Dve veže

08.05.2016

Čím dál, tím lepší :)
https://podzimnislunce.wordpress.com/2016/05/08/pan-prstenu-dve-veze/

15.04.2016

Opäť nádherné oddychové čítanie! Tak knihy tretej (kde sme svedkami smutného Boromirovho odchodu, vytrvalosti Aragorna, Legolasa a Gimliho, znovuzrodenia Gandalfa, prebudenia entov (nielen) vďaka Smíškovi a Pipinovi, napínavej ochrany Helmovho žľabu i Sarumanovho pádu), ako aj knihy štvrtej, kde sa pomalším tempom dozvedáme o osudoch Froda, Sama a biedneho, zradného Sméagola-Gluma na dvoch rôznych cestách k Hore osudu, kde sa zoznamujeme s, mne veľmi sympatickou, postavou čestného, múdreho a chrabrého Faramira, ako i s obludnou Odulou, a kde si máme možnosť vychutnať čaro skutočného priateľstva a oddanosti.

09.04.2016

Dle mého názoru o něco slabší než Společenstvo prstenu. Prvních asi sto stran jsem se pořád nedokázala úplně začíst a chtěla jsem knihu odložit, pak už to bylo lepší. Některé části se neskutečně pomalu a dlouho vlekli a jejich čtení mi občas připadalo jako za trest (u části s Enty a Stromovousem jsem skutečně trpěla. Něco tak zdlouhavého jsem snad ještě nikdy nečetla). Společenstvo prstenu si kdykoliv ráda přečtu znovu, ale k tomuhle dílu bych se už asi nevrátila.

29.03.2016

Dokonalé

21.03.2016

Velice poutavá :D :D

18.03.2016

Tempo se podstatně zrychluje než u Společenstva prstenu a druhý díl trilogie se mi tak četl výrazně lépe (možná to ovšem bylo dané i tím, že jsem měla víc prostoru číst v kuse využívajíc spánku svého milého děťátka). Přestože kniha třetí, věnující se osudům Aragorna, Legolase, Gimliho a Pipina se Smíškem, je akčnější, kniha čtvrtá popisující osudy Froda a Sama je také čtivá a zajímavá. Při druhém čtení po nějakých 20 letech (bože, vážně jsem to napsala? Jsem už tak stará?! :-)) mi učarovala postava Stromovouse. S ním na mne dýchla atmosféra Silmarillionu. A to, jak se nakonec letitý ent ukvapil, je obdivuhodné - do lesa budu opět nějakou dobu vstupovat s pokorou. Co kdyby nějakého jizerskohorského huorna napadlo, že jsme stejně jako Saruman sešli z cesty moudrosti? ;-)

Před čím ovšem smekám nejvíce je autorova práce se slovy (smekám zde i překladatelce, protože v AJ jsem nečetla) - zejména popisy krajiny jsou úžasné a před čtenářovým zrakem se plasticky otevírá země, v níž díky Tolkienovi zná každý kámen a kterou by chtěl poznat a projít spolu se svými hrdiny.

V tomto ohledu se opět musím myšlenkami vrátit k filmovému zpracování, které lokacemi předloze rozhodně neuškodilo. Jen děj filmu se již více liší (doporučuji podívat se na prodlouženou verzi s vynechanými scénami, osobně se mi nejvíce líbí ta, kdy má uražená hlava kamenného krále opět korunu), a to je dobře, protože vedle sebe mohu i nadále stavět knihu a film, obojí mohu mít ráda, aniž bych druhé musela zavrhnout. Jakožto závislý čtenář však doporučuji nezůstat jen u pohyblivých obrázků a rozhodně sáhnout po knize, protože ten niterný zážitek, kdy fantazie čtenáře pracuje sama, je sám se svými prožitky a tají dech nad osudy hrdinů, nemůže stříbrné plátno nahradit.

Na závěr ještě tichý a uznalý dík Samu Křepelkovi. Pokud jsou takoví všichni zahradníci v Kraji, chci se tam přestěhovat. Kéž bych i já měla takového přítele po boku až všechna světla zhasnou.

14.03.2016

Trochu překvapivě, po těch dekádách, zjišťuji, že nejméně sympatická postava je pro mě Gandalf, takto hybatel dějin, strážce pořádku a proklamovaný mudrc, jak sám sebe rád nazývá, který se přesto nedovede zbavit přehnané chvástavosti, dětinské touhy po efektu a z toho plynoucího sklonu k neefektivnímu přenosu informací. Naopak Gimli, romatnická duše a pevný charakter, je překvapením příjemným, a to nejen pro vybroušenost mluvy. Vůbec je Tolkien, v duchu ostrovní literatury, mistrem krasořečnění.

11.03.2016

Druhé pokračování Pána Prstenů jsem četla, když mi bylo 13 a to ještě předtím, než jsem šla kina (což se mi bohužel nepovedlo u prvního dílu). Byla jsem velice nadšená, pamatuju si, že jsem knihu tak hltala, že jsem ji nechtěla odložit ani na Silvestra. Knihu jsem tak mohla okamžitě srovnat s filmem, film mám hodně ráda, ale kniha je kniha.

22.02.2016

Musím přiznat, že první část knihy mě moc nebavila. Kupříkladu taková kapitola se Stromovousem nebo Cesta k Železnému pasu. Těšila jsem se, až se děj stočí trochu jinam. Naopak druhá část knihy mě bavila hodně, byla snad ještě lepší než první díl a nemám jí co vytknout. A vzhledem k tomu, že filmy moc dobře neznám, byl pro mě konec knihy velkým překvapením.

19.02.2016

Smekám svým pomyslným kloboukem a klaním se Tolkienovi u nohou. Další geniální kniha, která dokazuje genialitu tohoto spisovatele a také to, že knihy jsou prostě kouzelné. Knize nic nechybí - je zde velmi pevné pouto přátelství, neuvěřitelná odhodlanost a mnoho dalšího. Famózní kniha!!!

17.02.2016

Dle mého názoru je kniha o hvězdu lepší než předchozí díl. Sice jako by dílo obsahovalo dvě knihy, jak se rozdělila hlavní linie, ale obě cesty sledují příběhy, které je radost číst.

14.02.2016

Jestli se mi ta kniha líbila? Bylo to ještě lepši než první díl. Podle mě tam nejsou žádná ,,hluchá´´ místa, kde by se dalo zaseknout. Moje fantazie se opravdu vyřádila :D Jediné mínus bylo (netýká se to knihy) pro mě to, že jsem měla hodně málo času a čtení jsem trochu roztáhla na delší dobu (asi 2týdny). Kdybych měla víc času slupla bych to jako malinu. Smutné je, že už se blížím ke konci :( už jenom Návrat krále a Simarilion :( !

07.02.2016

Náročnější čtení, ale rozhodně stojí za to se tím popisováním krajiny občas prokousat! :)

16.01.2016

Smekám a klaním se až k zemi Tolkienovi (hned po prvním dílu této série), neuvěřitelně poutavá kniha.

02.01.2016

Hned ze začátku jde kniha do plných a jen málokdy poleví z akce! Královský jsem se bavil při této pasáži, když dojede družina z Helmova žlebu do Železného Pasu a Smíšek je takto přivítá:
"Vítejte, pánové, v Železném pasu!" Jsme dveřníci. Mé jméno je Smělmír, syn Saramíra; můj společník, kterého, žel, přemohla únava" - tu štouchl do druhého nohou - "je Peregrin, syn Paladina z rodu Bralů. Náš domov je daleko na Severu. Pán Saruman je doma; v danou chvíli je však uzavřen s jistým Červivcem, jinak by bezpochyby přišel uvítat tak vznešené hosty."
Oceňuji, jak se zde střídají úseky boje, strachu, bezpečí, napětí, či decentního vtipu a jsou a jsou natolik v rovnováze, že člověk není ani jedním pocitem příliš přesycen. Zpočátku jsem se příliš netěšil na to, že kniha je rozdělená na dvě pasáže. První jsem se velmi vychutnal a už od počátku jsem se ni těšil a do druhé jsem šel s lehkým odporem, ale naprosto zbytečně! Tyto dvě části jsou odlišné, ale ani jedna nijak nezaostává za druhou.

23.11.2015

Pokračování hobití ságy - tentokrát v o dost méně optimistickém duchu. Zlo z východu se šíří po celé Středozemi, dávní přátelé se stávají nepřáteli a naopak vznikají nepravděpodobná spojenectví. Budou tato spojenectví stačit na poražení dávného nepřítele?

07.11.2015

Moje oblíbená z trilogie

26.10.2015

Kouzelné a snad ještě lepší než první díl. Kniha čtvrtá, věnovaná putování Froda a Sama, nemá chybu.

18.10.2015

Skvělé pokračování tolkienovského Pána Prstenů, bohužel druhá část knihy byla pro mě lehce slabší než první část, přesto velmi dobré čtení.