Pes baskervillský
Arthur Conan Doyle
Příběhy Sherlocka Holmese / Sherlock Holmes série
< 4. díl >
Jedinečné líčení atmosféry tajemství a hrůzy z událostí, které se zprvu vzpírají logickému chápání, činí z Psa baskervillského nejslavnější Doylův detektivní román. Detektiv Sherlock Holmes se svým přítelem a pomocníkem doktorem Watsonem vyšetřují případy záhadných úmrtí na venkovském panství v pochmurné krajině vřesovišť. Kdo měl zájem na smrti sira Charlese, dobrosrdečného mecenáše zdejšího nehostinného kraje? Je oním vraždícím monstrem skutečně nepolapitelný děsivý pes? Edice KOD, svazek 69. Ilustroval Karel Vaca.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1969 , Albatros (ČR)Originální název:
The Hound of the Baskervilles, 1902
více info...
Přidat komentář
Není co vytknout. Užíval jsem si distingovaný styl té doby, jak v seriálu, tak v knize.
Krásná kniha, čte se rychle, děj je poutavý, z textu přimo sálá uhlazený britský styl. V originále je mnohém lepší, než v českém překladu, ale i v čj je skvělá.
Nepopiratelně kvalitní dílo a legenda detektivních příběhů, na které je ovšem již znát, jak moc se detektivka jako žánr vyvinul za oněch posledních cca 100 let. Hodnoceno z pohledu zmlsaného čtenáře roku 2016, jinak k panu Doyleovi samozřejmě respekt.
Viděla jsem několik filmových a seriálových zpracování, četla jsem tuto knihu minimálně potřetí a stejně pro mě bude skvostem a pokladem, který si přečtu znovu a velmi ráda. Úžasně ponuré prostředí anglického venkova, ironicky elegantní Sherlock Holmes, příjemně detektivovu brilantní mysl dohánějící dr. Watson, mladicky nerozvážný a energický sir Henry a nevyzpytatelný, nejprve ničím nezajímavý a posléze šokující Jack Stapelton, to je jen zlomek toho skvělého v knize. Styl, kterým A. C. Doyle píše,tak sympaticky čitelný a zároveň na úrovni, je nedocenitelný.
Číst tuto knihu bylo velikým potěším. Zajímavé postavy, krásně vylíčené prostředí - člověk měl pocit, jako kdyby tam byl on sám. Zamotaný příběh se skvělou zápletkou. Akorát mi vadilo, že se Sherlock v tomto příběhu držel dál. Samotná kniha se četla lehce. Měla jsem ji přečtenou za jeden den.
Úžasné! Ať už bravurně vykreslenou atmosférou, tajuplným prostředím, krvelačným monstrem, archaickým jazykem, nebo samotným Sherlockem, opravdu úžasné! I když je ten legendární pan Holmes sebestředný namyšlenec, genialita mu upřít rozhodně nelze, a s ním samozřejmě i siru Doylovi :) Jediné, co mi trochu kazilo dojem z knihy, rozhodně doporučuji nečíst v létě, ale ideálně uprostřed ponurého podzimu, při mlze a uprostřed močálů :o)
Moje prvni kniha s Holmesem a moc se mi líbila. Vyprávění Wattsona bylo dobré a libil se mi ležérní přístup Holmesa. Až dokonce jsem premyslela,kdo byl hlavní "padouch". Za mně super
Knížku jsem četla jako povinnou četbu k maturitě a upřímně mě zklamala. Sherlocka zná určitě každý, takže jsem byla natěšená, že mě knížka ihned vtáhne do děje, ovšem to se (bohužel) nestalo.
Upřímně sama nevím proč, ale knížka mě nedokázala vůbec zaujmout a vtáhnout dějově do sebe. Čekala jsem asi více napětí a samotný děj mě vůbec nezaujal, ale na druhou stranu děj příběhu je geniálně vymyšlen, ostatně jako u každého Sherlocka. Ať si každý udělá názor sám, ale mě samotná kniha moc nezaujala.
Moje první kniha o Sherlockovi a musím říct, že jsem se nenudil, jak by se možná někdo mohl, při četbě této dnes již legendární detektivky. Opravdu řeč, kterou je příběh psaný, vás zavede do 19. století a budete se tam chtít, alespoň chvilku zůstat. Když jsem knihu četl, jako bych se vracel do té pohodové doby, když jsem ji naopak zavíral a probudil se do naší uspěchané doby, nutilo mě to přemýšlet. Sherlock je skutečný elegán a je radost ho poslouchat, ne jinak u Wattsna :-)
Tak tohle bylo dokonalé. Moje prvotina od Doyla, proto mi malinko trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní, ale čím dál jsem byla, tím lépe se mi to četlo. Příběh je skvěle propracovaný. I když jsem prve viděla divadelní hru, měla jsem to štěstí, že jsem si to prakticky nepamatovala. Celou knihu jsem přemýšlela, kdo za tím stojí a později, jak to všechno udělal. Vřele doporučuju a vrhám se do další knih s mým milovaným Sherlockem.
Ke knihám o Sherlocku Holmesovi mě dovedl seriál Sherlock. Do té doby jsem neměla nutkání se o něj zajímat, protože jsem byla posedlá panem Poirotem. Nicméně po přečtení této knihy jsem musela přehodnotit a přidat Holmese k mým vysněným hrdinům.
Pes baskervillský je první kniha o Sherlocku Holmesovi, kterou jsem zatím četla. Do knihy jsem se musela chvíli dostávat, především kvůli trochu odlišnému jazyku. Netrvalo ale dlouho a já už byla naprosto pohlcena atmosférou celé knihy a mistrným zpracováním. Určitě se teď co nejdřív pustím i do dalších případů Sherlocka Holmese.
Pes baskervillský odjakživa patřil mezi má nejoblíbenější vyprávění o Sherlocku Holmesovi, a to proto, že se od ostatních příběhů o Holmesovi významně liší – jednak svojí atmosférou, jednak mísením detektivního žánru s prvky gotického románu. Je jasné, že při prvním čtení čtenáře mimo jiné zajímá, kdo je pachatel, nicméně i poté, co se dozvíme jeho jméno, má čtenář podle mne mnoho důvodů se ke knize zase vracet, byť samotné rozuzlení zápletky mu nic nového nepřinese.
Při dalším čtení si člověk může plnými doušky vychutnávat prostředí, v němž se děj odehrává, a nasávat tajemnou atmosféru, která z knihy tak intenzivně čiší. Znovu a znovu si ráda vychutnávám napínavý děj, tajemné vytí psa, strašidelná mlžná blata a pochmurnou tíživou náladu, z níž příjemně běhá mráz po zádech. Popustí-li čtenář uzdu své představivosti, octne se uprostřed dění, které umocněno rozeklanou, ale přesto uhrančivě krásnou krajinou přinese čtenáři silný zážitek.
Asi jste už možná pochopili, že knihu jsem četla nesčetněkrát. Ano. A ještě nesčetněkrát se k ní zase vrátím!
Prečudesné úmrtie na vidieckom panstve v pochmúrnej krajine vresovísk. Tajomné a zradné slatiny obklopujúce strašidelný zámok Baskerville. To je scenéria najslávnejšieho detektívneho románu všetkých čias. Skvelo budovaná zápletka, napínavý dej od začiatku do konca, dokonalo prepracované charaktery postáv, atmosféra, z ktorej miestami až behá mráz po chrbte - jednoducho perfektné detektívne čítanie!
Ke knize jsem se dostala jako téměř dospělá a dostatečně jsem se probála zbytkem svého mládí, obzvláště, pokud někde v noci zaštěkal pes. Knížka proto skončila u mě v mé knihovně- a dostali se k ní moji kluci ve věku asi 10-12 let. Z našeho malého psa (byl velikým mazlem rodiny - rasa trpasličí pudl) se rozhodli udělat obranáře, který se nebude bát zvonku, ale bude okamžitě trhat. Když jsem byla už vážně rozlobená těmi jejich nápady, zbalila jsem je a "jakoby" je poslala do polepšovny, která bývala nedaleko nás. Kluci šli statečně a hrdě s batůžky ze schodů, mnou neustále sledováni, když je potkala sousedka, která znala jejich nápady a s otázkou co se asi zase děje v těch jejich hlavičkách se ptala, kamže to jdou. Kluci statečně s brekem v hlase žalovali, že chtěli doma psa , aletoho baskervilského, takového, aby se s ním oni sami nebáli a tak chtěli Rendyho převychovat a já , že jsem je za trest poslala do polepšovny. Sousedka se usmála a řekla: " Kluci plavte dom a řeknětě mamce, že do polepšovny berou až od 15.let. " Kluci se otočili a řvali na celou panelákovou chodbu: " Mamíííí, my tam nemůžem, nám je teprve 12, tak až později..." Větší a šťastnější oči jsem u dětí viděla snad jen u vánočního stromečku. Od té doby, kdokoli z nás vidí, nebo slyší o Holmesovi a o psu Baskervillském, tak se nezapomene zmínit o výletu do polepšovny.
Kniha má své kouzlo. Zezačátku mi dělalo trochu problém začíst se do starého jazyka. Ale pak se mi to začalo líbit. Líbí se mi, jak z knihy vyzařuje britský styl a chování. Příběh sám o sobě je zajímavý, nicméně jsem od něj čekala trochu víc. Sherlock a pes se objevili v příběhu vlastně na začátku a pak až na konci. Děj se odehrává až v poslední části knihy. Ale i tak byla četba neotřelý zážitek a určitě doporučuji knihu přečíst. Je to něco úplně jiného než dnešní literatura. Více se mi asi líbil Drákula, což je v některých ohledech další podobná záležitost, i když trochu modernější. Mimochodem taková drobnost: v knize v překladu ani jednou nezaznělo slovo blata, nýbrž zde byl použit výraz močál. To mi trochu kazilo celkovou atmosféru, protože jsem odjakživa měla příběh spojený se slovem blata. :-)
Štítky knihy
mýty a legendy detektivní a krimi romány zfilmováno záhady anglická literatura Sherlock Holmes napětí tajemství horory blata psychologické thrilleryAutorovy další knížky
1978 | Pes baskervillský |
2010 | Případy Sherlocka Holmese |
1982 | Dobrodružství Sherlocka Holmese |
1971 | Ztracený svět |
1987 | Muž s dýmkou a houslemi |
Nebyla to špatná kniha. Jsem možná trochu rozmazlená novými knihami, ale jediné co mi na tom vadilo, bylo to, jakým způsobem o bylo napsáno. :D (Vím, jiná doba a tak....) Ale zase musím uznat, že se mi to nakonec líbilo. Začalo mě to pořádně bavit až ke konci (kdy už se hodně spekulovalo o tom, kdo to je). Čím dál víc přemýšlím, že si přečtu ještě nějakou knížku od Doyla, abych taky četla něco, kde více figuruje Holmes. :) :)