Päť týždňov v balóne
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/120135/pat-tyzdnov-v-balone.jpg
4
1077
1077
Dva přátelé a sluha cestují balonem do neprobádané části Afriky.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1975 , Mladé letáOriginální název:
Cinq semaines en ballon, 1863
více info...
Přidat komentář
Těžko knihu posuzovat z pohledu dneška, nerada bych jí ublížila. Ve své době musela být strhující. Mě teď ve 21.století zase tolik nezaujala, ale na druhou stranu byl krásný tajemný pocit držet v rukách starou osahanou knížku a prohlížet vážně úžasné ilustrace,které působí samy o sobě velmi historicky...
Díky výzvě jsem znovu šáhla po knize J. Verna. Jako dítě jsem všechny jeho knihy přečetla. Pěkná vzpomínka
Joo to byly casy, kdyz ste si mohli litat nad afrikou a strilet cernochy a araby jak na pouti. Ochrance zvirat kniha asi taky moc nepotesi.
Přečteno kvůli letošní výzvě. Verneovky jsem jako malá milovala, ale tahle patřila k těm, které mi z nějakého důvodu unikly. A teď, po přečtení v těžké dospělosti, možná tuším proč - já už tehdy měla nos na ta lepší díla z autorovy tvorby. To není kritika. Pět neděl v baloně se číst dalo, pár myšlenek se mi zalíbilo a půjdou do knihy výpisků... ale nebylo to nic, z čeho bych byla oslněná a uchvácená, jako kdysi z Tajuplného ostrova, Dvaceti tisíc mil pod mořem, Vynálezu zkázy, Dětí kapitána Granta a podobně. V Pěti nedělích mi chybělo větší drama (epizody se zachráněným knězem a vyskočivším Joem nestačily, pardon)... a postrádala jsem tu hlavní "verneovinu" - větší scifi motiv. Tohle byl vlastně takovej trochu vyšperkovanej cestopis. Místy se konala dokonce i nuda, zejména u exkurzů do historie objevování Afriky všemožnými cestovateli. Ano, čtenáři 19. století to nejspíš populární formou mohlo rozšířit obzory a ponětí o světě... ale dnešního už to asi tolik nestrhne.
Sečteno, podtrženo, průměr - slušná kniha, jejíhož přečtení rozhodně nelituju, ale vracet se k ní asi nebudu.
Geniální spisovatel, který předběhl svou dobu. Afrika byla atraktivní a málo prozkoumaný kontinent a myslím, že i dnes stále je. Taky se nachází blízko Evropě. To je fajn nápad vybrat si pro cestování právě balón. Pro mě je to velmi zajímavý způsob jak se někam vydat. Dokonce se mi to i líbí, ale do balónu mě nikdo nedostane ani párem pivovarských volů. Radši to budu jistit ze země. Takže takto cestujo alespoň v knižním vesmíru.
Také jsem četla kvůli výzvě. Asi už vím, proč mě nikdy Verneovky nenadchly. Vzpomínám si, že jsem v dětství pár začala číst, ale po pár stránkách je zase odložila.
První čtvrtina naprosto nezajímavá, samá technická data, letopočty a jména cestovatelů, nudné popisy jejich cest, které bez mapy člověku nic neřeknou... Já to doslova přetrpěla.
Ale když se pak konečně začalo něco dít, tak už to bylo fajn.
No, moje první kniha od Verne a to jen "kvůli" čtenářské výzvě 2020. Měl jsem fakt problém vydržet první cca 1/4, kdy se děj rozjíždí, řeší se samotná cesta, vynález atd. Jako za mě pomalý a nudný děj. Ale pak se to "rozjede" (jako stále je to oproti dnešní rychlé době velmi pomalé tempo) a zbytek knihy je vlastně celkem i OK. Je hodně znát, že je to zkrátka kniha z poloviny 19!!! stolení a i ten český překlad z poloviny 20. století. Asi tak. Ale nakonec jsem se rozhodl pro 3 hvězdičky z pohledu čtenáře 21. stolení :)
Odpočinkové čtení. I přes to, že jsem to četla v rámci povinné četby mě kniha velmi bavila.
Klasika, která nezestárne. Ke knize jsem se vrátil po dlouhé době díky čtenářské výzvě. A neprohloupil jsem :-)
Moje první Verneovka. A jako nejsem z ní teda moc na větvi. Čekal jsem pořádný dobrodrůžo, ale spíš jsem byl lehce zklamanej. Jednak jsem bojoval s jazykem, ale co mě nejvíc udivoval byl slovosled, protože jsem často musel větu si přečíst třikrát, abych pochopil, co se tam vlastně děje. Cestování v balónu bylo zajímavý, ale celkově hodně fyziky a taky dialogy byly takový nemastný neslaný. A díky absenci emocí kniha působí zvláštně. Posledních 50 stránek bylo skvělých, konečně jsem dostal tu napínavou část, na kterou jsem se tolik těšil.
Na verneovky nedám dopustit. Provázejí mě prakticky celým životem. Vždy mě fascinovaly jeho romány, četl jsem a prožíval s jeho hrdiny dobrodružství a napětí, které bylo vždy umocněno krásnými ilustracemi.
Žasnu nad neuvěřitelně obsáhlými znalostmi Verneovými a vynikající schopností je zábavně zprostředkovat obyčejným lidem v podobě napínavého příběhu se sympatickými postavami, jenž si zaslouží titul, "přečteno jedním dechem"
Tak jsem to s vypětím všech sil dočetl a stejně jako mnozí si to dám do výzvy, zatím největší. Plně souhlasím s tím, co píše Yokolobuna.
Navíc dodávám, že jsem to četl jako pdf verzi z roku 1923 a na archaickou češtinu jsem si dlouho zvykal, uff.
Jako zajímavé mi přišlo vnímat velkou propast mezi civilizovanými a necivilizovanými, primitivními národy, které jsou mnohdy popisovány Vernem ani ne jako lidé, ale jako krvelačná zvěř - 19. století z toho čiší - bylo to století vynálezů a technických objevů, sociologie a antropologie byly v plenkách.
Nejvíce se mi páčil Joe a jeho přístup k životu. Cituji ze str. 221: „E což! pane, třeba se jen vpravit v události, a člověk vybředne z nesnází! A hleďte, ještě s lepší se potáže, přijme-li věci tak, jak se sběhnou.“
Už delší dobu jsem si chtěla přečíst nějakou Verneovku. Jako dítě jsem četla jen dvě. Dvacet tisíc mil pod mořem a Vynález zkázy a pamatuji si z toho dohromady jen to, že v první knize byly dlouhé seznamy rybiček a v druhé jakási bomba. Tak jsem v rámci výzvy přečetla Pět neděl v balóně, i když doma mi tedy leží řada jiných. Bylo to nudnější než jak si Verneovky pamatuju, ale zjistila jsem, že jde o první Verneovu knihu vůbec. Přišla mi velmi prvoplánově edukativní a chápu, že nakladatel požadoval přidání akce. Dobře to vyjádřil uživatel Yokolobuna: "Bohužel se mi nepovedlo nadchnout pro pasáže, kde autor prostřednictvím svých postav vypisuje, komu se povedlo objevit jakou louži v Africe a jak jí pojmenoval." Zároveň si ale umím představit, že v době vzniku to bylo něco vcelku jedinečného.
Bylo zvláštní číst knihu zastaralou hned 2x, protože Verneův text byl doplněn socialistickými a budovatelskými komentáři překladatele (nic strašného, ale tehdejší optimistický názor na zemědělství v Evropě byl realitě vzdálenější než ten Verneův). Dneska by si nikdo nedovolil vydat něco, kde kladní hrdinové přirovnávají černochy k opicím a ďáblům a neváhají tu a tam nějakého zastřelit. Doufám, že kvůli tomu knihu nikdo nezakáže, vidím v tom literární dokumentaci toho, co bylo v době vydání považováno za přijatelné. Zajímavé je, že pro překladatele to zřejmě nebylo nic hodného pozornosti, protože se v komentářích nijak nevyjádřil. Podobně bezostyšné střílení zvířat a lovecký um už dnes asi nevzbudí obdiv jako dřív.
Protože v pěti nedělích v balóně nejsou žádné ženy kromě hospodyně Richarda Kennedyho, budu si zřejmě muset těch Verneovek přečíst víc. Četla jsem, že Verne napsal na svou dobu řadu značně emancipovaných hrdinek. Už v první knize věnoval pár řádků vyprávění o jakési dobrodružce, která se měla zabít při létání balónem (neověřovala jsem, zda šlo o skutečnou osobu), takže na tom asi něco bude.
Jinak se mi líbily technické popisy balónu (tedy hlavně to, že autor dokázal vše vcelku dobře popsat, u dnešních autorů sci-fi mi občas detailnější popis chybí) a občasný humor, kterého bych si v dětském věku asi nevšimla, ale samotný přelet Afriky mě moc nezajímal. Zdaleka nejvíc mě na něm zaujalo, že aby něco bylo objeveno, musí to objevit Evropan. K této vlaštovce sci-fi se už asi nevrátím.
Tato verneovka v dětství ve mě probudila cestovatelského ducha a neustále jsem se ptal, proč jsou zavřené hranice a to se za celý život nikdy nikam nepodívám? Po revoluci se mě splnil sen a dnes jsem vášnivým cestovatelem, tuto knihu držím v angličtině a při procvičování jazyka ji čtu stále dokola.
Knihu jsem přečtla jen díky knižní výzvě. Verneovky mě nikdy nebraly. Ale protože jsem je dostala jako dítě, chtěla jsem zjistit, jestli mě neosloví alespoň teď. Upřímně...Vůbec. Dlouhé popisy, nezáživné...nedovedu si představit, že by tohle četlo devítileté dítě...Věřím, že si knihy najdou své čtenáře, ale pro mě to bylo spíš utrpení.
Má úplně první Verneovka! Náramně jsem si toto putování Afrikou užil. Původně jsem chtěl dát 4 hvězdy, ale díky krásným obrázkům v knize a možnosti porovnávat cestu se skutečnou mapou bylo mé nadšení ještě umocněno! Díky za doporučení táto.
Verneovky mám ráda, nevadí mi dlouhé popisné pasáže a postavy mi jsou vesměs sympatické. Tak je tomu i u této knihy. Nepatří sice k mým nejoblíbenějším, ale ráda si v ní občas zalistuji.
Další bodík ze čtenářské výzvy splněn - Kniha, která má v názvu den v týdnu.
Zrovna po Verneovce jsem sáhla už jen proto, že je miloval můj dědeček, který většinu z nich vlastnil. Když jsem byla malá, sem tam mi z nich i něco předčítal, či mi vyprávěl jejich děj. Když jsem pak při stěhování knih mého přítele zjistila, že ji vlastně mám doma, brzy na ni přišla řada.
Určitě to asi nebude čtení pro každého - komentáře často zmiňují zdlouhavé popisy a spoustu faktů, ale nemůžu říct, že by mi to u knihy nějak vadilo. S popisy celkově nemívám problém a často mi přijdou i žádané, jelikož si lépe mohu vše představit. Další věc je samozřejmě trochu archaičtější jazyk, na který si možná někdo může trochu hůře zvykat. Mně osobně se ale kniha četla lehce, děj ubíhal a možná škoda, že těch dobrodružství nebylo trochu více. Ocenit musím také krásné ilustrace, které příběh provází (a že jich není málo) a já jako milovník map jsem jásala i nad plánem jejich cesty. Hodně mě bavilo mapu zkoumat a bavit se tím, jak se dříve celá Afrika jmenovala úplně jinak.
Každopádně po Verneovkách ještě určitě časem sáhnu, protože si myslím, že to určitě bude stát za to :)
Štítky knihy
přátelství Afrika zvířata, fauna rostliny, flóra cestování balóny vzduchoplavba objevitelské cesty dobrodružství badatelé a objevitelé odvahaAutorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Z pohledu současného člověka je strašně nepříjemné tuto knihu číst, z mnoha různých důvodů.