Karmínový břeh

14.06.2016

Asi první knížka s Pendergastem, kdy jsem si řekla, že není nijak zajímavá. Nepřišlo mi, že by se jednalo o nějakou velkou záhadu, kterou obvykle řeší. A posledních 100 stran, které konečně byly zajímavé, to nijak nezachránilo. A navíc tajnou informaci na konci jsem tušila tak nějak od začátku. A Constance, jakkoli ji mám normálně ráda, byla hrozně nesnesitelná. Doufám, že další kniha to napraví.

17.05.2016

No, mě se právě tohle do nekonečna rozvíjení jednoho tématu, jako to bylo s Diogenem, vůbec nelibí, nebaví mě to a nudí mě to. Já mám rád, když je každá kniha samostatný román, kde mi nevadí když vystupují postavy z minulosti, ale prostě chci nové příběhy. Například "Bílý oheň" mi přišel jako samostatný román, ikdyž je to ze série Pendergast, a tohle pokračování se mi líbilo, poněvadž to byl nový příběh bez vazeb na Pendergastovu rodinu apd. Trilogie Diogenes a ty cca 3 knihy kde se řešila Pendergastova manželka, to bylo jen mlácení prázdné slámy. Prostě z těch jsem cítil bezradnost přijít s něčím novým. "Bílý oheň" mi dal naději, ale "Modrý labyrint" se mi už svým popisem tak znelíbil (znovu babrání se v milionkrát propírané historii Pendergastovi rodiny či co), že jsem jeho četbu zavrhl. A to už mám od těchto autorů koupeno asi 20 knih. Ale od "Modrého labyrintu" jsem řekl dost.
Já chci číst, pokaždé originální nový příběh, jako byl například "Zátiší s vránami", nebo "Kráter", "Poklad" "Ledová bariéra" a další.
Kvůli neustálému omýlání minulosti, mi příjde každý díl Pendergasta stejný jak ten předchozí, maximálně se trochu obmění kulisi, ale mě už proto Pendergast přestal bavit, pro mě se to vše už moc opakuje a je to moc předvídatelné. Zkoušel jsem číst ukázku z této knihy, ale po asi 15 stránkách už mě to tak nebavilo (cítil jsem jak se to vše opakuje asi i díky Constance), že jsem nedokázal číst dál.
Jo, takový "Mayský kodex" to byla knížka, četl jsem 2x, "Bouře" - četl jsem 3x, "Kráter" - četl jsem 2x, "Ledová bariéra" - četl jsem 3x,

02.05.2016

Karmínový břeh může být pro dlouhodobého fanouška Pendergastových případů dokonalý. Obsahuje střípky Relikvie, Kabinetu kuriozit, Modrého labyrintu a v neposlední řadě i odkazy na Diogenesovu trilogii. Patnáctý Pendergast není samostatný román i když se tak tváří a abyste si ho užili naplno, opravdu doporučuju znát knihy předchozí. Příběh je klasická mysteriózní detektivka se syrovou atmosférou a se skvělým wow koncem, opět okořeněným o řádku skvělých dedukčních schopností Pendergasta a obohacený o brilantní rozvoj postav, které se táhnou již Modrého labyrintu.
Dle stránek autorů, tento díl je opravdu (prozatím) bohužel poslední a vyvrcholení finálního cliffhangeru bude muset chvíli počkat.
Nebo třeba začnou autoři vydávat podobně zajímavou sérii (Gideon mi bohužel moc nesedí).

30.04.2016

Kniha zpočátku působí jako klasický detektivní příběh, pomalý, rozvážný, ale určitě zamotaný. Druhá půlka kniha graduje v posledních kapitolách v úžasném tempu, který je tak příznačný pro oba autory. A konec? Jedna velká lahůdka pro všechny milovníky Pendergasta - snad nebudeme dlouho čekat na další díl!