Pán much
William Golding
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30600/bmid_pan-much-Pr4-30600.jpg
4
2901
2901
Románová prvotina anglického spisovatele (básníka, romanopisce a dramatika), která získala autorovi přední místo nejen v současné anglické, ale i ve světové tvorbě. Román, který autor (jako všechny své prózy) nazývá bájí nebo mýtem a pro který autor doslovu navrhuje termín symbolické podobenství. Příběh zasazený do utopistického rámce ne příliš vzdálené budoucnosti. Na pustém ostrově se zachrání část chlapců, kteří byli při letecké evakuaci z atomicky zasažené Británie vojensky napadeni. Chlapci čekají na vysvobození a pokoušejí se žít v nějaké životaschopné organizaci. Nejprve si vybudují jakousi ideální společnost na základě demokratických principů, vštípených rodinou a školou, ale vše se začne hroutit, jakmile je třeba, aby se vydělili „lovci“ symbolizující barbarskou živočišnou touhu po krvi. Autor zde předvádí svou vizi společnosti a odvěký svár dobra se zlem v lidském nitru.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , Naše vojskoOriginální název:
Lord of the Flies, 1954
více info...
Přidat komentář
Prvně jsem viděla film v rámci předmětu psychologie. Líbil se mi, viděla jsem v tom něco vyššího. Po nějakém čas jsem sáhla po knize. Nezaujala mě. Musela jsem se nutit k dočtení.
Knihu se mi četla celkem těžko, psychologicky zajímavá, ale pro mne nic uchvacujícího
Skvělý psychologicky příběh o tom, jak dobro a rozum v jednom diteti na pustem ostrově, nedokáže zastavit skupinu děti, jenž se v davovem šílenství zcela odvrátí od možnosti záchrany, a vytvoří si vlastní brutální pravidla, kde násilí a vrazda neni nic neobvyklého.
Pán much je naprosto skvělý příběh. Ukazuje totiž, že člověk je fakt jenom zvíře. A tak to má být. A tak to je..
Pro mě dost těžké čtení, při představě, že mám doma dva stejně staré kluky, jako jsou kluci v knize mi občas tuhla krev v žilách. Další krásná sonda do lidské duše, kdo si zachová zdravý rozum a bude se chovat alespoň trochu civilizovaně a kdo se nechá strhnout silnějším jedincem, za cenu páchání hrůzných věcí, aby měl plné břicho a přežil. Děkuji čtenářské výzvě.
Doplnila jsem si mezeru ve vzdělání a Čtenářskou výzvu, ale kniha mě neoslovila - ten námět a děj byl dost možná věrohodný, ale zvíře v nás je dost hrozné.
Jedna z nejsilnějších a nejnapínavějších knih, jakou jsem kdy četl. Zpočátku je to celkem klidné, ale už i tam jsem z knihy cítil takový zvláštní pocit, který jako by našeptával, že přijde něco zlého. Ani v téhle části jsem se však nenudil a když na ostrově přišla změna režimu, nemohl jsem od toho odtrhnout oči a prostě jsem to potřeboval dočíst co nejdřív, jinak bych byl nervní, jak to celé dopadne. A ten závěr... nevěřil bych, že bych při čtení knihy byl tak strašně v napětí. Celá ta kniha je o tom, co se stane, když větší skupinu začne řídit charakterní šílenec. A když řídí větší skupinu, klidně se přestanete řídit rozumem, jenom abyste zapadli do většiny. Rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem kdy v životě četl. 5*
Tohle opravdu nebyl můj šálek čaje. Nejprve jsem četla, pak jsem doposlouchala jako audio knihu. Konec byl napínavější, než celá kniha. Symbolika mě nicméně zaujala velmi, myslím, že je to stále aktuální téma.
Je to zvláštní kniha.. Na jednu stranu silná, při jejímž čtení člověk ani nedutá a čeká chvilku, kdy se bezstarostné hraní na ostrově změní v něco strašného... na druhou stranu je to kniha těžce napsaná.. některé pasáže mi daly zabrat... a až po několikerém přečtení mi došlo, co se vlastně stalo..
Celkově ale hodnotím tuto knihu velmi kladně a jsme ráda, že jsem ji díky výzvě přečetla..
V civilizaci se může zdát, že by se tohle mohlo stát, neuvěřitelné... Ale tam na pustém ostrově skoro nevyhnutelné...
Kniha mě zaujala a občas jsem četla se zatajeným dechem...
Já jsem si hned myslela, že to nebude dobrodružství ve stylu "Dva roky prázdnin". Asi polovinu knihy se děj dost vlekl, ale závěr to tedy vynahradil. Dokonale vygradované a jenom doufám, že mi ten ohryzaný nehet brzy doroste.
Když ve vás dokáže kniha vyvolat takovou úzkost a rychlé bušení srdce. Hrůzou jsem nemohla chvílemi ani dýchat.
Četla jsem ji na základce a byla jsem unesená. Je nadčasová, takže si myslím, že se bude číst krásně i v dnešní době.
No a kdo je to tedy nakonec ten Pán much? Přečtěte a uvidíte.
Možná vše vypadá že začátku jen jako dětská hra a dobrodružství... Ale co vše unese lidská společnost? A není civilizace jen výmysl, který drží jako domeček z karet?
Nečekala jsem, že mi místy při čtení této knihy o dětech bude tak nepříjemně. Čekala jsem určitou drsnost, ale přesto mě to zasáhlo, protože všechno, co se na ostrově událo, je vlastně naprosto zbytečné a nic z toho by se stát nemuselo. Je smutné vědět, že za tolik let naší civilizace... Lidé sklouznou hned zpět na začátek evoluce, jakmile nad nimi zmizí pevná ruka zákona, či jiných autorit. A je jedno, zda se jedná o dospělého, nebo o dítě.
Co se týče samotné knihy, musím říct, že občas jsem měla problém pochopit, kdo zrovna mluví, nebo co se děje... Někdy celý děj jaksi zvláštně vyšumí do ztracena a myslím si, že trošku větší srozumitelnost by knize neuškodila... Avšak musím uznat, že celý příběh rozhodně má něco do sebe a nějakou stopu na mně zanechal.
Čtenářská výzva 2019 - namlsán spoustou kladných ohlasů jsem si knihu vybral jako jednu z možných okruhů. A asi jsem si neměl o knize zjišťovat vůbec žádné informace, protože mě neskutečně nebavila, napsáno takovou formou a stylistikou, kdy jsem se v ději neskutečně ztrácel (občas jsem jeden odstavec musel číst čtyřikrát, než jsem pochopil, co se tam vlastně stalo...) Zkrátka: do čtení jsem se musel nutit a jak to dopadne, to mi začalo být od půlky knihy naprosto buřt.
Jedna z nejlepších knih vůbec. Příběh je neskutečně silný, rozhodně doporučuji na maturitu.
Připomínalo mi to něco mezi Robinsonem, tajuplnym ostrovem a dětskou verzí seriálu ztraceni. Opuštěnej ostrov a tlupa ztroskotanejch kluků, nebo dětí. Prťousum nejde vysvětlit, že se něco musí.
Ti starší, ti něco chápou. Akorát maj důležitější práci. Třeba hrát si na to, kdo je náčelník, jako teď tu velim já, protože jsem našel škebli. Nééééé, kápo jsem já, protože jsem největší. Nééééééé, budu to já, já mám největší...břicho? Kluci se prostě nedohodnou, protože nevědi asi o demokraciích a podobnejch vejmyslech. Jsou to britové a tam je vždycky král, nebo pani králová.
Takže zkraje tak do půlky to jsou robinsoni se ztracenejma. Od půlky jsem měl sevřenej věneček, že bych s nim mohl na Zbraslavi drtit kamení. Hrozný to bylo v tom, že to co se tam všechno dělo, to měly na svědomí děti.
Jestli se dostanou z ostrova, zajímalo by mě, jaký to na nich zanechá následky a jak se budou chovat v civilizaci...
Štítky knihy
prvotina zfilmováno trosečníci anglická literatura napětí psychologické romány dětský hrdina rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2003 |  Pán much |
| 2010 |  Věž |
| 1996 | Dědicové |
| 2005 | Ztroskotání Christophera Martina |
| 1997 | Dvojí jazyk |
Vynikající příběh o dobru a zlu v každém z nás, a to nejen když nám bylo dvanáct. Poměrně útlá kniha na maximálně dva večery čtení a minimálně měsíc přemýšlení.