Paní Curieová
Ève Curie
Životopisný román o objevitelce radioaktivity, vyšlý z péra její dcery. Je to psaný příběh o neobyčejné píli a houževnatosti ženy, která se stala objevitelkou světového jména, dvojnásobnou nositelkou Nobelovy ceny a řady jiných čestných titulů. Byla to dlouhá a krušná cesta, která ji vedla z chudého a porobeného Polska do Paříže na sorbonskou univerzitu, kde se seznámila s Pierem Curie, svým pozdějším manželem. Spolu v neuvěřitelných podmínkách udělali první ze svých velkých objevů - objev prvku radia. Po manželově smrti pokračovala sama v práci. Lhostejná k poctám a bohatství žila jen prací, svým žákům a rodině, a v tomto ústraní také zamřela.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1959 , Mladá frontaOriginální název:
Madame Curie, 1938
více info...
Přidat komentář
Naprosto skvělá kniha. Jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla a to v rámci Čtenářské výzvy 2019. Rozhodně doporučuji, stojí za přečtení, možná i několikeré. Myslím, že se k této knize ráda někdy vrátím. Paní Curie byla neuvěřitelná žena! Ta píle, rozhodnutí a hlavně realizace jejích snů a představ. Zasvětila celý život tomu, aby pomáhala ostatním, stejně jako její manžel, který tak nešťastně zemřel. Obrovská škoda pro lidstvo. Ovšem Marii tato hrozná událost nejen, že nezlomila, ale naopak posílila a s ještě větší vervou se vrhla do práce i za svého milovaného muže se kterým trávila jak život osobní, tak pracovní. Opravdu neuvěřitelná dvojice, která v mnoha směrech ovlivnila vývoj některých oblastí života nás všech.
Mnohokrát čtená a budu se vracet. Marie Curie je pro mne jednou z nejobdivuhodnějších, nejsilnějších a nechytřejších žen historie. A těch nej... by se našlo ještě víc, ale bohužel to neznamená, že by jí to přineslo šťastný a klidný život. Ale každá rána osudu jako by ji ještě víc posílila a ona šla nezlomená dál za svým cílem. Nikdy mne nepřestane inspirovat.
To se snad ani nedá nepsat jinak : Skvělá kniha. Strhne vás to, dojme a v mnoha v věcech porazí právě proto, že to není smyšlené dílo.
Napsáno je to absolutně dokonale, tak aby to s člověkem zacloumalo a přesto nenásilně, něžně, tak, tak ženský ( a teď to prosím nebrat zle, ostatně já jsem taky žena). V knize je toho mnoho, protože toho bylo mnoho co napsat a přeci určitě vše se říct nemohlo a nedalo, protože to není nikdy v lidských silách. Krásná kniha..5/5
Těžko něco napsat- obdivuhodný život, prací naplněná touha po vzdělání, láska, neuvěřitelně těžká práce,život naplněný na 100%.
Kniha mě už od prvního začátku nadchla a netrvalo dlouho k jejímu přečtení. Tento životopis o tak obdivuhodné ženě mě opravdu inspiroval k rozšiřování si svých všeobecných znalostech v oboru přírodních věd. Tuto fantastickou knihu můžu jen a jen doporučit.
obdivuhodná žena, obdivuhodný život - a skvělá knížka, která přiblíží nejen Marii Sklodowskou-Curie, ale i jejího muže, děti a fascinující svět vědy
Knížka se čte opravdu pěkně, i když spíš než životopis působí jako červená knihovna. Asi to je tím, že autorkou je dcera Marie Curie - Sklodowské a tak prostě píše o mamince jenom pozitivně. Na druhou stranu já rozhodně netoužím po zbytečně dramatickém čtivu a tak jsem byla spokojená. Je to skvělá příležitost, jak se zábavnou formou dozvědět něco o nositelce Nobelovy ceny a pro většinu lidí tak nezáživné fyzice.
Kniha vypráví o první ženě,která se zabývala fyzikou,dostala Nobelovu cenu,objevila tři prvky, který se dostali do Mendělejovi tabulky
Příběh o paní Curievové jsem přečetl z vypůjčené knihy. Tak mě nadchla, že jsem si ji chtěl ponechat, nevrátit ji, ale paní Curievová by se na mě jistě zlobila. Vrátil jsem ji a pátral, kde bych k ní přišel nebo zakoupil. Podařilo se mi to za pár měsíců a hned jsem ji četl znovu. To bylo naprosto neuvěřitelné čtení, ta mimořádná žena mě doslova fascinovala svou vůlí, pílí, touze po vzdělání, vytrvalostí, odvahou, pracovitostí, starostlivostí, skromností, nezdolností, láskou k rodině, láskou k vlasti. Paní Marie, vím, že výčet není úplný. Obětovala se i s manželem vědě a pro nás pro všechny. Nemohl jsem si ten silný příběh nechat jen pro sebe, knížku jsem půjčoval. Musím říct, že mně doposud každý poděkoval za to, že jsem ho přesvědčil knihu si přečíst.