bych měla jednu malou poznámku - nevím jestli to bylo vyloženě překladem, ale trošku hůř se mi to četlo.
Několik nevyspalých rán. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Příběh uchvátil a nepustil. Nemám co vytknout a já se přiznávám při čtení jsem se i bála:-) Dávám plný počet hvězdiček a klobouk dolů. Yrsa zraje jako víno.
V knížce se na můj vkus moc střídaly nudný roztahaný pasáže s poměrně krátkýma chvilkama napětí. Ke konci to sice docela nabralo grády, ale na závěr jsem teda postrádala hodně vysvětlování, kdybych nevěděla, že není pokračování, tak ho asi hned hledám.
Zajímavý nápad, příběhy do sebe na konci skvěle zapadly. Kniha se četla dobře, byla čtivá a napínavá. Vadilo mi akorát pár nejasností na konci, skákání od jednoho příběhu k druhému a to, že se v některých pasážích dlouho nic nedělo a poté jsme se v posledních 30 stránkách dozvěděli najednou hrozně moc věcí. Chápu, že to tak bylo asi napsané schválně, ale přišlo mi to až příliš.
Občas poněkud zmatené přepínání mezi jednotlivými dějovými linkami a konec hodně uspěchanej, ale ve finále celkem dobrá lehčí odreagovávačka.
Štítky knihy
Island tajemství horory duchové a přízraky islandská literatura severská krimi Vandalové islandské detektivky zmizení dětí
Autorovy další knížky
| 2017 |  DNA |
| 2015 | Pamatuji si vás všechny |
| 2018 | Černá díra |
| 2007 | Poslední rituál |
| 2019 | Katarze |
Tak tuhle Yrsu jsem tedy nezdolala. Dvakrát odloženo, a když jsem se doplížila do třetiny, nic moc se od počátku nezměnilo, jen se přidalo několik dalších linek příběhu, až to bylo už podivně zmatečné - ztracený klučina jednoho hrdiny se objevuje jiným už vyděšeným hrdinům v opuštěné vesnici u nedostupného fjordu? A ještě píše tajemné vzkazy do školky? Rádoby hororové, detektivka to pořádná není. Nešlo to.