Patnáctiletý kapitán
Jules Verne
Příběh patnáctiletého plavčíka americké velrybářské lodi Poutník Dicka Sanda o jeho strastiplné pouti nejdříve na lodi a posléze Afrikou je znám z mnoha vydání a adaptací. Vedle poučení z entomologie, námořnictví a přírodopisu Afriky poukazuje román na hrůzy obchodu s otroky v druhé polovině 19. století a vyzdvihuje statečnost a odvahu mladých lidí.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1953 , PráceOriginální název:
Un capitaine de quinze ans, 1878
více info...
Přidat komentář


V dětství se mi velice líbila a byla to navíc druhá kniha od Verna, kterou jsem přečetl. Dnes už ji hodnotím poněkud střízlivěji, podobně jako další Vernovy knihy jde v podstatě o brakovou literaturu pro děti, ačkoli Verne osobně si ymslel, že píše literaturu faktu. Obsahuje opět jako spousta Verneových knih určité nepřesnosti. Ale přesto si 3 hvězdičky zaslouží.
Jan Vodňanský:
"Totální zkáza knihovny.
karkulčin výstřel varovný.
A v nevěstinci nachytán.
patnáctiletý kapitán."


Když jsem poporostl ze "Štorchovského věku", přešel jsem postupně na Vernea a bylo to asi to nejlepší, co jsem v té době mohl udělat. Společně s Pět neděl v balónu, dva roky prázdnin a cesta do středu země nejoblíbenější Verneovka.


Moje druhá nejoblíbenější verneovka. Napínavý příběh, který možná dnes už tolik dětí neosloví, ale moje generace tyto knihy přímo hltala...


Patnáctiletý kapitán mne natolik oslovil, že jsem od knihy nemohla odlepit oči. Hltala jsem to jedním dechem. naprosto geniální dílo Julesa Verna.


Nikdy jsem J.V. nečetla i když se říká že je literatura pro dědi jako stvořená. Možná je to tím, že už na to nemám věk, ale kniha mě zklamala. V některých částech až nudila. Asi už ne nedonutím číst od něj další knihu, ale kdo ví ...


Po pravdě čekal jsem něco lepšího. Příběh byl celkem předvídatelný navíc jsem se nedokázal s postavami nějak vcítit. Čekal jsem něco jako příběh z knihy Děti kapitána Granta. Možná je to tím, že už je mi 27.

Spolu s knihou Dva roky prazdnin moje nejoblibenejsi kniha od tohoto autora. Jako kluk jsem ji miloval! Porad doufam,ze si neco od Verna prectou i moje dcery, ktere zatim davaji prednost spis Poseroutkum a Priseram :-)

Po delší době jsme se vrátila ke svému oblíbenému autorovi z dětství. Nevím, jestli je to tím, že jsem vyrostla, nebo tahle kniha není psaná tak chytlavě jako Dva roky prázdnin, Matyáš Sandorf a další, ale byla jsem trochu zklamaná. Čekala jsem, jak tomu bývalo dřív, že mě děj pohltí až nebudu schopná se od knihy odtrhnout. Ale asi je to stále ten stejný Verne, jenom já už nedokážu najít to kouzlo tam, kde dřív bylo zjevné... A to mě tedy dost mrzí...


V pořadí třetí Veneovka, kterou jsem četl a rozhodně jedna z nejlepších. Verne prostě opět dokazuje, že je světová špička.


První a rozhodně né poslední knížka od pana Verna. Neuvěřitelně procítěná a vylíčená dobrodružná kniha :)


S touhle knihou mě seznámil můj tatínek. Několikrát mi o ní vyprávěl, jak ji sám přečetl. Dlouho jsem této knize odolávala, jelikož dobrodružné příběhy mě nikdy nebavili ale jednoho dne jsem jí přeci vzala do ruky a začala číst. Nelituji toho. Je to moc hezká kniha, psána poutavě se zajímavým příběhem. Je to kniha, která je mojí vzpomínkou.


Verneovky jsem míval rád, ale tahle se mi nelíbila, stejně jako Výprava Barsacova a Pět neděl v balóně.


Verne je prostě génius. Jak může někdo napsat desítky skvělých knih s tak širokým spektrem a k tomu ještě vidět sto let dopředu, to nechápu...


Moje první verneovka mě pohltila do děje a stala se základním kamenem několika dalších desítek knih tohoto spisovatele, nad kterými jsem strávil krásné chvíle.

Kniha mého mládí, snad se jednou bude líbit i mému synovi a bude ji číst se stejným zájmem, jako kdysi já
Štítky knihy
přátelství, kamarádství Afrika mořeplavba lodě otroctví napětí dospívání dobrodružství otroci odvaha krutost světová literaturaAutorovy další knížky
1937 | ![]() |
1965 | ![]() |
1985 | ![]() |
1963 | ![]() |
1963 | ![]() |
Patnáctiletého kapitána jsem jako malý kluk nečet, dostal jsem se k němu až teď, a musím říct, že mě Verne opět nezklamal, ani po letech. Tohle je ta z jeho knih, kde se tolik nesetkáme s výplody jeho fantazie z oboru techniky.
Jak se píše v doslovu k vydání z r. 1989, Verne tuto knihu psal už jako téměř padesátiletý, kdy si mimo jiné za prvé uvědomoval, že obsáhlá pojednání přírodovědecká, zeměpisná i jiná čtenáře poněkud unavují a za druhé po stránce technických vymožeností už nedokázal příběh posunout nikterak moc do nové neskutečnosti. Stvořil tedy příběh víceméně dobrodružně cestopisný s prvky pokroku spíše sociálního, mladý Dick Sand je jakýmsi ztělesněním neuskutěčněných dobrodružných snů autora samotného a celá otázka kolem otrokářství v Africe, která tvoří rámec druhé poloviny příběhu, nebyla v době vzniku knihy žádným dějepisem...
Pro mě to byl krásný návrat do dětských let a na řadě budou jistě další knihy tohoto velikána světové dobrodružné literatury.