Pes baskervillský
Arthur Conan Doyle
Příběhy Sherlocka Holmese / Sherlock Holmes série
< 4. díl >
Jedinečné líčení atmosféry tajemství a hrůzy z událostí, které se zprvu vzpírají logickému chápání, činí z Psa baskervillského nejslavnější Doylův detektivní román. Detektiv Sherlock Holmes se svým přítelem a pomocníkem doktorem Watsonem vyšetřují případy záhadných úmrtí na venkovském panství v pochmurné krajině vřesovišť. Kdo měl zájem na smrti sira Charlese, dobrosrdečného mecenáše zdejšího nehostinného kraje? Je oním vraždícím monstrem skutečně nepolapitelný děsivý pes? Edice KOD, svazek 69. Ilustroval Karel Vaca.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1969 , Albatros (ČR)Originální název:
The Hound of the Baskervilles, 1902
více info...
Přidat komentář
Sherlock svojmu autorovi Doyleovi priniesol neskutočnú slávu (a v neposlednom rade bohatstvo), ale anglický spisovateľ sa vždy chcel presláviť ako kvalitný románopisec (napr. historických eposov) a nie "iba" ako "zaznamenávač" detektívnych prípadov. Dokonca sa dá povedať, že ho písanie o Sherlockovi limitovalo, lebo ako autor sa síce štylisticky vyvíjal (zlepšoval), ale aby zachoval jednotný háv sherlockovčín, musel sa "krotiť". Nečudujem sa, že v istej chvíli mal Sherlocka po krk a nechal ho zabiť. Nič ho neprinútilo oživiť ho. Ani masové protesty. Ani listy plné nenávisti. Dokonca ani monštruózne honoráre. Napokon sa ale po rokoch predsa len nechal zlomiť a napísal Psa baskervillského. Paradoxne ide o asi najslávnejšiu holmesovčinu a to napriek tomu, že sa odohráva pred udalosťami s detektívovou smrťou (takže je to prequel) a napriek tomu, že v nej Holmes takmer nevystupuje. Resp. vystupuje, ale nevieme o tom... už som ticho, lebo sa blížim k spoilerom. Okrem toho sa tu Holmes často mýli resp. je uvádzaný na falošnú stopu. Hlavnú rolu dostal prekvapivo Dr. Watson, ktorý však (pri všetkej úcte) nesiahala Holmesovej genialite ani po kolená, takže sa často mýli, je oklamaný a má veľmi zlé teórie. V mnohom je teda Pes baskervillský zvláštnou holmesovčinou. Avšak možno i preto, keďže predchádzajúce ma nebavili, ma on bavil. Ako Sherlock Holmes, tak detektívky všeobecne nie sú moja srdcovka, ale Pes baskervillský je pecka, keďže zbožňujem horory a on k nim má psovsky blízko. Šokujúce twisty, skvelé prostredie a v prvom rade geniálna atmosféra "blat", na ktoré sa s príchodom večera znáša nechutne hustá hmla, v ktorej nie je nič ľahšie, než sa stratiť... a už nikdy nebyť nájdený. Skončíte v močiari, zapadnete doňho, postupne klesáte na dno (čím viac sa z toho snažíte dostať, tým ste hlbšie) a nakoniec zmiznete úplne. V lepšom prípade. V horšom vás roztrhá desivá beštia, ktorá močiare v noci obchádza. Ale nebojte sa, ani cez deň tento kraj nepôsobí zrovna dvakrát veselo: pochmúrna obloha, ponuré sídla, temné lesy. Za túto atmosféru dávam maximálne hodnotenie, ale opakujem a podotýkam, že super je i rozuzlenie, postavy, dialógy atď.
Úžasně napsaný příběh s dokonalou atmosférou. Naprosto jsem se do této knihy zamilovala! 5/5
Tuto knihu jsem si vzala jako povinnou četbu k maturitě (na doporučení kamarádky). Je to můj první případ s Sherlockem Holmesem- respektive s Dr. Watsonem :D a musím říct, že se mi velmi líbil. Je to kratičká knížka s rychlým spádem děje. Přiznávám, že
jsem tušila dopředu kdo je vrahem, ale kouzlo to neztratilo. Doporučuji všem maturantům :P.
Jako malá jsem zbožňovala příběhy Sherlocka Holmese (víc než dnes detektivy Agathy Christie) z knížky Muž s dýmkou a houslemi. Proto jsem se s chutí pustila i do této Doylovy klasiky. Ale kvůli zastaralejšímu jazyku mě to nebavilo tolik, jak jsem čekala. Doufám, že to bylo jen mým momentálním rozpoložením, protože příběh i atmosféra jsou skvělé. K té zmiňované knížce příběhů se chci brzy vrátit s našimi dětmi a doufám, že i ony si Sherlocka zamilují.
Na klasiku mě bavila, i když se mi hůře četla. Ale to je u každého individuálně. Celkově hodnotím jako moc povedené dílo.
.....všechny kecy o tom co této knize chybí jsou na dvě věci .... tohle je detektivní dílo, kterému nechybí nic.
Pořád je to /i moje/ nejoblíbenější detektivka takže 321% ji hodně sluší
...a jedna zajímavost
Čeští čtenáři se s detektivkami setkávali od počátku 20. století zásluhou překladů anglosaských autorů (Pes baskervilský u nás vyšel pouhý rok od vydání originálu, od prosince 1902 do listopadu 1903 vycházel na pokračování v časopise Svět zvířat)
......a ten název časopisu je příhodný, pes baskervillský tam rozhodně patří.....
Klasicky detektivni pribeh s genialnim detektivem Sherlockem Holmesem a jeho pritelem doktorem Watsonem. Cetla jsem kdysi asi ve dvanacti letech a vylozene jsem nyni mela chut po vsech moznych novodobych severskych a vselijakych dalsich detektivkach na poradnou davku klasicke detektivni literatury, samozrejme, ze splnila ocekavani. Doyle by mel mit misto v kazde poradne domaci knihovne.
Knížka má už spoustu let čestné místo v mé knihovně, příběhy Sherlocka Holmse mne baví a ten pes... je zkrátka i moje srdeční záležitost.
Môj prvý Sherlock Holmes a neviem sa dočkať ďalších. Skvelá detektívka s niekoľkými prekvapivými momentmi a rozuzleniami, Holmes a Watson sú úžasná sympatická dvojica. Milujem ich (najmä Holmesov) jazykový prejav.
„Mezi těmito místy a kol nich rozkládají se smutné močály bez života. To jest tedy jeviště, na kterém se tragedie odehrála, a na kterém přičiněním naším se dále odehrávati bude.“
„Jest to asi pěkná poušť.“
„Ano, sídlo hodné dějův oněch. Chtěl-li ďábel míti skutečně ruku svou ve věcech lidských –“
Před nedávnem čtená kniha (Noc v osamělém říjnu ...kdo má rád „urban fantasy“ doporučuji) mi připomněla Velkého detektiva (najdete v ní spoustu odkazů), a protože Psa baskervillského znám jen z filmového zpracování, řekla jsem si, že je na čase to napravit.
„Svět jest samá věc samozřejmá, kterou však nikdo zpravidla nepozoruje.“
…
„Uniklo mně snad něco?“ tázal se Watson s jistým vzrušením své samolibosti. „Myslím, že jsem nic důležitého nepřehlédl.“
„Bojím se, milý Watsone, že většina závěrků vašich byla mylná. Řekl-li jsem, že jste mne povzbuzoval leckdy, mínil jsem tím, abych upřímně řekl, že přezkoumáváním omylů vašich býval jsem tu a tam uveden na pravou cestu.“
„Holmes vrátil se na své místo s klidným pohledem vnitřního uspokojení, kterýž svědčil, že má před sebou úkol sebe důstojný … ve chvílích úsilného soustředění myšlenek, … kdy odvažuje každou součástku důkazu, kdy buduje různé theorie, kdy staví jednu proti druhé, a kdy rozhoduje v mysli své, která věc jest důležitá, a která bez váhy.“
Sherlock Holmes, jeden z prvních velkých detektivů, je opravdu originální osobnost … se spoustou excentrických návyků, výstřední, přesto gentleman, který si ovšem s oblibou dělá věci po svém – účel světí prostředky, a je jedno, jestli je/není záležitost společensky považovaná za konvenční a přijatelnou, … a v neposlední řadě pak, se sklony k špatné životosprávě (kouření, drogy, zanedbávané jídlo) … zvlášť, když spletitý propletenec věcí, událostí, detailů (pro ostatní – totální chaos, pro Holmese – uspořádaný soubor) …vede k nevyřešené záhadě, v tu chvíli není nic důležitějšího … vše ostatní, vč. zmíněných konvencí, jde stranou - je to totiž VÝZVA! – to je to, co Holmese pohání, dokázat něco, co nikdo jiný nedokáže, objasnit i tu nejpodivnější záhadu.
S detektivním žánrem to mám tak, … „jdu spíš po klasicích“, po těch z kterých tento žánr vychází – jako např. E.A. Poe, který je nejen průkopník hororu, ale i detektivního románu, Chesterton a jeho otec Brown, paní Agáta a její pan Poirot, a samozřejmě sir Doyle a jeho Velký detektiv … s nimi si naprosto vystačím, je to takové hezké a už dlouhodobé „přátelství“ s občasnými, vždy zajímavými návštěvami. V téhle poloze mi detektivní žánr naprosto vyhovuje (přiznávám, že současným detektivkám nijak zvlášť neholduji, ani knižním, a už vůbec ne televizním, to už musí být, když mě v nějaké formě zaujmou, … ale jsou i takové výjimky). Tohle je totiž poloha, kde se mísí nevysvětlitelná tajemství, často dobrodružství, občasné mystické prvky, a pronikavý intelekt … a k tomu si dosaďte, jako bonus, detektiva – gentlemana :-) … tak to je přesně to, co mě na těchto příbězích baví a proč se k ním pravidelně čas od času vracím ... a sledovat metody pana Holmese, vždycky stojí za to :-).
„Ovšem docela nepravdu v nynějším případě jste, milý Watsone, neměl. … Neuhodnete toho sám? Znáte přece moje methody. Užijte jich!“
Zkuste to taky … na chvíli se zastavit, nalít si sklenku vína (jako podpůrný prostředek doporučuji :-), v klidu se usadit a přemýšlet … nechat plynou volné asociace … přebírat a třídit … prostě dívat se slavnému detektivovi „pod ruce“, ale ještě víc „do mysli“ … za mě, bezva zkušenost :-).
Mám ráda všechny detektivky,ale Pes Baskervillský od A.C.Doyla mě naprosto uchvátil.Teď už se nedivím,proč je považován za nejlepší doylovo dílo.Dokázal skvěle popsat ponurý podzim ve kterém se vše odehrávalo,člověk jen dychtil dozvědět se,kdo že je ta zrůda rodu Baskervillů a přitom všem samozřejmě nechyběla logická kostra příběhu.Vřele doporučuji i těm,kteří ještě žádné "holmesovky" nečetly!
Jako je pro Poirota ikonickým případem Vražda v Orient Expresu, Holmesovým ikonickým případem je nepochybně Pes baskervillský. I když ho člověk nečetl, nepochybně na něj narazil v nejednom zpracování. Ale originál je originál, přestože jsem knihu do ruky vzal s ostudným zpožděním, avšak s nijak nezmenšeným nadšením. Holmes je geniální postava, ještě geniálnější její autor. Těch citátů. Těch vodítek. Těch "aha" okamžiků, kdy si čtenář uvědomí, jak mu Doyle dával indicie, které přehlídl a které zcela logicky ústí v danou dedukci. Připadal jsem si jako Watson, který se přes veškerou snahu nikdy nepřiblíží svému učiteli, cítí se uražen a zároveň pochválen jako malý žáček. Akorát, že mým učitelem je Doyle místo Holmese. To jsou znaky Holmesovských příběhů, které v téhle knížce dosahují vrcholu ještě podtržené až gotickým nádechem baskervillského zámku, jeho tajemství, a mlhou nad nebezpečnými blaty, které ukrývají nejenom uprchlého trestance. Jo, tohle jsou věci, které si lze užít opakovaně.
Štítky knihy
mýty a legendy detektivní a krimi romány zfilmováno záhady anglická literatura Sherlock Holmes napětí tajemství horory blata psychologické thrilleryAutorovy další knížky
1978 | Pes baskervillský |
2010 | Případy Sherlocka Holmese |
1982 | Dobrodružství Sherlocka Holmese |
1971 | Ztracený svět |
1987 | Muž s dýmkou a houslemi |
Anglie - mlha - blata - vřesoviště ... a světélkující obluda, která vraždí na potkání...
Dávno, dávno již tomu, co jsem četla tuto dnes již klasiku z pera skotského lékaře, všestranného sportovce, politika, bojovníka za zlepšení situace v Kongu, válečného zpravodaje, ale hlavně světoznámého spisovatele nejenom detektivních románů s dnes již kultovní postavou detektiva Sherlocka Holmese.
Tak jako Sherlock se stal symbolem brilantní schopnosti dedukce, tak ,,Pes baskervillský"- anglický mastif - se stal symbolem obrovské vraždící stvůry.
,,...byl to obrovský pes, černý jako uhel ... oheň mu sršel z otevřené tlamy, oči mu žhnuly řežavou září, jeho morda a srst na krku a hruď byly lemovány plápolajícím ohněm. V žádném deliriu nemohl si žádný halucinacemi mořený nemocný mozek představit něco děsivějšího, hrůznějšího, pekelnějšího, než byl temný netvor s dravou maskou, který se na nás vyřítil z hráze mlhy."
P.S: Ale jak již to v životě bývá, příčinou a tudíž tou pravou stvůrou byl, je a bude vždy člověk. Jaký pán, takový pes...
P.P.S: Můj pes byl veselý, hravý, společenský, ale když se naježil, úplný ,,Baskervill" ... Ale stačil jeden jediný piškot ... Měj se ,,tam" dobře, Yoriku, jediný a nezapomenutelný... a měj se dobře i ty, ,,Pse baskervillský."