Pes
Kerstin Ekman
Poetický příběh o malém štěněti, které se ocitne zcela samo, bez matky i jejího pána, v tichu zimního lesa kdesi v severním Švédsku. Zprvu zcela bezbranné mládě nezemře během prvních dnů hlady jen díky náhodě. Nevěří ani lidem, ani zvířatům. Učí se zvažovat rizika a naslouchat svým instinktům. Probouzí se v něm také lovecký pud, díky němuž nakonec zdárně překoná následující jaro i léto. Na začátku další zimy mu do cesty opět vstoupí lidé. Najde mezi nimi svého člověka? Pes je mimořádně působivá novela o přírodě, o silách a jejích věčných zákonitostech, o samotě, strachu, smrti, ale také o důvěře a vůli žít...... celý text
Literatura světová Novely Příroda, zvířata
Vydáno: 2018 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Hunden, 1986
více info...
Přidat komentář
Nádherný příběh... Žasnu nad tím, jak obdivuhodně autorka dokázala vyjádřit psí "vjemy a pocity"... A taky popsat proměny severské přírody během ročních dob... A moc jsem si přála, aby to tak nějak dopadlo... :-)
(SPOILER) Tento poetický příběh malého štěněte, které je ve sledu okolností odkázáno samo na sebe, autorka velice barvitě a čtivě vylíčila na stránkách příjemné oddychové novely. Pejsek je nucen v necelých třech měsících samostatně odhalovat tajemství divoké přírody, hledat si potravu a úkryt, bojovat o přežití a celkově se seznamovat hlavně se strastmi psího života bez mámy, pána, plného bříška a teplého pelíšku. Jako člověk, kterého celý jeho život provází psí parťáci a kamarádi, jsem si tento příběh plný hledání, naděje, odhodlání a statečnosti ráda přečetla a doufala, že nakonec vše dobře dopadne.
Krásné, dojemné a navzdory převažujícím přírodním motivům hluboce lidské. Z bezbranného ztraceného štěněte shodou šťastných náhod, díky nimž pejsek unikne smrti hladem a podchlazením, vyroste mladý pes, který se vyzná v divočině, ale nikoli v soužití s člověkem. Až jeho pán, starší muž, Hrdinu svojí nezměrnou trpělivostí a vynalézavostí přitáhne zpět mezi lidi. I když těmi lidmi jsou jenom on a jeho žena, ostatním hrdina nevěří.
Tohle člověk jen tak nevymyslí. Musí to zažít, nebo slyšet někoho vyprávět. Musí znát v přírodě každý kámen a trs trávy, zvyky zvířat a mnoho dalšího, jen tak může vše do detailu popsat.
Knížka nejen pro milovníky přírody a pejskaře. Je to knížka o naději. Knížka o tom, že zázraky se někdy dějí. A také, že láska hory přenáší, a je úplně jedno, zda ta lidská nebo ta zvířecí...
Netradiční poetické přiblížení života v drsné severské divočině prostřednictvím zatoulaného štěněte. Překvapivé je, že pes kromě chladu a hladu nestrádal celou dobu též samotou.
naprosto nádherná knížečka o tom, co prožívá zvíře, když je samo uprostřed přírody. Ani jeden dialog a čte se to jedním dechem ;)
Takové oddychové a pohodové čtení. Velmi hezky popsané prostředí, atmosféra a hlavně co prožívá malé stěně. Stojí za přečtení. Příběh s dobrým koncem. Moc se mi líbil.
Byla snad autorka sama kdysi psem? tak detailní popisy jeho "vnitřku" snad nemá srovnání..
Naprosto fascinující čtení, které jsem dosud jinde nezažila. Nikdy jsem nečetla knihu, kde by byl hlavním hrdinou pes nebo spíše štěně. Celé je to tak krásně popisováno, ať už skandinávská příroda, okolí, vše, kudy pes chodí a co zažívá, jak se asi cítí, jak mu je, co chce a nechce udělat. Je to až poetické. I když je to prozaické, jednoduché vyprávění, zanechá ve vás hodně. Měla jsem chuť běžet a vzít pejska a zachránit ho. Ale vlastně si dokázal poradit sám. Z bezbranného tvorečka se stal tím, kdo zvládne přežít v přírodě, sám se o sebe postarat. Mezi všemi knihami, co mi už prošly rukama, tohle bylo jiné a hřejivě uspokojující čtení. Určitě se k němu někdy vrátím.
Báječné a hřejivé čtení: velice hmatatelně přesně vylíčená atmosféra a prostředí. Příběh s dobrým koncem, čímž nic moc neprozrazuji, protože dle mého vnímání není o něm pochyb od prvních slov.
"Kdy začíná nějaký děj? Nezačíná. Vždycky mu něco předchází...
Kdy končí nějaký děj? Možná nekončí nikdy, Vždycky po něm něco následuje...
Tento děj neskončí, dokud bude tlouct silné psí srdce."
Bez zbytečného sentimentu i dramat příběh krátký, jemnější, severoevropský, moderní, ale bez debaty srovnatelný se staršími díly mistrů vyobrazení zvířecích hrdinů americké divočiny (a nám přecitlivělým civilizací rozhodně lépe vyhovující).
Pozn.: poprvé jsem se setkala s housenčíkem, tak jsem si ho dohledala - prý tento pěvec žije v tropických oblastech Starého světa, což mě poněkud mate ... nejen v souvislosti s knihou.
Krátká novela napsaná úsporným a přesným jazykem, který přesto dokáže sugestivně vylíčit přírodu, psí pocity (tedy asi - ty nikdo z nás lidí s jistotou nezná, ty jen předpokládáme). Úplně cítíte ten řezavý vítr, hlad v prázdném břiše, otravné komáry… Konec je překvapivě šťastný – příjemné překvapení, takové pohlazení na závěr.
Milá a čtivá jednohubka o šedivém Hrdinovi. Líbil se mi ten psí pohled na svět, jak asi přemýšlí, co prožívá a jak se s každým dnem a novou zkušeností mění. Ve finále je pěkné vidět, že i psům pomůže když se vydají do světa.
Přečteno za jedno odpoledne a musím říct, že to bylo hezké odpoledne. Nemohla jsme se od knihy odtrhnout. Prostě jsem musela vědět, co se stane dál.
Popisná forma knihy, ale tak silný příběh, že jsem knihu přečetla se zatajeným dechem a po celou dobu jsem si přála aby to dobře dopadlo a .... jděte číst a dozvíte se ...
Poetické
Epochální
Skvostné
Příběh o Hrdinovi.
Epická dobrodružství?
Spíš lyrické líčení očima šedivého.
Predátor. Šedivý Hrdina.
Existence závisející i na potravě.
Smrt a život ve skandinávské přírodě.
Autorka píše úsporně, v jednoduchých větách. Její způsob líčení je ovšem velice silný, působivý, dechberoucí. O psovi se – s výjimkou závěru – mluví obecně – jako
o šedivém. Pouze jednou je konkrétní zmínka o smålandském stavačovi (viz odkaz
v zajímavostech), ale nevztahuje se k šedivému.
„Jeho běh byl volný a urputný, šedočerné tělo s odřenými tlapami a staženým břichem utíkalo před bolestí, hladem a zmatkem, které mu byly v patách jako umíněná syrová mlha.
Na smrku seděl ten, jenž umí udeřit a ve dne pomrkává. Okrajem mokřadu procházel ten, který se snažil vypátrat hraboše. Ti malí na stromech, pípající a třepotající křidélky, se věnovali svým činnostem. Všichni se nacházeli tam, kde bylo jejich místo. Kroužili, hledali, poletovali a vždycky se zase vrátili tam, kam patřili. A on? Byl tím šedivým, který běží.“ (s. 61)
Podobná kniha (pro mladší čtenáře): Pirát - https://www.databazeknih.cz/knihy/pirat-96490.
Nádherné čtení! Souhlasím s Hellenou1523. Jsem zvědavá na další knihy této autorky. :-)
Na můj vkus hodně popisný výklad, ale bavilo mě to. Vžíval jsem se do pocitů hlavního psího hrdiny
Taková milá jednohubka, hlavně ze začátku se líbil mi styl psaní - je takový popisný a hodně o pocitech - úplně jsem tu zimu a hlad se štěnětem prožívala. Ke konci na mě ale začalo být těch popisů až moc, naštěstí je to krátké, takže v pohodě. Dobrý dojem zůstal. :)
Naprosto dokonalá kniha! Neobsahuje sice moc děje - je to opravdu jenom o tom, jak se pes ztratí a zůstane sám v lese. Ale jak to autorka nádherně předestírá! Vžívá se do myšlení pejska a hlavně ty její popisy krajiny jsou neuvěřitelné. Já bych asi tak celou knihu vměstnala na jednu stránku, ona procítěně "maluje" nádhernou přírodu. Je to krátká novela, dala by se přečíst za jeden večer, ale já si ji "šetřila", četla pomalu a vychutnávala si malebnou švédskou přírodu.
Pes
(SPOILER) Jaký je asi život (zdivočelého) psa v drsné norské přírodě? Žádní psina - hlad, běh, lov, zima, strach. A tak pořád dokola až do šťastného konce. Z pohledu psa asi dobře popsané, ale z pohledu mě, jako čtenáře, úmorná, opakující se nuda.