Silmarillion
J. R. R. Tolkien , Christopher Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29747/silmarillion-29747.jpg
4
2924
2924
Pán prstenů série
>
Tolkienův Silmarillion popisuje První věk světa - jeho samozřejmou součástí je tedy vyprávění o vzniku Středozemě, o její mytologii, nejstarší historii a v neposlední řadě také o národech, jež ji obývaly v dobách předcházejících ději trilogie Pán prstenů.
Literatura světová Fantasy Mytologie
Vydáno: 2003 , Mladá frontaOriginální název:
The Silmarillion, 1977
více info...
Přidat komentář
Silmarillion je úžasně propracovaná kniha, která dopodrobna popisuje dějiny Středozemě. Pokud se prokoušete záplavou jmen a najdete si v tom systém, je to velmi zajímavé čtení (a taky praktická příručka k Pánu prstenů a Hobitovi:-)) Smekám před Tolkienem!
Každý zná Pána Prstenů. Jedná se o úžasnou Trilogii a etalon fantasy od krále žánru. Když bych si představil Trilogii jako tři krále, Silmarillion by byl jejich Bůh. Veledílo, které je náročné číst, ale odměnou vám neuvěřitelný příběh historie Středozemě. V mém okolí se stal trend předhánění se, kolikrát kdo knihu přečetl a kolikrát musel začít číst od začátku, protože se v záplavě jmen ztratil. Co se týče mě, tak já jsem knihu dočetl až napodruhé. Několik let po přečtení si pamatuji jen střípky, ale co si pamatuji dokonale je ten pocit při čtení. Pocit, že sedím ve staré monstrozní knihovně a ze zažloutlých stránek rozkrývám zapomnutou historii z jediného výtisku, který se dochoval. Vzrušení a zároveň vyčerpání. Doporučuji si ji po přečtení napsat do životopisu pod kolonku Dovednosti...
Tak tahle kniha mi dala šíleně zabrat. Po přečtení Pána Prstenů a Hobita jsem se chtěla dozvědět více o "historii" Středozemě a dodatek v Návratu krále mi nestačil a proto byl Silmarillion jasná volba. Po pár stránkách jsem pochopila, že bez poznámek to nepůjde ale když jsem měla popsaných několik listů, vzdala jsem to a raději se stále dívala na vysvětlivky na konci knihy. Nevadila by mi ta spousta jmen, ale to, že snad každá postava má snad minimálne tři jména a na každé straně se používá jiné....to mě vážně nebavilo :-D a vlastně ne jen postavy ale i místa a události, vše je pojmenováno několika názvy a člověk se v tom rychle ztratí. Knihu jsem četla velmi dlouho a musela jsem se do čtení nutit a často jsem si uvědomila, že vlastně ani nevnímám, co čtu. Přes to všechno, Silmarillion ukazuje, jak je Tolkienovo dílo jedinečné a jak inteligentní tento anglický profesor byl. Knihu doporučuji přečíst všem, co se o jeho dílo zajímají do hloubky, ostatním pro pochopení událostí stačí jen ten dodatek v Návratu krále.
Je fascinující, jak dopodrobna měl Pan spisovatel promyšlený svůj fantastický svět. Myslím, že každý fanoušek Pána prstenů ocení možnost dozvědět se co předcházelo událostem ve Středozemi. Kniha je náročnější díky množství jmen a názvů, které se v ní objevují, ale to mi zážitek vůbec nezmenšilo.
Tolkiena som objavila asi v štrnástich rokoch a následne som všetky jeho vtedy-vydané diela zhlta ako malinu. Silmarillion bola moja prvá kniha, ktorú som si kúpila za moje ušetrené peniaze. Veľmi sa mi páčila. Jediné čo mi bolo ľúto že väčšina príbehov nemá zrovna šťastný koniec, myslím že jeden-dva happy-endy by pána Tolkiena nezabili. Ale aj tak má svoje čaro, hlavne rozprávania týkajúce sa mytológie a Numenoru sa mi veľmi páčili.
Tato kniha je dle mého snad vůbec nejgeniálnější kniha profesora Tolkiena a tím pádem jedno z nejlepších děl na poli fantasy, vůbec.
Kniha zacházející hluboko do historie světa Pána prstenu, ukazující jeho bohatou historii a mytologii, svědčící o tom, jak malou historickou událostí vlastně byla Válka o prsten.
Úžasné postavy, fantastický děj, brilantní vypravovací sloh a bezkonkurenčně používaný jazyk. To všechno mi dopomohlo tuto knihu přečíst jedním dechem.
Ano, přečetl jsem ji jedním dechem, ale až na podruhé. Poprvé jsem knihu začal číst ve svých čtrnácti letech a tehdy jsem nebyl schopen knihu, se spoustou složitých jmen přelouskat a raději jsem ji odložil.
Podruhé jsem se k ní dostal o nějaký rok později a to byl zážitek. Atmosféra Ardy na mě dýchala na každé stránce a čtení jsem si velice užil.
Hodnotím bez kompromisně 5 hvězdami.
+Také bych podotkl, že až po přečtení této knihy začnete chápat Tolkienův svět, v plných rozměrech a mistrovu geniální představivost, tvůrčí elán a brilantní mysl.
Otec fantasy žánru nám tu naservíroval švédsky stôl legiend, bájí a mytológie, ktoré posúvajú už aj tak výpravný príbeh "Pána prsteňov" do neprekonateľne prepracovanej roviny. Niekto bude znudený a (právom) stratený z toho bezpočtu mien, rokov a vekov. Niekto však nájde v tomto grimoári perfektnú zbierku nádherných príbehov. Rozhodne sa k nej vrátim, avšak rád by som si ju vychutnal niekde na chate na samote pekne v kresle pri krbe. Odporúčam.
No teda, než jsem tomu propadla, tak jsem musela přežít několik desítek stran, kdy jsem se nemohla rozhodnout, jestli se mi to líbí nebo ne. Ale propadla jsem. Kniha je senzační! Pro milovníky legend a fantasy naprosto ideální.
Je to náročné čtení. Zvyknout si na jazyk a styl trvá prvních několik pověstí. Avšak, kdo vytrvá, dočte se krásné příběhy o Berenovi, Gilgaladovi, Númenoru aj. Dozvíme se vše, co předcházelo Pánovi prstenů a jen se Silmarillionem je teprve celý epos dokončený a dokonalý.
Tohle je pro mne srdeční záležitost. I když musím přiznat, že když jsem četl poprvé zhruba v patnácti letech, tak jsem nedočetl. Zůstal alespoň nádherný dojem a líbily se mi runy uvedené v přílohách.
Fantastikou však žiji a od té doby jsem přečetl mnoho knih spadajících do tohoto žánru. A tak jsem se před několika lety rozhodl, že si tuto legendu musím konečně přečíst celou. Byl jsem nadšen. Přišlo to v ten pravý čas (na některé věci prostě musí člověk dozrát). Poslouchal jsem také jako audioknihu (toto všem doporučuji, přijde mi, že je pak tento náročný text stravitelnější), několikrát a určitě ještě mnohokrát budu. A to proto, že:
1) Už ten začátek. Je plno legend o stvoření světa, ale zmaterializovat hudbu, to je prostě geniální.
2) Konflikt světla a tmy (dobra a zla), Stvořitele (Ilúvatara) a padlého anděla (Melkora, později zvaného Morgoth), je notoricky známý z rozšířených náboženství. Ale právě proto je nám to tak blízké. Nebo spíše víme, odkud většina fantasy světů čerpá. Boj dobra se zlem se táhne celým Silmarillionem a mistr Tolkien to tak nádherně popisuje a vy neustále držíte palce těm spravedlivým. I když mnoho vyprávěných příběhů končí tragicky, poslední slovo má stvořitel, tak jak se praví na začátku: „…pak Ilúvatar promluvil a řekl: A ty, Melkore, uvidíš, že nelze hrát žádné téma, které nemá svůj nejhlubší zdroj ve mně, a že nikdo nemůže změnit hudbu mě navzdory. Neboť ten, kdo se o to pokusí, se prokáže jen jako můj nástroj k vytvoření ještě podivuhodnějších věcí, jaké si sám vůbec nepředstavoval.“
3) příběhy v sobě mají úžasnou hloubku, svět je skvěle promyšlený. Například přísaha Feanorových synů, která se táhne po mnoho generací a stane se zhoubou těch, kteří ji vyřkli a i mnohých jiných, je ale zároveň základem pro dlouhý a nesmírně hrdinský boj elfů proti temnému Melkorovi.
4) propracovanost světa. Vytvoření dvou zcela nových jazyků (quenijština – řeč elfů ze země Aman a sindarština - řeč temných elfů Středozemě).
5) Krásný, bohatý jazyk.
atd., atd., je toho hodně, nad čím nejen fantasy nadšenec plesá.
Co se týče souvisejících knih, Pána prstenů a Hobita: jsou vlastně jen epizody v porovnání s obsáhlostí dobrodružné historie Středozemě. Ale přesně jak doporučuje mnoho jiných čtenářů, rozhodně s nimi začněte a Silmarillion si nechte až jako poslední. A já zase doporučuji po přečtení Silmarillionu se vrhnout znovu na Pána prstenů a vychutnat si ho (nebo si jen pusťte filmovou trilogii), budete vše vnímat úplně jinak. V širších, bohatších souvislostech.
Krátce ke zfilmovanému Pánu prstenů a Hobitovi. Pán Prstenů je velmi povedené dílo pana Jacksona, filmový Hobit je splácanina natažená na tři zbytečné díly. Kromě jediné scény v Hobit: Bitva pěti armád, která je zcela vymyšlená, ale dokonale zapadá do logických souvislostí a kánonu - mám na mysli zaklínání Galadriel v hrobkách Dol Gulduru, kterým zahání Saurona, potažmo Melkora zpět do temnot: „Nemáš tvar, nemáš jméno. Táhni zpět do prázdnoty…“ Dokonalý, perfektně umístěný odkaz na Silmarillion. U této scény mi běhá mráz po zádech jako nikdy (dokonce víc, než souboj Gandalfa s balrogem v PP: Společenstvo prstenu).
Shrnuto: Silmarillion všem doporučuji. Je to náročné čtení a chce to odvahu, ale věřím, že nebudete litovat. A také: jestli tento komentář přiměje třeba jen jediného člověka, aby si přečetl Tolkienovo dílo, mé úsilí nebylo marné.
Na čtení trochu náročnější soubor příběhů, po jejichž přečtení ovšem trpělivého čtenáře odmění krásným rozšířením tohoto kouzelného světa a ještě více nás utvrdí v tom, jak moc to měl vše Tolkien vlastně promyšlené.
Četl jsem s otevřenou Wikipedii a zápisníkem. Jinak jste ztraceni. Nemohu to nazvat alternativou k Bibli. Biblické evangelium, nebo chválu v Žalmech nemohla zatím žádná kniha nahradit. Ale jako varianta mytu stvořeni hodně zajímavé, vytříbené. Další popis, po mýtu stvoření, můžeme přirovnat k jedné části Bible, k historii židovského národu. Jen s tím rozdílem, že se Silmarilion čte mnohem lépe.
Zamilovala jsem se, zase. Po Pánovi prstenů, Hobitovi, Húrinových dětech z mého pohledu to nejlepší, co jsem (skoro se mi chce napsat nejen) od Tolkiena četla. Spousta věcí z předchozích děl a filmů najednou v paměti zapadala do sebe. Doma teď zavládne, na chvíli, klid a mír. Ustanou chvalozpěvy, popisy vztahů mezi rody a postavami, cestováním prstem po mapě, dohady o tom, jak to možná mohlo být kdyby ten a ten (ne)udělal to a to. Ale jen na chvíli. Než si to dám v kompletu celé zase znovu...
Neuvěřitelný svět Středozemě má ještě neuvěřitelnější minulost! Každý, kdo si myslel, že jsou elfové dokonalí, nahlédne do jejich životů, které jsou,
k velkému úžasu všech, poměrně povýšené (až povrchní a pyšné), plné nenávisti. Nechci je ale nijak shazovat, a tak přidám i hrdou nebojácnost, naději, odhodlání a odvahu. Tajuplný a nesmírně poutavý dej nedovolí vytrvalým čtenářům odtrhnout zrak od stránek.
Za mě jednoznačně nejlepší dílo Tolkiena, i když mu Hobit svým vtipem šlape na paty, Silmarillion bude vždy tím Jediným, co se v mém knižním světě nazývá Král.
Ps.: Nebojte se množství jmen - od toho tu je krásný rejstřík, který postavu připomene ;)
Na Silmarillion jsem sáhl jako skutečně vášnivý Tolkienův čtenář. Mé zážitky z knížky jsou rozpoluplné. Knížka je velice zajímavá, příběhy skvělé, opravdu respekt za tu promyšlenost celého světa.
Avšak knížka byla velice náročná na čtení, ať už z počátku popisování vzniku světa, obecně jak popisování nového náboženství, pak neskutečné množství jmen, datací, lehko jste se ztratili.
Knížka byla opravdu úžasná, ale protože jsem nad Silmarillionem strávil fakt hodně času a nemohu říct, že jsem ho četl se zadrženým dechem či jsem se pokaždé těšil až ses zas k Silmarillionu vrátim, nemohu dát 5 hvězdiček.
Tuto knížku si nemůže čtenář vzít a očekávat takové to "klasické čtení". Silmarillion je totiž plný jmen, údajů a (krásných) legend a příběhů. V tom obrovském kvantu informací se člověk, který se až tak moc o Tolkienovo dílo (konkrétně Pán prstenů, Hobit) nezajímá nebo jej nečetl, jistojistě ztratí a může se začít nudit. Proto doporučuju spíše lidem, pro které je Tolkien srdeční záležitostí, protože po přečtení tohoto klenotu už nebudete mít pochyb o tom, že autor byl geniální.
Naozaj náročná kniha, prišla mi možno ešte náročnejšia, než samotný Pán prstenov. Chce to teda pevné nervy a nejaký ten "tolkienovský základ" a znalosti, na ktorých možno stavať aby si človek knihu naplno vychutnal a pochopil súvislosti. Holt to asi nie je nenáročné čítanie k čajíčku pred spaním.
Mistrovské dílo. Není třeba cokoliv dodávat. Chtěla bych to číst pořád a pořád dokola. Kéž by tak na to byl čas. Pro mě se jedná o skutečnost. Ať si říká kdo chce, co chce. Je to natolik dokonalé, že si Tolkien prostě vymyslet nemohl.
Číst tuto knihu bez znalostí předchozího díla autora by bylo jistě velmi náročné a zřejmě by zde nedošlo k pochopení ze strany čtenáře. Velmi se mi ale líbí jako ucelení celkového obrazu Středozemě, které je popisováno prostřednictvím pověstí a bájí.
Pro mě osobně největší dílo lidské obrazotvornosti. Mytické, v nejlepším smyslu archaické, ale naprosto ne strnulé a místy s až uchvacující lidskostí; dokonalým prolnutím je pak vyprávění o Berenovi a Lúthien, snad nejpodmanivější příběh, jaký jsem kdy četl.
V mém případě jde o první mezi srdcovými záležitostmi. I tak si ale troufnu říct, že jazyk je po "objektivní" stránce precizní, jednotlivé příběhy umně provázané. Silmarillion není bonus či předeslání k Pánu Prstenů či Hobitovi, ale hloubka, z které teprve vyvěrají.