Pět dní
Julie Lawson Timmer
Strhující příběh o lásce, přátelství, odpovědnosti, odvaze, o síle vzepřít se ranám osudu. Zbývá pět dní – pět dní do fatálního rozhodnutí, jež ukončí utrpení hlavní hrdinky, ale ovlivní i život její rodiny a přátel. Sebevědomá, ctižádostivá právnička Mara jednoho dne zjistí, že trpí nevyléčitelnou Huntingtonovou chorobou, která postupně ničí nejen její tělesnou schránku, chování a vzhled, ale především její intelektuální schopnosti. Dá si slib, že vydrží do chvíle, kdy už nebude moci žít důstojně a stane se pro svou dceru a manžela i pro rodiče nesnesitelnou přítěží. Není to snadné rozhodnutí, ale Mara je odhodlaná slib dodržet a na osudovou chvíli se systematicky připravuje. Na internetu se virtuálně sblíží se Scottem. I on stojí před bodem zlomu. I jemu nemilosrdně běží čas a blíží se chvíle, kdy se bude muset rozloučit s chlapcem, o nějž se společně se svou ženou staral, když si chlapcova matka odpykávala trest ve vězení.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
Five Days Left, 2014
více info...
Přidat komentář
Sotva si vzpomínám, že bych kdy četla nějakou opravdovější knížku, než je Pět dní. Při jejím čtení vás pod krkem chytí ledová ruka sklíčenosti a vy dokážete jen bezmocně přihlížet plynoucímu času, jehož se hlavním hrdinům zdaleka nedostává kolik by si zasloužili. Nespravedlnost osudu tak skutečného, jako by ho napsal sám život. Odkaz na recenzi dojemné knihy, která si na nic nehraje najdete v záložce Recenze
No, jsem plná dojmů právě po dočtení! Četla jsem na tuto knížku dobré recenze, které se jen a jen potvrdili. A na to, že je to spisovatelky prvotina, no vau! :) Děj mě hrozně pohltil, ze začátku jsem se občas ztrácela v časových liniích, něco mi přišlo až zmatečně napsané. Ale jinak výborná kniha, strašně se mi líbilo, jak spisovatelka popisuje emoce, vjemy hlavních hrdinů. S ubývajícími dny napětí vrcholilo a já nevěděla, jak to vlastně všechno dopadne. Ke konci mě mrazilo hezky i ošklivě, v očích mě štípaly slzy hezkého i smutného dojeti. Určitě doporučuji a dávám plný počet hvězd. :) A těším se na další knihu od této autorky! Doufám, že nějaká bude. :)
Myslím, že toto je jedna z knih, na kterou se nezapomíná. K tomuto úžasně emotivnímu a neskutečně silnému příběhu nelze napsat nic víc, než že se vám hluboko vryje do srdce. Je to jedna z nejkrásnějších knih, jakou jsem doposud četla. Zdaleka jsem netušila, co všechno se mnou udělá. Ačkoli podle anotace by člověk řekl, že ho čeká jen pochmurný a depresivní děj, dva příběhy, které se neustále prolínají, jsou psány příjemně a čtivě, působí velmi reálně a opravdově. Nemoc, kterou hrdinka trpěla, je skutečná, HD opravdu existuje, nic si autorka nevymyslela a vše tudíž působí tak, že máte dojem, jako byste postavy sami doopravdy znali. Velmi se mi líbily i úryvky z internetového fóra. Protože mám sama na internetu už léta skvělou přítelkyni, úplně jsem se vžila do MotorCityho, který by se tolik chtěl se svojí netovou kamarádkou podělit o skvělou zprávu ze svého života a zoufalý píše: Určitě vám jen nejde internet nebo tak něco, jsi tam? Potřebuju se s tebou podělit o všechny detaily! Ale pořád to vypadá, že jsi offline..
Dlouho po dočtení knihy jsem seděla a přemýšlela, co si o ní vlastně myslím. Je to emotivní, strhující příběh, vlastně dva. Ale já jsem vůči emocím na papíře docela dost odolná. Prvních asi 200 stran pro mě bylo tak nějak.... o ničem? Nebylo to 200 stran od kterých bych se nemohla odtrhnout. Přijde mi, že se tam snad nic neděje, jen to pak samozřejmě navazuje na zbytek. Co se týče dalších 170 stran, tam to pro mě bylo o něčem jiném. Ty jsem přečetla během jednoho večera, působilo to na mě, soucítila jsem s nimi.
Knihu jsem si přečetla na základě recenze, kde autorka blogu psala, že u ní kniha aspiruje na knihu roku. No, ale můj šálek kávy to rozhodně nebyl.
Není to kniha, po které bych sáhla za rok znovu. Není to kniha, u které mi bylo líto, že končí.
Souhlasím, že jde o strhující příběhy a zaslouží si pět hvězdiček, ale...asi jsem málo odolná, protože jsem nebyla schopná knihu dočíst, přestože jsem se k ní třikrát vrátila. Možná jsem to brala příliš osobně a taky mne napadalo srovnání, že podobně jako nevyléčitelně nemocná Mara se mohou cítit někteří staří lidé a konečně hodně na mne působily také osudy dětí, které zde figurují. Myslím si, že je to četba pro silné jedince a nebo aspoň do dnů plných slunce.
Ztotožňuju se s komentářem od @kneslova.. strhující a to oba dva (i když Mara na sebe asi častěji pitahuje pozornost, naopak je její příběh předvídatelnější vzhledem k tomu, jaké povahy je její nemoc), uvěřitelné a plné emocí... nejdřív jsem slzela a pak mi slzy i stékaly po tvářích, což se mi u knihy nestalo už dost dlouho
Ano, od první stránky strhující příběh a vzápětí začne druhý, stejně dobrý. Pro mne vynikající kniha, skvěle napsáno. Moc doporučuji. Myslím na ni i po přečtení. Ještě se k ní v budoucnu vrátím.
Ještě teď je mi smutno, když si na příběh vzpomenu. Neskutečně krásná kniha, přečtena jedním dechem.