Papírový palác
Miranda Cowley Heller
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489315/bmid_papirovy-palac-63c6e8d55a2ee.jpg
4
157
157
Je dokonalé červencové ráno a Elle, padesátiletá šťastně vdaná matka tří dětí, se probouzí v „Papírovém paláci“ – letovisku, které navštěvuje rok co rok každé léto. Dnešní ráno je však jiné: včera večer se Elle vyplížila zadními dveřmi do tmy a poprvé se vyspala se svým nejstarším přítelem Jonasem, zatímco jejich drahé polovičky si uvnitř povídaly. Elle se musí během následujících čtyřiadvaceti hodin rozhodnout mezi životem, který vybudovala společně se svým milovaným manželem Peterem, a životem, jaký si vysnila, že by mohla mít se svou dětskou láskou Jonasem, kdyby tragická událost navždy nezměnila běh jejich životů.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
The Paper Palace, 2021
více info...
Přidat komentář
Kniha byla nemasná neslaná. Elle mi byla spíše nesympatická. Knihu nedoporučuji a k autorce se pravděpodobně už nevrátím.
Román se mi moc líbil i proto, že to není taková jednoduchoučká prvoplánová romantická kniha, a čtenář už musí mít trochu načteno, aby knihu ocenil. Kniha je skvělá, vzbuzuje emoce a vtahuje do děje. Také jsem úplně cítila vůně každé scény, třeba chatek u jezera, oceánu, ... Rozhodně ukládám do poličky k dalšímu čtení.
Tak já jsem to zhltla na jeden zátah. Chytlo mě to hned od začátku . Vyprávění Elleanor kde se prolínají vzpomínky se současností mě moc bavilo. Román se mi líbil tak moc, že ho chci mít ve své knihovně a vrátit se k němu podle chuti.
Prvních cca 120 stran bylo vcelku utrpení. Říkala jsem si, proč jsou z té knihy všichni tam unesení?!
Pak jsem pochopila.
Baví mě způsob vyprávění - během jednoho dne se odkrývá tolik příběhů, tolik citů (láska, nenávist, zoufalství, provinění ad.). Velké množství postav se prolínalo, ale nepůsobilo chaoticky. O každé z postav se dozvídáme hodně. Každá ožívá a je nedílnou součástí celku. Z počátku nevinná dějová odbočka se stává nosným pilířem celého příběhu.
Ano, příběh je prvoplánový. Nepřekvapí, ale jako oddechové čtení je fajn. Prostředí mě nezaujalo - ačkoli popis obsahuje plno podrobností, skrze ne na mě autenticky nedolehlo.
Úplně mě nenadchlo.
Hlavní hrdinka je otravná od začátku do konce. A nakonec se ve svých 50ti letech chová jako 15ti letá puberťačka.
Odnáším si ze čtení velice zvláštní pocity, ale nelituji a hodnotím relativně vysoko. Přesto si netroufám ji doporučit. Dle mého názoru je to kniha, na kterou se čtenář hodně těžko naladí, ale když se to povede, může to být velký úspěch. Zkuste ji a udělejte si názor sami.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Tohle je další z knih, která dělí čtenáře na dvě skupiny. Jedna ji miluje, druhá si ji neužije. Já patřím do té první. Čtení románu jsem si neskutečně užila a nemohla jsem se odtrhnout. Dlouho jsem váhala, jestli do knihy jít, ale nakonec mě přesvědčila ta nádherná obálka tu prostě ve své knihovně musím mít Čtení jsem odkládala jen jak to šlo, ale teď o volnu jsem se do ní pustila a nelituji ani jedné minuty.
Ano, je to jiné čtení než jsme zvyklé, ale po začtení a zvyknutí si na surový styl psaní autorky to byla jízda.
Asi není nic zajímavého na tom, že čteme i kvůli postavám, které jsou nám sympatické nebo se s nimi ztotožňujeme. Tady se mi nestalo ani jedno. Dokonce mě i pár postav štvalo a u knihy jsem nahlas nadávala A přesto všechno jsem hltala jednu stránku za druhou. Prostě jsem chtěla vědět, koho si nakonec Elle vybere to byl pro mě takový hnací motor, že jsem nemohla přestat číst.
Pokud chcete číst něco jiného a máte čas a chuť - toto je ta správná kniha Pro mě neskutečný čtenářský zážitek. Tleskám Mirandě Cowley Heller a děkuji ufff
Na začátku jsem se moc nechytala. Nějak jsem se v knize ztrácela a moc mě nebavila. Pak se začaly odkrývat karty a já přišla knize má chuť. Po přečtení hodnotím jako skvěle napsanou knihu, rozhodne stojí za přečtení.
Kniha se dobře četla. Můj největší problém asi spočívá v tom, že se mi zdá hodně zvláštní, že se hlavní hrdinové 20 let stýkají, chovají se jako běžní kamarádi a najednou se to tak změní...impuls, který je v knize popsán mi nepřijde jako věrohodný. Každopádně ale nádherné prostředí, domek u jezera, příroda, klid...to se mi moc krásně četlo :)
No, já se od knihy nemohla odtrhnout, ale chápu rozporuplné reakce, tato kniha je bude určitě vzbuzovat. Samotný rámec příběhu, který nám hlavní hrdinka Elle vypravuje, se odehrává během 24 hodin, ale abychom pochopili, obsahuje hodně flashbacků do minulosti. A je to tedy síla. Napsáno je to bez příkras a výborný překlad jakousi syrovost příběhu podpoří, ale já pod tou slupkou tvrdosti a citové okoralosti, vnímala mnoho emocí a snažila se jim porozumět a dařilo se mi to. Jak autorka v Poděkování píše, její dědeček jí dal radu, že každý dobrý příběh musí mít začátek, prostředek a konec, přičemž ten konec je nastíněný hned na samém počátku. Dle mého se toho držela a podařilo se jí to dokonale. Výborné čtení, případné zfilmování si nenechám ujít.
Papírový palác není špatná kniha, jen jsem asi čekala něco trošku jiného. Přirovnání k románu Kde zpívají raci je v tomto případě hodně nešťastné, protože všechno to, co jsem si na Racích zamilovala, v téhle knize bohužel chybělo. Ať už to byly nádherné popisy přírody, citlivý vhled do duše velmi inteligentní, ale životem zkoušené hlavní hrdinky, pomalu rozvíjející se láska nebo i detektivní zápletka s překvapivým koncem - kdyby se cokoliv z toho objevilo i v Papírovém paláci, byla bych spokojená, ale bohužel, nakonec se z toho vyklubal jen tuctový společenský román bez jakékoliv přidané hodnoty.
Autorka se sice pokoušela vložit do příběhu vážná témata, ale nakonec jich bylo tak moc, že mě to nechávalo chladnou. V knížce najdete hned několik těžkých, skoro až nechutných scén, ale jsou napsané tak nějak neosobně, takže jsem z toho neměla vůbec žádné pocity. Vlastně jako z celé knížky. Tohle je román, který se vám sice bude skvěle číst a od určité chvíle budete hltat stránku za stránkou, ale absolutně nic ve vás nezanechá.
Já nevím, taková houpačka. Jednu chvíli nadšení, pak skoro až znechucení, chvíli dojemné a o pár odstavců dál šokující. S hlavní postavou jsem měla problém od začátku, vlastně i s jejími rodiči i dalšími postavami. Až se začal příběh rozvíjet, začala jsem více chápat jednání Elle i její mámy, pak jsem k nim měla blíž.
Co mi ale vadilo, a i trošku zkazilo dojem, bylo skákání v čase během jedné kapitoly, kde se odvíjí současnost a v dalším odstavci skok do Elleina dětství a dospívání. Ten příběh je chytlavý a silný, po dočtení vám bude ležet v hlavě a i ten závěr se povedl, jen mi úplně nesedl styl psaní. Ale vyzkoušejte, třeba budete z knihy nadšení...
Za mě tak 3,5. . :-))), ale četla jsem na pár zátahů a bavilo mě to, takže jsem zaokrouhlila směrem vzůru :-). . .Ale ja fakt, že knihu jsem zvolila proto, kde hrdinka je mi bližší než mladé úspěšné 5advacítky :-). . (tím samozřejmě nechci problémy těchto generací bagatelizovat :-))). . . .Prostě tohle jo!!!!! :-). . . , Kolikrát mě to překvapilo, kolikrát mě to šokovalo, kolikrát jsem říkala, ať hrdinka není taková K****. . . . ., ale věřím, že 100 lidí, 100 názorů a 100 pohledů na svět. . . .i tak si konec můžeme vyložit podle sebe, dle toho, jaký tým jsme :-), jestli fanclub Peter nebo fanclub Jonas. ., i když. . . . . .ale rada matky hlavní hrdinky: "Když si nevíš rady se životem, ukliď si poličku s prádlem.". .je fakt trefná!! . . .(u mě zabírá a sama jí praktikuju .:-).. ona vůbec postava samotná se vyvedla a podobných návodů tam bylo více :-).. .takže, ženy, muži, doporučuji k přečtení!!!
Podobnost s knihou Kde zpívají raci jsem pocítila jen v lásce hlavní hrdinky ke konkrétnímu místu. Ale i tak se mi kniha líbila. Některé pasáže byly předvídatelné,ale jinak se mi líbilo,jak byl příběh vystavěn. Příjemné pohlazení na duši.
"Měsíční svit a sladký hnus a žraloci a smrt a lítost a zvratky a naděje, a to všechno dohromady."
To je z knihy Papírový palác. Překvapeni? :D No, možná budete ještě více, až se do knihy pustíte.
Já jsem si tuhle větu musela poznamenat, protože podle mě nic lépe nevystihuje celý příběh.
Tahle knížka pro mě byla obrovským překvapením. A opravdu jsem ji četla často totálně s údivem a v šoku. :O
Myslím, že to si musíte přečíst, abyste pochopili, co tím mám na mysli Nechci vám samozřejmě nic spoilerovat, ale přišlo mi, že tady bylo snad VŠECHNO? A jak víte, to většinou nebývá úplně dobře.
Autorka už od začátku má neustále tendence šokovat a vytahovat z rukávu více a více bizarní a divno-scény. Nechutnosti. :O
Na obálku bych přidala několik trigger warnings. Prozrazovat vám je nebudu, ale pokud budete chtít, ráda vám je sdělím ve zprávách.
Kniha má být romantická. Já jsem tam tu romantiku cítila až úplně na konci. A to bylo málo. :(
Bohužel to na mě taky emočně nepůsobilo, jak asi mělo. Nebrečela jsem. Spíš jsem byla prostě stále víc a víc v šoku z toho všeho, co se tam dělo. A to bylo zároveň plus, protože to díky tomu bylo mega čtivé. Jakmile jsem se do ní pustila, tak se nedala pustit z ruky a já několikrát četla do rána.
Hlavní hrdinka nám vysvětluje celé své dětství a dospívání. Popisuje nám, jaké měla vztahy v rodině, jak se seznámila se svým nejlepším kamarádem Jonasem a jak s manželem Peterem Byl tam obsažený celý její život a že rozhodně vydal na knihu.
Na knížce musím taky vyzdvihnout, jak měla hrdinka ráda přírodu a jejich chalupu s přilehlými chatičkami. Sice se to nedá srovnávat s knihou Kde zpívají raci (a vážně, toho přirovnávání už bylo dost, ne? :D) ale příroda a taková ten prázdninová pohoda tu funguje dobře.
Přesto se to mou srdcovkou nestalo a pokud by byl film nebo seriál tak no, musím říct, by to byla vážně síla.
Dávám tři a půl hvězdičky a jsem zvědavá, co na tu budou říkat další čtenáři.
Právě jsem dočetla a jsem ještě celá rozechvělá, nabitá emocemi, vstřebávám ten příběh, který mě tak rozohnil. Příběh o lásce ženy ke dvěma mužům. Ke svému skvělému manželovi Peterovi a k Jonasovi, dětské lásce, která nikdy neskončila... Hned u první stránky jsem vycítila sílu a hloubku tohoto příběhu, to se mi už dlouho nestalo, dlouho jsem nečetla tak zaujatě a téměř nedýchala, nemaje teď slov, abych popsala jeho výjimečnost !
Toto jsou slova z první strany, která mě okouzlila. Slova lásky.
Dokázala bych se na něj a jen na něj dívat až do konce života a být šťastná. Dokázala bych ho poslouchat, se zavřenýma očima cítit jeho dech a nechat se omývat jeho slovy, znovu a znovu a znovu. To je všechno, co chci.
Čteno v AJ.
Silný příběh o lásce, rodinných tragédiích a rozhodnutích, která přetrvají a mění celý život.
Děj se zaměřuje na vícero generací jedné rodiny, která se neustále rozvětvuje a pojímá do svých řad nové a nové členy, jelikož většina jejích příslušníků nevěří na šťastně až do smrti. Jakýmsi spojovacím článkem se zde stává alespoň místo - a to Papírový palác, kde se, přes léto každý rok, rodina a její přátelé scházejí.
Jednotlivé postavy jsou velmi zdařile napsané. Jediné, co mi místy vadilo, a to zejména ze začátku knihy, byly pasáže popisující někdy až příliš drastické momenty, které prakticky neminuly ani jednu generaci. Skoro jako kdyby autorka chtěla čtenáře až přespříliš znepokojit a zhnusit. Když jsem se ale dostala na životopis autorky na konci knihy, tak jsem pochopila, přeci jen, pokud někdo dělá na vedoucí pozici dramatické tvorby v rámci HBO, tak se asi nějaké kontroverzní prvky, které zaujmou, samy nabízejí.
Líbil se mi závěr knihy, který tak nějak, ve svém vlastním stylu, završil putování hlavní hrdinky a zanesl ji domů.
V mnohých recenzích se píše o milostném trojúhelníku, já bych s tímto číslem přeci jen nesouhlasila a jednoho člena do této milostné pasti přidala. Uvidíte koneckonců při čtení sami.
Děj je rozdělen do jednotlivých částí, které se zaměřují na konkrétní osoby, byť vypravěčem zůstává po celou dobu Elle. Střídají se časové osy a z počátku se může jednat o trochu zmatečné čtení, ale člověk si stylu psaní rychle přivykne a následně není žádný problém.
Trigger Warnings: násilí na dětech, znásilnění, brutalita a přidala bych i nezodpovědnost a netečnost dospělých osob.
Kniha vychází na začátku 2023 a patří do Reese`s Book Club. Je tedy dost dobře možné, že se dočkáme zfilmování příběhu, jako tomu bylo u mnoha předchozích děl z této platformy.
Není to špatně napsané, ale není to příliš zábavné. Děj je předvídatelný, postavy poněkud toporné.
Papírový palác
Jediný deň a toľko toho vypláva na povrch. Najmä dlho potlačované city Elle a Jonasa. Obaja už majú svoje životy, vlastné rodiny, partnerov, deti....napriek tomu ich to k sebe stále nesmierne priťahuje. Ako dva magnety.
Klamú ostatným, že sú len kamaráti z detstva...a klamú najmä sami sebe. Otázkou je, či budú mať odvahu zmeniť to. A vydať sa cestou, po ktorej vždy túžili?!
Autorkin štýl je nesmierne farbistý, svieži, už len okolitá príroda je úžasne opisovaná, takže máte chuť sa tam vypraviť. Samotná zápletka je dôležitá, ale ešte dôležitejšie sú jednotlivé postavy, ktoré autorka vykreslila naozaj majstrovsky. Rodinných príslušníkov, aj priateľov. Šikovne cez nich približuje vzťahy, prepojenia, ale aj vnútorný svet niektorých z nich. Akoby rozmotávala klbko citov, myšlienok a túžob...a vy to so zaujatím sledujete.